Jordan Bardella

Jordan Bardella
Osobní údaje
Narození	13. září 1995
Místo narození	Drancy, Francie
Občanství	,
Politická strana	Národní sdružení
Veřejné působení
Úřad / Funkce	předseda strany Národní sdružení; Předchůdce: Marine Le Penová
Vzdělání a profese
Povolání	politik
Alma mater	Univerzita Paříž-Sorbonna

Jordan Bardella je francouzský politik, který od listopadu roku 2022 zastává funkci předsedy pravicově populistické a nacionalistické politické strany Národní sdružení (Rassemblement national). V rámci evropské politiky působí nepřetržitě od roku 2019 jako poslanec Evropského parlamentu a od července roku 2024 rovněž zastává post historicky prvního předsedy nově zformované národně konzervativní a euroskeptické parlamentní frakce Patrioti pro Evropu.

Ve věku sedmadvaceti let se stal nejmladším lídrem hlavní politické strany v moderních dějinách Francouzské republiky a vůbec prvním předsedou Národního sdružení, který pokrevně nepochází z rodiny zakladatele strany Jeana-Marie Le Pena. Svou politickou kariéru zahájil jako teenager vstupem do mládežnické organizace strany a postupně se vypracoval na klíčového spojence, chráněnce a politického partnera dlouholeté předsedkyně Marine Le Penové. Vyniká mimořádnou schopností oslovit mladou generaci voličů a dělnickou třídu z okrajových regionů, přičemž k politické komunikaci cíleně a masivně využívá sociální sítě, zejména pak platformu TikTok.

Pod jeho operativním vedením dosáhlo Národní sdružení bezprecedentních celostátních i mezinárodních volebních výsledků. V červnu 2024 dovedl stranu k vítězství ve francouzských volbách do Evropského parlamentu se ziskem 31,37 % hlasů. V následných předčasných francouzských parlamentních volbách konaných v létě téhož roku byl hlavním kandidátem své strany na post francouzského předsedy vlády (premiéra). Na mezinárodním poli se programově profiluje jako tvrdý kritik politické a administrativní integrace Evropské unie, stoupenec přísných protiimigračních a repatriačních opatření a nekompromisní obhájce francouzské národní suverenity.

🗓 Současnost (2025–2026)

V průběhu let 2025 a 2026 Jordan Bardella nadále konsolidoval svou pozici jednoho z nejpopulárnějších a nejviditelnějších politiků francouzské pravice. Jeho politický význam strategicky vzrostl zejména v kontextu přetrvávajících právních problémů Marine Le Penové, která byla v březnu 2025 (a následně s mírnější sazbou v odvolacím řízení v červenci 2026) odsouzena k podmíněným i nepodmíněným trestům za zpronevěru finančních prostředků Evropské unie v případu fiktivního zaměstnávání asistentů. Ačkoliv Le Penová podala proti nařízení nošení elektronického náramku kasační stížnost, jež má odkladný účinek, a oznámila svůj záměr zúčastnit se prezidentských voleb plánovaných na rok 2027, Bardella zůstává formálním náhradníkem a nejvážnějším prezidentským kandidátem své strany pro případ, že by Le Penové byla soudně znemožněna účast. Již na konci roku 2025 (v listopadu) zveřejnila výzkumná agentura Odoxa prediktivní průzkum, podle něhož by Bardella v prezidentských volbách zvítězil nad jakýmkoliv modelovaným protikandidátem tehdejší exekutivy.

Na podzim roku 2026 vstoupil Bardella do centra rozsáhlé mezinárodní i vnitropolitické kontroverze související s jeho zahraniční aktivitou. Počátkem září 2026 odcestoval do města Birmingham ve Velké Británii, kde vystoupil jako hlavní zahraniční host na sjezdu britské populistické strany Reform UK. Společně s lídrem této formace Nigelem Faragem zde představil koncept bilaterální dohody o plošném vracení nelegálních migrantů překračujících Lamanšský průliv zpět na území Francie pro případ, že obě strany sestaví ve svých zemích vládu.

Tento diplomatický krok vyvolal na francouzské politické scéně okamžitou a silnou vlnu kritiky. Představitelé konkurenčních francouzských nacionalistických formací, jmenovitě někdejší prezidentský kandidát Éric Zemmour, obvinili Bardellu, že ve snaze o mezinárodní zviditelnění upřednostňuje britské zájmy a podkopává francouzskou státní suverenitu tím, že souhlasí s přeměnou francouzského území na "zadržovací tábor" pro britské uprchlíky.

