Red Dutton

Red Dutton
Jméno	Red Dutton
Celé jméno	Norman Alexander Dutton
Datum narození	23. července 1897
Místo narození	Russell, Manitoba, Kanada
Datum úmrtí	15. března 1987
Místo úmrtí	Calgary, Alberta, Kanada
Povolání	hokejista, trenér, sportovní funkcionář, stavební podnikatel

Norman Alexander Dutton, v profesionálním i osobním životě celosvětově známý výhradně pod jménem Mervyn "Red" Dutton (23. července 1897 – 15. března 1987), byl kanadský profesionální hráč ledního hokeje, hlavní trenér, sportovní manažer a vlivný administrativní funkcionář. Z historického hlediska je nejvíce spjat se svým působením ve funkci v pořadí druhého prezidenta severoamerické ligy National Hockey League (NHL), kterou exekutivně řídil v letech 1943 až 1946 během krizového období druhé světové války.

Ve své aktivní hráčské kariéře působil na pozici obránce. Během dvacátých a třicátých let 20. století nastupoval v profesionálních soutěžích WCHL, WHL a následně v NHL, kde reprezentoval organizace Montreal Maroons a New York Americans. Vynikal vysoce fyzickým a tvrdým stylem hry, díky kterému ve dvou sezónách absolutně ovládl statistiku trestných minut celé soutěže. V roce 1924 získal s celkem Calgary Tigers mistrovský titul v lize WCHL a následně nastoupil ve finále o Stanley Cup.

Po ukončení sportovní dráhy se stal úspěšným stavebním magnátem v západní Kanadě. Jeho korporace Burns and Dutton Concrete and Construction Company vybudovala mimo jiné stadion McMahon Stadium ve městě Calgary. V padesátých letech zastával funkci prezidenta fotbalového klubu Calgary Stampeders hrajícího ligu kanadského fotbalu CFL. V roce 1958 byl za svůj přínos sportu slavnostně uveden do Hokejové síně slávy a v roce 1981 obdržel státní vyznamenání Řád Kanady.

🪖 Mládí a vojenská služba

Norman Alexander Dutton se narodil 23. července 1897 v obci Russell v kanadské provincii Manitoba jako syn Williama Duttona a Margaret McAuleyové. Jeho otec vlastnil na západě Kanady prosperující stavební a železniční dodavatelskou firmu. Své úřední křestní jméno Norman během života téměř nepoužíval. Rodinná přítelkyně, která měla k tomuto jménu osobní averzi, jej od útlého dětství oslovovala Mervyn. Toto jméno se v jeho okolí plně ujalo, zatímco pozdější přezdívka "Red" (Červený) odkazovala výhradně na pigmentaci jeho vlasů. Vzdělání získal na instituci St. John's College ve městě Winnipeg.

Dne 14. května 1915 narukoval do struktur kanadské armády. Vzhledem k faktu, že v té době ještě nedosáhl požadovaného věku osmnácti let, zfalšoval v odvodových vojenských dokumentech datum svého narození. Byl přiřazen k elitnímu pěšímu pluku Princess Patricia's Canadian Light Infantry. V dubnu 1917 se v hodnosti vojína zúčastnil ofenzivy na evropské frontě, známé jako Bitva u Vimy. Dne 9. dubna 1917 byl při hlídkové akci v lokalitě Farbus Wood zasažen přímou explozí dělostřeleckého granátu, jenž na místě usmrtil šest příslušníků jeho jednotky.

Dutton utrpěl masivní devastační zranění pravé nohy a boku způsobené šrapnelem. V křídovém kráteru po explozi zůstal bez pomoci ležet více než tři dny, přičemž první odborné lékařské ošetření a výměnu obvazů obdržel až po osmi dnech v týlové polní nemocnici. Vojenské lékařské konzilium původně nařídilo okamžitou amputaci zasažené končetiny z důvodu hrozící sepse a postupující infekce. Dutton tento invazivní zákrok striktně odmítl. Přes trvalé poškození svaloviny, úbytek tkáně a zjizvení šlach se mu po téměř dvou letech rekonvalescence podařilo obnovit lokomoci a funkčnost nohy, byť s trvalým deficitem v podobě znatelného kulhání.

