Přeskočit na obsah

Podvýživa

Z Infopedia
Verze z 20. 12. 2025, 07:57, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox nemoc Podvýživa neboli malnutrice je patologický stav způsobený nedostatkem, nadbytkem nebo nerovnováhou základních živin v těle, jako jsou bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny a minerály. Ačkoliv je termín často spojován s nedostatkem potravy, zahrnuje jak stavy z nedostatku (undernutrice), tak stavy z nadbytku (overnutrice), tedy nadváhu a obezitu. Podvýživa představuje globální zdravotnický problém s vážnými dopady na jednotlivce i celou společnost.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) postihuje podvýživa v různých formách miliardy lidí po celém světě. Je hlavní příčinou úmrtí u dětí do pěti let a zároveň přispívá k rozvoji chronických nepřenosných nemocí v dospělosti.

📖 Definice a klasifikace

Malnutrice se dělí do dvou hlavních kategorií, které se dále větví podle specifických nedostatků či nadbytků.

📉 Podváha (Undernutrice)

Tento stav nastává, když tělo nedostává dostatek kalorií, bílkovin nebo mikronutrientů pro udržení zdravých tělesných funkcí. Projevuje se několika formami:

  • Akutní podvýživa (Wasting): Charakterizována nízkou hmotností vzhledem k výšce. Je často důsledkem nedávného hladovění nebo nemoci a je spojena s vysokým rizikem úmrtí.
  • Chronická podvýživa (Stunting): Projevuje se nízkou výškou vzhledem k věku. Je výsledkem dlouhodobého nedostatečného příjmu živin a častých infekcí. Může vést k nevratnému poškození fyzického i kognitivního vývoje.
  • Nedostatek mikronutrientů (Hidden Hunger): Takzvaný "skrytý hlad" je stav, kdy tělu chybí klíčové vitamíny a minerály, jako je železo, vitamín A, jód nebo zinek. Tento nedostatek může existovat i u lidí s normální hmotností nebo nadváhou.

Klinicky se těžká akutní podvýživa u dětí dělí na dva hlavní syndromy:

  • Kwashiorkor: Způsobený především kritickým nedostatkem bílkovin při relativně zachovaném příjmu energie. Typickým příznakem jsou otoky (zejména na končetinách a obličeji), změny na kůži a vlasech, apatie a zvětšená játra.
  • Marasmus: Vzniká z celkového nedostatku energie (kalorií) i bílkovin. Dítě je extrémně vyhublé, má výrazný úbytek svalové a tukové tkáně, propadlé tváře a vrásčitou kůži. Na rozdíl od kwashiorkoru zde nejsou přítomny otoky.
  • Marasmický kwashiorkor: Kombinace příznaků obou výše uvedených stavů.

📈 Nadváha a obezita (Overnutrice)

Tato forma malnutrice je způsobena nadměrným příjmem kalorií, který vede k hromadění tuku v těle. Obezita je definována jako nadměrné množství tělesného tuku a je významným rizikovým faktorem pro řadu chronických onemocnění, jako jsou:

Paradoxem moderní doby je, že nadváha a obezita mohou koexistovat s nedostatkem mikronutrientů, protože strava bohatá na kalorie je často chudá na vitamíny a minerály.

🌍 Globální prevalence a dopady

Podvýživa je celosvětový problém, jehož projevy se liší v závislosti na socioekonomickém statusu regionu.

Rozvojové země

V mnoha částech , a je největším problémem undernutrice, zejména u dětí a žen. Příčinami jsou chudoba, nedostatečný přístup k potravinám, politická nestabilita, ozbrojené konflikty a dopady klimatických změn na zemědělství. Chronická podvýživa (stunting) postihuje desítky milionů dětí a má devastující dopad na jejich budoucnost a na ekonomický rozvoj postižených zemí.

Rozvinuté země

V , a dalších vyspělých regionech dominuje problém nadváhy a obezity. Zároveň se zde vyskytuje podvýživa u specifických rizikových skupin:

  • Senioři: Často trpí nechtěným úbytkem hmotnosti kvůli snížené chuti k jídlu, chronickým nemocem, sociální izolaci nebo finančním potížím.
  • Hospitalizovaní pacienti: Nemoc samotná zvyšuje nutriční nároky těla, zatímco léčba může způsobovat nechutenství nebo potíže s příjmem potravy.
  • Lidé s nízkými příjmy: Často volí levnější, vysoce zpracované potraviny s vysokým obsahem kalorií, ale nízkou nutriční hodnotou.

🩺 Příčiny a rizikové faktory

Příčiny podvýživy jsou komplexní a vzájemně propojené. Lze je rozdělit na přímé a nepřímé.

Přímé příčiny

Nepřímé (kořenové) příčiny

  • Chudoba: Nedostatek finančních prostředků na nákup kvalitních potravin.
  • Nedostatek vzdělání: Omezené znalosti o správné výživě a hygieně.
  • Potravinová nejistota: Nestabilní přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin.
  • Špatné hygienické podmínky: Nedostatek čisté vody a sanitace vede k častým průjmovým onemocněním, která zhoršují vstřebávání živin.
  • Politická nestabilita a konflikty: Války a nepokoje narušují produkci a distribuci potravin a vedou k masivnímu vysídlování obyvatelstva.