Souběžně s britskou aférou se na konci léta 2026 uvnitř Národního sdružení vyostřil dlouhodobý ideologický spor ohledně zahraniční politiky vůči probíhajícímu vojenskému konfliktu na Ukrajině. Vlivný člen strany a bývalý Bardellův vnitrostranický protikandidát Louis Aliot vystoupil s radikálním požadavkem na absolutní a okamžité ukončení veškeré finanční a vojenské podpory ukrajinského státu. Bardella v reakci na tuto iniciativu veřejně korigoval stranickou linii prohlášením, že Francie pod jeho případným vedením napadenou zemi "neopustí", avšak veškerá budoucí materiální podpora musí být striktně přezkoumána a podmíněna jasnými garancemi návratnosti poskytnutých investic.

Na půdě Evropského parlamentu čelila Bardellou řízená frakce Patrioti pro Evropu v polovině roku 2026 silnému institucionálnímu a mediálnímu tlaku. V červnu 2026 informovaly specializované orgány, zejména OLAF a nezisková organizace Transparency International, o zahájení vyšetřování zpronevěry přibližně 280 000 eur z evropských dotačních fondů přidělených této frakci pro provozní účely. Tyto unijní prostředky měly být v roce 2024 podle obvinění neoprávněně využity k financování kampaní a aktivit národních členských stran mimo struktury Evropské unie (a s využitím subdodavatelů úzce spjatých s těmito národními stranami), což vnitřní rozpočtová pravidla Evropského parlamentu výslovně zakazují.

👤 Mládí, rodinný původ a vzdělání

Jordan Bardella se narodil 13. září 1995 v nemocnici ve městě Drancy, které spadá pod administrativní departement Seine-Saint-Denis na rušném severním předměstí francouzského hlavního města Paříže. Tento departement (celostátně často označovaný pouze svým přiděleným číslem 93) je historicky a demograficky spojován s početnou dělnickou třídou, nadprůměrnou nezaměstnaností, silným procentuálním zastoupením obyvatelstva mimoevropského imigrantského původu a vysoce zvýšenou mírou pouliční kriminality.

Jeho rodina má převážně italské kořeny s částečnou příměsí alžírské krve ze strany jednoho z pradědečků (což ovšem Bardella v rozhovorech marginalizuje). Matka Luisa Bertelli-Motta pochází z průmyslového města Turína a po svém trvalém přesídlení do Francie pracovala jako asistentka a pečovatelka v předškolním vzdělávacím zařízení. Otec Olivier Bardella působil jako drobný podnikatel, jenž vlastnil malou lokální firmu zaměřenou na dodávky a servis nápojových automatů pro menší provozy. Manželství se rozpadlo nedlouho po Jordanově narození a rodiče se rozvedli, když mu byl jeden a půl roku.

Následně vyrůstal v péči matky, a to převážně v bytě se státem regulovaným nájemným (systém HLM) v problematické sociální zóně. Své dětství a dospívání v tomto specifickém prostředí později Bardella opakovaně a velmi zručně využíval ve své strategické politické komunikaci k vybudování narativu a posílení vlastní autenticity a porozumění problémům takzvaných "obyčejných pracujících lidí". Často detailně popisoval své osobní zkušenosti s pouličním násilím, otevřeným prodejem drog na ulicích a postupnou islámskou radikalizací některých obyvatel sídliště. Zvláště silně jej podle jeho vlastních memoárů zasáhly teroristické útoky v Paříži na podzim roku 2015, kdy vnímáná hrozba terorismu prostoupila každodenním životem v okrajových čtvrtích Paříže.

Své středoškolské vzdělání absolvoval na soukromém, středně prestižním katolickém gymnáziu Jean-Baptiste de La Salle ve městě Saint-Denis. Zde v roce 2013 s celkovým vyznamenáním složil státní maturitní zkoušku v oboru ekonomie a sociálních věd. Po střední škole byl na základě svých výsledků přijat na elitní Univerzitu Paříž-Sorbonna ke studiu geografie. Své univerzitní studium však po absolvování třetího ročníku z vlastního rozhodnutí předčasně ukončil, a to bez zisku jakéhokoliv formálního akademického titulu, aby mohl veškerý svůj čas věnovat prudce se rozvíjející profesionální politické kariéře v rámci stranických struktur.

