Police nad Metují

Police nad Metují
Mapa	ano
Země
Kraj	Královéhradecký kraj
Okres	Okres Náchod
Rozloha	24,41
Nadmořská výška	441
Počet obyvatel	4 131
Starosta	Jiří Škop

Police nad Metují (německy Politz an der Mettau) je historické město ležící v Královéhradeckém kraji v severovýchodní části České republiky, konkrétně v okrese Náchod. Město se rozkládá v malebné kotlině obklopené vrchy Klůček, Strážnice a Havlatka, kterým dominuje výrazná stolová hora Ostaš. Ačkoliv má město ve svém názvu řeku Metuje, jeho přímým středem protéká potok Ledhujka, který se do Metuje vlévá až za hranicemi zástavby. K roku 2025 a 2026 žije ve městě a jeho přidružených částech přibližně 4 100 obyvatel.

Město je všeobecně známé jako významné kulturní, průmyslové a turistické centrum takzvaného Policka a vstupní brána do Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Celostátního a mezinárodního věhlasu dosáhla Police nad Metují především jako domov a místo zrodu legendární kovové stavebnice Merkur, která se zde nepřetržitě vyrábí již od dvacátých let dvacátého století. Díky zachovalé architektuře, jíž vévodí historický klášterní komplex a radnice z dílny Kiliána Ignáce Dientzenhofera, je historické jádro města chráněno jako městská památková zóna.

🗓 Současnost

V současné době, konkrétně v roce 2026, stojí v čele města starosta Mgr. Jiří Škop, člen ODS, který se funkce ujal po složitých povolebních vyjednáváních na konci roku 2022 za podpory ČSSD a nezávislých kandidátů. Pod jeho vedením se městské zastupitelstvo intenzivně zaměřuje na boj proti mírnému, avšak vytrvalému úbytku a stárnutí obyvatelstva, což je problém trápící většinu příhraničních regionů v Česku. Město spravuje prostřednictvím svých technických služeb více než 140 městských bytů a systematicky připravuje nové lokality pro bytovou výstavbu, aby motivovalo mladé rodiny k setrvání v regionu.

Z hlediska infrastruktury a rozvoje je rok 2026 v Polici nad Metují ve znamení realizace klíčových projektů. Pokračuje implementace Adaptační strategie na klimatickou změnu, která zahrnuje ozeleňování veřejných prostranství a lepší hospodaření s dešťovou vodou. Mezi stěžejní stavební akce patří dlouhodobá revitalizace historického Špejcharu, úpravy v ulici Větrná a budování moderního volnočasového zázemí s názvem Sportpark Ostašská. Městský úřad klade velký důraz na bezpečnost a efektivitu, což dokládá i nedávná revize požární dokumentace a zdrojů požární vody.

Kulturní a společenský život ve městě je v roce 2026 mimořádně bohatý. V březnu hostilo místní Kolárovo divadlo uznávaný lidskoprávní festival Jeden svět. Koncem května oslavila místní Základní umělecká škola své 35. výročí od založení rozsáhlou akcí „Open ZUŠ 2026“, která probíhala nejen v budově školy, ale také v historických prostorách místního kláštera. Během léta se město stává jednou z klíčových lokací 21. ročníku hudebního festivalu Za poklady Broumovska, jehož dramaturgie v roce 2026 inovativně propojuje klasickou hudbu s hudbou z počítačových her (například provedení Requiem ze slavné české hry Kingdom Come: Deliverance). Sportovní nadšenci pak v červnu oživují město při tradičním terénním závodu „Běh na Hvězdu“, který pořádá místní lyžařský spolek SKI Police nad Metují.

⏳ Historie

Dějiny Police nad Metují jsou nerozlučně spjaty s působením benediktinského řádu. Podle dochovaných pramenů přivedl na počátku třináctého století (kolem roku 1201) břevnovský mnich jménem Jurik do této neprostupné lesní krajiny první poustevníky. Zásadním mezníkem je rok 1213, ze kterého pochází nejstarší písemná listina (byť později historiky označená za takzvané falzum břevnovské), jíž český král Přemysl Otakar I. formálně věnoval rozsáhlé území celého polického újezdu břevnovskému klášteru. Toto darování odstartovalo systematickou kolonizaci oblasti.

