Craig Johnson (hokejista)
| Craig Johnson | |
|---|---|
| Celé jméno | Craig Thomas Johnson |
| Datum narození | 18. března 1972 |
| Místo narození | Saint Paul, Minnesota, USA |
| Státní příslušnost | |
| Povolání | trenér, hokejový analytik, bývalý lední hokejista (levé křídlo) |
| Aktivní roky | 1994–2008 (hráčská kariéra) |
Craig Johnson, celým jménem Craig Thomas Johnson, je americký hokejový trenér, metodik mládežnického rozvoje, analytik a bývalý profesionální lední hokejista, který na pozici levého křídelního útočníka odehrál deset sezón v NHL. Během své hráčské kariéry v nejvyšší severoamerické lize nastoupil do 557 zápasů základní části, ve kterých reprezentoval kluby St. Louis Blues, Los Angeles Kings, Mighty Ducks of Anaheim, Toronto Maple Leafs a Washington Capitals.
Na mezinárodní scéně reprezentoval Spojené státy americké na Zimních olympijských hrách 1994 v Lillehammeru a na čtyřech turnajích Mistrovství světa v ledním hokeji, přičemž v roce 1996 vybojoval bronzovou medaili. V historickém kontextu NHL je jeho jméno nejčastěji spojováno s datem 27. února 1996, kdy se stal hlavní součástí výměny, při níž byl z Los Angeles Kings do St. Louis Blues transferován Wayne Gretzky. Po ukončení aktivní kariéry přešel k trenérské činnosti. Působil jako asistent trenéra u hlavního týmu Anaheim Ducks a následně se v sezóně 2025/26 etabloval jako odborný analytik v publicistické sekci oficiálních platforem NHL.
👤 Mládí a univerzitní hokej (1990–1993)
Craig Johnson se narodil 18. března 1972 v minnesotské metropoli Saint Paul. Fyzické parametry během jeho hráčské kariéry dosahovaly výšky 191 centimetrů (6 stop a 3 palce) a hmotnosti 90 kilogramů (200 liber). Hokejku držel na levé straně. Středoškolské vzdělání a raný hokejový vývoj absolvoval na katolické instituci Hill-Murray School, která historicky disponuje jedním z nejkvalitnějších mládežnických programů v rámci asociace Minnesota State High School League.
Díky svým výkonům ve středoškolských soutěžích upoutal pozornost profesionálních skautů a v roce 1990 byl vybrán ve druhém kole vstupního draftu NHL (celkově jako 33. hráč v pořadí) organizací St. Louis Blues. Johnson nicméně nezvolil okamžitý přesun do profesionálních struktur, ale rozhodl se pro akademickou cestu. Nastoupil na prestižní University of Minnesota, kde se stal součástí hokejového programu Golden Gophers hrajícího v silné konferenci WCHA (Western Collegiate Hockey Association) v rámci divize I NCAA.
V univerzitním hokeji strávil tři kompletní sezóny. Již ve své nováčkovské sezóně 1990/91 zaznamenal v 33 utkáních 31 bodů (13 branek, 18 asistencí). Jeho produktivita kulminovala v ročníku 1991/92, kdy ve 44 zápasech nastřílel 19 gólů a přidal 39 asistencí, čímž s 58 kanadskými body ovládl ofenzivní statistiky svého ročníku. Své univerzitní působení zakončil sezónou 1992/93 se 46 body ve 42 utkáních. Celkem za Golden Gophers odehrál 119 zápasů a zaznamenal 135 bodů.
🇺🇸 Olympijský cyklus (1993–1994)
Před zahájením olympijské sezóny 1993/94 opustil univerzitu a přijal pozvánku do permanentního reprezentačního kempu Spojených států amerických. Organizace USA Hockey v tomto období formovala olympijský tým nikoliv jen formou krátkého soustředění, ale celosezónním turné. Výběr USA operoval de facto jako regulérní hokejový klub, který cestoval po světě a absolvoval 54 přípravných utkání proti jiným národním týmům, univerzitním celkům i profesionálním klubům z nižších lig.
