Světové dědictví

Rozbalit box

Obsah boxu

Světové dědictví (anglicky World Heritage) je mezinárodní program spravovaný organizací UNESCO, jehož cílem je katalogizovat, pojmenovávat a chránit kulturní a přírodní památky mimořádného významu pro celé lidstvo. Památky zařazené na tento prestižní seznam jsou považovány za společné dědictví, jehož ochrana je v zájmu mezinárodního společenství.

Základním kamenem programu je Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, přijatá na generální konferenci UNESCO dne 16. listopadu 1972 v Paříži. Státy, které úmluvu ratifikovaly, se zavazují chránit památky na svém území a zároveň přispívat k ochraně památek celosvětově. O zápisu nových lokalit na Seznam světového dědictví rozhoduje mezivládní Výbor pro světové dědictví.

📜 Historie a vznik

Myšlenka mezinárodní spolupráce na ochraně unikátních památek se začala formovat po druhé světové válce. Klíčovým impulsem se stala mezinárodní kampaň v 60. letech 20. století na záchranu chrámů Abú Simbel v Egyptě, kterým hrozilo zaplavení v důsledku stavby Velké Asuánské přehrady. UNESCO tehdy iniciovalo bezprecedentní projekt, při kterém byly chrámy rozřezány na obrovské bloky a přemístěny na výše položené místo. Úspěch této akce ukázal, že ochrana světového dědictví je společnou odpovědností všech národů.

Tento úspěch vedl k dalším iniciativám. V roce 1965 navrhly Spojené státy na konferenci v Bílém domě vytvoření "Trustu světového dědictví" (World Heritage Trust), který by propojil ochranu výjimečných přírodních a kulturních lokalit. Souběžně na podobných konceptech pracovaly i další organizace, jako je Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN).

Výsledkem těchto snah bylo sloučení obou proudů – ochrany kultury a přírody – do jednoho dokumentu. Tím se stala Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, slavnostně přijatá v roce 1972. První památky byly na Seznam světového dědictví zapsány v roce 1978. Mezi prvními dvanácti byly například Národní park Galapágy v Ekvádoru, Národní park Yellowstone v USA, historické centrum Krakova v Polsku nebo katedrála v Cáchách v Německu.

⚙️ Proces nominace a zápisu

Cesta památky na Seznam světového dědictví je dlouhý a náročný proces, který může trvat mnoho let.

1. Indikativní (předběžný) seznam

Každý smluvní stát musí nejprve sestavit seznam významných památek na svém území, které považuje za vhodné pro budoucí nominaci. Tento seznam se nazývá indikativní (anglicky Tentative List). Nominována může být pouze památka, která je na tomto seznamu uvedena alespoň jeden rok.

2. Nominační dokumentace

Stát následně připraví podrobnou nominační dokumentaci pro vybranou památku. Tento obsáhlý dokument musí prokázat její výjimečnou světovou hodnotu (Outstanding Universal Value) a splnění alespoň jednoho z deseti výběrových kritérií. Součástí je také plán správy a ochrany (management plan), který zaručuje dlouhodobé zachování památky.

3. Hodnocení odbornými organizacemi

Hotovou nominaci posuzují dvě poradní organizace Výboru pro světové dědictví:

• ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a sídla) hodnotí kulturní památky.
• IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) hodnotí přírodní památky.
• Smíšené památky posuzují obě organizace společně.

Odborníci z těchto organizací provádějí terénní průzkum, analyzují dokumentaci a vydávají doporučení (zapsat, odložit, zamítnout).

4. Rozhodnutí Výboru pro světové dědictví

Konečné rozhodnutí o zápisu přijímá Výbor pro světové dědictví, který se skládá ze zástupců 21 volených smluvních států. Výbor zasedá jednou ročně a na základě doporučení ICOMOS a IUCN rozhoduje o nových zápisech, stavu ochrany stávajících památek a o památkách, které mají být zařazeny na Seznam světového dědictví v ohrožení.

⭐ Kritéria pro zápis

Aby byla památka zapsána na Seznam světového dědictví, musí splňovat alespoň jedno z deseti níže uvedených kritérií a zároveň vyhovět podmínkám integrity (celistvosti) a autenticity (původnosti).

Kulturní kritéria

• (i) Představuje mistrovské dílo lidského tvůrčího génia.
• (ii) Představuje významnou výměnu lidských hodnot v delším časovém období nebo v rámci určité kulturní oblasti světa, a to v oblasti architektury, technologie, monumentálního umění, urbanismu nebo krajinného designu.
• (iii) Nese jedinečné nebo alespoň výjimečné svědectví o kulturní tradici nebo civilizaci, která stále žije, nebo která již zanikla.
• (iv) Je vynikajícím příkladem typu stavby, architektonického či technologického souboru nebo krajiny, která ilustruje významné období lidské historie.
• (v) Je vynikajícím příkladem tradičního lidského osídlení, využití půdy nebo moře, které je reprezentativní pro danou kulturu (nebo kultury), nebo pro interakci člověka s prostředím, zejména pokud se stalo zranitelným v důsledku nevratných změn.
• (vi) Je přímo či hmatatelně spojeno s událostmi nebo živými tradicemi, s myšlenkami, vírou nebo uměleckými a literárními díly s výjimečným světovým významem.

