Marie Antoinetta
Obsah boxu
Marie Antoinetta (francouzsky Marie-Antoinette; rozená Maria Antonia Josepha Johanna von Habsburg-Lothringen; * 2. listopadu 1755, Vídeň – † 16. října 1793, Paříž) byla arcivévodkyně rakouská, dcera císařovny Marie Terezie a císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Sňatkem s francouzským následníkem trůnu, pozdějším králem Ludvíkem XVI., se stala nejprve dauphine a od roku 1774 poslední královna Francie a Navarry před Velkou francouzskou revolucí.
Její život symbolizuje přechod od absolutistické monarchie k revolučnímu teroru. Zpočátku byla ve Francii populární, ale její pověst utrpěla kvůli vnímané marnotratnosti, oddanosti rakouským zájmům (což jí vyneslo přezdívku L'Autrichienne, "Rakušanka") a skandálům, jako byla Aféra s náhrdelníkem, ačkoliv v ní byla nevinná. Během revoluce se stala symbolem nenáviděného starého režimu. Po svržení monarchie byla souzena Revolučním tribunálem a popravena gilotinou devět měsíců po svém manželovi.
👑 Dětství a původ
Maria Antonia, jak znělo její rodné jméno, se narodila 2. listopadu 1755 v císařském paláci Hofburg ve Vídni. Byla patnáctým a předposledním dítětem mocného páru – císařovny Marie Terezie, vládkyně habsburských zemí, a císaře Svaté říše římské Františka I. Štěpána Lotrinského. Její narození bylo zastíněno ničivým zemětřesením v Lisabonu, které se odehrálo den předtím a bylo v tehdejší Evropě vnímáno jako zlé znamení.
Vyrůstala v poměrně neformálním prostředí císařského dvora, zejména v letních rezidencích Schönbrunn a Laxenburg. Na rozdíl od svých starších sourozenců se jí nedostalo přísného a systematického vzdělání. Její matka Marie Terezie se soustředila především na politiku a výchovu svých dětí často přenechávala guvernantkám. Maria Antonia byla popisována jako okouzlující, ale poněkud líná a povrchní studentka. Vynikala v tanci a hře na harfu a cembalo, ale její znalosti francouzštiny a němčiny byly zpočátku slabé a její rukopis byl téměř nečitelný.
Jako nejmladší arcivévodkyně byla předurčena k dynastickému sňatku, který měl posílit politické aliance Rakouska. Po sedmileté válce se Marie Terezie snažila o sblížení s bývalým nepřítelem, Francií, a pečetí tohoto nového spojenectví se měl stát sňatek Marie Antonie s francouzským následníkem trůnu, dauphinem Ludvíkem Augustem.
💍 Sňatek a cesta do Francie
Sňatková jednání byla dlouhá a složitá. Nakonec byla svatební smlouva podepsána a čtrnáctiletá Maria Antonia se vydala na cestu do své nové vlasti. Sňatek v zastoupení se konal 19. dubna 1770 ve Vídni. Následovala velkolepá cesta přes Německo do Francie.
Symbolické předání nevěsty se odehrálo 7. května 1770 na neutrálním území, na ostrově na řece Rýn poblíž Štrasburku. Zde se musela Maria Antonia v připraveném pavilonu svléknout ze svých rakouských šatů a se vším, co k nim patřilo, a obléknout si francouzskou výbavu. Od tohoto okamžiku se z ní stala Marie Antoinetta, dauphine Francie.
Oficiální svatba s dauphinem Ludvíkem Augustem se konala 16. května 1770 v kapli paláce ve Versailles. Následovaly opulentní oslavy, které však byly poznamenány tragédií. Během ohňostroje na počest novomanželů v Paříži vypukla panika, při které bylo ušlapáno více než 130 lidí. To bylo opět považováno za zlé znamení pro budoucnost páru.
