Protestantství

Rozbalit box

Obsah boxu

Protestantství (někdy také protestantismus nebo evangelictví v širším smyslu) je jedním ze tří hlavních směrů křesťanství, vedle katolictví a pravoslaví. Vzniklo v 16. století v Evropě jako výsledek hnutí známého jako protestantská reformace, jehož cílem byla náprava a reforma tehdejší římskokatolické církve. Název je odvozen od protestu (protestatio) několika německých knížat a měst na říšském sněmu ve Špýru v roce 1529 proti rozhodnutí císaře Karla V. omezit šíření reformačních myšlenek.

Protestantství není monolitickým hnutím, ale spíše souborem mnoha různých církví a denominací, které sdílejí společné teologické základy. Mezi klíčové principy patří důraz na Písmo svaté jako na nejvyšší autoritu ve věcech víry (Sola scriptura), ospravedlnění člověka pouhou vírou v Ježíše Krista (Sola fide) a všeobecné kněžství všech věřících.

📜 Historie

Kořeny nespokojenosti s praxí středověké církve sahají hluboko před 16. století. Hnutí a myslitelé jako valdenští, John Wycliffe v Anglii nebo Jan Hus v Čechách jsou často označováni za předchůdce reformace.

🇩🇪 Počátky reformace v Německu

Za symbolický počátek reformace je považováno datum 31. října 1517, kdy augustiniánský mnich a profesor teologie Martin Luther zveřejnil svých 95 tezí (Disputace o moci odpustků) na dveřích zámeckého kostela ve Wittenbergu. V tezích kritizoval především praxi prodeje odpustků, které měly zkracovat pobyt duší v očistci. Luther tvrdil, že odpuštění hříchů je možné dosáhnout pouze skrze víru a Boží milost, nikoliv zakoupením odpustku.

Lutherovy myšlenky se díky knihtisku rychle rozšířily po celé Svaté říši římské i za její hranice. V roce 1521 byl Luther na sněmu ve Wormsu vyzván, aby své učení odvolal. Když to odmítl slavnými slovy "Zde stojím, nemohu jinak," uvalil na něj císař Karel V. říšskou klatbu. Luther však nalezl ochranu u saského kurfiřta Fridricha Moudrého na hradě Wartburg, kde přeložil Nový zákon do němčiny, čímž zpřístupnil Bibli širokým vrstvám obyvatelstva a položil základy moderního německého spisovného jazyka.

🇨🇭 Švýcarská reformace

Souběžně s událostmi v Německu probíhala reformace i ve Švýcarsku. V Curychu vedl reformní hnutí Ulrich Zwingli, který byl v některých teologických otázkách, zejména v chápání Večeře Páně, radikálnější než Luther. Zatímco Luther věřil v reálnou přítomnost Krista v chlebu a víně (konsubstanciace), Zwingli ji chápal čistě symbolicky.

Na Zwingliho navázal v Ženevě francouzský teolog Jan Kalvín. Jeho hlavní dílo, Instituce učení křesťanského náboženství, se stalo jedním z nejvlivnějších teologických spisů protestantismu. Kalvín rozvinul učení o predestinaci (předurčení) a zavedl v Ženevě přísný církevní řád. Kalvinismus se rychle rozšířil do Francie (hugenoti), Nizozemí, Skotsko (presbyteriáni) a dalších zemí.

🏴󠁧󠁢󠁥󠁮󠁧󠁿 Anglická reformace

Reformace v Anglii měla odlišný charakter, neboť byla iniciována z politických důvodů panovníkem. Král Jindřich VIII. se chtěl rozvést se svou první ženou, Kateřinou Aragonskou, což mu papež Klement VII. odmítl povolit. V reakci na to se Jindřich VIII. v roce 1534 Zákonem o svrchovanosti (Act of Supremacy) prohlásil za hlavu církve v Anglii, čímž vznikla Anglikánská církev. Ačkoliv byla zpočátku teologicky velmi blízká katolictví, za vlády jeho nástupců, zejména Eduarda VI. a Alžběty I., přijala mnohé protestantské principy.