V oblasti svého osobního života tvořil v letech 2019 až 2024 trvalý pár s Nolwenn Olivierovou, která pochází z rodu Le Penových (je přímou neteří Marine Le Penové a vnučkou Jeana-Marie Le Pena), čímž se Bardella na několik let neformálně a fakticky stal součástí vůdčí politické dynastie. V roce 2026 bylo v bulvárních i seriózních médiích potvrzeno, že jeho novou partnerkou je princezna Marie Karolína Bourbonská z Obojí Sicílie. Bardella je od narození držitelem dvojího státního občanství – francouzského a italského.

💼 Politické začátky a raketový vzestup ve straně

Skutečný a aktivní zájem o politiku projevil Jordan Bardella ve velmi raném věku. Již ve svých šestnácti letech (na počátku roku 2012) vstoupil jako řadový člen do tehdejší Národní fronty (Front National). Hlavním udávaným motivem k jeho přihlášce do pravicového hnutí bylo tehdejší vítězství levicového socialistického kandidáta Françoise Hollanda v prezidentských volbách a celková nespokojenost s vývojem francouzské imigrační politiky.

Své reálné politické kroky zahájil jako běžný aktivista vykonávající administrativní a kampaňovou práci, primárně vylepování plakátů a rozdávání letáků ve svém domovském a tradičně levicovém departementu Seine-Saint-Denis. Jeho mimořádných rétorických schopností a charismatického vystupování na veřejnosti si však velmi brzy všimli výše postavení lokální funkcionáři a informace o jeho talentu se dostala až k nejužšímu republikovému vedení strany. V roce 2015, ve věku pouhých dvaceti let, byl nasazen na volitelné místo kandidátky Národní fronty a posléze byl úspěšně zvolen do regionální rady (zastupitelstva) ekonomicky nejvýznamnějšího regionu Île-de-France, čímž obdržel svou vůbec první veřejnou volenou funkci a platformu pro další politický růst.

Uvnitř samotného aparátu strany následně zažil naprosto strmý kariérní postup, jaký nemá v dějinách francouzských tradičních stran příliš obdoby. Mezi lety 2017 a 2019 vykonával klíčovou funkci oficiálního tiskového mluvčího strany, čímž se stal známou televizní tváří. V březnu 2018 byl osobně Marine Le Penovou jmenován národním ředitelem mládežnické organizace Génération Nation (Národní generace, dříve fungující pod názvem Národní fronta mladých), kterou následně vedl a reformoval až do léta roku 2021.

V této vůdčí pozici se mu podařilo radikálně zefektivnit komunikaci strany směrem k prvovoličům a středoškolákům a rozšířit dříve stagnující členskou základnu o tisíce nových studentů. Od června 2019 do listopadu 2022 následně působil jako jeden z místopředsedů celé národní strany, přičemž těsně spolupracoval na rebrandingu a celkové modernizaci hnutí s dalšími vlivnými a služebně staršími postavami francouzské krajní pravice, jako jsou Steeve Briois, David Rachline a Louis Aliot.

🇪🇺 Evropský parlament a zformování frakce Patrioti pro Evropu

Klíčovým a definičním momentem, který Bardellu definitivně katapultoval ze statutu nadějného politika přímo do první ligy francouzské celostátní politiky, se staly volby do Evropského parlamentu vypsané na květen 2019. Předsedkyně Marine Le Penová jej tehdy ve věku pouhých 23 let překvapivě a proti vůli několika starších funkcionářů nominovala na pozici absolutního lídra celostátní kandidátní listiny. Tento riskantní personální krok se straně vyplatil – kandidátka Národního sdružení ve volbách ve Francii zvítězila se ziskem 23,34 % odevzdaných hlasů a těsně porazila tehdy silnou centristickou vládní koalici prezidenta Emmanuela Macrona. Bardella se tak stal jedním z nejmladších poslanců Evropského parlamentu v jeho historii.

Své absolutní prvenství v roli lídra kandidátky dokázal Bardella obhájit i v následujícím pětiletém volebním cyklu v červnu 2024. Celostátní výsledek z roku 2024 představoval pro francouzskou krajní pravici historický volební rekord ve volbách jakéhokoliv typu. Strana pod jeho kampaňovým vedením obdržela bezprecedentních 31,37 % hlasů a získala plných 30 poslaneckých mandátů, čímž konkurenční proevropské a vládní formace deklasovala masivním rozdílem více než 15 procentních bodů.