🏒 Hráčská kariéra

K rehabilitaci těžce poškozené nohy využil Dutton po demobilizaci lední hokej. V sezóně 1919/1920 působil souběžně v sedmi různých lokálních amatérských soutěžích v provincii Alberta, aby maximalizoval svůj čas strávený bruslením.

V roce 1921 podepsal profesionální kontrakt s týmem Calgary Tigers operujícím v lize WCHL. Během svého angažmá v Calgary nastupoval pravidelně v obranných dvojicích a vyprofiloval se jako silový defenzivní hráč. V sezóně 1923/1924 pomohl organizaci získat celkové prvenství ve WCHL. Tým Calgary následně odcestoval na východ, kde se ve finále o Stanley Cup utkal s vítězem NHL, klubem Montreal Canadiens. Calgary ve finálové sérii podlehlo, přičemž Dutton na ledě čelil elitnímu střelci Howiemu Morenzovi.

Po zániku západní ligové struktury v roce 1926 skoupilo vedení ligy NHL smlouvy většiny západních profesionálů. Práva na Reda Duttona zakoupil klub Montreal Maroons za transferovou částku 6 000 dolarů. V dresu Maroons strávil Dutton čtyři kompletní sezóny. V ročníku 1927/1928 s týmem postoupil do finále Stanley Cupu, kde podlehli organizaci New York Rangers. V sezóně 1928/1929 Dutton absolutně ovládl celoligovou statistiku nejtrestanějších hráčů, když obdržel celkem 139 trestných minut ve 44 odehraných utkáních. V roce 1930 získal s Maroons historickou trofej O'Brien Trophy.

Před startem ročníku 1930/1931 byl Dutton vyměněn do klubu New York Americans. V této organizaci plnil roli klíčového obránce dalších šest let a v sezóně 1931/1932 si připsal svůj druhý primát v počtu trestných minut v lize (107 minut). Svoji aktivní hráčskou dráhu definitivně ukončil po odehrání sezóny 1935/1936. V rámci NHL absolvoval celkem 448 zápasů základní části, ve kterých zaznamenal 29 gólů, 67 asistencí a 871 trestných minut.

👔 Funkcionářská a trenérská dráha

Po odložení bruslí přešel Dutton ve stejné organizaci New York Americans plynule do pozice hlavního trenéra a generálního manažera, kterou zastával od roku 1936 do roku 1942. Tým sídlící v hale Madison Square Garden se dlouhodobě nacházel v hluboké existenční a finanční krizi. Původní majitel klubu Bill Dwyer, jehož kapitál pocházel primárně z ilegálního pašování alkoholu během éry americké prohibice, ztratil po legalizaci alkoholu a nástupu Velké hospodářské krize své příjmy. Vedení NHL Dwyera z exekutivy odstavilo a vedením klubu de facto pověřilo Duttona.

Dutton vložil do záchrany hroutící se franšízy masivní prostředky z vlastních úspor a zisků své stavební firmy operující v Kanadě. Před startem sezóny 1941/1942 inicioval administrativní změnu názvu na Brooklyn Americans v rámci strategického plánu na budoucí relokaci a výstavbu nové arény ve čtvrti Brooklyn. Globální vojenský konflikt (druhá světová válka) však způsobil hromadný odvod kanadských i amerických sportovců do ozbrojených sil. Před sezónou 1942/1943 neměl klub k dispozici dostatečný počet profesionálů a byl nucen oficiálně pozastavit veškeré své operace. Vedení NHL dalo Duttonovi formální příslib, že po skončení vojenského konfliktu bude organizaci umožněn plnohodnotný návrat do soutěže.

🏛 Prezident National Hockey League

Dne 4. února 1943 nečekaně zemřel zakládající a dlouholetý prezident ligy Frank Calder. Vlastníci klubů se ocitli v manažerském vakuu a obrátili se na Duttona s žádostí o převzetí této exekutivní pozice. Dutton nabídku přijal a stal se v pořadí druhým prezidentem v historii NHL.

Jeho mandát v letech 1943 až 1946 byl poznamenán krizovým řízením. Liga operovala s historicky nejnižším počtem talentovaných hráčů, potýkala se s finančními limity a drastickým poklesem divácké návštěvnosti způsobeným převážně silně defenzivním a statickým stylem hokeje. Aby zatraktivnil produkt a zrychlil tempo zápasů, nařídil Dutton kompletní revizi knihy pravidel. Výsledkem této iniciativy bylo před ročníkem 1943/1944 zavedení takzvané červené čáry (center red line), která rozdělila kluziště na přesné poloviny. Tato změna umožnila obráncům přihrávat puk z vlastního pásma až ke středové linii bez porušení tehdejších pravidel o ofsajdu. Redukovala se tím zdržovací hra a minimalizovaly se obstrukce.