👸 Dauphine a královna Francie
Příchod na francouzský dvůr ve Versailles byl pro mladou a nezkušenou Marii Antoinettu šokem. Musela se přizpůsobit přísné a složité etiketě, která ovládala každý aspekt života. Její vztah s manželem byl zpočátku komplikovaný. Ludvík August byl plachý, nerozhodný a zajímal se více o lov a zámečnictví než o svou ženu. Manželství zůstalo po sedm let nenaplněno, což bylo zdrojem mnoha fám a posměchu u dvora i v celé zemi.
Jako dauphine se dostala do konfliktu s milenkou krále Ludvíka XV., Madame du Barry, kterou odmítala oslovit, což způsobilo diplomatický incident. Teprve na nátlak své matky a poradců nakonec ustoupila.
Po smrti Ludvíka XV. 10. května 1774 se její manžel stal králem Ludvíkem XVI. a devatenáctiletá Marie Antoinetta královnou Francie a Navarry. Zpočátku byla u lidu velmi oblíbená, symbolizovala naději na změnu po dlouhé a nepopulární vládě předchozího krále. Postupně však její popularita klesala.
🏰 Život ve Versailles
Marie Antoinetta se snažila uniknout strnulosti dvorského života. Obklopila se úzkým kruhem přátel, jako byli princezna de Lamballe a vévodkyně de Polignac, kterým prokazovala štědrou přízeň, což vyvolávalo žárlivost a kritiku. Proslula svou láskou k luxusu, extravagantním účesům (tzv. pouf), drahým šatům od své modistky Rose Bertin, hazardním hrám a velkolepým plesům.
Jejím útočištěm se stal malý zámek Malý Trianon v parku ve Versailles, který dostala od krále darem. Zde si vytvořila svůj soukromý svět, kam zvala jen vybrané přátele a kde neplatila přísná dvorská etiketa. Nechala zde také vybudovat idylickou vesničku Hameau de la Reine, kde si hrála na prostou pastýřku. Ačkoliv to pro ni byl únik od reality, veřejnost to vnímala jako urážlivou a nákladnou rozmařilost v době, kdy mnoho Francouzů trpělo chudobou.
Tato záliba v zábavě a utrácení, ačkoliv její výdaje tvořily jen zlomek státního rozpočtu, přispěla k jejímu obrazu marnotratné a lehkomyslné cizinky, která nerozumí problémům francouzského lidu. Vznikaly o ní pomlouvačné pamflety a karikatury, které ji líčily jako nemravnou a politicky pletichářskou.
💎 Aféra s náhrdelníkem
Její pověst byla definitivně zničena v roce 1785 takzvanou aférou s náhrdelníkem. Jednalo se o složitý podvod zorganizovaný hraběnkou de la Motte. Ta přesvědčila naivního kardinála de Rohan, že jedná jako prostředník pro královnu, která si údajně přeje tajně koupit extrémně drahý diamantový náhrdelník, původně vyrobený pro Madame du Barry. Kardinál náhrdelník u klenotníků vyzvedl a předal ho hraběnce, která ho obratem rozprodala po částech.
Když klenotníci požadovali po královně platbu, skandál propukl. Ačkoliv byla Marie Antoinetta zcela nevinná a o ničem nevěděla, veřejné mínění se postavilo proti ní. Lidé věřili, že byla do aféry zapletena, a skandál potvrdil její pověst jako "Madame Déficit", která přivádí zemi na mizinu. Soudní proces sice odhalil pravdu a kardinála zprostil viny, ale královnina reputace byla nenávratně poškozena.
🇫🇷 Francouzská revoluce
V době, kdy Francie čelila hluboké finanční krizi, byla Marie Antoinetta vnímána jako jeden z hlavních viníků. Její údajný výrok "Když nemají chléb, ať jedí koláče!" (francouzsky Qu'ils mangent de la brioche!) je sice apokryfní a pravděpodobně jí byl připsán neprávem, ale dokonale vystihoval její obraz v očích veřejnosti.
