Přeskočit na obsah

St. Paul

Z Infopedia
Verze z 12. 9. 2026, 01:02, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Saint Paul | obrázek = | mapa = ano | země = {{Vlajka|Spojené státy americké}} | stát = {{Vlajka|Minnesota}} | okres = Ramsey County | starosta = Kaohly Her | rozloha = 145,5 | počet_obyvatel = 306 684 | nadmořská_výška = 214 | souřadnice = 44°56′39″N 93°5′37″W | web = [https://stpaul.gov stpaul.gov] }} ''Pro jiné významy viz St. Paul (rozcestník).'' '''Saint…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Saint Paul
NázevSaint Paul
Mapaano
Země
Rozloha145,5
Souřadnice44°56′39″N 93°5′37″W
Nadmořská výška214

Pro jiné významy viz St. Paul (rozcestník).

Saint Paul (v běžném a novinářském úzu často zkracováno jako St. Paul) je hlavní město státu Minnesota ve Spojených státech amerických a současně administrativní sídlo okresu Ramsey County. Z demografického hlediska představuje s odhadovanou populací přes 306 000 obyvatel v roce 2026 druhé nejlidnatější město ve státě, hned po sousedním městě Minneapolis. Obě tato města, jejichž hranice se fyzicky dotýkají, společně tvoří jádro masivní metropolitní oblasti známé jako Twin Cities (Dvojměstí), ve které žije přibližně 3,7 milionu obyvatel, což z ní činí třetí největší aglomeraci v regionu Středozápadu.

Město se rozkládá na východním břehu řeky Mississippi, přesně v místech, kde se do ní vlévá přítok řeky Minnesota. Z historického hlediska představovalo klíčový dopravní uzel a komerční bránu pro osidlování celého amerického Severozápadu, primárně díky masivnímu rozvoji železniční sítě na konci 19. století. Dnes funguje jako silné administrativní, vzdělávací a kulturní centrum s vysoce diverzifikovanou ekonomikou. Na území města sídlí řada globálních korporací, ústředí státní vlády v budově Minnesota State Capitol a také několik předních univerzit. Ve sportovní sféře je město na globální úrovni známé jako domov hokejového klubu Minnesota Wild operujícího v lize NHL.

🗓 Současnost a události roku 2026

V lednu roku 2026 došlo ve vedení města k historickému politickému průlomu. Do úřadu starostky byla oficiálně inaugurována Kaohly Her, zástupkyně lokální odnože Demokratické strany (známé jako Minnesota Democratic–Farmer–Labor Party, zkráceně DFL). V listopadových volbách roku 2025 dokázala v systému preferenčního hlasování (Ranked-choice voting) překvapivě porazit tehdejšího úřadujícího starostu Melvina Cartera III., když po finálním přerozdělení hlasů získala 47,76 % oproti Carterovým 44,98 %. Kaohly Her se tak stala historicky první ženou, první osobou asijského původu a vůbec prvním zástupcem hmongské komunity v čele tohoto hlavního města.

Začátek jejího mandátu v roce 2026 byl nicméně poznamenán bezprecedentní vnitropolitickou krizí způsobenou federálním zásahem. Během prosince 2025 a ledna 2026 provedly tisíce nasazených agentů Imigračního a celního úřadu (ICE) v metropolitní oblasti razii s kódovým označením "Operation Metro Surge". Tyto agresivní imigrační kontroly vyvolaly v Saint Paulu masivní občanské protesty a vedly k tragickým incidentům, včetně úmrtí několika lokálních obyvatel. Starostka Her, společně s generálním prokurátorem státu Keithem Ellisonem a starostou sousedního Minneapolisu Jacobem Freyem, v lednu 2026 iniciovala společnou federální žalobu proti vládním složkám za nepřiměřené užití síly a narušení chodu města.

Zásadní infrastrukturní a komerční změna postihla v probíhající sezóně sportovní zázemí města. Slavná hokejová hala, jež od svého otevření v roce 2000 nesla název Xcel Energy Center, byla po pětadvaceti letech přejmenována. Práva na název zakoupil domorodý kmen Mille Lacs Band of Ojibwe (vlastnící síť kasin) a od září 2025 nese stadion oficiální jméno Grand Casino Arena. Kromě hokejistů Minnesota Wild našly v přejmenované aréně svůj stálý domov také hokejistky týmu Minnesota Frost hrající novou elitní ligu PWHL a od roku 2027 zde bude operovat i volejbalový tým Minnesota Forge.