Konec jeho úřadování nastal v roce 1946 na zasedání Rady guvernérů. Vlastníci ostatních klubů, vedeni zástupcem Madison Square Garden Nedem Irishem a majitelem Toronto Maple Leafs Conn Smythem, na tomto zasedání hlasováním zrušili dřívější dohodu a odmítli žádost o znovupřijetí klubu Brooklyn Americans do struktur ligy. Dutton toto rozhodnutí vnímal jako fatální podraz a zradu. V září 1946 s okamžitou platností na funkci prezidenta ligy rezignoval a definitivně opustil přímé exekutivní struktury profesionálního hokeje. Jeho nástupcem se stal Clarence Campbell. S ligou následně udržoval pouze ceremoniální styk z titulu funkce správce (trustee) trofeje Stanley Cup, kterou zastával po dobu 37 let.

🏗 Podnikání a kanadský fotbal

Zatímco hokeji věnoval převážně zimní měsíce, v civilním životě budoval masivní impérium v oboru těžkého stavebnictví a pozemního stavitelství. Po odchodu ze struktur NHL se přesunul trvale do města Calgary, kde založil a řídil korporaci Burns and Dutton Concrete and Construction Company (později přejmenovanou na Standard Holdings Ltd.). Firma operovala primárně na západě v provinciích Alberta a Manitoba. Realizovala rozsáhlé infrastrukturní projekty, stavěla dálnice, železniční viadukty a podílela se na výstavbě obřího nákupního komplexu Chinook Centre v Calgary.

Nejznámější stavební zakázkou jeho podniku se v roce 1960 stala výstavba stadionu McMahon Stadium, jenž měl sloužit jako nový domov pro fotbalový klub Calgary Stampeders a sportovní oddíly univerzity. Dutton uzavřel s hlavním mecenášem stavby Georgem McMahonem sázku ve výši 1 500 dolarů, že se komplexní ocelobetonovou stavbu s kapacitou téměř 20 000 míst podaří zkompletovat do 103 dnů, aby se stihl první domácí zápas sezóny. Prefabrikované díly umožnily stavebním četám dodržet extrémní harmonogram a projekt byl úspěšně předán. Vzhledem ke specifikům uzavřené sázky (kdy Dutton vsadil peníze na variantu, že se projekt nestihne) musel po úspěšném dokončení stadionu sumu McMahonovi fyzicky vyplatit, což podle dobového tisku učinil symbolicky v jednodolarových bankovkách. Aréna posléze sloužila mimo jiné pro ceremoniály během Zimních olympijských her 1988.

Na poli kanadského fotbalu se Dutton angažoval nejen stavebně, ale i manažersky. V roce 1955 se klub Calgary Stampeders, operující v rámci kanadské profesionální ligy CFL, ocitl v technickém bankrotu a hrozil mu okamžitý zánik. Dutton organizoval a vedl záchranný fond lokálních byznysmenů, který organizaci odkoupil. V letech 1955 až 1959 působil ve funkci prezidenta celého fotbalového klubu. Z pozice prezidenta radikálně zvýšil profesionalitu ve vedení týmu, sanoval dluhy a zajistil organizaci dlouhodobou provozní stabilitu.

🌟 Osobní život a tragédie

Osobní život Reda Duttona byl poznamenán sérií vážných rodinných ztrát. Byl celkem třikrát ženatý. Jeho první manželka Cecilia Mabel Jacksonová, se kterou se oženil po návratu z první světové války, zemřela v roce 1920 ve věku dvaceti let bezprostředně po smrti jejich prvního novorozeného dítěte (1919).