🌊 Radikální reformace

Vedle hlavních proudů (luteránství, kalvinismus, anglikánství) existovala i tzv. radikální reformace. Její stoupenci, často nazývaní anabaptisté (novokřtěnci), odmítali křest nemluvňat a prosazovali křest dospělých na základě osobního vyznání víry. Byli často pacifisty a usilovali o naprosté oddělení církve od státu. Kvůli svým postojům byli pronásledováni jak katolíky, tak i ostatními protestanty. Z tohoto hnutí vzešly pozdější církve jako mennonité nebo hutterité.

✝️ Teologie a principy

Ačkoliv se jednotlivé protestantské denominace v mnohém liší, spojuje je několik základních teologických principů, které jsou často shrnovány do tzv. Pěti Sola (latinsky "pouze").

• Sola Scriptura (Pouze Písmo): Bible je jediným a nejvyšším zdrojem zjevené pravdy a autoritou pro víru a život křesťana. Církevní tradice, koncily nebo papežské dekrety jsou podřízeny Písmu.
• Sola Fide (Pouze vírou): Člověk je ospravedlněn (tj. prohlášen za spravedlivého před Bohem) pouze na základě své víry v Ježíše Krista, nikoliv na základě svých dobrých skutků. Skutky jsou chápány jako důsledek a ovoce víry, ne jako prostředek ke spáse.
• Sola Gratia (Pouze milostí): Spása je nezasloužený dar od Boha, daný z jeho milosti. Člověk si ji nemůže nijak zasloužit ani si na ni vytvořit nárok.
• Solus Christus (Pouze Kristus): Ježíš Kristus je jediným prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Spása je možná jedině skrze jeho zástupnou oběť na kříži. Tím je odmítnuta role svatých nebo Panny Marie jako prostředníků.
• Soli Deo Gloria (Pouze Bohu sláva): Veškerá sláva za stvoření, vykoupení a spásu patří jedině Bohu.

Dalším důležitým principem je všeobecné kněžství všech věřících. To znamená, že každý věřící má přímý přístup k Bohu skrze Krista a nepotřebuje k tomu lidského prostředníka (kněze). Duchovní (pastor, farář) je chápán spíše jako učitel a správce církve, než jako obětní kněz.

Protestanté uznávají dvě hlavní svátosti ustanovené Kristem: křest a Večeři Páně (někdy nazývanou svaté přijímání).

🌿 Hlavní směry a denominace

Protestantství je velmi rozmanité a dělí se na stovky, ne-li tisíce různých denominací. Lze je rozdělit do několika hlavních "rodin":

• Luteránství: Vychází přímo z učení Martina Luthera. Je rozšířeno především v , skandinávských zemích a v některých částech .
• Kalvinismus (Reformované církve): Založeno na teologii Jana Kalvína. Zahrnuje presbyteriánství (rozšířené ve a ), kongregacionalismus a reformované církve v , a .
• Anglikánství: Vzniklo v Anglii a tvoří jakýsi most mezi katolicismem a protestantismem (via media). Celosvětové Anglikánské společenství je vedeno arcibiskupem z Canterbury. V je známé jako Episkopální církev.
• Baptismus: Klade důraz na křest dospělých ponořením a na autonomii místního sboru. Je to jedna z největších protestantských skupin, zvláště silná v .
• Metodismus: Vznikl v 18. století v Anglii jako hnutí obnovy uvnitř anglikánské církve, vedené Johnem Wesleym. Zdůrazňuje osobní zbožnost a sociální angažovanost.
• Letniční a charismatické hnutí: Vzniklo na počátku 20. století a klade důraz na dary Ducha svatého, jako je glosolálie (mluvení v jazycích) a uzdravování. Je to nejrychleji rostoucí segment křesťanství na světě.
• Adventismus: Vznikl v 19. století v USA. Očekává brzký druhý příchod Ježíše Krista a často zachovává sobotu jako den odpočinku. Nejznámější je Církev adventistů sedmého dne.