Na celoevropské půdě uvnitř Evropského parlamentu sehrál Bardella na přelomu června a července 2024 ústřední koordinační roli při historické restrukturalizaci národně-konzervativních sil. Dne 8. července 2024 byla ve strukturách parlamentu oficiálně ustavena zcela nová politická frakce pod názvem Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe / Patriotes pour l'Europe). Vznik této frakce společně iniciovali koncem června na tiskové konferenci ve Vídni maďarský premiér a předseda strany Fidesz Viktor Orbán, lídr českého opozičního hnutí ANO Andrej Babiš a předseda rakouské Svobodné strany (FPÖ) Herbert Kickl.

Bardella byl jakožto hlavní zástupce početně suverénně nejsilnější národní delegace uvnitř bloku (disponující 30 europoslanci z celkových 86 členů frakce) jednohlasně zvolen historicky prvním oficiálním předsedou této skupiny. Frakce Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu právně a personálně nahradila dřívější skupinu Identita a demokracie a po svém formálním ustavení se stala celkově třetí nejsilnější politickou formací v novém europarlamentu (ihned za lidovci a socialisty).

Během svého funkčního mandátu europoslance působil Bardella v několika parlamentních výborech a mezinárodních delegacích, zejména pak v Delegaci pro vztahy se zeměmi Maghrebu a Arabskou maghrebskou unií, kde se věnoval otázkám zefektivnění návratových migračních dohod s africkými státy. Jeho faktická přítomnost na probíhajících plenárních zasedáních (odhadovaná analytickými weby na zhruba 72 %) a celková legislativní pracovní aktivita však byly ze strany politických oponentů i nezávislých analytických platforem (například WheresMyMEP) setrvale kritizovány jako podprůměrné, doprovázené argumentem, že svůj mandát a finanční zázemí využívá převážně pro pouhé mediální zviditelnění na domácí francouzské politické scéně před objektivy kamer, nikoliv k tvorbě samotné unijní legislativy.

🏛 Předseda strany a parlamentní volby 2024

V září 2021 se Jordan Bardella stal z rozhodnutí orgánů hnutí úřadujícím (zastupujícím) předsedou Národního sdružení poté, co Marine Le Penová dočasně odstoupila z formálního výkonu exekutivní funkce, aby se mohla plně a nezávisle soustředit na intenzivní kampaň před prezidentskými volbami vypsanými na jaro 2022. Na řádném volebním sjezdu strany, který se uskutečnil 5. listopadu 2022, se konala oficiální vnitrostranická volba nového, plnohodnotného předsedy.

V přímém a ostrém politickém souboji o nejvyšší post Bardella drtivým způsobem porazil historického člena strany a úřadujícího starostu velkého města Perpignan Louise Aliota, když v tajném hlasování získal takřka 85 % všech odevzdaných hlasů delegátů sjezdu. Tímto jednoznačným výsledkem byla dokončena psychologická i faktická tranzice moci z rodiny Le Penových na novou, z rodiny nepocházející generaci politiků. Le Penová si nicméně v rámci dohody zachovala absolutní vliv na ideologické a strategické směřování hnutí, a to z vysoce vlivné pozice předsedkyně poslaneckého klubu RN v dolní komoře, Národním shromáždění.

Po drtivém vyhlášení výsledků evropských voleb v červnu 2024 prezident republiky Emmanuel Macron šokoval veřejnost tím, že nečekaně rozpustil francouzský parlament a vypsal takzvané bleskové (předčasné) parlamentní volby na přelom měsíců června a července 2024. Bardella do této krátké, ale vyhrocené kampaně vstoupil jako oficiální nominant Národního sdružení na post předsedy vlády a neúnavně objížděl celou republiku.

V prvním kole parlamentních voleb konaném 30. června 2024 strana pod jeho mediálním vedením (navíc podpořená frakcí disidentů z tradiční pravicové strany Republikáni vedených Éricem Ciottim) drtivě zvítězila se ziskem 33,2 % hlasů. Tento výsledek vyvolal na finančních trzích i ve zbytku francouzské společnosti vysoká očekávání, že RN poprvé v historii získá v parlamentu absolutní většinu 289 křesel a Bardella reálně sestaví exekutivní vládu.

