Válka v Afghánistánu (2001–2021)
Obsah boxu
Válka v Afghánistánu byl téměř dvacetiletý ozbrojený konflikt, který začal 7. října 2001 invazí Spojených států a jejich spojenců do Afghánistánu a skončil stažením posledních amerických vojáků 30. srpna 2021. Válka byla přímou reakcí na teroristické útoky 11. září 2001 a jejím původním cílem bylo zničit teroristickou organizaci Al-Káida a svrhnout režim Tálibánu, který jí poskytoval útočiště.
Konflikt se postupně proměnil z rychlé vojenské operace v dlouhotrvající protipovstaleckou kampaň a snahu o vybudování stabilního a demokratického afghánského státu. Navzdory masivní mezinárodní vojenské a finanční podpoře se tento cíl nepodařilo naplnit. Válka skončila rychlým kolapsem afghánské vlády a armády v létě 2021 a následným obnovením moci Tálibánu v zemi. Jedná se o nejdelší válku v historii Spojených států.
📜 Pozadí a příčiny
Kořeny konfliktu sahají do 80. let 20. století a sovětské invaze do Afghánistánu. Po stažení sovětských vojsk v roce 1989 a pádu komunistického režimu v roce 1992 upadla země do ničivé občanské války mezi různými frakcemi mudžáhidů. Z tohoto chaosu vzešlo v polovině 90. let radikální islamistické hnutí Tálibán, které do roku 1996 ovládlo většinu země včetně hlavního města Kábulu a vyhlásilo Islámský emirát Afghánistán.
Režim Tálibánu zavedl přísnou formu islámského práva šaría a poskytl bezpečné útočiště mezinárodním teroristickým skupinám, především Al-Káidě vedené Usámou bin Ládinem. Právě z afghánských výcvikových táborů naplánovala Al-Káida teroristické útoky 11. září 2001 na cíle v New Yorku a Washingtonu.
Po útocích požadoval americký prezident George W. Bush po Tálibánu okamžité vydání Usámy bin Ládina a všech vůdců Al-Káidy. Vůdce Tálibánu mulla Umar to odmítl. V reakci na to vytvořily Spojené státy mezinárodní koalici a zahájily vojenskou operaci s cílem svrhnout Tálibán a zničit Al-Káidu.
⚔️ Průběh konfliktu
Konflikt lze rozdělit do několika odlišných fází.
🚀 Počáteční invaze (2001)
Vojenská operace, nazvaná Operace Trvalá svoboda (Operation Enduring Freedom), začala 7. října 2001 sérií leteckých úderů amerického a britského letectva na pozice Tálibánu a Al-Káidy. Pozemní ofenzivu vedly především síly afghánské Severní aliance, podporované speciálními jednotkami a leteckou silou koalice.
Režim Tálibánu se zhroutil překvapivě rychle. Již 9. listopadu padlo město Mazár-e Šaríf, 13. listopadu vstoupily síly Severní aliance do Kábulu a do konce měsíce padla i poslední bašta Tálibánu, město Kandahár. Mnoho vůdců Tálibánu a Al-Káidy, včetně Usámy bin Ládina, uniklo do hornatých oblastí na hranici s Pákistánem. V prosinci 2001 proběhla bitva o Tora Bora, jejímž cílem bylo dopadnout bin Ládina, ten však úspěšně unikl.
🕊️ Stabilizace a povstání (2002–2008)
Po pádu Tálibánu byla v Bonnu sestavena prozatímní afghánská vláda v čele s Hamídem Karzajem. V roce 2002 byly do země vyslány Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISAF) pod mandátem OSN, jejichž velení v roce 2003 převzalo NATO. Úkolem ISAF bylo zajistit bezpečnost v Kábulu a postupně rozšiřovat svůj mandát na celou zemi.
Mezitím se přeživší bojovníci Tálibánu a Al-Káidy přeskupili v Pákistánu a zahájili povstaleckou válku. Postupně zesilovali útoky na koaliční a afghánské síly, využívali sebevražedné atentáty a improvizovaná výbušná zařízení (IED). Koaliční strategie se zaměřila na budování afghánské národní armády a policie a na projekty obnovy země (tzv. nation-building). Navzdory dílčím úspěchům se bezpečnostní situace postupně zhoršovala, zejména na jihu a východě země.
📈 Eskalace a "The Surge" (2009–2014)
V roce 2009 oznámil nově zvolený americký prezident Barack Obama novou strategii, která zahrnovala výrazné navýšení počtu amerických vojáků (tzv. The Surge). Cílem bylo zvrátit rostoucí sílu Tálibánu a vytvořit podmínky pro stažení koaličních vojsk. Počet zahraničních vojáků v zemi dosáhl vrcholu v roce 2011, kdy zde působilo přibližně 140 000 vojáků.
Během tohoto období se podařilo dosáhnout významného úspěchu, když 2. května 2011 americké speciální jednotky Navy SEALs zlikvidovaly Usámu bin Ládina v jeho úkrytu v pákistánském Abbottábádu. Navzdory tomu a zvýšenému vojenskému tlaku se Tálibán nepodařilo porazit a povstání pokračovalo. V roce 2014 NATO oficiálně ukončilo bojovou misi ISAF a předalo odpovědnost za bezpečnost afghánským silám. Zahraniční vojska zůstala v zemi v rámci nové, nebojové mise Rozhodná podpora (Resolute Support), zaměřené na výcvik a poradenství.
