Zuzana Moťovská

Zuzana Moťovská
Datum narození	11. března 1969
Místo narození	Košice
Státní příslušnost	Šablona:Vlajka Česko
Povolání	kardioložka, vědkyně, vysokoškolská pedagožka
Web	[www.lf3.cuni.cz Oficiální stránky]

"Zuzana Moťovská" (* 11. března 1969, Košice) je celosvětově uznávaná česká kardioložka, vědkyně a vysokoškolská pedagožka, která patří k nejvýznamnějším odbornicím na poli akutní kardiologie a antitrombotické léčby. V roce 2023 obdržela nejprestižnější domácí vědecké vyznamenání – Národní cenu vlády Česká hlava za svůj zásadní přínos k optimalizaci léčby pacientů s akutním infarktem myokardu. Profesorka Moťovská působí na Kardiologické klinice 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, kde vede výzkumné týmy zaměřené na personalizovanou medicínu v kardiologii.

Ve své vědecké práci se profesorka Moťovská specializuje na mechanismy vzniku trombózy, farmakologii protidestičkových léků a klinický výzkum v oblasti akutních koronárních syndromů. Její práce, zejména mezinárodně oceňovaná studie PRAGUE-18, zásadním způsobem ovlivnila mezinárodní doporučené postupy (Guidelines) pro léčbu infarktu. V roce 2026 je vnímána jako klíčová postava evropské kardiologie, která propojuje špičkovou klinickou praxi s nejmodernějším základním výzkumem v oblasti molekulární kardiologie a genetiky.

Kromě své výzkumné činnosti je Zuzana Moťovská významnou akademickou funkcionářkou, působí jako proděkanka pro vědu a akademické postupy na 3. lékařské fakultě UK. Je známá svým nekompromisním přístupem ke kvalitě vědecké práce a hlubokým etickým cítěním v medicíně. V březnu 2026 pokračuje v prosazování moderních technologií, jako je umělá inteligence a digitální monitoring, do péče o kardiologické pacienty, přičemž klade důraz na lidský rozměr medicíny a individuální přístup k nemocnému.

🎓 Vzdělání a profesní formování

Zuzana Moťovská se narodila v Košicích, kde také zahájila svá vysokoškolská studia na Lékařské fakultě Univerzity Pavla Jozefa Šafárika. Její zájem o vnitřní lékařství a zejména o cirkulaci krve ji brzy po revoluci přivedl do Prahy, kde dokončila studium na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Zde v roce 1993 promovala a započala svou profesní dráhu na Kardiologické klinice FN Královské Vinohrady, která se pod vedením profesora Petra Widimského stala jedním z předních světových center pro léčbu infarktu.

Její vědecký růst byl doprovázen intenzivním postgraduálním studiem zaměřeným na kardiologii a hematologii. V roce 2005 obhájila disertační práci (Ph.D.) na téma protidestičkové léčby, což definovalo její hlavní výzkumný směr pro další dvě desetiletí. V roce 2009 se habilitovala (docentka) a v roce 2014 byla jmenována profesorkou vnitřního lékařství na Univerzitě Karlově. Během své dráhy absolvovala řadu zahraničních stáží, které jí umožnily integrovat světové trendy do českého akademického prostředí.

Významným rysem její kariéry je úzké sepětí s vědeckou skupinou PRAGUE (Prahové a regionální angioplastiky u infarktu myokardu), která je unikátním českým projektem v oblasti klinického výzkumu. Profesorka Moťovská se v rámci této skupiny vyprofilovala jako expertka na farmakologickou podporu intervenčních zákroků, přičemž její schopnost analyzovat složitá data a transformovat je do srozumitelných klinických doporučení z ní učinila respektovanou autoritu u nás i v zahraničí.

🫀 Vědecký výzkum a studie PRAGUE-18

Vědecké těžiště práce Zuzany Moťovské leží v oblasti antitrombotické terapie, tedy v prevenci a léčbě krevních sraženin, které jsou hlavní příčinou infarktu myokardu a mozkové mrtvice. Její výzkum se soustředí na tzv. krevní destičky a jejich reaktivitu na různé typy léčiv.

Studie PRAGUE-18 a její dopad

Největším vědeckým úspěchem profesorky Moťovské je autorství a vedení klinické studie PRAGUE-18. Tato studie, jejíž výsledky byly publikovány v nejprestižnějších kardiologických časopisech, srovnávala účinnost a bezpečnost dvou moderních protidestičkových léků – prasugrelu a ticagreloru – u pacientů podstupujících akutní angioplastiku. Studie prokázala, že oba léky jsou srovnatelně účinné a bezpečné, což v roce 2026 zůstává základním kamenem pro rozhodování lékařů o výběru terapie v akutní fázi infarktu. Výsledky PRAGUE-18 byly přímo integrovány do Guidelines Evropské kardiologické společnosti (ESC).

Personalizovaná medicína a farmakogenetika

V březnu 2026 se výzkumný tým profesorky Moťovské intenzivně věnuje personalizaci léčby. Výzkum ukazuje, že pacienti reagují na protidestičkové léky odlišně v závislosti na své genetické výbavě. Moťovská prosazuje zavedení rutinního testování genotypu u rizikových pacientů, aby bylo možné zvolit lék s maximálním účinkem a minimálním rizikem krvácení. Tato "léčba šitá na míru" je v roce 2026 vnímána jako cesta k radikálnímu snížení úmrtnosti na kardiovaskulární choroby.

Studium rezistence na léčbu

Další významnou oblastí je výzkum tzv. "rezistence" na aspirin a další léky. Profesorka Moťovská popsala mechanismy, proč u některých pacientů standardní léčba selhává, a navrhla postupy, jak tyto stavy diagnostikovat a řešit. Její práce v roce 2026 směřuje k využití pokročilých biomarkerů, které by dokázaly předpovědět riziko trombózy ještě předtím, než dojde k ucpání tepny.