V této masivní přípravě prokázal Johnson vysokou efektivitu, když v 54 zápasech nasbíral 51 bodů za 25 gólů a 26 asistencí. Tím si definitivně zajistil místo v konečné nominaci pro Zimní olympijské hry 1994 v norském Lillehammeru. Samotný olympijský turnaj pro americký výběr nedopadl úspěšně; tým skončil na celkovém osmém místě. Johnson nastoupil do všech osmi utkání, ve kterých nezaznamenal žádnou branku, ale připsal si čtyři asistence a čtyři trestné minuty.
💼 Vstup do NHL a výměna za Wayna Gretzkyho (1994–1996)
Po skončení olympijského turnaje v roce 1994 podepsal svou první profesionální smlouvu s týmem St. Louis Blues, který jej o čtyři roky dříve draftoval. Sezóna 1994/95 začala kvůli stávce hráčů (lockout) opožděně, a Johnson tak své úvodní minuty v profesionálním hokeji sbíral ve farmářském celku Peoria Rivermen v lize International Hockey League (IHL). Po zahájení zkrácené sezóny NHL debutoval v hlavním týmu Blues. Do klubové historie se trvale zapsal na začátku roku 1995, kdy vstřelil vůbec první historický gól v nově otevřené aréně Kiel Center (později přejmenované na Enterprise Center). V nováčkovském ročníku odehrál v nejvyšší soutěži 15 utkání a připsal si 6 bodů.
Ročník 1995/96 začal opět v dresu St. Louis. Odehrál 49 utkání se ziskem 15 bodů (8 branek, 7 asistencí), avšak jeho kariéra byla radikálně přeformována blížící se uzávěrkou přestupů. Vedení St. Louis Blues s trenérem Mikem Keenanem usilovalo o okamžitý zisk Stanley Cupu a rozhodlo se získat historicky nejproduktivnějšího hráče ligy, Wayna Gretzkyho.
Dne 27. února 1996 se Johnson stal součástí jedné z nejdiskutovanějších výměn devadesátých let. Klub St. Louis Blues odeslal do celku Los Angeles Kings balíček, který obsahoval Craiga Johnsona, útočníka Patrice Tardifa, prospekta Romana Vopata, volbu v prvním kole draftu 1997 a volbu v pátém kole draftu 1996. Výměnou za to zamířil Wayne Gretzky do St. Louis. Zatímco Gretzky po sezóně ze St. Louis odešel jako volný hráč do New York Rangers, pro Los Angeles Kings představoval Johnson jediného hráče z celé transakce, který se v jejich sestavě natrvalo etabloval a odehrál zde více než 400 utkání.
👑 Éra v Los Angeles Kings (1996–2003)
V kalifornském klubu získal Johnson dres s číslem 23 a stal se klíčovým prvkem druhé a třetí útočné formace. Plnil roli defenzivně zodpovědného levého křídla s výrazným uplatněním při hře v oslabení (penalty kill), ale zároveň disponoval dostatečným ofenzivním potenciálem pro pravidelný bodový přísun.
Zbytek sezóny 1995/96 dohrál v Los Angeles s bilancí 11 utkání a 9 bodů. Ročník 1996/97 byl z jeho pohledu limitován na 31 utkání vinou zdravotních komplikací. Zcela přelomovou se stala sezóna 1997/98, která představuje jeho statistické maximum v NHL. Zúčastnil se 74 zápasů základní části, ve kterých nastřílel 17 branek a přidal 21 asistencí, což mu vyneslo celkem 38 kanadských bodů a kladné hodnocení plus/mínus v hodnotě +9. Na ledě trávil průměrně 15 minut a 28 sekund za zápas a stal se pevnou oporou týmu.
Vysoký standard zátěže si udržel i v následujících letech. V sezóně 1998/99 nastoupil k 69 utkáním (19 bodů) a v sezóně 1999/00 zvládl 76 utkání (23 bodů). Během ročníku 2000/01 jej postihly další zdravotní problémy, kvůli nimž absentoval ve více než 50 zápasech a jeho účast se omezila na 26 startů (9 bodů). Do sestavy se plně vrátil v ročníku 2001/02, kdy odehrál 72 utkání a se 27 body (13 branek, 14 asistencí) a hodnocením +14 pomohl týmu do vyřazovacích bojů. Své osmileté angažmá v Los Angeles zakončil sezónou 2002/03 s 70 odehranými zápasy. Z historického hlediska klubu byl Johnson předposledním hráčem organizace, který nosil číslo 23; po jeho odchodu toto číslo převzal Dustin Brown a v roce 2023 bylo vedením klubu slavnostně vyřazeno z užívání.