S druhou manželkou Phyllis Wrightovou zplodil tři děti: syny Thomase Alexandera (narozen 1922) a Normana (narozen 1925) a dceru Beryl Marilyn. Tragédie rodinu zasáhla během druhé světové války. Nejstarší syn Thomas Alexander (známý jako Alex) narukoval do kanadského královského letectva (RCAF) a zahynul při bojové misi nad nepřátelským územím v roce 1943. Druhý syn ze svazku rovněž vstoupil k letectvu a byl sestřelen a usmrcen v průběhu vojenských operací. Nejmladší přeživší syn Norman zemřel předčasně v roce 1973. Druhá manželka Phyllis zemřela v tomtéž roce. Třetí manželství uzavřel s Mory Bridget McDonaldovou, která jej přežila o více než čtvrt století (zemřela v roce 2013).

Institucionální pocty se Duttonovi dostalo v roce 1958, kdy byl formálně uveden do Hokejové síně slávy v elitní hráčské kategorii. V roce 1981 mu zástupce britské koruny a generální guvernér udělil Řád Kanady v hodnosti člena (CM) za mimořádné sportovní, vojenské a komunitní zásluhy na rozvoji státu. Posmrtně byl oceněn trofejí Lester Patrick Trophy (1993) za historický přínos rozvoji hokeje na území Spojených států amerických. Je rovněž zařazen do síně slávy sportovců provincií Manitoba a Alberta.

Zemřel ve spánku 15. března 1987 ve svém sídle ve městě Calgary ve věku 89 let. Jeho ostatky jsou uloženy na hřbitově Union Cemetery v Calgary.

📈 Statistiky

Níže uvedené statistické přehledy zachycují kompletní profesionální kariéru Mervyna Duttona. Obsahují veškeré sezóny bez výjimky. V tabulce hráčských statistik jsou zahrnuta čísla ze základní části i ze souvisejících vyřazovacích bojů (play-off). Trenérská tabulka postihuje jeho působení na střídačce newyorské franšízy od převzetí funkce v roce 1935 až do suspendování operací klubu.

Hráčské statistiky

Sezóna	Tým	Soutěž	Z	G	A	B	TM	Z (Play-off)	G (Play-off)	A (Play-off)	B (Play-off)	TM (Play-off)
1921/22	Calgary Tigers	WCHL	22	16	5	21	73	—	—	—	—	—
1922/23	Calgary Tigers	WCHL	18	2	4	6	24	—	—	—	—	—
1923/24	Calgary Tigers	WCHL	30	6	7	13	54	2	0	1	1	4
1924/25	Calgary Tigers	WCHL	23	8	4	12	72	2	0	0	0	15
1925/26	Calgary Tigers	WHL	30	11	5	16	82	6	0	2	2	14
1926/27	Montreal Maroons	NHL	44	4	4	8	108	2	0	0	0	4
1927/28	Montreal Maroons	NHL	41	7	6	13	94	9	1	0	1	29
1928/29	Montreal Maroons	NHL	44	1	3	4	139	—	—	—	—	—
1929/30	Montreal Maroons	NHL	43	3	13	16	98	4	0	0	0	4
1930/31	New York Americans	NHL	44	1	11	12	71	—	—	—	—	—
1931/32	New York Americans	NHL	47	3	5	8	107	—	—	—	—	—
1932/33	New York Americans	NHL	43	0	2	2	74	—	—	—	—	—
1933/34	New York Americans	NHL	48	2	8	10	65	—	—	—	—	—
1934/35	New York Americans	NHL	48	3	7	10	46	—	—	—	—	—
1935/36	New York Americans	NHL	46	5	8	13	69	3	0	0	0	0
Celkem	WCHL / WHL		123	43	25	68	305	10	0	3	3	33
Celkem	NHL		448	29	67	96	871	18	1	0	1	37

Trenérské statistiky v NHL

Sezóna	Tým	Soutěž	Zápasy	Výhry	Prohry	Remízy	Procentuální úspěšnost	Výsledek v play-off
1935/36	New York Americans	NHL	48	16	25	7	40,6 %	Vyřazení ve 2. kole
1936/37	New York Americans	NHL	48	15	29	4	35,4 %	Bez postupu
1937/38	New York Americans	NHL	48	19	18	11	51,0 %	Vyřazení ve 2. kole
1938/39	New York Americans	NHL	48	17	21	10	45,8 %	Vyřazení v 1. kole
1939/40	New York Americans	NHL	48	15	29	4	35,4 %	Vyřazení v 1. kole
1940/41	New York Americans	NHL	48	8	29	11	28,1 %	Bez postupu
1941/42	Brooklyn Americans	NHL	48	16	29	3	36,5 %	Bez postupu

Zdroje