Z ekonomického hlediska rezonují ve městě dopady referenda z roku 2021, jež uzákonilo přísnou kontrolu výše nájemného (rent stabilization). Podle analytických dat zveřejněných na jaře 2026 kleslo průměrné nájemné ve městě od svého maxima v roce 2020 o zhruba 10 %. I když to pro stávající nájemníky představuje benefit, stavební developeři varují před drastickým úbytkem investic do nově budovaných bytových komplexů v porovnání se sousedním Minneapolisem, jenž volí spíše cestu plošného uvolňování územních plánů (zoning laws).

⏳ Historie

Původní osídlení a založení

Před příchodem prvních francouzských lovců kožešin a evropských kolonizátorů obývaly celou oblast podél řeky Mississippi domorodé kmeny kultury Hopewell a posléze kmeny Dakota (Siouxové). Kmen Mdewakanton Dakota nazýval lokaci dnešního centra města "Imniza-Ska", což v překladu znamenalo "bílé útesy", a to podle charakteristických pískovcových skal lemujících řeku. V roce 1805 vyjednal americký důstojník Zebulon Pike odkoupení 100 000 akrů půdy od místních kmenů pro výstavbu vojenské pevnosti Fort Snelling, jež vznikla nedaleko soutoku řek v roce 1819.

Základ samotného města Saint Paul začal vznikat v roce 1838, kdy v oblasti nelegálně zabral půdu bývalý voják a nelegální prodejce alkoholu Pierre Parrant, známý pod přezdívkou "Pig's Eye" (Prasečí očko). Parrant si u řeky otevřel hrubou hospodu, kolem které rychle vyrostla divoká osada. Místo bylo tehdy na mapách běžně označováno právě jako Pig's Eye. Zásadní obrat přinesl rok 1841, kdy do osady dorazil francouzský katolický misionář Lucien Galtier. Ten zde zbudoval srubovou kapli, kterou zasvětil apoštolu Pavlovi (Saint Paul). Galtier rezolutně odmítl, aby se osada nadále jmenovala po pochybném pašerákovi alkoholu, a vymohl na obyvatelích i úřadech trvalé přejmenování na Saint Paul.

Zlatá éra železnice a hlavní město

V roce 1849 bylo nově zřízeno federální Teritorium Minnesota a Saint Paul byl jmenován jeho hlavním městem. Oficiálního statusu začleněného města dosáhl v roce 1854 a po vstupu Minnesoty do unie v roce 1858 se stal trvalým státním hlavním městem.

Klíčovým hybatelem exploze města ve druhé polovině 19. století byla železnice a osobnost magnáta Jamese J. Hilla. Hill vybudoval z města ústředí své gigantické železniční společnosti Great Northern Railway, jež propojila oblast Velkých jezer s pobřežím Pacifiku. Město bohatlo z tranzitu zboží a stalo se průmyslovým i distribučním centrem Severozápadu. Do města masivně proudili imigranti z Irska a Německa, kteří zde ustavili dominantní římskokatolickou tradici, což se promítlo do výstavby velkolepé Katedrály svatého Pavla (Cathedral of Saint Paul) dokončené počátkem 20. století.

Éra organizovaného zločinu (O'Connorův systém)

Na přelomu 10. a 20. let 20. století si město získalo celonárodní a vysoce kontroverzní pověst útočiště pro zločince. Policejní náčelník John O'Connor zavedl tehdy takzvaný "O'Connorův systém" (O'Connor System). Jednalo se o nepsanou, ale striktně dodržovanou dohodu s předními představiteli podsvětí. Policie garantovala federálně stíhaným zločincům na území města naprostou beztrestnost a ochranu před vydáním do jiných států pod podmínkou, že uvnitř hranic Saint Paulu nespáchají žádný násilný ani majetkový zločin a budou policii pravidelně podplácet.