🔄 Fluktuace a sezóna na listině volných hráčů (2003–2004)
Před zahájením ročníku 2003/04 podepsal Johnson smlouvu jako volný hráč s konkurenčním klubem Mighty Ducks of Anaheim. Zde však jeho pozice nebyla stabilní. Za Anaheim nastoupil k 39 utkáním (1 branka, 2 asistence) s průměrným hracím časem mírně přes 10 minut. Vedení klubu se rozhodlo jej na počátku roku 2004 zapsat na listinu nechráněných hráčů (waivers).
Z listiny si jej stáhl kanadský celek Toronto Maple Leafs, kde zasáhl pouze do 10 utkání (1 branka, 1 asistence). O několik týdnů později proces zopakoval a z Toronta putoval znovu přes listinu volných hráčů do organizace Washington Capitals. V hlavním městě Spojených států stihl odehrát 15 zápasů (6 asistencí). Rok 2004 tak pro něj znamenal extrémní profesionální a logistickou zátěž, neboť během jediné základní části oblékl dres tří různých klubů a zároveň tím ukončil svou desetiletou kapitolu v NHL.
🌍 Kariéra v evropských ligách (2004–2008)
Během výluky NHL v sezóně 2004/05 zvolil odchod do Evropy a dohodl se na angažmá v nejvyšší německé soutěži DEL (Deutsche Eishockey Liga). Podepsal roční kontrakt s klubem Hamburg Freezers. V Německu se okamžitě zařadil mezi elitní ofenzivní křídla celé soutěže. Ve 42 zápasech základní části zkompletoval 44 bodů (19 branek, 25 asistencí) a plnil dominantní roli v přesilových hrách.
Na základě těchto výkonů byl v roce 2005 rekrutován konkurenčním klubem DEG Metro Stars sídlícím v Düsseldorfu. V sezóně 2005/06 odehrál v základní části kvůli zdravotním potížím jen 25 zápasů (13 bodů), ale v play-off se stal ofenzivním tahounem, když ve 13 utkáních nastřílel 8 gólů a získal 13 bodů. V ročníku 2006/07 byl v Düsseldorfu jmenován do funkce alternativního kapitána. Nastoupil k 50 zápasům, získal 38 bodů a nasbíral 83 trestných minut.
Pro svou finální sezónu 2007/08 přestoupil do mezinárodní rakouské soutěže EBEL (Erste Bank Eishockey Liga), kde se připojil k týmu EC Red Bull Salzburg. V základní části zasáhl jen do 23 utkání (9 bodů), ovšem v následném play-off se 15 starty a 7 body výrazně podílel na celkovém zisku mistrovského titulu. Na jaře 2008 ve věku 36 let formálně ukončil svou hráčskou kariéru.
🏒 Reprezentační kariéra a Mistrovství světa
Mimo již zmíněnou olympijskou anabázi z roku 1994 v Lillehammeru se Johnson zúčastnil čtyř dalších vrcholných mezinárodních turnajů v rámci Mistrovství světa v ledním hokeji. Jeho první start se datuje do roku 1993, kdy ještě jako univerzitní hráč zasáhl do 6 utkání světového šampionátu a vstřelil jednu branku.
Největšího týmového reprezentačního úspěchu dosáhl na Mistrovství světa 1996, které se konalo v rakouské Vídni. Americký tým se zde probojoval až do bojů o cenné kovy a získal bronzové medaile. Johnson se na tomto úspěchu podílel jednou brankou a jednou asistencí v 6 utkáních. Dále startoval na turnajích v letech 1999 (6 zápasů, 3 asistence) a 2003 (6 zápasů, 4 body).
