Tetřev hlušec
Obsah boxu
Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) je největší hrabavý pták Evropy a symbol divoké, nenarušené přírody. Patří do čeledi bažantovitích a podčeledi tetřevi a je známý svým výrazným pohlavním dimorfismem a unikátním jarním rituálem, takzvaným tokem. V mnoha oblastech, včetně Česka, je považován za kriticky ohrožený druh, jehož přežití závisí na ochraně jeho specifického životního prostředí.
🧬 Popis a taxonomie
Tetřev hlušec je nezaměnitelný druh především díky své velikosti a výrazným rozdílům mezi pohlavími.
♂️ Kohout
Samec, nazývaný kohout, je robustní pták dosahující hmotnosti od 3,5 do 6,5 kg a délky těla až 100 cm s rozpětím křídel okolo 1,4 metru. Jeho zbarvení je převážně tmavé. Hlava a krk jsou tmavě šedé, hruď má výrazný kovově zelený lesk. Křídla jsou hnědá s bílou skvrnou v ohybu. Ocas je dlouhý, tmavý a vějířovitě roztahovatelný. Velmi nápadným znakem jsou červené kožní zduřeniny nad očima, tzv. poušky, které v období toku výrazně nabývají na objemu. Zobák je silný, rohovinově zbarvený a mírně zahnutý, uzpůsobený k uštipování větviček a jehličí.
♀️ Slepice
Samice, zvaná slepice, je podstatně menší a lehčí, váží obvykle mezi 1,5 a 2,5 kg. Její zbarvení je na rozdíl od samce nenápadné, kryptické, v odstínech hnědé, rezavé a šedé s příčným tmavým vlnkováním. Toto zbarvení jí poskytuje dokonalé maskování při sezení na vejcích v hnízdě na zemi. Na hrudi má často výraznou rezavou skvrnu.
🔬 Taxonomie
Tetřev hlušec patří do rodu Tetrao, který sdílí se svým nejbližším příbuzným, tetřevem černozobým (Tetrao parvirostris), žijícím ve východní Sibiři. Druh se dělí na několik poddruhů, které se liší především zbarvením a velikostí. V České republice a střední Evropě se vyskytuje poddruh Tetrao urogallus major.
🌍 Rozšíření a biotop
Areál rozšíření tetřeva hlušce je spjat s pásmem severských jehličnatých lesů a horskými lesy mírného pásu.
🗺️ Areál rozšíření
Tetřev hlušec obývá rozsáhlé území od Skandinávie a Skotska na západě, přes střední a východní Evropu (Alpy, Karpaty, Balkán) až po rozlehlé lesy Ruska a Sibiře na východě. Jižní hranice jeho výskytu prochází horskými oblastmi, jako jsou Pyreneje nebo Dinarské hory. V minulosti byl jeho areál mnohem rozsáhlejší, ale v důsledku změn v krajině z mnoha oblastí vymizel.
🌲 Životní prostředí
Tetřev je extrémně náročný na kvalitu svého životního prostředí. Je typickým obyvatelem starých, rozvolněných jehličnatých a smíšených lesů s bohatým podrostem, zejména borůvčí. Vyžaduje mozaikovitou krajinu, kde se střídají staré porosty poskytující kryt a potravu, s mýtinami a světlinami, které slouží jako tokaniště a jsou důležité pro výchovu kuřat. Klíčová je pro něj klidová zóna bez rušivých vlivů člověka. Nesnáší husté, tmavé monokultury a fragmentovanou krajinu.
davranış Biologie a chování
Způsob života tetřeva hlušce je plně přizpůsoben jeho specifickému prostředí a ročním obdobím.
🍽️ Potrava
Potrava tetřeva je převážně rostlinná a mění se v průběhu roku.
- Zima: V zimním období se živí téměř výhradně jehličím, především borovice a jedle. Trávicí soustava je tomuto typu potravy dokonale přizpůsobena.
- Jaro a léto: Na jaře a v létě je jídelníček pestřejší. Zahrnuje pupeny stromů, listy, květy, lesní plody (především borůvky, brusinky) a různé byliny.
- Mláďata: Kuřata jsou v prvních týdnech života závislá na živočišné potravě bohaté na bílkoviny, jako je hmyz a jeho larvy, pavouci a další bezobratlí.
🎶 Tok a rozmnožování
Nejznámějším projevem tetřeva hlušce je jarní tok, který probíhá od března do května na tradičních místech zvaných tokaniště.
- Tokaniště: Jedná se o otevřená, přehledná místa v lese, jako jsou staré mýtiny nebo řídké porosty.
