Frank Foyston

Frank Foyston
Celé jméno	Frank Corbett Foyston
Datum narození	2. února 1891
Místo narození	Minesing, Ontario, Kanada
Datum úmrtí	19. ledna 1966
Místo úmrtí	Seattle, Washington, Spojené státy americké
Státní příslušnost
Povolání	profesionální lední hokejista, trenér
Aktivní roky	1912–1930

Frank Corbett Foyston, známý pod přezdívkou „Flash“ (2. února 1891, Minesing – 19. ledna 1966, Seattle), byl kanadský profesionální lední hokejista a trenér, který patřil k nejvýznamnějším ofenzivním hráčům první čtvrtiny 20. století. Během své osmnáctileté profesionální kariéry dokázal získat třikrát Stanley Cup, a to s třemi různými týmy ve třech odlišných ligových soutěžích.

Jeho kariéra je úzce spjata s formováním profesionálního hokeje v Severní Americe před vznikem i během raných let NHL. Foyston nastupoval v soutěžích NHA, PCHA, WCHL (později WHL) a končil kariéru v NHL. V roce 1958 byl za svůj historický přínos sportu uveden do Hokejové síně slávy.

👤 Životopis a raná léta

Frank Foyston se narodil 2. února 1891 v malé kanadské obci Minesing v provincii Ontario. Vyrůstal v početné rodině, měl šest bratrů, se kterými od raného dětství praktikoval hokej na zamrzlých rybnících v okolí rodinné farmy. První organizované zápasy začal hrát na místním přírodním kluzišti Princess Rink.

Ve věku patnácti let se připojil k lokálnímu juniorskému celku Minesing Greenshirts. Zde si jeho ofenzivního talentu všiml Oliver Cameron, který jej následně doporučil Johnnymu Dymentovi, manažerovi juniorského týmu Barrie Colts. Foyston se přesunul do Barrie a nastupoval v ontarijské amatérské soutěži (OHA). Mezi lety 1908 a 1910 odehrál za místní Athletic Club a následně za Colts sérii zápasů, ve kterých potvrdil svůj potenciál pro nejvyšší soutěže. V krátkém šestizápasovém úseku na konci sezóny 1911/12 v dresu seniorského celku Toronto Eatons dokázal vstřelit 15 branek, čímž si zajistil pozornost profesionálních skautů.

Mimo ledovou plochu se Foyston aktivně věnoval i dalším sportům. Během letních měsíců nastupoval v lokálních soutěžích Simcoe County jako útočník ve fotbale a hrál na pozici spojky v baseballu. V dospělém věku, během svého dlouhého působení na západním pobřeží, se oženil a v mimo-sezónním období pracoval ve Spojených státech amerických jako řezník a provozní podniku Tuffley's Meat Market, který vlastnil jeho tchán. Tento model letního zaměstnání udržoval po celou dekádu existence hokejového klubu v Seattlu.

💼 Nástup do profesionálního hokeje (NHA)

Před začátkem ročníku 1912/13 podepsal Foyston první profesionální kontrakt s týmem Toronto Blueshirts, jenž byl novým účastníkem soutěže NHA (přímého předchůdce NHL). Ve svém debutovém profesionálním ročníku odehrál 16 utkání, ve kterých zaznamenal 8 branek. Toronto v lize skončilo na čtvrtém místě.

Klíčový zlom v jeho kariéře přišel v následující sezóně 1913/14. Foyston byl zařazen do elitní útočné formace po bok křídelního útočníka Scottyho Davidsona a defenzivně laděného forvarda Jacka Walkera. V 19 zápasech základní části skóroval Foyston šestnáctkrát a pomohl Torontu k prvnímu místu v tabulce NHA, čímž klub získal O'Brien Trophy. V následném meziligovém finále o Stanley Cup se Toronto utkalo se šampionem západní soutěže PCHA, celkem Victoria Aristocrats. Blueshirts zvítězili v sérii 3:0 na zápasy a Foyston slavil svůj první zisk nejprestižnější hokejové trofeje.

V ročníku 1914/15 si Foyston udržel vysokou produktivitu (22 bodů ve 20 utkáních), avšak Toronto na týmový úspěch nenavázalo. Po zavedení striktních mzdových stropů ze strany majitelů NHA začali hráči z východu Kanady hromadně akceptovat lukrativnější nabídky od konkurenční západní organizace, kterou řídili bratři Frank a Lester Patrickové.

🏆 Zlatá éra na západním pobřeží (PCHA a Seattle Metropolitans)

Na podzim roku 1915 provedl tehdejší manažer a trenér Pete Muldoon masivní nábor hráčů Toronta pro nově vzniklý klub Seattle Metropolitans v lize PCHA. Foyston do Seattlu odešel spolu s brankářem Hapem Holmesem, Jackem Walkerem, Cullym Wilsonem a Edem Carpenterem. Tím začalo Foystonovo devítileté působení v americkém státě Washington.