Po pádu Bastily 14. července 1789 se situace radikalizovala. 5. října 1789 dav pařížských žen, rozhořčených vysokými cenami chleba, pochodoval na Versailles a donutil královskou rodinu přesídlit do paláce Tuileries v Paříži. Zde žili jako de facto vězni. Během tohoto období se Marie Antoinetta začala více angažovat v politice, vedla tajnou korespondenci se zahraničními dvory a snažila se získat pomoc pro záchranu monarchie.
🏃 Útěk do Varennes
V noci z 20. na 21. června 1791 se královská rodina pokusila o útěk z Paříže. Cílem bylo dostat se do pevnosti Montmédy na východě Francie a odtud s pomocí věrných vojsk zahájit protirevoluci. Plán však selhal. Kvůli zpoždění a špatné organizaci byla královská rodina poznána a zadržena v městečku Varennes.
Návrat do Paříže byl pro ně triumfem ponížení. Dav je cestou urážel a útěk definitivně zničil poslední zbytky důvěry lidu v krále. Ludvík XVI. byl vnímán jako zrádce, který se spolčil s nepřáteli revoluce.
⚖️ Proces a poprava
Po neúspěšném útěku byla monarchie prakticky odsouzena k zániku. 10. srpna 1792 zaútočil dav na Tuilerijský palác, královská rodina byla uvězněna v Templu. 21. září 1792 byla monarchie oficiálně zrušena a vyhlášena republika.
Ludvík XVI. byl souzen Konventem, shledán vinným z velezrady a popraven 21. ledna 1793. Marie Antoinetta, nyní známá jako "vdova Capetová", byla oddělena od svých dětí a v srpnu 1793 převezena do vězení Conciergerie, přezdívaného "předpokoj gilotiny".
Její proces před Revolučním tribunálem začal 14. října 1793. Byla obviněna z řady zločinů, včetně spiknutí proti republice, udržování kontaktů s nepřátelskými mocnostmi a morální zkaženosti. Nejohavnějším obviněním bylo tvrzení, že sexuálně zneužívala svého syna, malého Ludvíka XVII., což z něj vyšetřovatelé vynutili. Na toto obvinění odpověděla s velkou důstojností a apelovala na všechny matky v soudní síni.
Rozsudek byl předem daný. Byla shledána vinnou a odsouzena k trestu smrti. 16. října 1793 byla ostříhaná a vezená na otevřené káře na Place de la Révolution (dnešní Place de la Concorde). S velkou odvahou a důstojností vystoupila na popraviště. Její poslední slova byla omluvou katovi, kterému nechtěně šlápla na nohu: "Odpusťte, pane, neudělala jsem to schválně." Krátce po poledni byla sťata gilotinou.
🧐 Pro laiky
- Arcivévodkyně: Vysoký šlechtický titul, který používaly dcery rakouských panovníků z rodu Habsburků.
- Dauphine: Titul manželky francouzského následníka trůnu (dauphina).
- Ancien Régime: (česky "starý režim") Označení pro politický a společenský systém ve Francii před revolucí v roce 1789, charakterizovaný absolutní monarchií a rozdělením společnosti na tři stavy (duchovenstvo, šlechta, a třetí stav).
- Gilotina: Mechanický popravčí nástroj, který se stal symbolem Velkého teroru během Francouzské revoluce. Byla považována za "humánní" způsob popravy.
- Aféra s náhrdelníkem: Komplikovaný podvod, který zničil pověst královny. I když byla nevinná, lidé uvěřili, že si chtěla tajně pořídit neuvěřitelně drahý šperk na úkor státu. To ji vykreslilo jako extrémně marnotratnou.
- Versailles: Obrovský a přepychový královský palác nedaleko Paříže, který byl centrem francouzské moci a kultury. Život zde se řídil velmi přísnými a složitými pravidly (etiketou).