🤝 Stažení a mírová jednání (2015–2020)
Po roce 2014 se afghánské bezpečnostní síly potýkaly s velkými problémy. Trpěly vysokými ztrátami, korupcí a nízkou morálkou, zatímco Tálibán postupně ovládal stále větší části venkova. V této době se na scéně objevil také Islámský stát v Chorásánu, odnož Islámského státu, která bojovala jak proti vládě, tak proti Tálibánu.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zahájila přímá mírová jednání s Tálibánem v Dauhá, hlavním městě Kataru. Tato jednání vyvrcholila 29. února 2020 podpisem dohody mezi USA a Tálibánem. Spojené státy se v ní zavázaly ke stažení všech svých vojsk do 14 měsíců výměnou za bezpečnostní záruky ze strany Tálibánu, včetně slibu, že nedovolí Al-Káidě a dalším skupinám operovat z afghánského území.
🏁 Kolaps a konec války (2021)
Nový americký prezident Joe Biden v dubnu 2021 potvrdil záměr stáhnout všechny americké vojáky ze země, s konečným termínem 31. srpna 2021. Jakmile se stahování koaličních sil zrychlilo, Tálibán zahájil bleskovou celonárodní ofenzivu.
Afghánská národní armáda, demoralizovaná a bez americké letecké podpory, se ukázala jako neschopná efektivního odporu a masově se vzdávala nebo rozpadala. Tálibán během několika týdnů obsadil desítky provinčních hlavních měst. 15. srpna 2021 bojovníci Tálibánu bez boje vstoupili do Kábulu. Prezident Ašraf Ghaní uprchl ze země a vláda Islámské republiky Afghánistán se zhroutila.
Následovaly chaotické scény na mezinárodním letišti v Kábulu, kde se západní země snažily evakuovat své občany a afghánské spolupracovníky. Evakuace byla poznamenána sebevražedným útokem Islámského státu, který zabil přes 180 lidí, včetně 13 amerických vojáků. Poslední americké letadlo opustilo Kábul 30. srpna 2021, čímž dvacetiletá válka definitivně skončila.
🇨🇿 Česká účast
Armáda České republiky se do operací v Afghánistánu zapojila od roku 2002. Čeští vojáci působili v rámci misí Trvalá svoboda, ISAF i Rozhodná podpora. Mezi hlavní úkoly patřily:
- **Polní nemocnice:** Nasazení polních nemocnic v Kábulu a na dalších místech.
- **Speciální síly:** Působení 601. skupiny speciálních sil v bojových operacích, zejména na jihu a východě země.
- **Provinční rekonstrukční tým (PRT):** Vedení PRT v provincii Lógar, kde se čeští vojáci a civilní experti podíleli na bezpečnostních a rozvojových projektech.
- **Ochrana základen:** Střežení klíčových základen, jako je Bagrám.
- **Výcvikové mise:** Výcvik afghánských vojáků a policistů.
Během svého působení v Afghánistánu padlo celkem 14 českých vojáků. Česká mise byla největším a nejdelším zahraničním nasazením Armády ČR v její novodobé historii.
📊 Důsledky a dopady
- **Lidské ztráty:** Válka si vyžádala statisíce obětí. Ztráty zahrnují přes 3 500 zabitých koaličních vojáků, přibližně 70 000 příslušníků afghánských bezpečnostních sil, přes 50 000 bojovníků Tálibánu a téměř 50 000 civilistů.
- **Finanční náklady:** Spojené státy investovaly do války a obnovy Afghánistánu přes 2 biliony dolarů. Navzdory této obrovské investici se nepodařilo vybudovat soběstačný stát.
- **Politické důsledky:** Válka skončila návratem Tálibánu k moci, tedy stejného režimu, který byl v roce 2001 svržen. To vedlo ke zpochybnění americké zahraniční politiky a strategie budování národů (nation-building).
- **Humanitární krize:** Po pádu vlády v roce 2021 se Afghánistán propadl do hluboké humanitární a ekonomické krize, zhoršené mezinárodními sankcemi a zmrazením afghánských finančních rezerv.
🤔 Pro laiky
- **Tálibán:** Je to radikální islamistické hnutí, které vládlo v Afghánistánu v letech 1996–2001 a znovu od roku 2021. Jejich cílem je vytvořit stát založený na velmi přísném výkladu islámského práva.
- **Al-Káida:** Je to mezinárodní teroristická síť, kterou založil Usáma bin Ládin. Je zodpovědná za útoky z 11. září 2001. Jejím cílem je bojovat proti západnímu vlivu v muslimských zemích.
- **ISAF (International Security Assistance Force):** Byly to mezinárodní mírové síly pod velením NATO. Jejich úkolem bylo pomáhat afghánské vládě udržovat bezpečnost a stabilitu.
- **Asymetrická válka:** Je to typ konfliktu, kde proti sobě stojí dvě velmi odlišné strany – například moderní armáda (jako USA) a povstalecká skupina (jako Tálibán). Povstalci se vyhýbají přímým bitvám a používají taktiku jako partyzánský boj, léčky a bombové útoky.
- **Nation-building (budování národa):** Je to snaha vnější mocnosti (v tomto případě USA a spojenců) pomoci vytvořit v zemi po konfliktu fungující instituce, jako je vláda, armáda, policie a ekonomika.