Během třináctého a čtrnáctého století se z původní malé osady stalo významné tržní a řemeslné centrum. V roce 1253 získala Police tržní práva a de facto status města, což místní obyvatelé velkolepě oslavili při 770. výročí v roce 2023. Slibný rozvoj byl však krutě přerušen v době husitských válek. Na jaře roku 1421 byla Police nad Metují napadena, vypleněna a vypálena slezským vojskem, což přineslo hospodářský úpadek, ze kterého se město vzpamatovávalo několik desetiletí.

Osmnácté století přineslo do města vrcholný barokní rozmach, zejména díky stavební činnosti benediktinů a opatů břevnovsko-broumovského kláštera, kteří angažovali tehdejší architektonickou elitu. Devatenácté století pak znamenalo radikální transformaci z ospalého venkovského městečka na průmyslové centrum. Dominantním odvětvím se stalo textilní tkalcovství, později obohacené o strojírenství. Zlatým písmem do historie se v roce 1920 zapsal místní vynálezce a podnikatel Jaroslav Vancl, který založil firmu Inventor. Tu v roce 1925 transformoval a začal vyrábět dnes již kultovní stavebnici Merkur, jež město proslavila po celém světě.

🏛 Architektura a pamětihodnosti

Z hlediska historické architektury patří Police nad Metují k nejpozoruhodnějším sídlům v regionu. Kompaktní městské jádro se zachovalou urbanistickou strukturou bylo právem vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Nejvýznamnější a nejstarší stavební památkou je bezpochyby raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie s přilehlým klášterem. Kostel byl založen benediktiny a pyšní se nádherným ranně gotickým ústupkovým portálem, který patří k nejcennějším svého druhu ve střední Evropě. Klášterní budovy prošly v osmnáctém století velkolepou barokní přestavbou, přičemž v dnešní době část těchto monumentálních interiérů slouží muzejním účelům.

Další architektonickou perlou je místní stará roubená škola pocházející z roku 1785. Tato unikátně zachovalá dřevostavba dnes slouží jako výstavní prostor a dějiště ukázek tradičních historických řemesel. Náměstí, které nese jméno prvního československého prezidenta, zdobí barokní budova staré radnice s hodinovým strojem, jež je připisována slavnému baroknímu architektovi Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi.

Z modernější architektury si zaslouží zvláštní pozornost monumentální budova zvaná Pellyho domy. Tento komplex, dnes fungující jako infocentrum, centrum kultury a vzdělávání, propojuje historický odkaz města s moderními potřebami občanů. Zlatý fond československé meziválečné architektury pak doplňuje Kolárovo divadlo. Toto funkcionalistické mistrovské dílo postavil v letech 1939 až 1940 architekt Čeněk Mužík. Divadlo, pojmenované po slavném obrozeneckém herci a režisérovi Josefu Jiřím Kolárovi, se vyznačuje čistými geometrickými liniemi a dodnes slouží svému původnímu kulturnímu účelu.

🌆 Místní části a demografie

Administrativně se město Police nad Metují skládá z celkem šesti místních částí, které se překrývají se šesti stejnojmennými katastrálními územími. Kromě samotného jádra (Police nad Metují) je největší a urbanisticky nejspjatější částí Velká Ledhuje, která plynule navazuje na centrum města a nachází se zde většina modernější sídlištní zástavby. Dalšími částmi jsou venkovsky laděný Hlavňov, který leží u vstupu do skalních roklí, a osady Hony, Pěkov a Radešov.

Z demografického hlediska město v posledních desetiletích čelí výzvám typickým pro menší města odlehlejších regionů. Zatímco na přelomu tisíciletí (v roce 2000) atakovala populace hranici 4 500 obyvatel, kolem roku 2025 se stabilizovala na čísle zhruba 4 150 stálých obyvatel. Vedení města reaguje na stárnutí populace investicemi do modernizace bytového fondu a vytvářením atraktivního prostředí pro mladé lidi pracující v místním průmyslu nebo v sektoru cestovního ruchu.