Díky této korupční dohodě se město stalo v době prohibice de facto rekreačním resortem pro ty nejhledanější americké gangstery. V hotelích a barech na Wabasha Street zcela otevřeně pobývali John Dillinger, Baby Face Nelson, Ma Barker nebo Alvin Karpis. Tento tolerovaný systém zkolaboval až po sérii mediálně propíraných únosů lokálních pivovarnických magnátů (William Hamm a Edward Bremer) ve třicátých letech, po nichž zasáhl přímo federální FBI.

Poválečná urbanizace a zkáza čtvrti Rondo

Během poválečného ekonomického boomu v 50. a 60. letech 20. století provedla radnice města několik drastických zásahů v rámci takzvané urbanistické obnovy (urban renewal). Nejtemnější kapitolou se stala výstavba federální dálnice Interstate 94, jež měla urychlit spojení mezi Saint Paulem a Minneapolisem. Vedení města i státu tehdy záměrně trasovalo dálnici přímo přes historickou čtvrť Rondo, která představovala kulturní, ekonomické a společenské jádro afroamerické komunity v celém státě.

Výstavba dálnice doslova rozřízla čtvrť na dvě poloviny, zničila stovky prosperujících černošských podniků, srovnala se zemí tisíce rodinných domů a komunitu nenávratně vysídlila a připravila o generační majetek. K částečnému historickému usmíření začalo docházet až v 21. století prostřednictvím organizace Rondo Community Land Trust a zřízení pamětních náměstí.

🌍 Geografie a podnebí

Topografie

Město se rozkládá na geografických souřadnicích 44°56′39″ severní šířky a 93°5′37″ západní délky. Celková rozloha administrativního katastru činí 145,5 kilometrů čtverečních (56,18 čtverečních mil). Z toho pevnina tvoří 134,6 km² a vodní plochy zabírají 10,9 km² (přibližně 7,5 % celkové plochy). Řeka Mississippi zde vytváří výrazný tvar písmene "S" a formuje přírodní bariéru. Část centra města leží na vyvýšených vápencových a pískovcových útesech.

Saint Paul je známý svým členěním do historických čtvrtí (neighborhoods), z nichž každá má specifickou architekturu. Mezi nejznámější obvody patří Macalester-Groveland, historický a bohatý Summit Hill (lemovaný sídly z 19. století podél Summit Avenue), průmyslový a revitalizovaný Lowertown nebo rezidenční Highland Park.

Klimatické podmínky

Město se nachází v zóně vlhkého kontinentálního podnebí (v Köppenově klasifikaci podnebí označované symbolem Dfa). Charakteristické jsou zde extrémní výkyvy teplot mezi ročními obdobími. Zimy jsou velmi dlouhé, mrazivé a bohaté na sněhovou nadílku. Teploty v lednu a únoru pravidelně klesají hluboko pod -15 °C s extrémními pocity chladu umocněnými studeným arktickým větrem (wind chill). Naopak léta bývají horká a vysoce vlhká, přičemž v červenci a srpnu teploty často přesahují 32 °C. Město je rovněž ohroženo silnými letními konvektivními bouřemi a výjimečně i údery tornád.

👥 Demografie

Podle oficiálního amerického sčítání lidu z roku 2020 mělo město 311 527 trvale žijících obyvatel. Modely z let 2024 a 2025 odhadují populaci mezi 306 000 a 307 500 osobami, což po desetiletích růstu naznačuje mírnou populační stabilizaci či drobný pokles, běžný v mnoha velkých městech na Středozápadě po pandemii. Mediánový věk obyvatelstva činí 33,7 let, což z něj činí město s poměrně mladou populací.

Etnické a rasové složení

Saint Paul představuje etnicky nesmírně heterogenní a pestrou demografickou mapu. Z hlediska rasového složení podle sčítání z roku 2020 tvoří běloši (kavkazská rasa) necelých 48 % obyvatelstva. Afroameričané představují přibližně 16 % obyvatel. Silně je zastoupena asijská komunita s podílem více než 19 % a občané hispánského původu tvoří zhruba 10 % populace. O zbytek se dělí obyvatelé smíšeného původu a původní kmeny. Ve městě se aktivně hovoří více než stovkou světových jazyků.

