Kroměříž

Kroměříž
	Soubor:Vlajka města Kroměříž.svg
	Soubor:Znak města Kroměříž.svg
Stát
Okres	Okres Kroměříž
Kraj	Zlínský kraj
Starosta	Tomáš Opatrný
Rozloha	50.98
Nadmořská výška	201
Počet obyvatel	28360
Zeměpisná šířka	49.297778
Zeměpisná délka	17.393056
Web	https://www.mesto-kromeriz.cz

Kroměříž (německy Kremsier) je statutární město ve Zlínském kraji, ležící na řece Moravě při jižním okraji Hané. Město je proslulé především jako historické sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů, jehož unikátní soubor památek, zahrnující Arcibiskupský zámek, Květnou zahradu a Podzámeckou zahradu, byl v roce 1998 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Díky svému mimořádnému kulturnímu významu, bohaté historii a vysoké úrovni školství je město tradičně nazýváno „Hanácké Athény“.

Město se rozkládá na ploše necelých 51 kilometrů čtverečních a žije v něm přibližně 28 tisíc obyvatel. Kroměříž není jen turistickým centrem, ale také významným správním, soudním a vzdělávacím uzlem regionu. Historické jádro města je vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Kromě světoznámých zahrad město nabízí unikátní architekturu měšťanských domů na Velkém náměstí, řadu sakrálních staveb a jednu z nejvýznamnějších obrazáren ve střední Evropě. Význam města v moderních dějinách podtrhuje fakt, že zde v roce 1848 zasedal ústavodárný Říšský sněm rakouské monarchie, což z Kroměříže učinilo na několik měsíců politické centrum střední Evropy.

Historie

Počátky a biskupská država (do 15. století)

První písemná zmínka o Kroměříži pochází z roku 1107, kdy byla osada zakoupena olomouckým biskupem Janem II. od olomouckého knížete Oty II. Černého. Klíčovým okamžikem pro rozvoj sídla byl rok 1260, kdy biskup Bruno ze Schauenburku nechal Kroměříž povýšit na město. Bruno, který byl blízkým rádcem krále Přemysla Otakara II., zde založil gotický kostel svatého Mořice a nechal vybudovat hrad, který se stal rezidencí olomouckých biskupů. Město se stalo správním centrem rozsáhlých biskupských statků a lenního systému.

Ve 14. století město prosperovalo jako obchodní křižovatka. Biskup Jan Očko z Vlašimi nechal v roce 1348 město opevnit a vybudovat městské brány. Období stability však ukončily husitské války. Kroměříž, jakožto sídlo katolického biskupa, se stala terčem útoků. V roce 1423 bylo město dobyto husitskými vojsky pod vedením Jana Tovačovského z Cimburka. Po válkách muselo být město obnoveno, k čemuž přispěli biskupové v druhé polovině 15. století, kteří se snažili navrátit Kroměříži její dřívější lesk.

Renesance, baroko a třicetiletá válka

Zlatý věk Kroměříže nastal v období renesance a raného baroka. Biskupové jako Stanislav I. Thurzo zahájili přestavbu gotického hradu na renesanční zámek. Město se stalo centrem humanistické vzdělanosti. Katastrofální ránu však zasadila třicetiletá válka. V červnu 1643 byla Kroměříž dobyta švédskými vojsky pod vedením generála Torstenssona. Město bylo téměř totálně zničeno, vypleněno a velká část obyvatel zahynula nebo uprchla.

Z trosek město pozvedl biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Tento osvícený stavebník nechal vybudovat monumentální barokní zámek podle návrhů italských architektů Filiberta Luccheseho a Giovanniho Pietra Tencally. Kromě zámku nechal zřídit unikátní raně barokní Květnou zahradu (Libosad), která svou geometrickou přesností a architektonickou čistotou dodnes udivuje návštěvníky. Lichtenštejn-Kastelkorn také položil základy světoznámé obrazárny, knihovny a archivu, čímž z Kroměříže vytvořil kulturní metropoli Moravy.

Říšský sněm a moderní doba (19. a 20. století)

V roce 1848 se Kroměříž zapsala do učebnic evropské historie. Kvůli revolučním nepokojům ve Vídni byl do Kroměříže přeložen ústavodárný Říšský sněm rakouské monarchie. Jednání probíhala v reprezentačních sálech Arcibiskupského zámku. Během tohoto období v Kroměříži pobývaly nejvýznamnější postavy tehdejší politiky, jako byl František Palacký, Karel Havlíček Borovský nebo František Ladislav Rieger. Sněm zde vypracoval návrh demokratické ústavy, která však nebyla nikdy realizována, neboť byl sněm v březnu 1849 rozehnán vojskem na příkaz nového císaře Františka Josefa I.

Ve druhé polovině 19. století se Kroměříž industrializovala, ale stále si zachovávala charakter kulturního a vzdělávacího centra. Byla zde založena řada škol, spolků a nemocnice (včetně významného psychiatrického ústavu). Obě světové války město přečkalo bez fatálních škod na architektuře, ačkoliv nacistická okupace a následné komunistické období přinesly společenské změny a devastaci některých tradic. Po roce 1989 prošlo město rozsáhlou obnovou, která byla v roce 1998 korunována zápisem na seznam UNESCO.

Architektura a památky

Arcibiskupský zámek

Dominantou města je Arcibiskupský zámek, který sloužil jako rezidence olomouckých biskupů a arcibiskupů. Současná podoba je výsledkem barokní přestavby po roce 1643. Zámek vyniká nejen svou vnější architekturou, ale především interiéry. Mezi nejcennější patří Sněmovní sál, jeden z největších rokokových sálů ve střední Evropě, s bohatou štukovou výzdobou a monumentálními lustry. V sále se v letech 1848–1849 konala zasedání Říšského sněmu.