Foyston se okamžitě stal ofenzivním lídrem Seattlu. V ročníku 1916/17 dominoval celé PCHA, když ve 24 utkáních vstřelil 36 branek a přidal 12 asistencí (historické zápisy poprvé systematicky evidovaly asistence). Získal titul nejlepšího střelce i ocenění pro nejužitečnějšího hráče ligy. Metropolitans suverénně ovládli PCHA a vyzvali vítěze NHA, Montreal Canadiens, v boji o Stanley Cup. Finálová série se odehrála v Seattlu. Po úvodní prohře dokázal americký celek vyhrát tři po sobě jdoucí zápasy a zvítězit v sérii 3:1. Foyston v těchto čtyřech zápasech vstřelil 7 branek a Seattle Metropolitans se stali historicky prvním klubem se sídlem ve Spojených státech amerických, který kdy vyhrál Stanley Cup.

Soutěž PCHA se vyznačovala odlišnými pravidly oproti východní NHA (a následné NHL). Hrálo se v sedmi lidech na obou stranách (s pozicí takzvaného „rovera“). V této sedmičkové konfiguraci Foyston vynikal schopností kontrolovat střed hřiště a využívat revolučního pravidla o povolení dopředné přihrávky (tzv. forward pass) ve středním pásmu, které liga PCHA inovativně zavedla jako první na světě.

🦠 Zrušené finále 1919 a další boje o Stanley Cup

Foyston si udržoval střelecký standard po celou dobu působení v Seattlu, k čemuž mu dopomáhala souhra s dalším výjimečným centrem Berniem Morrisem. V sezóně 1918/19 Seattle znovu vyhrál PCHA a postoupil do finále Stanley Cupu, opět proti Montrealu Canadiens.

Finálová série z jara 1919 je zapsána v historii jako jediné nedohrané finále o Stanley Cup. Foyston podával v sérii extrémní výkony – v prvních pěti zápasech nasázel 9 branek, čímž stanovil rekordy, z nichž některé (například podíl na celkovém počtu branek týmu ve finále) nebyly doposud překonány. Po pěti odehraných zápasech byl stav série 2:2 na zápasy (jedno utkání skončilo za stavu 0:0 remízou). Před rozhodujícím šestým duelem zasáhla oba týmy tvrdě pandemie španělské chřipky. Většina hráčů Montrealu onemocněla a skončila v nemocnici (obránce Canadiens Joe Hall nemoci následně podlehl). Série byla oficiálně zrušena a Stanley Cup nebyl v roce 1919 udělen.

V ročníku 1919/20 Seattle do finále postoupil potřetí. Soupeřem jim tentokrát byl celek Ottawa Senators z již fungující NHL. Přestože Foyston ve finálové sérii vsítil 6 gólů v 5 zápasech, Seattle podlehl Ottawě celkově 2:3 na zápasy. I v následujících letech patřil Foyston ke špičce soutěže. V sezóně 1920/21 nasbíral 31 bodů ve 23 zápasech a zapsal si pátou nominaci do prvního All-Star týmu PCHA v řadě.

🗺️ Victoria Cougars a konec nezávislých lig

Po sezóně 1923/24 klub Seattle Metropolitans kvůli finančním ztrátám ze správy nového stadionu ukončil činnost. Soutěž PCHA se následně rozpadla. Foystonovy smluvní práva přebrala organizace Victoria Cougars, hrající ligu WCHL.

Ve věku 33 let se Foyston vrátil do Kanady a v ročníku 1924/25 pomohl týmu z Victorie k mistrovskému titulu ve WCHL. Cougars následně vyzvali tehdejšího šampiona NHL, celek Montreal Canadiens, ve finále Stanley Cupu. Victoria v sérii dominovala a vyhrála 3:1 na zápasy. Foyston tak získal svůj třetí Stanley Cup a stal se jedním z mála hráčů v historii, kteří vyhráli pohár se třemi různými organizacemi. Triumf Victoria Cougars z roku 1925 se navíc zapsal do dějin jako poslední případ, kdy Stanley Cup vyhrál tým, který nepůsobil v NHL.

Během následujícího ročníku 1925/26 se západní liga přejmenovala na WHL, nicméně ekonomický model profesionálního hokeje na západním pobřeží dospěl ke kolapsu. Týmy nedokázaly čelit finanční síle expandující NHL, jež masivně zvedala platy ve snaze přetáhnout nejlepší hráče kontinentu na východ.