🏆 Ocenění Česká hlava 2023 a další uznání

Zuzana Moťovská je v březnu 2026 nositelkou nejvýznamnějších vědeckých ocenění v České republice. Její práce je vnímána jako ukázka toho, že i v českých podmínkách lze realizovat klinický výzkum světové úrovně.

Národní cena vlády Česká hlava (2023): Toto ocenění, které je často označováno jako „česká Nobelova cena“, získala za celoživotní vědecký přínos a konkrétně za výsledky studie PRAGUE-18. Komise ocenila především mezinárodní dopad její práce a její přínos k záchraně životů tisíců pacientů.
Cena předsednictva České lékařské společnosti J. E. Purkyně: Ocenění za nejlepší vědeckou publikaci roku, které profesorka Moťovská získala opakovaně.
Zlatá medaile České kardiologické společnosti (ČKS): Nejvyšší uznání v rámci domácí kardiologické komunity za mimořádný přínos k rozvoji oboru.
Fellow of the European Society of Cardiology (FESC): Prestižní titul udělovaný ESC předním evropským odborníkům, který potvrzuje její postavení v mezinárodním vědeckém společenství.

V roce 2025 byla Zuzana Moťovská zvolena řádnou členkou Učená společnost České republiky, což je výlučný sbor nejvýznamnějších vědců v zemi. Její nominace byla podpořena napříč vědními obory, což svědčí o jejím vysokém morálním a odborném kreditu. V březnu 2026 je profesorka Moťovská také častou kandidátkou na mezinárodní vědecké ceny v rámci EU.

🏫 Akademické působení a pedagogika

Působení profesorky Moťovské na 3. lékařské fakultě UK v Praze zásadně ovlivňuje kvalitu výuky a výzkumu na této instituci. Jako proděkanka pro vědu a akademické postupy zavedla v březnu 2026 přísné, ale motivační standardy pro hodnocení vědeckého výkonu, které kladou důraz na publikace v časopisech s vysokým impakt faktorem.

Její přednášky z kardiologie jsou u studentů mimořádně oblíbené pro svou logickou strukturu a silné propojení s klinickou realitou. Vychovala desítky úspěšných kardiologů a postgraduálních studentů, které vede k samostatnému kritickému myšlení a k odvaze klást si složité vědecké otázky. V roce 2026 se profesorka Moťovská podílí na vzniku nového studijního modulu „Digitální medicína a AI v kardiologii“, který připravuje budoucí lékaře na éru personalizovaného zdravotnictví.

Profesorka Moťovská je také členkou mnoha vědeckých rad, včetně Vědecké rady Univerzity Karlovy a Vědecké rady Ministerstva zdravotnictví ČR. Její hlas je klíčový při rozhodování o strategických investicích do biomedicínského výzkumu. Je známá svou nekompromisností v boji proti pseudovědě a neetickému publikování, čímž výrazně přispívá ke kultivaci českého vědeckého prostředí.

🌐 Mezinárodní role a ESC Guidelines

Vliv Zuzany Moťovské sahá daleko za hranice České republiky. V březnu 2026 je jednou z nejaktivnějších českých vědkyň v rámci Evropské kardiologické společnosti (ESC). Působí v pracovních skupinách pro trombózu a akutní srdeční péči.

Jako spoluautorka doporučených postupů (Guidelines) ESC pro léčbu akutních koronárních syndromů se podílí na tvorbě standardů, podle kterých se léčí pacienti v celé Evropě i v mnoha dalších částech světa. Její role v těchto panelech je v roce 2026 vnímána jako strategická – díky ní jsou specifika středoevropské kardiologie a výsledky českého výzkumu slyšet na nejvyšší úrovni. Pravidelně předsedá sekcím na světových kardiologických kongresech a je zvána jako hostující profesorka na univerzity v USA a v západní Evropě.

V roce 2026 se také aktivně podílí na mezinárodních iniciativách zaměřených na genderovou rovnost v kardiologii a na podporu mladých vědkyň (Women in Cardiology). Svým vlastním příkladem inspiruje generaci lékařek k tomu, aby usilovaly o nejvyšší posty v medicíně i ve vědě, které byly v minulosti často doménou mužů.

💡 Pro laiky

Profesorku Zuzanu Moťovskou si můžete představit jako „detektiva v krevním řečišti“. Jejím hlavním úkolem je přijít na to, proč se u někoho krev srazí tak nešťastně, že ucpe tepnu v srdci a způsobí infarkt. Srdce je jako motor, který potřebuje palivo. Když se v přívodní hadičce vytvoří špunt (sraženina), motor se začne zadírat a hrozí jeho zničení. Profesorka Moťovská celý život zkoumá ty nejlepší nástroje (léky), které umí takový špunt buď rozpustit, nebo – co je ještě důležitější – zabránit jeho vzniku.

Díky jejím studiím dnes lékaři vědí mnohem lépe, jaký lék podat konkrétnímu pacientovi, aby mu pomohli a zároveň mu nezpůsobili nebezpečné krvácení jinde v těle. Představte si to jako nastavení zámku na trezoru – každý pacient má trochu jiný „kód“ a profesorka Moťovská nás učí, jak ho správně přečíst. V roce 2026 je její práce pro nás všechny důležitá, protože srdeční nemoci jsou stále nejčastější příčinou úmrtí. Díky ní je ale šance, že i po těžkém infarktu odejdete z nemocnice zpátky domů k rodině, mnohem vyšší než kdy dříve.

Zdroje