Absolutně unikátním fenoménem Saint Paulu je masivní koncentrace imigrantů a uprchlíků z jihovýchodní Asie, konkrétně komunity Hmongů. Od konce vietnamské války v 70. letech sem přesídlily desetitisíce hmongských uprchlíků z Laosu. Město dnes představuje vůbec největší hmongskou komunitu v jakémkoliv americkém městě, což se projevuje jak v lokální ekonomice, kultuře, tak i v současné politické reprezentaci v osobě starostky Kaohly Her. Výraznou menšinu tvoří od 90. let také uprchlíci ze Somálska a imigranti z Mexika a státu Myanmar (především etnikum Karen).

Historická tabulka vývoje populace

Následující tabulka exaktně sumarizuje vývoj počtu obyvatel ve městě na základě oficiálních výsledků národních sčítání lidu prováděných úřadem United States Census Bureau. Tabulka postihuje celou evidovanou historii města od roku 1850 až do současných odhadů k roku 2025.

Rok sčítání Počet obyvatel Procentuální přírůstek od předchozího sčítání
1850 1 112
1860 10 401 + 835,3 %
1870 20 030 + 92,6 %
1880 41 473 + 107,1 %
1890 133 156 + 221,1 %
1900 163 065 + 22,5 %
1910 214 744 + 31,7 %
1920 234 698 + 9,3 %
1930 271 606 + 15,7 %
1940 287 736 + 5,9 %
1950 311 349 + 8,2 %
1960 313 411 + 0,7 %
1970 309 980 - 1,1 %
1980 270 230 - 12,8 %
1990 272 235 + 0,7 %
2000 287 151 + 5,5 %
2010 285 068 - 0,7 %
2020 311 527 + 9,3 %
2025 (odhad) 306 684 - 1,6 %

🏢 Ekonomika a infrastruktura

Ekonomická báze města je díky své diverzitě stabilní i během celonárodních hospodářských recesí. Z pozice hlavního města představuje absolutně největšího zaměstnavatele samotný stát Minnesota, jenž na území města koncentruje svá ministerstva, státní agentury a úřady. Druhým nejsilnějším pilířem jsou sektory zdravotnictví a školství, tvořené desítkami privátních univerzit a rozsáhlou sítí nemocnic (například Regions Hospital nebo Gillette Children's Specialty Healthcare).

I přes svou menší velikost v porovnání s Minneapolisem je město domovem několika obřích korporací. Přímo v centru sídlí chemický a technologický gigant Ecolab a obrovská finanční a pojišťovací skupina Securian Financial Group. Neodmyslitelně je se jménem města spojena také globální korporace 3M (Minnesota Mining and Manufacturing Company); ačkoliv její centrála formálně leží za hranicí města ve vesnici Maplewood, historicky a logisticky je plně navázána na infrastrukturu Saint Paulu.

Z logistického hlediska disponuje město obrovským vnitrozemským přístavem (Saint Paul Port Authority), jenž odbavuje přepravu komodit po proudu řeky Mississippi. Letecké spojení zajišťuje sousední mezinárodní letiště Minneapolis-St. Paul International Airport (MSP). Hromadná pozemní doprava je zajištěna autobusy a systémem lehké železnice (Metro Transit). Zelená linka (Green Line) propojuje přímo centra obou měst Twin Cities.

🏛 Správa města a vzdělávání

Z legislativního hlediska je město řízeno v režimu silného starosty (strong-mayor system). Starosta dohlíží na exekutivní chod všech městských oddělení (od policie až po parky). Legislativní moc náleží sedmičlenné městské radě (Saint Paul City Council), jejíž členové jsou voleni v jednotlivých vymezených geografických obvodech (Wards). K roku 2026 působí ve funkci starostky DFL kandidátka Kaohly Her.

Vysokoškolský sektor je v poměru na obyvatele mimořádně zahuštěný. Mezi nejelitnější privátní instituce patří Macalester College, vysoce prestižní škola svobodných umění s mezinárodním přesahem, dále pak katolická University of St. Thomas, jež je největší soukromou univerzitou ve státě. Mezi historicky stěžejní školy se řadí Hamline University (nejstarší univerzita v Minnesotě, založená 1854) či Concordia University.