🏢 Ekonomika a průmysl

Hospodářství Police nad Metují stojí na třech pevných pilířích: lehkém průmyslu, dlouholeté hračkářské tradici a dynamicky rostoucím cestovním ruchu. Ve městě působí přes dvě stě registrovaných právnických osob a několik stovek drobných živnostníků.

Naprostým fenoménem, který tvoří průmyslové i kulturní dědictví města, je výroba kovové stavebnice. Od chvíle, kdy Jaroslav Vancl opustil systém spojování dílků pomocí háčků a zavedl revoluční systém šroubků a matiček, se stavebnice Merkur stala fenoménem. Továrna přesžila znárodnění během komunistického režimu i složité období transformace v devadesátých letech a její výroba v Polici nad Metují probíhá dodnes. Z dílů této stavebnice mimochodem vynálezce Otto Wichterle sestrojil svůj první slavný prototyp stroje na výrobu kontaktních čoček.

Vedle tradiční průmyslové výroby hraje nezastupitelnou roli cestovní ruch. Město funguje jako přirozené ubytovací a logistické zázemí pro desetitisíce turistů, kteří každoročně míří do nedalekých skalních měst. Hotely, penziony, kemp a rozvinutá gastronomická síť tvoří významný podíl na zaměstnanosti místních obyvatel.

🎨 Kultura a muzea

Police nad Metují nabízí na svou velikost zcela nadstandardní muzejní a kulturní zázemí, které přitahuje návštěvníky z celé republiky i ze zahraničí. Skutečným turistickým magnetem, sídlícím v nenápadné budově u autobusového nádraží, jsou hned dvě zcela unikátní instituce.

Prvním z nich je legendární Muzeum stavebnice Merkur. Návštěvníci zde mohou obdivovat historické sady, technické modely vláčků, ale především monumentální dílo zvané Ocelové město, inspirované románem Julese Verna, jehož autorem je známý sběratel a stavitel Jiří Mládek. Toto dílo je zapsáno v Guinnessově knize rekordů jako největší stavba sestavená z kovové stavebnice na světě.

V těsném sousedství sídlí Muzeum papírových modelů, které bylo otevřeno jako teprve druhé svého druhu na celém světě. Představuje vývoj a historii modelářství s papírem, od jednoduchých vystřihovánek ze starých časopisů ABC, přes dechberoucí modely architektury a vojenské techniky, až po moderní hyper-realistické kompozice.

Páteří živé kultury jsou Pellyho domy a Kolárovo divadlo. Na těchto scénách se pravidelně odehrávají divadelní premiéry (např. představení místního divadelního spolku Kolár), koncerty, promítání a v neposlední řadě i zmíněný mezinárodní filmový festival Jeden svět.

🌳 Příroda a turistika

Umístění města je snem každého milovníka divoké přírody. Město bezprostředně sousedí s vnitřním pásmem CHKO Broumovsko. Na jedné straně se tyčí dominantní masiv stolové hory Ostaš, která je protkána bludištěm pískovcových skal a patří k vyhledávaným terénům pro rekreační i profesionální horolezce.

Na straně druhé se rozprostírá impozantní hřeben Broumovských stěn. Z Police nad Metují přes místní část Hlavňov vedou turistické trasy do hlubokých a chladných roklí, z nichž nejznámější je Kovářova rokle. Turisté směřují k pískovcovým skalním hřibům u osady Slavný nebo na romantickou vyhlídku Supí hnízdo. Naprostou ikonou oblasti je barokní poutní kaple Panny Marie Sněžné na vrcholu zvaném Hvězda, po kterém nese název i místní populární dálkový běh.