🏙️ Přechod do NHL (Detroit Cougars)

Na jaře 1926 byla práva na kompletní soupisku týmu Victoria Cougars prodána americkým investorům, kteří v Detroitu založili novou franšízu pro NHL. Klub vstoupil do soutěže pod názvem Detroit Cougars (dnešní Detroit Red Wings).

Frank Foyston tak poprvé ve své dlouhé kariéře nastoupil do zápasu NHL v sezóně 1926/27. Ve věku pětatřiceti let již nedosahoval dominantní rychlosti z dřívějších dob (přezdívka „Flash“ odkazovala na jeho dřívější dynamiku), přesto patřil k nejvytěžovanějším hráčům. V 41 zápasech sezóny 1926/27 si připsal 10 branek a 5 asistencí, což z něj činilo třetího nejproduktivnějšího hráče detroitské sestavy.

V následujícím ročníku 1927/28 odehrál za Detroit Cougars 23 utkání (7 branek, 2 asistence), než byl během ledna 1928 v rámci restrukturalizace kádru uvolněn do farmářského týmu.

👔 Závěr kariéry a trenérská dráha

Po odchodu z NHL Foyston nepověsil brusle na hřebík okamžitě. Zbytek ročníku 1927/28 strávil v celku Detroit Olympics v soutěži CPHL. Zde začal působit v duální roli hrajícího trenéra. V této pozici pokračoval i v ročnících 1928/29 (kdy ještě sám aktivně nasbíral 24 bodů ve 42 zápasech) a 1929/30 v rámci International Hockey League (IHL). Následně hráčskou kariéru po 18 letech definitivně ukončil.

Plynule přešel k pozici hlavního kouče. V sezóně 1930/31 vedl z lavičky tým Syracuse Stars (IHL), o rok později působil u Bronx Tigers v soutěži CAHL. V roce 1933 se vrátil na jemu dobře známé západní pobřeží. Ujal se celku Seattle Seahawks (později přejmenovaného) v nižších regionálních soutěžích NWHL a PCHL. V Seattlu trénoval až do konce ročníku 1936/37, kdy se z vrcholového hokeje stáhl.

Frank Foyston se natrvalo usadil v Seattlu, kde provozoval civilní povolání. Dne 19. ledna 1966 zde ve věku 74 let zemřel. Byl pohřben na místním hřbitově Evergreen Washelli Cemetery.

📈 Statistiky

Níže jsou kompletní tabulky všech historicky doložených sezón v kariéře Franka Foystona, rozdělené podle jednotlivých soutěží.

NHA (National Hockey Association)

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1912/13	Toronto Blueshirts	NHA	16	8	0	8	8
1913/14	Toronto Blueshirts	NHA	19	16	2	18	8
1914/15	Toronto Blueshirts	NHA	20	13	9	22	11
1915/16	Toronto Blueshirts	NHA	1	0	0	0	0

PCHA (Pacific Coast Hockey Association)

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1915/16	Seattle Metropolitans	PCHA	18	9	4	13	6
1916/17	Seattle Metropolitans	PCHA	24	36	12	48	51
1917/18	Seattle Metropolitans	PCHA	13	9	5	14	9
1918/19	Seattle Metropolitans	PCHA	18	15	4	19	0
1919/20	Seattle Metropolitans	PCHA	22	26	3	29	0
1920/21	Seattle Metropolitans	PCHA	23	26	5	31	0
1921/22	Seattle Metropolitans	PCHA	24	16	7	23	25
1922/23	Seattle Metropolitans	PCHA	30	20	7	27	18
1923/24	Seattle Metropolitans	PCHA	30	18	5	23	8

WCHL / WHL

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1924/25	Victoria Cougars	WCHL	27	6	5	11	6
1925/26	Victoria Cougars	WHL	12	6	3	9	8

NHL (National Hockey League)

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1926/27	Detroit Cougars	NHL	41	10	5	15	16
1927/28	Detroit Cougars	NHL	23	7	2	9	14

Nižší profesionální soutěže (CPHL / IHL)

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1927/28	Detroit Olympics	CPHL	22	3	2	5	14
1928/29	Detroit Olympics	CPHL	42	18	6	24	20
1929/30	Detroit Olympics	IHL	29	2	1	3	6

Play-off o Stanley Cup

Poznámka: Statistiky vyčleněné pro finálové souboje, které se hrály mezi vítězi PCHA/WCHL a NHA/NHL.

Ročník	Tým	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1914	Toronto Blueshirts	2	2	0	2	0
1917	Seattle Metropolitans	4	7	3	10	0
1919	Seattle Metropolitans	5	9	1	10	0
1920	Seattle Metropolitans	5	6	1	7	7

Zdroje