🏒 Sport a kultura

Profesionální sportovní zázemí

Středobodem profesionálního sportu v Saint Paulu je komplex Grand Casino Arena (dříve známý jako Xcel Energy Center). V něm svá domácí utkání odehrává hokejový tým Minnesota Wild, který působí v elitní NHL, a zároveň je domovem ženského týmu Minnesota Frost operujícího v PWHL.

Na poli kopané reprezentuje město tým Minnesota United FC, operující v nejvyšší americké soutěži MLS. Ten nastupuje na svém supermoderním stadionu Allianz Field postaveném ve čtvrti Midway. V nižší profesionální lize baseballu má město slavný klub St. Paul Saints (farma pro tým Minnesota Twins), jenž využívá krásný nový stadion CHS Field vybudovaný v historické čtvrti Lowertown.

Kulturní instituce a festivaly

Mezi hlavní kulturní a edukační centra spadá interaktivní přírodovědecké Muzeum vědy (Science Museum of Minnesota) s integrovaným OMNIMAX kinem, jež leží přímo na břehu Mississippi, a dále rozsáhlé Minnesota History Center mapující osudy obyvatel státu. Na poli múzických umění stojí vyhlášený Ordway Center for the Performing Arts, domovská scéna pro The Saint Paul Chamber Orchestra a Minnesota Opera. Architektonickými klenoty jsou budova státního kapitolu (Minnesota State Capitol) z roku 1905, kterou navrhl slavný architekt Cass Gilbert, a monumentální Katedrála svatého Pavla (Cathedral of Saint Paul) s měděnou kupolí.

Každý rok na přelomu ledna a února pořádá město Saint Paul Winter Carnival (Zimní karneval). Tato tradice byla založena již v roce 1886. Impulsem k jejímu zrodu byla naštvaná reakce místních podnikatelů na posměšný článek reportéra z New Yorku, který po návštěvě města napsal, že Saint Paul je "další Sibiří, zcela nevhodnou k lidskému osídlení". Obyvatelé proto na truc vytvořili gigantický festival ledu a zimy, jehož středobodem je stavba monumentálních ledových paláců, volba ledového krále (King Boreas) a odbojářského krále ohně (Vulcanus Rex), kteří spolu symbolicky bojují o vládu nad městem.

💡 Pro laiky

Ve Spojených státech existuje málokde tak zvláštní vztah jako mezi městy Minneapolis a Saint Paul. Lidé jim odjakživa říkají "Dvojměstí" (Twin Cities). Zatímco ale Minneapolis je jako ten mladší, dravější bratr s obrovskými skleněnými mrakodrapy, moderními technologickými firmami a divokým nočním životem, Saint Paul se vždy profiloval jako starší, usedlejší, tišší a mnohem političtější sourozenec.

Díky tomu, že je Saint Paul hlavním městem státu Minnesota, jsou jeho ulice plné historických cihlových domů, vládních úřadů, katolických kostelů a starých univerzit. Přitom mělo v historii neuvěřitelně divokou minulost. Původně se mu dokonce úředně říkalo "Pig's Eye" (Prasečí očko) podle pochybného hospodského, a teprve až tvrdohlavý kněz donutil obyvatele přijmout slušnější název po svatém Pavlovi. Ve 20. a 30. letech minulého století zde měla navíc mafie domluveno, že může ve městě na útěku nerušeně spát a jíst, pokud nebude na ulicích nikoho vraždit, díky čemuž tu trávili dovolenou ti nejznámější američtí gangsteři jako John Dillinger.

Dnes je ale město známé z úplně jiných důvodů. Pro Čechy je to primárně svatyně hokeje, protože zde hraje své domácí zápasy tým Minnesota Wild. Pro zbytek světa je to obrovský tavicí kotlík národností. Málokdo ví, že v tomto chladném severském městě žije nejvíce lidí kmene Hmong (což jsou asijští přistěhovalci původně z Laosu) na celém území Ameriky. Jejich komunita se tam rozrostla natolik, že v roce 2026 mají dokonce i vlastní starostku z těchto řad. A když už si v zimě myslíte, že se zde nedá chladem přežít, město místo úkrytu v teple zorganizuje obrovský zimní karneval, při kterém z bloků ledu staví rovnou celé paláce.

Zdroje