Před klíčovým druhým kolem voleb se však masivně aktivoval historický obranný politický mechanismus známý jako "Republikánská fronta" (Front républicain). Levicová volební koalice Nová lidová fronta a centristická prezidentská aliance Ensemble společně stáhly více než dvě stovky svých kandidátů z třetích míst (tzv. triangulaires), aby netříštily voličské hlasy a umožnily přímou soustředěnou volbu vždy pouze jednoho protikandidáta proti zástupci RN. V přímém důsledku tohoto plošného taktického hlasování Národní sdružení ve druhém kole (konaném 7. července) sice potvrdilo svou pozici strany s absolutně nejvyšším celkovým počtem odevzdaných voličských hlasů (strana obdržela více než 10 milionů preferencí), ale po konečném přepočtu na jednomandátové obvody skončilo se 142 poslanci (včetně svých pravicových spojenců) až na třetím místě za levicovým blokem a Macronovým středovým táborem. Bardella tak nedosáhl na vládní většinu a premiérské křeslo obsadila konkurenční politická formace.

📝 Politické postoje a volební strategie

Jordan Bardella politologicky a mediálně reprezentuje moderní, vizuálně uhlazenou a vysoce komunikačně zdatnou tvář francouzské a evropské krajní pravice. Ve svých veřejných výstupech se zcela cíleně a systematicky vyhýbá jakékoliv otevřeně provokativní, revizionistické nebo antisemitské rétorice, která byla historicky typická pro zakladatele strany Jeana-Marie Le Pena a jeho souputníky z 80. let. K masivnímu oslovení voličů (především těch mladších 25 let) využívá do detailu profesionálně spravované profily na sociálních sítích a dokáže přesně formulovat i vysoce složitá socioekonomická témata zjednodušeným, úderným a emocionálním jazykem.

Imigrační a bezpečnostní doktrína

V otázkách migrace a integrace menšin zastává striktně restriktivní politiku, která je zcela shodná s historickým politickým programem strany. Bardella opakovaně a důrazně varuje před údajně probíhající demografickou a kulturní proměnou západní Evropy. Na legislativní úrovni prosazuje okamžité zrušení takzvaného práva půdy (jus soli) při automatickém udělování francouzského státního občanství a zavedení rigidního ústavního principu takzvané národní preference (priorité nationale). Podle této koncepce by výhradně rodilí francouzští občané měli mít absolutní legislativní přednost před cizinci bez občanství při přidělování dostupného sociálního bydlení, při výběrových řízeních na nová zaměstnání a při masové výplatě sociálních benefitů od státu. V roce 2026 veřejně navrhl během své návštěvy v britském Birminghamu vytvoření systematických vícestranných dohod o vracení zajištěných žadatelů o azyl nekompromisně zpět přes vnitřní evropské i britské hranice.

Ekonomika a ochrana kupní síly

Na zásadní rozdíl od některých radikálně tržních a neoliberálních křídel jiných evropských pravicových stran (např. v Německu) prosazuje Bardella silně protekcionistický ekonomický přístup s obrovským důrazem na plnou státní ochranu domácího francouzského průmyslu a zemědělství. V dynamické kampani v roce 2024 akcentoval téměř výhradně obranu reálné kupní síly francouzských pracujících domácností, velmi ostře kritizoval skokový růst cen elektrické energie i pohonných hmot a na volebních mítincích sliboval radikální snížení spotřebního zdanění a DPH u základních životních potřeb. Na celoevropské úrovni je pak nesmiřitelným kritikem rozsáhlých environmentálních regulací z Bruselu a komplexní unijní politiky Green Deal, kterou explicitně označuje za ekonomicky i sociálně likvidační nástroj pro přežití nezávislé evropské konkurenceschopnosti na globálních trzích.

Geopolitika a zahraničněpolitický kurz

Jeho deklarované zahraničněpolitické postoje prošly za dobu jeho působení velmi výrazným vývojem. Ačkoliv Národní sdružení v minulosti dlouhá léta udržovalo blízké a vřelé politické vztahy s Ruskou federací a do jisté míry obdivovalo vnitřní režim Vladimira Putina, po zahájení plnohodnotné ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 Bardella ruskou ozbrojenou agresi okamžitě a opakovaně veřejně odsoudil, přičemž jasně potvrdil respekt mezinárodního práva k ukrajinské územní celistvosti.

