Arméni

Rozbalit box

Obsah boxu

Arméni (arménsky: Հայեր, Hayer) jsou etnická skupina původem z Arménské vysočiny v západní Asii. Představují hlavní demografickou skupinu v Arménii a až do událostí v roce 2023 tvořili většinu populace v bývalé republice Arcach (Náhorní Karabach). Celkový počet Arménů ve světě se odhaduje na 8 až 11 milionů lidí k roku 2025, přičemž většina z nich žije mimo Arménskou republiku. Arménie byla prvním státem na světě, který přijal křesťanství jako státní náboženství, a to v roce 301.

⏳ Historie

Arménská historie je bohatá a sahá tisíce let do minulosti. Genetické studie ukazují, že Arméni jsou původními obyvateli Arménské vysočiny a vykazují jen malé nebo žádné známky promíchání s jinými populacemi od přibližně 13. století před naším letopočtem. První univerzálně přijímaná zmínka o tomto národu a zemi pochází z Behistunského nápisu ze 6. století před naším letopočtem.

V 9. až 7. století před naším letopočtem existovalo na území Arménské vysočiny mocné království Urartu, které položilo základy starověké arménské civilizace. Po jeho pádu se v 6. století před naším letopočtem objevila Satrapii Arménie pod vládou Orontidské dynastie, která se později stala nezávislým královstvím. Arménské království dosáhlo svého vrcholu pod vládou Tigranése Velikého v 1. století před naším letopočtem, kdy se stalo nejmocnějším královstvím východně od Římské republiky.

Zásadním milníkem v arménských dějinách bylo přijetí křesťanství jako státního náboženství kolem roku 301, čímž se Arménie stala prvním takovým státem na světě. To vedlo k založení Arménské apoštolské církve, nejstarší národní církve na světě.

Mezi 16. a 19. stoletím bylo tradiční arménské území rozděleno a ovládáno Osmanskou a Perskou říší. V 19. století se Východní Arménie dostala pod nadvládu Ruského impéria, zatímco většina Západní Arménie zůstala pod osmanskou nadvládou.

Během první světové války došlo k Arménské genocidě, systematickému vyhlazování až 1,5 milionu Arménů Osmanskou vládou. Tato tragédie vedla k masovému exodu a formování moderní arménské diaspory po celém světě. Po Ruské revoluci v roce 1918 byla vyhlášena První Arménská republika, která však v roce 1920 padla a stala se součástí Sovětského svazu jako Arménská SSR. Plnou nezávislost získala Arménie až po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

🌍 Geografie a diaspora

Arméni jsou původním národem Arménské vysočiny, která zahrnuje dnešní Arménskou republiku a části severovýchodního Turecka. Dnes tvoří Arméni drtivou většinu populace v Arménské republice, kde k 1. lednu 2025 žilo přibližně 3,075 milionu lidí.

Významná arménská diaspora je jednou z nejstarších a největších na světě, s komunitami existujícími od starověku. Moderní diaspora se formovala především v důsledku Arménské genocidy a následných migračních vln, včetně těch po rozpadu Sovětského svazu. Odhaduje se, že méně než jedna třetina celkové arménské populace žije v Arménii. Největší arménské populace mimo Arménii se nacházejí v Rusku, Spojených státech amerických, Francii, Gruzii, Íránu, Německu, Ukrajině, Libanonu, Brazílii, Argentině, Sýrii a Turecku.

V roce 2023 došlo k významné události, kdy po ázerbájdžánské ofenzívě uprchla téměř celá arménská populace z Náhorního Karabachu do Arménie, což představovalo více než 100 000 lidí. V srpnu 2025 byla podepsána mírová dohoda zprostředkovaná USA, která má za cíl ukončit konflikt, znovu otevřít dopravní trasy a normalizovat vztahy mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

🗣️ Jazyk a kultura

Arménština (Հայերեն, Hayeren) je samostatná větev indoevropské jazykové rodiny a je úředním jazykem Arménie. Hovoří jí přibližně 5 až 7 milionů lidí po celém světě. Existují dvě standardizované moderní literární formy: východní arménština (převážně v Arménii) a západní arménština (převážně v diaspoře). Arménské písmo bylo vytvořeno Mesropem Maštocem v roce 405, původně s 36 písmeny, dnes jich má 39. Vytvoření abecedy významně přispělo k rozvoji arménské literatury a k zachování národní identity.

Arménská kultura je hluboce zakořeněna v historii, náboženství a rodinných hodnotách. Je známá svou bohatou architekturou, zejména zdobenými kostely, a rozvinutým hudebním a literárním dědictvím. Mezi tradiční arménské hudební nástroje patří například duduk. Arménská kuchyně je ovlivněna východoevropskou a středomořskou kuchyní a je známá používáním koření, zeleniny, ryb a ovoce. Arménie je také považována za kolébku vinařství s historií sahající 6000 let zpět a je známá svým koňakem.

UNESCO uznává několik prvků arménské kultury jako součást světového dědictví, včetně hudby a představení na duduk (od 2008), umění křížových kamenů (od 2010) a tradiční výroby chleba lavaš (od 2014).