- Průběh toku: Kohouti se na tokaniště slétají ještě za tmy. Tok začíná na stromě, kde samec vydává charakteristické zvuky. Jeho "zpěv" se skládá ze čtyř fází: klepání, trylek, výlusk (zvuk připomínající otevření lahve šampaňského) a broušení. Během poslední fáze, která trvá jen několik sekund, je pták téměř hluchý a slepý, od čehož je odvozen jeho druhový název "hlušec". Později kohouti slétají na zem, kde pokračují v imponování, roztahují ocasy, svěšují křídla a bojují o přízeň slepic a dominantní postavení.
- Páření: Slepice přilétají na tokaniště a páří se s dominantním kohoutem. Po spáření se o hnízdění a výchovu mláďat starají samy.
🥚 Hnízdění a mláďata
Slepice staví jednoduché hnízdo na zemi, obvykle dobře ukryté u kořenů stromu nebo pod hustým keřem. Snáší 6–10 vajec, na kterých sedí přibližně 26 dní. Kuřata jsou hnízdozemská (prekociální), což znamená, že po vylíhnutí brzy opouštějí hnízdo a pod vedením matky si sama hledají potravu. Jsou však velmi zranitelná a citlivá na chladné a deštivé počasí. Mnoho jich v prvních týdnech života uhyne.
📉 Ohrožení a ochrana
Tetřev hlušec je celosvětově hodnocen jako málo dotčený druh, avšak na lokální úrovni, zejména ve střední a západní Evropě, čelí vážným hrozbám a jeho populace jsou často na pokraji vyhynutí.
🇨🇿 Situace v Česku
V České republice je tetřev hlušec zařazen mezi kriticky ohrožené a zvláště chráněné druhy. Jeho výskyt je omezen na několik izolovaných populací. Nejvýznamnější populace se nachází na Šumavě, menší a zranitelnější pak v Beskydech a Krkonoších. Z mnoha dalších pohoří, jako jsou Jeseníky nebo Krušné hory, již zcela vymizel. Hlavní příčiny ohrožení v Česku jsou:
- Ztráta a fragmentace biotopu: Přeměna přirozených lesů na věkově stejnorodé monokultury, zahušťování porostů a zánik vhodných tokanišť.
- Vyrušování: Zvýšený tlak turismu, zejména v zimě (skialpinismus, běžecké lyžování) a v období toku a hnízdění, vede k opouštění tradičních lokalit.
- Predace: Zvýšené stavy predátorů, jako je liška obecná, kuna lesní nebo prase divoké, mají negativní vliv na úspěšnost hnízdění.
- Infrastruktura: Lesní cesty, ploty a další bariéry v krajině mohou vést ke kolizím a další fragmentaci.
🌍 Globální stav
I v zemích s početnými populacemi, jako je Finsko nebo Rusko, je pozorován dlouhodobý pokles stavů. Hlavní příčinou je intenzifikace lesního hospodářství, která mění strukturu lesů v neprospěch tetřeva.
🛡️ Ochranná opatření
Ochrana tetřeva hlušce je komplexní a vyžaduje mezinárodní spolupráci. Klíčová opatření zahrnují:
- Ochrana biotopu: Vytváření bezzásahových zón a velkoplošných chráněných území.
- Přírodě blízké lesní hospodářství: Podpora mozaikovité struktury lesa, ponechávání starých stromů a vytváření světlin.
- Regulace turismu: Vymezení klidových zón a omezování vstupu do citlivých oblastí v kritických obdobích.
- Repatriační programy: Umělý odchov a vypouštění ptáků do míst, kde vymizeli (např. úspěšný program ve Skotsku).
- Osvěta a monitoring: Informování veřejnosti o potřebách tohoto druhu a sledování vývoje populací.
📖 Kulturní význam
Tetřev hlušec byl odpradávna vnímán jako král lesů a symbol divočiny. Byl ceněnou loveckou trofejí šlechty. Objevuje se v mnoha mýtech, legendách a lidových písních, zejména v severských a alpských kulturách. Dnes je jeho přítomnost v krajině považována za indikátor zdravého a zachovalého lesního ekosystému.
🤔 Pro laiky
- Pohlavní dimorfismus: Výrazná odlišnost ve vzhledu mezi samcem a samicí stejného druhu. U tetřeva je samec velký, tmavý a barevný, zatímco samice je menší a má maskovací hnědé zbarvení.
- Tok (lekování): Specifický druh námluv, kdy se samci shromažďují na jednom místě (tzv. tokaništi nebo aréně) a soutěží o přízeň samic pomocí vizuálních a zvukových signálů. Samice si pak vybírají nejatraktivnějšího samce.
- Kryptické zbarvení: Maskovací zbarvení, které pomáhá živočichovi splynout s okolním prostředím a chránit se tak před predátory. Samice tetřeva ho využívá při sezení na hnízdě.
- Fragmentace biotopu: Rozdělení původně souvislého životního prostředí (např. lesa) na menší, izolované části pomocí silnic, polí nebo zástavby. To ztěžuje zvířatům pohyb a hledání partnerů.