Fritz Strassmann
Obsah boxu
Friedrich Wilhelm "Fritz" Strassmann (* 22. února 1902, Boppard – 22. dubna 1980, Mohuč) byl německý chemik a průkopník v oblasti jaderné chemie. Spolu s Otto Hahnem a Lise Meitnerovou se podílel na objevu jaderného štěpení uranu v roce 1938. Tento objev se stal základem pro využití jaderné energie i pro konstrukci jaderných zbraní. Za svůj odvážný postoj během nacistického režimu, kdy ukrýval židovskou přítelkyni, byl posmrtně oceněn titulem Spravedlivý mezi národy.
🎓 Život a vzdělání
Fritz Strassmann se narodil v Boppardu v Německu jako nejmladší z devíti dětí. Jeho otec byl soudním úředníkem. Mladý Fritz se již brzy začal zajímat o chemii a vybudoval si doma malou laboratoř. Navzdory finančním potížím rodiny po první světové válce mu bylo umožněno studovat.
V roce 1920 zahájil studium chemie na Technické univerzitě v Hannoveru, kde si přivydělával jako soukromý učitel. Svá studia dokončil v roce 1929 získáním doktorátu z fyzikální chemie za práci o rozpustnosti a reakcích jódu v plynné fázi oxidu uhličitého. Jeho akademická dráha ho vedla k zájmu o nově se rozvíjející obor – radiochemii.
🔬 Vědecká kariéra
🧪 Počátky v Berlíně
Po získání doktorátu získal Strassmann stipendium a v roce 1929 nastoupil do prestižního Kaiser-Wilhelm-Institutu pro chemii v Berlíně-Dahlemu, který vedl Otto Hahn. Zde se specializoval na radiochemii a využíval své analytické schopnosti k identifikaci izotopů vznikajících při radioaktivním rozpadu. V roce 1935 se stal asistentem v Hahnově týmu.
Zde navázal klíčovou spolupráci s Otto Hahnem a rakouskou fyzičkou Lise Meitnerovou. Tento tým patřil ke světové špičce ve výzkumu radioaktivity a prvků vznikajících při ozařování uranu neutrony. Strassmann byl v týmu ceněn především pro své mimořádné schopnosti v oblasti analytické chemie, které byly pro interpretaci experimentů klíčové.
💥 Objev jaderného štěpení
Ve 30. letech 20. století se vědci, inspirováni prací Enrica Fermiho, domnívali, že bombardováním uranu (tehdy nejtěžšího známého prvku) neutrony vzniknou ještě těžší, tzv. transurany. Tým Hahna, Meitnerové a Strassmanna prováděl sérii těchto experimentů.
Po anšlusu Rakouska v roce 1938 musela Lise Meitnerová, která měla židovský původ, uprchnout z Německa. Hahn a Strassmann pokračovali v experimentech sami, ale zůstali s ní v úzkém písemném kontaktu. Koncem roku 1938 narazili na naprosto nečekaný výsledek. Místo očekávaných těžkých prvků v blízkosti uranu objevili ve vzorku stopy prvku baryum. Baryum má přibližně poloviční atomovou hmotnost než uran, a jeho přítomnost byla v rozporu se všemi tehdejšími znalostmi jaderné fyziky.
Hahn byl zpočátku skeptický a považoval to za chybu v měření. Strassmann však provedl řadu kontrolních experimentů s extrémní pečlivostí a potvrdil, že se skutečně jedná o baryum, nikoliv o chemicky podobné radium. V prosinci 1938 napsal Hahn o tomto záhadném výsledku Meitnerové do Švédska.
Lise Meitnerová a její synovec, fyzik Otto Frisch, jako první správně interpretovali tento výsledek. Dospěli k závěru, že jádro uranu se po zásahu neutronem nerozpadá, ale "štěpí" na dvě menší jádra (např. baryum a krypton), přičemž se uvolňuje obrovské množství energie. Frisch tento proces pojmenoval jaderné štěpení (nuclear fission).
Hahn a Strassmann publikovali své experimentální výsledky v lednu 1939 v časopise Naturwissenschaften. Z politických důvodů však nemohli uvést Meitnerovou jako spoluautorku, ačkoliv její podíl na výzkumu a klíčová role při teoretickém vysvětlení byly nezpochybnitelné.
🕊️ Válečné a poválečné období
Strassmann byl silným odpůrcem nacistického režimu. Odmítl vstoupit do NSDAP, což mu prakticky znemožnilo získat profesuru a habilitovat se. Během války spolu se svou ženou Marií několik měsíců ukrývali ve svém bytě židovskou klavíristku Andreu Wolfensteinovou, čímž riskovali vlastní životy i život svého malého syna.
Po válce se Strassmann stal profesorem anorganické a jaderné chemie na Univerzitě v Mohuči a později ředitelem nově založeného Institutu pro chemii, který byl součástí Společnosti Maxe Plancka. Byl jedním ze signatářů Göttingenského manifestu z roku 1957, který varoval před nebezpečím jaderného zbrojení a vyzýval Západní Německo, aby se jadernými zbraněmi nevyzbrojovalo.
🏅 Ocenění a odkaz
V roce 1944 byla Nobelova cena za chemii udělena pouze Otto Hahnovi za objev jaderného štěpení. Vynechání Strassmanna a především Lise Meitnerové je dodnes považováno za jednu z největších nespravedlností v historii Nobelových cen. Sám Hahn ve své nobelovské přednášce Strassmannův klíčový přínos zdůraznil.
Strassmann se však dočkal uznání později. V roce 1966 obdržel spolu s Hahnem a Meitnerovou prestižní americkou cenu Enrico Fermi Award.
V roce 1985 byl izraelským památníkem Jad Vašem posmrtně oceněn titulem Spravedlivý mezi národy za záchranu židovské ženy během holocaustu.
Fritz Strassmann je připomínán nejen jako brilantní analytický chemik, jehož pečlivost vedla k jednomu z nejdůležitějších objevů 20. století, ale také jako morálně pevný člověk, který se dokázal postavit totalitnímu režimu.
⚛️ Pro laiky
Představte si atomové jádro uranu jako velkou, nestabilní skleněnou kouli. Vědci v té době se snažili do této koule "přilepit" malou kuličku (neutron), aby vytvořili ještě větší a těžší kouli. Fritz Strassmann a Otto Hahn však zjistili něco nečekaného. Když do velké uranové koule narazila malá kulička, koule se nerozrostla, ale s obrovskou silou se roztříštila na dva menší kusy (například na jádra barya a kryptonu). Při tomto roztříštění se uvolnilo obrovské množství energie a další malé kuličky (neutrony), které mohly rozbít další uranové koule. Tento proces se nazývá jaderné štěpení a je základem fungování jaderných elektráren i atomových bomb. Strassmannova role byla v tom, že dokázal s naprostou jistotou určit, že jedním z těch střepů je skutečně baryum, což bylo klíčovým důkazem, že k rozbití jádra došlo.
👨👩👧 Osobní život
Fritz Strassmann byl dvakrát ženatý. V roce 1937 se oženil s chemičkou Marií Heckter. Měli spolu syna Martina. Po smrti své první ženy v roce 1956 se oženil s novinářkou Irmgard Hartmannovou. Byl známý svou skromností, láskou k hudbě a horolezectví.