⛪ Náboženství

Většina Arménů se hlásí k Arménské apoštolské církvi, která je součástí orientálního pravoslaví. Jedná se o nejstarší národní církev na světě, založenou v roce 301, kdy se Arménie stala prvním státem, který přijal křesťanství jako oficiální náboženství. Katedrála Ečmiadzin ve Vagharšapatu slouží jako sídlo Arménské apoštolské církve a má status světového dědictví.

Kromě Arménské apoštolské církve existují menší skupiny arménských katolíků (Arménská katolická církev) a arménských evangelíků. V Arménii je k roku 2025 přibližně 94 % občanů křesťanů.

📊 Demografie a současnost

K 1. lednu 2025 byla stálá populace Arménie odhadována na přibližně 3,075 milionu lidí, což představuje nárůst o zhruba 84 000 oproti roku 2024. Nicméně, podle středního scénáře se předpokládá, že populace Arménie do roku 2050 klesne na přibližně 2,373 milionu. Průměrný počet dětí narozených na ženu v Arménii se mezi 2018 a 2023 mírně zvýšil na 1,9.

Dynamika lidské mobility hraje v Arménii významnou roli, přičemž téměř každá desátá domácnost má migrační spojení a diaspora čítá odhadem osm milionů lidí. Arménská ekonomika je vysoce závislá na peněžních převodech ze zahraničí. Vysoká míra pracovní migrace, zejména mládeže, je způsobem, jak se vypořádat s chudobou a nezaměstnaností. Míra nezaměstnanosti v Arménii se odhaduje na 15 %, zatímco míra chudoby na 27 %.

V roce 2025 se Arménie a Ázerbájdžán přiblížily k podepsání mírové dohody po desetiletích konfliktu o Náhorní Karabach. V březnu 2025 obě vlády oznámily, že dokončily text takové dohody. Jedním z klíčových bodů jednání je změna arménské ústavy, která obsahuje odkazy, jež Ázerbájdžán vnímá jako nároky na mezinárodně uznávané ázerbájdžánské území. Arménský premiér Nikol Pašinjan souhlasil s iniciováním ústavního referenda, naplánovaného na rok 2027, s cílem navrhnout novou verzi ústavy před parlamentními volbami v roce 2026.

🎭 Slavné osobnosti

Mezi slavné Armény patří mnoho významných osobností z různých oblastí umění, vědy, sportu a politiky.

• Ivan Ajvazovskij (1817–1900) – Jeden z největších malířů mořských krajin, známý svými více než 6 000 díly.
• Komitas (Soghomon Soghomonian) (1869–1936) – Skladatel, muzikolog, folklorista, zakladatel arménské národní hudební školy.
• Aram Chačaturjan (1903–1978) – Slavný skladatel 20. století, jehož díla, jako je „Šavlový tanec“ z baletu „Gajane“, jsou považována za součást světového hudebního pokladu.
• William Saroyan (1908–1981) – Americko-arménský spisovatel, dramatik a autor povídek, nositel Pulitzerovy ceny.
• Tigran Petrosjan (1929–1984) – Šachový velmistr, mistr světa v šachu v letech 1963 až 1969, známý svým téměř neprostupným obranným stylem.
• Charles Aznavour (1924–2018) – Světově proslulý francouzsko-arménský zpěvák, textař a diplomat.
• Kirk Kerkorian (1917–2015) – Americko-arménský podnikatel, investor a filantrop, klíčová postava při formování Las Vegas.
• Serj Tankian (narozen 1967) – Americko-arménský rockový hudebník, zpěvák a frontman kapely System of a Down.
• Kim Kardashianová (narozena 1980) – Americká televizní osobnost, podnikatelka a modelka, známá svými arménskými kořeny.
• Henrikh Mkhitaryan (narozen 1989) – Profesionální fotbalista a kapitán arménského národního týmu.
• Alexis Ohanian (narozen 1983) – Americko-arménský internetový podnikatel a spoluzakladatel Redditu.

💡 Pro laiky

Představte si Armény jako velmi starý národ, který má svůj domov v horách a úrodných údolích v oblasti, kde se potkávají Evropa a Asie. Je to jako kdyby žili na křižovatce mnoha cest, což jim přineslo bohatou historii, ale také spoustu výzev.

Jsou to lidé, kteří byli první na světě, kdo si jako státní náboženství vybrali křesťanství. To je pro ně něco jako velký rodinný poklad a velmi důležitá součást jejich identity. Mají i svůj vlastní, velmi starý a jedinečný písmo, které jim pomohlo uchovat si svůj jazyk a příběhy.

Protože jejich země byla často napadána, mnoho Arménů se v průběhu staletí rozptýlilo do celého světa. Tomu se říká diaspora. Takže dnes najdete Armény žijící v mnoha zemích, ale všichni si udržují silné pouto ke své vlasti, jazyku a kultuře. Je to jako velká rodina rozesetá po celém světě, která si ale pamatuje, odkud pochází. Jsou známí svou pohostinností, láskou k hudbě a dobrému jídlu, a také tím, že jsou velmi hrdí na svou historii a tradice.