Přírodní kritéria

• (vii) Obsahuje mimořádné přírodní jevy nebo oblasti výjimečné přírodní krásy a estetického významu.
• (viii) Je vynikajícím příkladem reprezentujícím hlavní etapy historie Země, včetně záznamů o životě, významných probíhajících geologických procesů ve vývoji tvaru krajiny nebo významných geomorfologických či fyziografických rysů.
• (ix) Je vynikajícím příkladem reprezentujícím významné probíhající ekologické a biologické procesy ve vývoji a rozvoji suchozemských, sladkovodních, pobřežních a mořských ekosystémů a společenstev rostlin a živočichů.
• (x) Obsahuje nejvýznamnější a nejdůležitější přírodní stanoviště pro in-situ ochranu biologické rozmanitosti, včetně těch, která obsahují ohrožené druhy s výjimečnou světovou hodnotou z hlediska vědy nebo ochrany přírody.

📊 Typy památek

Památky světového dědictví se dělí do tří základních kategorií:

• Kulturní dědictví: Zahrnuje památky vytvořené člověkem. Může jít o jednotlivé stavby (Tádž Mahal), skupiny budov (Vatikán), archeologická naleziště (Pompeje) nebo kulturní krajiny (Lednicko-valtický areál). Tvoří většinu zapsaných položek.
• Přírodní dědictví: Zahrnuje unikátní přírodní útvary a ekosystémy. Patří sem například národní parky (Národní park Serengeti), geologické formace (Velký kaňon), vodopády (Viktoriiny vodopády) nebo místa s výjimečnou biodiverzitou (Velký bariérový útes).
• Smíšené dědictví: Památky, které splňují kritéria pro kulturní i přírodní dědictví zároveň. Příkladem je Machu Picchu v Peru nebo klášterní komplex Meteora v Řecku.

Existují také nadnárodní památky, které se rozkládají na území více států, například Krušnohorský hornický region (Česko a Německo) nebo Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy, které se nacházejí v 18 evropských zemích.

🌍 Geografické rozložení

K roku 2025 je na Seznamu světového dědictví zapsáno více než 1200 památek ve více než 160 zemích světa. Jejich geografické rozložení je však nerovnoměrné. Nejvíce památek se nachází v Evropě a Severní Americe. Mezi státy s nejvyšším počtem zapsaných lokalit tradičně patří , , , a .

Výbor pro světové dědictví se dlouhodobě snaží tuto nerovnováhu zmírnit a podporuje nominace z méně zastoupených regionů, jako je Afrika nebo Arabské státy. Cílem je, aby Seznam co nejlépe reprezentoval kulturní a přírodní rozmanitost celé planety.

⚠️ Seznam světového dědictví v ohrožení

Jedním z nástrojů ochrany je Seznam světového dědictví v ohrožení. Jsou na něj zařazovány památky, kterým hrozí vážné nebezpečí zničení nebo poškození. Důvody mohou být různé:

• Válečné konflikty a občanské nepokoje (např. památky v Sýrii)
• Přírodní katastrofy (zemětřesení, povodně)
• Nekontrolovaný urbanistický rozvoj a turismus
• Znečištění životního prostředí
• Pytláctví a nelegální těžba

Zápis na tento seznam není sankcí, ale spíše voláním o pomoc. Umožňuje Výboru pro světové dědictví uvolnit okamžitou finanční a technickou pomoc z Fondu světového dědictví a mobilizovat mezinárodní podporu pro záchranu dané lokality. V krajním případě, pokud památka ztratí svou výjimečnou světovou hodnotu, může být ze Seznamu světového dědictví zcela vyškrtnuta (což se stalo například v případě údolí Labe v Drážďanech kvůli stavbě mostu).

🇨🇿 Světové dědictví v Česku

Šablona:Hlavní článek Česká republika má k roku 2025 na Seznamu světového dědictví zapsáno 17 památek, což ji řadí mezi země s vysokou koncentrací těchto lokalit.

• Historické centrum Prahy (1992)
• Historické centrum Českého Krumlova (1992)
• Historické centrum Telče (1992)
• Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994)
• Kutná Hora: historické centrum s chrámem sv. Barbory a katedrálou v Sedlci (1995)
• Lednicko-valtický areál (1996)
• Zámek a zahrady v Kroměříži (1998)
• Holašovice (1998)
• Zámek v Litomyšli (1999)
• Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000)
• Vila Tugendhat v Brně (2001)
• Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči (2003)
• Krušnohorský hornický region (2019, společně s Německem)
• Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem (2019)
• Slavné lázně Evropy (2021, nadnárodní památka, za ČR Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně)
• Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy (2021, nadnárodní památka, za ČR Jizerskohorské bučiny)
• Žatec a krajina žateckého chmele (2023)

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že Světové dědictví je něco jako Síň slávy pro nejúžasnější místa na planetě Zemi. Organizace jménem UNESCO vede seznam těch úplně nejlepších hradů, měst, pralesů nebo hor, které jsou tak výjimečné, že nepatří jen jedné zemi, ale celému lidstvu.

• Proč to děláme? Abychom tato místa ochránili. Zápis na seznam je slib, že se o dané místo budeme dobře starat, aby ho mohly obdivovat i naše děti, vnoučata a jejich děti. Je to jako chránit rodinné stříbro, ale v celosvětovém měřítku.

• Co na seznamu najdeme? Jsou tam dva hlavní typy pokladů:

   1.  Kulturní dědictví: Vše, co postavili lidé. Například egyptské pyramidy, Velká čínská zeď nebo historické centrum Prahy.
   2.  Přírodní dědictví: Vše, co vytvořila příroda. Třeba obrovský Velký kaňon v Americe, barevné korálové útesy v Austrálii nebo pralesy v Amazonii.

• Co znamená "v ohrožení"? Některá místa na seznamu jsou ve velkém nebezpečí – ničí je válka, znečištění nebo přírodní katastrofa. Když se takové místo dostane na "Seznam v ohrožení", je to jako když sanitka zapne majáček. Celý svět ví, že je potřeba rychle pomoci a pokusit se ho zachránit.

Šablona:Aktualizováno