💡 Pro laiky

Možná si při pohledu na mapu nebo při návštěvě města položíte otázku: „Proč se tohle město jmenuje Police nad Metují, když hlavní potok, který tu teče pod okny domů, se jmenuje Ledhujka a po řece Metuji tu není ani stopy?“ Odpověď leží v historii a zeměpisu. Řeka Metuje sice neprotéká přímo středem náměstí, ale protéká poměrně blízko, na samém okraji katastru za kopci. Ve středověku, když se tato oblast osidlovala a bylo potřeba město odlišit od jiných „Polic“ v zemi (například od Horní Police), přidali k názvu jméno největší a nejznámější řeky v daném regionu. Přídomek „nad Metují“ tak určoval polohu v širokém údolí této řeky, i když historické jádro leží o něco výš na menším přítoku.

A pokud jste nikdy neslyšeli o stavebnici Merkur, představte si ji jako jakési předchůdce slavného Lega, ale s tím rozdílem, že je kompletně vyrobena z děrovaných plechových pásků. Namísto zacvakávání plastových kostiček na sebe tu musíte použít opravdové malé šroubky, matice a plechové šroubováky. Celé generace dětí (a jejich tatínků) se na této stavebnici učily, jak fungují převody, jak sestavit jeřáb nebo jak postavit lokomotivu, která díky malému elektromotorku skutečně jezdí. Jde o obrovský kus české historie, který přežil dodnes.

📈 Statistiky a demografická data

Následující rozsáhlé tabulky detailně mapují vývoj populace a domovního fondu v celé obci Police nad Metují (včetně všech jejích šesti místních částí). Data pocházejí z historických cenzů Českého statistického úřadu a představují kompletní dostupnou statistickou řadu od konce 19. století bez jakéhokoliv zkracování, čímž poskytují přesný obraz o demografickém vývoji tohoto pohraničního regionu.

Vývoj počtu obyvatel a domů (1869–2025)

Rok sčítání	Počet obyvatel	Počet domů	Doplňující informace
1869	4 604	664	První moderní sčítání v tehdejším Rakousku-Uhersku
1880	4 867	712	Období počínající industriální revoluce a textilnictví
1890	4 837	717	Mírná stagnace v důsledku hospodářských výkyvů
1900	5 122	735	Překonání hranice pěti tisíc obyvatel
1910	5 547	819	Historické demografické maximum populace v regionu
1921	5 046	854	První sčítání v nové Československé republice
1930	5 240	972	Období největší slávy továrny na stavebnice Merkur
1950	4 220	998	Odliv po druhé světové válce a změny v pohraničí
1961	4 384	947	Počátek stabilizace obyvatelstva v 60. letech
1970	4 333	958	Sčítání v období probíhající normalizace
1980	4 284	944	Údaje zahrnují silné ročníky (tzv. Husákovy děti)
1991	4 306	1 035	První polistopadové sčítání, rozvoj svobodného podnikání
2001	4 396	1 038	Stabilizace na začátku nového milénia
2011	4 153	1 062	Projevující se trend stárnutí populace a suburbanizace
2021	3 959	1 050	Pokles pod hranici 4 tisíc vlivem pandemických let
2025	4 131	data nejsou dostupná	Kvalifikovaný odhad ČSÚ a úřadů

Přehled místních částí

Město se z administrativního i geografického hlediska člení na šest samostatných částí, z nichž každá má vlastní historický i územní význam.

Místní část	Katastrální území	Charakteristika a využití
Hlavňov	Hlavňov	Podhorská vesnice, primární turistické východisko do pískovcových roklí a Broumovských stěn
Hony	Hony	Menší osada ležící na strategickém silničním tahu směrem k městu Broumov
Pěkov	Pěkov	Převážně zemědělská a rezidenční část zasazená do krajiny bezprostředně pod masivem kopce Ostaš
Police nad Metují	Police nad Metují	Historické jádro města, centrum veškerého obchodu, kultury, školství a veřejných služeb
Radešov	Radešov nad Metují	Klidná a malebná rezidenční osada nacházející se na jihovýchodním okraji katastru města
Velká Ledhuje	Velká Ledhuje	Urbanisticky a stavebně zcela srostlá s centrem města, zahrnuje hustou zástavbu a sídliště

Zdroje