🎓 Trenérská a metodická činnost (Současnost 2026)
Po návratu z Evropy se usadil v jižní Kalifornii a zahájil dlouholetý proces vzdělávání a metodického působení v mládežnických strukturách. V roce 2019 se stal spoluzakladatelem a ředitelem hokejového rozvoje (Director of Hockey Development) v instituci Optimum Hockey Academy, kde se společně s bývalým profesionálem Alexem Kimem zaměřil na poskytování denního tréninkového prostředí pro elitní mladé hráče na západním pobřeží USA. Paralelně dlouhodobě zastával pozici ředitele pro trenéry a hlavního kouče pro elitní mládežnické týmy organizace Anaheim Jr. Ducks hrající na úrovni AAA. S těmito týmy dosáhl zisku tří mládežnických národních titulů v rámci USA Hockey.
Jeho schopnosti aplikovat moderní přístupy jej následně posunuly zpět do profesionálního seniorského hokeje. Získal pozici v oddělení rozvoje hráčů (Player Development) pro organizaci Los Angeles Kings a následně přešel k trénování na střídačce jako asistent trenéra u farmářského celku Ontario Reign v lize AHL.
Nejvyšší trenérské patro pokořil podpisem smlouvy s organizací Anaheim Ducks. V klubu působil na pozici asistenta trenéra hlavního mužstva v NHL pod vedením hlavního kouče Dallase Eakinse v sezóně 2022/23 a následně i pod Gregem Croninem v sezóně 2023/24. V červenci roku 2024 však generální manažer Pat Verbeek provedl plošnou restrukturalizaci trenérského štábu a Johnson byl společně s kolegou Newellem Brownem z funkce odvolán.
Během sezóny 2025/26 plně zúročil své trenérské a skautské znalosti přechodem do mediální sféry. Stal se pravidelným expertem a autorem taktických rozborů pro oficiální server NHL.com v rámci specializované rubriky nazvané "The Coaches Room". V této sérii článků publikoval vysoce ceněné analýzy systémové hry, jako například rozbor detailního dodržování taktického "in-your-face" schématu u týmu Carolina Hurricanes během série druhého kola proti Philadelphia Flyers (publikováno v květnu 2026), nebo hloubkové kritické zhodnocení příčin pomalých startů u týmu Minnesota Wild (publikováno v březnu 2026).
📈 Kompletní statistiky
Níže jsou uvedeny kompletní a zevrubné statistiky všech sezón, ve kterých Craig Johnson v průběhu své kariéry zasáhl do soutěžních utkání na univerzitní, profesionální i mezinárodní úrovni.
Vysvětlivky parametrů: Z = odehrané zápasy, G = góly, A = asistence, B = kanadské body, TM = trestné minuty. V případě chybějících dostupných historických dat u určitých fází (např. v play-off, do něhož se klub nekvalifikoval, nebo hráč nenastoupil) je použita prázdná hodnota (—).
Univerzitní soutěže (NCAA)
| Sezóna | Tým | Liga | Z | G | A | B | TM |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1990/91 | University of Minnesota | WCHA | 33 | 13 | 18 | 31 | 34 |
| 1991/92 | University of Minnesota | WCHA | 44 | 19 | 39 | 58 | 70 |
| 1992/93 | University of Minnesota | WCHA | 42 | 22 | 24 | 46 | 68 |
| Celkem | U. of Minnesota | NCAA | 119 | 54 | 81 | 135 | 172 |
Severoamerické profesionální ligy (NHL, AHL, IHL)
| Základní část | Play-off | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Sezóna | Tým | Liga | Z | G | A | B | TM | Z | G | A | B | TM |