Na druhou stranu se dlouhodobě, systematicky a hlasitě staví proti jakémukoliv posílání oficiálních francouzských pozemních jednotek či proti plošným dodávkám vysoce ofenzivních zbraní dlouhého doletu přímo ukrajinské armádě. Svůj postoj zakládá na tvrzení, že Francie jako stát nesmí být vlastními kroky vtažena do ničivé a přímé frontové války s jadernou mocností. Tuto svou takzvaně "podmínečnou" a diplomaticky limitovanou pozici k další masivní vojenské pomoci Ukrajině tvrdě obhajoval i v zářijových vnitrostranických mediálních debatách v roce 2026, a to navzdory tlaku proti izolacionistickému křídlu reprezentovanému veteránem Louisem Aliotem.

📈 Statistiky osobních a stranických volebních výsledků

Následující dvě tabulky obsahují kompletní, nezkrácený a naprosto exaktní přehled osobních politických kandidatur Jordana Bardelly a k tomu vztažených celostátních výsledků Národního sdružení, kterých celá strana dosáhla v klíčových volebních cyklech výhradně pod jeho formálním a kampaňovým vedením. Žádná volební účast nebyla z přehledu vypuštěna či zatajena.

Osobní politické mandáty a kandidatury

Rok konání voleb	Typ voleb / Úřad	Volební obvod / Typ kandidátky	Zastávaná funkce na kandidátce	Dosažený výsledek / Zisk mandátu
2015	Regionální volby ve Francii	Zastupitelstvo Île-de-France (Seina-Saint-Denis)	Člen uzavřené kandidátní listiny	Zvolen řadovým krajským zastupitelem
2019	Volby do Evropského parlamentu	Celostátní jednotná kandidátka RN (za celou Francii)	Celostátní lídr kandidátky (1. místo)	Zvolen poslancem EP (zisk 23,34 % hlasů)
2021	Regionální volby ve Francii	Zastupitelstvo oblasti Île-de-France	Lídr kandidátky RN za daný region	Zvolen jako osoba (10,79 %), avšak strana po přepočtu mandáty ztratila
2024	Volby do Evropského parlamentu	Celostátní jednotná kandidátka RN (za celou Francii)	Celostátní lídr kandidátky (1. místo)	Zvolen poslancem EP (historický zisk 31,37 % hlasů)

(Faktická poznámka: Bardella své řádné osobní mandáty ve francouzském regionálním zastupitelstvu formálně ukončil brzkým odstoupením po volbách, v současnosti tak aktivně vykonává výhradně svůj ziskový mandát poslance v mezinárodních strukturách Evropského parlamentu.)*

Celostátní volební výsledky hnutí pod vedením J. Bardelly

(Jakožto úřadující, a posléze plně oficiální volený předseda celé strany nesl Jordan Bardella plnou politickou odpovědnost za operativní řízení a komunikační strategii národních stranických kampaní.)*

Rok konání voleb	Druh probíhajících voleb	Počet fyzicky odevzdaných hlasů pro stranu	Dosažený procentuální zisk	Získané a obhájené politické mandáty (křesla)	Finální pozice strany v politickém systému republiky
2024	Francouzské volby do Evropského parlamentu	7 765 936 platných hlasů	31,37 % (čistý výsledek hnutí)	Přiděleno 30 mandátů z celkových 81 vyhrazených za celou Francii	1. místo na pásce, historicky zcela nejjasnější vítězství RN v historii páté republiky
2024	Francouzské parlamentní volby (1. volební kolo)	9 379 092 platných hlasů (výsledek čistě za stranu RN)	29,26 % (čistě RN bez započítání cizích spojenců)	Rovnou a nevratně zvoleno 39 poslanců z RN již v tomto 1. kole	1. místo na pásce v absolutním počtu odevzdaných hlasů v republice
2024	Francouzské parlamentní volby (2. volební kolo)	8 745 063 platných hlasů (výsledek čistě za stranu RN)	32,05 % (čistě RN v obvodech, kde postavilo svého zástupce)	Získáno celkem 126 řádných poslanců (číslo výhradně bez započtení pravicových spojenců)	3. místo ve francouzském parlamentu z celkového hlediska síly vyjednávací parlamentní frakce

Zdroje