🔬 Příznaky a diagnostika

Příznaky podvýživy se liší podle jejího typu a závažnosti.

Fyzické příznaky

  • Neúmyslný úbytek hmotnosti
  • Ztráta svalové hmoty a podkožního tuku
  • Zpomalení nebo zastavení růstu u dětí
  • Únava, slabost a apatie
  • Oslabený imunitní systém vedoucí k častějším a těžším infekcím
  • Suchá, šupinatá kůže a lámavé, vypadávající vlasy
  • Otoky (edémy), zejména na dolních končetinách
  • Zhoršené hojení ran
  • Závratě a mdloby

Diagnostické metody

Diagnostika se opírá o kombinaci několika metod:

  • Anamnéza: Lékař zjišťuje informace o stravovacích návycích, úbytku hmotnosti a přítomnosti dalších onemocnění.
  • Fyzikální vyšetření: Posouzení celkového stavu, známek úbytku svalů a tuku, přítomnosti otoků.
  • Antropometrie: Měření tělesných rozměrů.
    • Body Mass Index (BMI): Poměr hmotnosti k výšce, u dospělých hodnota pod 18,5 kg/m² značí podváhu.
    • Měření obvodu paže (MUAC): Rychlá a jednoduchá metoda pro screening akutní podvýživy u dětí.
    • Růstové grafy: U dětí se porovnává jejich výška a hmotnost s průměrnými hodnotami pro daný věk a pohlaví.
  • Laboratorní testy: Krevní testy mohou odhalit nízké hladiny bílkovin (např. albumin, prealbumin) a specifických mikronutrientů.

🏥 Léčba a prevence

Přístup k léčbě a prevenci musí být komplexní a zaměřený na konkrétní příčiny.

Léčba

Léčba těžké podvýživy vyžaduje opatrnost, zejména v počáteční fázi, aby se předešlo tzv. refeeding syndromu – život ohrožující metabolické poruše, která může nastat při příliš rychlém obnovení výživy.

  • Postupná realimentace: Výživa se podává postupně, zpočátku v malých dávkách, které se pomalu navyšují.
  • Terapeutická výživa: Používají se speciální produkty, jako je RUTF (Ready-to-Use Therapeutic Food), což je pasta s vysokým obsahem energie, bílkovin a mikronutrientů, která nevyžaduje přípravu a může být podávána i v domácím prostředí.
  • Léčba infekcí: Souběžně je nutné léčit jakékoliv přítomné infekce, které podvýživu zhoršují.
  • Nutriční podpora: U hospitalizovaných pacientů se využívá enterální (sondou do žaludku) nebo parenterální (nitrožilní) výživa.

Prevence

Prevence je klíčová a efektivnější než léčba. Zahrnuje opatření na úrovni jednotlivce i celé společnosti:

  • Podpora kojení: Výlučné kojení do 6 měsíců věku poskytuje dítěti ideální výživu a ochranu před infekcemi.
  • Zlepšení potravinové bezpečnosti: Podpora udržitelného zemědělství a zajištění přístupu k potravinám pro všechny.
  • Fortifikace potravin: Obohacování základních potravin (např. mouky, soli, oleje) o klíčové mikronutrienty.
  • Vzdělávání a osvěta: Šíření informací o zásadách zdravé výživy.
  • Zlepšení hygieny a přístupu ke zdravotní péči: Prevence a včasná léčba infekčních onemocnění.

💡 Pro laiky

  • Malnutrice: Není to jen hladovění. Znamená to "špatná výživa". Můžete být podvyživení, i když máte nadváhu, pokud vaše strava neobsahuje dostatek vitamínů a minerálů.
  • BMI (Body Mass Index): Jednoduchý výpočet, který porovnává vaši váhu a výšku. Pomáhá určit, zda máte podváhu, normální váhu, nadváhu nebo obezitu. Není to ale dokonalý ukazatel, protože nebere v úvahu množství svalové hmoty.
  • Kwashiorkor vs. Marasmus: Dva typy těžké podvýživy u dětí. Představte si to zjednodušeně takto: Marasmus je jako "vyhladovění" celého těla, dítě je jen kost a kůže. Kwashiorkor je způsoben hlavně nedostatkem bílkovin, což vede k zadržování vody v těle a vzniku otoků – dítě může paradoxně vypadat "oplácaně" (nafouklé bříško, oteklé končetiny), ale je v kritickém stavu.
  • Mikronutrienty: Jsou to vitamíny a minerály (železo, jód, zinek atd.). Tělo je potřebuje jen v malém množství, ale jejich nedostatek může způsobit vážné zdravotní problémy. Tomuto stavu se říká "skrytý hlad".


Šablona:Aktualizováno