🌍 Geografické rozšíření

Celosvětově se k protestantství hlásí přibližně 800 milionů až 1 miliarda lidí, což tvoří asi 40 % všech křesťanů.

• Evropa: Tradičními protestantskými oblastmi jsou Severní Evropa (, , Skandinávie) a části střední Evropy (, , ). V mnoha těchto zemích však vlivem sekularizace klesá počet aktivních věřících.
• Severní Amerika: a mají historicky silné protestantské kořeny. Spojené státy jsou domovem největší a nejrozmanitější protestantské populace na světě.
• Afrika: V subsaharské Africe zažívá protestantství, zejména v jeho letniční a evangelikální podobě, explozivní růst. Země jako , nebo mají velké a dynamické protestantské komunity.
• Asie: Významné protestantské menšiny existují v (kde tvoří významnou část populace), (převážně v neoficiálních domácích církvích), a na .
• Latinská Amerika: Tradičně katolický region zažívá od konce 20. století masivní nárůst evangelikálních a letničních církví, zejména v zemích jako , a .
• Oceánie: a mají historicky protestantskou většinu, i když i zde roste sekularizace. V mnoha tichomořských ostrovních státech (např. , ) je protestantství dominantním náboženstvím.

⚙️ Vliv na společnost a kulturu

Protestantská reformace měla hluboký a trvalý dopad na vývoj západní civilizace.

• Vzdělání a gramotnost: Důraz na osobní čtení Bible vedl k masivní podpoře vzdělání a gramotnosti pro všechny vrstvy obyvatelstva. Překlady Bible do národních jazyků standardizovaly tyto jazyky.
• Pracovní etika a kapitalismus: Sociolog Max Weber ve své slavné eseji Protestantská etika a duch kapitalismu formuloval tezi, že protestantské (zejména kalvinistické) hodnoty jako píle, střídmost a vnímání práce jako Božího povolání přispěly ke vzniku moderního kapitalismu.
• Politika a demokracie: Myšlenky jako všeobecné kněžství a důraz na individuální svědomí podpořily rozvoj demokracie, individualismu a konceptu lidských práv. Kongregační model správy církve se stal vzorem pro některé formy občanské samosprávy.
• Věda: Někteří historikové (např. Robert K. Merton) tvrdí, že protestantský důraz na zkoumání Božího stvoření přispěl k rozvoji vědecké revoluce v 17. století.
• Umění a hudba: Zatímco některé radikální proudy byly vůči umění odmítavé (ikonoklasmus), luteránská tradice dala světu velikány duchovní hudby, jako byl Johann Sebastian Bach.

🧑‍🏫 Vysvětlení pro laiky

Představte si, že křesťanství je obrovský, starý strom. Po mnoho staletí měl dvě hlavní větve: katolickou na západě a pravoslavnou na východě. V 16. století začala z kmenového stromu růst nová, silná větev – protestantství.

Všechno to začalo, když si mnich jménem Martin Luther všiml věcí v církvi, které se mu nelíbily – například že si lidé mohli "koupit" odpuštění hříchů. Řekl, že to nejdůležitější není to, co říká papež nebo kněz, ale to, co je napsáno v Bibli. Podle něj by si každý měl Bibli číst sám a budovat si vlastní vztah s Bohem.

Tato myšlenka se strašně rychle uchytila. Lidé začali zakládat nové církve, které se neřídily autoritou papeže v Římě. Protože "protestovali" proti starým pořádkům, začalo se jim říkat protestanti.

Dnes protestantství není jedna jediná církev, ale spíše velká rodina různých církví (jako jsou luteráni, baptisté, metodisté atd.). Všechny ale sdílejí základní myšlenku: klíčem k víře je Bible a osobní vztah každého člověka s Bohem skrze Ježíše Krista.

Šablona:Aktualizováno