Dalšími významnými prostorami jsou Manský sál, trůnní sál nebo unikátní zámecká knihovna, která obsahuje přes 40 000 svazků, včetně vzácných inkunábulí a středověkých rukopisů. Zámecká obrazárna je druhou nejvýznamnější galerií v České republice po Národní galerii. Ukrývá díla mistrů jako Tizian (slavný obraz Apollón a Marsyas), Lucas Cranach starší, Paolo Veronese nebo Anton van Dyck. Součástí zámku je také věž vysoká 84 metrů, nabízející výhled na celé město a okolí Hané.

Zahrady Kroměříže

Kroměřížské zahrady představují špičku evropského zahradního umění.

Květná zahrada (Libosad): Založena v letech 1665–1675 na bažinaté půdě za hradbami města. Je ukázkou přechodu od renesančních zahrad k barokním francouzského typu. Charakteristická je 244 metrů dlouhá Kolonáda se sochami antických božstev, centrální Rotunda s Foucaultovým kyvadlem a symetricky stříhané stěny z habrů a buků tvořící labyrinty.
Podzámecká zahrada: Rozkládá se mezi zámkem a řekou Moravou. Původně užitková zahrada se v 19. století proměnila v rozsáhlý krajinářský park anglického typu o rozloze 64 hektarů. Nachází se zde řada romantických staveb (Colloredova kolonáda, Čínský pavilon), vzácné dřeviny a vodní kanály s labutěmi a pávy.

Sakrální stavby a historické jádro

Kostel svatého Mořice: Jedna z největších gotických staveb na Moravě, založená biskupem Brunem ze Schauenburku. Kostel sloužil jako pohřebiště olomouckých biskupů a vyniká svou strohou, ale monumentální architekturou.
Kostel svatého Jana Křtitele: Barokní perla postavená řádem piaristů. Interiér je bohatě zdoben freskami od významných barokních malířů. Kostel tvoří dominantu Masarykova náměstí.
Velké náměstí: Srdce historického jádra obklopené domy s podloubím. Uprostřed stojí barokní mariánský morový sloup a radnice s renesanční věží. Náměstí si zachovalo svůj historický půdorys a atmosféru biskupského města.

Kultura, vzdělávání a společnost

Kroměříž si dlouhodobě udržuje pověst kulturního centra. Každoročně se zde koná řada festivalů, jako je mezinárodní festival vojenských hudeb, festival vážné hudby Kroměřížské hudební léto nebo mezinárodní přehlídka duchovní hudby Forfest. Město je také domovem mnoha uměleckých škol, což mu vyneslo přezdívku „Hanácké Athény“. Významnou roli hraje Konzervatoř P. J. Vejvanovského, která vychovala generace špičkových hudebníků.

Vzdělání v Kroměříži má hluboké kořeny sahající až k piaristickému gymnáziu založenému v 17. století. Dnes se zde nachází několik středních odborných škol, gymnázií a Vyšší policejní škola. Město je rovněž známo svou odbornou péčí v oblasti psychiatrie; Kroměřížská nemocnice a Psychiatrická nemocnice v Kroměříži patří k největším zařízením svého druhu v zemi.

V oblasti ekonomiky dominuje potravinářský průmysl (tradiční výroba čokolád, zpracování masa), strojírenství a služby spojené s cestovním ruchem. Kroměříž je také sídlem okresního soudu a dalších státních institucí, což posiluje její status regionálního centra.

Geografie a přírodní poměry

Město leží v nadmořské výšce 201 metrů nad mořem v Hornomoravském úvalu. Protéká jím řeka Morava, která v minulosti často způsobovala záplavy, ale zároveň městu dodávala strategický význam. Klima je mírné a teplé, což je typické pro úrodnou oblast Hané. V okolí města se nachází lužní lesy, které jsou chráněny v rámci přírodních parků a rezervací (např. přírodní park Záhlinické rybníky ležící v těsné blízkosti).

Strategická poloha na spojnici mezi Brnem, Olomoucí a Zlínem činí z Kroměříže důležitý dopravní uzel. Město je napojeno na dálnici D1, což usnadňuje spojení s ostatními částmi republiky. Železniční doprava spojuje Kroměříž s uzly v Kojetíně a Hulíně.

Sekce pro laiky

Pokud slyšíte o Kroměříži poprvé, představte si ji jako „český Versailles“. Je to město, kde se čas zastavil v době baroka, kdy bohatí biskupové investovali obrovské jmění do krásy a umění.

Proč byste ji měli navštívit?

Zahrady jako z pohádky: Květná zahrada je místo, kde jsou keře stříhány do dokonalých geometrických tvarů a kde se můžete projít v bludištích. Je to jedna z nejkrásnějších zahrad na světě.
Zámek plný pokladů: V zámku uvidíte sály, které jsou tak zdobené, že vám z toho půjde hlava kolem. Navíc tam visí obrazy, za které by světová muzea dala miliony dolarů.
Klidná atmosféra: Na rozdíl od přeplněné Prahy je Kroměříž klidným místem s krásným náměstím, kde si můžete dát kávu pod arkádami historických domů.
Historie na každém kroku: Právě tady se kdysi rozhodovalo o osudu celé rakouské říše, když se zde sešli politici, aby vymysleli moderní ústavu.

Zdroje