| 1994/95 | Peoria Rivermen | IHL | 16 | 2 | 6 | 8 | 25 | 9 | 0 | 4 | 4 | 10 |
| 1994/95 | St. Louis Blues | NHL | 15 | 3 | 3 | 6 | 6 | 1 | 0 | 0 | 0 | 2 |
| 1995/96 | Worcester IceCats | AHL | 5 | 3 | 0 | 3 | 2 | — | — | — | — | — |
| 1995/96 | St. Louis Blues | NHL | 49 | 8 | 7 | 15 | 30 | — | — | — | — | — |
| 1995/96 | Los Angeles Kings | NHL | 11 | 5 | 4 | 9 | 6 | — | — | — | — | — |
| 1996/97 | Los Angeles Kings | NHL | 31 | 4 | 3 | 7 | 26 | — | — | — | — | — |
| 1997/98 | Los Angeles Kings | NHL | 74 | 17 | 21 | 38 | 42 | 4 | 1 | 0 | 1 | 4 |
| 1998/99 | Los Angeles Kings | NHL | 69 | 7 | 12 | 19 | 32 | — | — | — | — | — |
| 1999/00 | Los Angeles Kings | NHL | 76 | 9 | 14 | 23 | 28 | 4 | 1 | 0 | 1 | 2 |
| 2000/01 | Los Angeles Kings | NHL | 26 | 4 | 5 | 9 | 16 | — | — | — | — | — |
| 2001/02 | Los Angeles Kings | NHL | 72 | 13 | 14 | 27 | 24 | 7 | 1 | 2 | 3 | 2 |
| 2002/03 | Los Angeles Kings | NHL | 70 | 3 | 6 | 9 | 22 | — | — | — | — | — |
| 2003/04 | Mighty Ducks of Anaheim | NHL | 39 | 1 | 2 | 3 | 14 | — | — | — | — | — |
| 2003/04 | Toronto Maple Leafs | NHL | 10 | 1 | 1 | 2 | 6 | — | — | — | — | — |
| 2003/04 | Washington Capitals | NHL | 15 | 0 | 6 | 6 | 8 | — | — | — | — | — |
| Celkem | Kariéra v NHL | NHL | 557 | 75 | 98 | 173 | 260 | 16 | 3 | 2 | 5 | 10 |
Evropské profesionální ligy (DEL, EBEL)
| Základní část | Play-off | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Sezóna | Tým | Liga | Z | G | A | B | TM | Z | G | A | B | TM |
| 2004/05 | Hamburg Freezers | DEL | 42 | 19 | 25 | 44 | 56 | — | — | — | — | — |
| 2005/06 | DEG Metro Stars | DEL | 25 | 11 | 2 | 13 | 48 | 13 | 8 | 5 | 13 | 40 |
| 2006/07 | DEG Metro Stars | DEL | 50 | 19 | 19 | 38 | 83 | 9 | 3 | 2 | 5 | 20 |
| 2007/08 | EC Red Bull Salzburg | EBEL | 23 | 3 | 6 | 9 | 30 | 15 | 2 | 5 | 7 | 32 |
| Celkem | Kariéra v DEL | DEL | 117 | 49 | 46 | 95 | 187 | 22 | 11 | 7 | 18 | 60 |
Reprezentace Spojených států amerických
| Rok | Tým | Turnaj | Z | G | A | B | TM |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1992/93 | Výběr USA | Příprava (Sauna Cup) | 3 | 1 | 0 | 1 | 0 |
| 1993 | USA | Mistrovství světa | 6 | 1 | 1 | 2 | 4 |
| 1993/94 | Výběr USA | Mezinárodní turné (příprava) | 54 | 25 | 26 | 51 | 64 |
| 1994 | USA | Zimní olympijské hry | 8 | 0 | 4 | 4 | 4 |
| 1996 | USA | Mistrovství světa | 6 | 1 | 1 | 2 | 2 |
| 1999 | USA | Mistrovství světa | 6 | 0 | 3 | 3 | 0 |
| 2003 | USA | Mistrovství světa | 6 | 2 | 2 | 4 | 8 |
| Celkem | Turnaje IIHF a MOV | MS a ZOH | 32 | 4 | 11 | 15 | 18 |
Zdroje
- Lidé
- Američané
- Muži
- Narození 18. března
- Narození 1972
- Narození v Minnesotě
- Žijící lidé
- Američtí lední hokejisté
- Hokejisté hrající na pozici útočníka
- Hráči St. Louis Blues
- Hráči Los Angeles Kings
- Hráči Anaheim Ducks
- Hráči Toronto Maple Leafs
- Hráči Washington Capitals
- Hráči Hamburg Freezers
- Hráči DEG Metro Stars
- Hráči EC Red Bull Salzburg
- Hráči National Hockey League
- Účastníci Zimních olympijských her 1994
- Trenéři ledního hokeje
- Ryby
- Vytvořeno Gemini 1.5 Pro