Pracovní síla

Pracovní síla, označovaná také jako ekonomicky aktivní obyvatelstvo, představuje souhrn všech osob v dané ekonomice, které jsou buď zaměstnané, nebo nezaměstnané, ale aktivně si hledají práci a jsou schopny do ní v krátké době nastoupit. Jde o klíčový makroekonomický ukazatel, který popisuje lidský potenciál dostupný pro trh práce. V České republice se za pracovní sílu považují osoby starší 15 let, které splňují kritéria stanovená Mezinárodní organizací práce (ILO).

Osoby, které do této skupiny nespadají, se označují jako ekonomicky neaktivní. Mezi ně patří například studenti, důchodci, osoby na rodičovské dovolené nebo lidé, kteří z různých důvodů práci nehledají.

Velikost a struktura pracovní síly jsou zásadně ovlivněny demografickými změnami, jako je porodnost, úmrtnost, migrace a stárnutí populace, a také změnami v ekonomické aktivitě, například prodlužováním délky vzdělávání nebo změnami v důchodovém věku.

📖 Definice a vymezení

Podle mezinárodně uznávané metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO), kterou pro svá šetření (např. Výběrové šetření pracovních sil - VŠPS) využívá i Český statistický úřad, se obyvatelstvo dělí do tří základních skupin:

• Zaměstnaní: Osoby ve věku 15 a více let, které v referenčním týdnu pracovaly alespoň jednu hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, případně měly formální vazbu k zaměstnání (např. byly dočasně nepřítomny kvůli nemoci nebo dovolené).
• Nezaměstnaní: Osoby, které souběžně splňují tři podmínky:
  • Nejsou zaměstnané.
  • Aktivně si hledaly práci v posledních čtyřech týdnech.
  • Jsou připraveny k nástupu do práce do 14 dnů.
• Ekonomicky neaktivní: Všechny osoby, které nesplňují kritéria ani pro zaměstnané, ani pro nezaměstnané. Typicky se jedná o:
  • Děti a mládež v přípravě na povolání (studenti).
  • Osoby pobírající starobní nebo invalidní důchod.
  • Osoby v domácnosti, pečující o rodinu.
  • Lidé, kteří práci nehledají, protože ztratili naději, že ji najdou, nebo z jiných osobních důvodů.

Pracovní síla je pak definována jako součet zaměstnaných a nezaměstnaných.

📊 Klíčové ukazatele

Pro analýzu pracovní síly a trhu práce se používá několik základních ukazatelů:

• Míra participace (Míra ekonomické aktivity): Vyjadřuje podíl pracovní síly (součet zaměstnaných a nezaměstnaných) na celkové populaci v produktivním věku (obvykle 15–64 let). Tento ukazatel odhaluje, jak velká část populace se aktivně podílí na trhu práce. V Česku v září 2025 dosáhla míra ekonomické aktivity ve věkové skupině 15–64 let 77,9 %.
• Míra zaměstnanosti: Udává podíl zaměstnaných osob na celkové populaci v dané věkové skupině (opět typicky 15–64 let). V září 2025 činila míra zaměstnanosti v ČR 75,5 %.
• Míra nezaměstnanosti: Jedná se o podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle. Jde o nejčastěji sledovaný ukazatel zdraví trhu práce. V září 2025 dosáhla míra nezaměstnanosti v ČR podle metodiky ČSÚ 3,1 %.

⏳ Historický vývoj

Struktura pracovní síly v Česku prošla během 20. a 21. století dramatickými změnami, které odrážely politický a ekonomický vývoj.

• První republika a poválečné období: Ekonomika byla založena na silném průmyslu a zemědělství. Pracovní síla byla koncentrována v primárním (zemědělství) a sekundárním (průmysl, stavebnictví) sektoru.
• Socialistická éra (1948–1989): Došlo k masivní industrializaci a kolektivizaci zemědělství. Byla zavedena téměř plná zaměstnanost, často však za cenu nízké produktivity a skryté nezaměstnanosti. Dominoval sekundární sektor, zatímco sektor služeb (terciární) byl poddimenzovaný.
• Transformace po roce 1989: Přechod na tržní hospodářství přinesl restrukturalizaci ekonomiky. Došlo k útlumu těžkého průmyslu a poklesu zaměstnanosti v zemědělství. Naopak dynamicky rostl sektor služeb, který postupně převzal dominantní roli v zaměstnanosti. Objevila se otevřená nezaměstnanost jako nový fenomén.
• 21. století: Trend terciarizace pokračuje. Roste význam odvětví s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou informační technologie, věda a výzkum. Česká ekonomika se potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, což je umocněno demografickými změnami.

🇨🇿 Pracovní síla v Česku

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Eurostatu se český trh práce na podzim 2025 vyznačuje několika klíčovými trendy.

Aktuální stav (2024–2025)

• Nízká nezaměstnanost: Česká republika si dlouhodobě udržuje jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v rámci Evropské unie. V srpnu 2025 činila míra nezaměstnanosti podle Eurostatu 3,2 %, což byla třetí nejnižší hodnota v EU (po Maltě a Slovinsku).
• Růst zaměstnanosti žen a seniorů: Celková zaměstnanost v posledních letech roste, přičemž tento růst je tažen především vyšším zapojením žen a osob ve věku 60 a více let. Naopak počet pracovníků v klíčové produktivní věkové skupině 30–44 let klesá.
• Strukturální změny: Dochází k přesunu pracovníků mezi sektory. Klesá podíl zaměstnaných v zemědělství a tradičním průmyslu, zatímco roste podíl služeb, zejména v oblastech jako informační technologie, zdravotnictví a sociální péče. Ve 4. čtvrtletí 2023 zaměstnával terciární sektor (služby) 62,8 % všech pracovníků, sekundární sektor (průmysl a stavebnictví) 35,1 % a primární sektor (zemědělství, lesnictví, rybářství) 2,1 %.

Sektorové rozložení

Struktura zaměstnanosti v ČR se výrazně liší regionálně.

• Služby (terciární sektor): Dominují ve velkých městech, především v Praze, kde tvoří až 79 % zaměstnanosti.
• Průmysl (sekundární sektor): Má silné zastoupení ve Zlínském, Libereckém a Vysočina.
• Zemědělství (primární sektor): Nejvyšší podíl si udržuje v Kraji Vysočina.

🌍 Mezinárodní srovnání

V kontextu Evropské unie (EU) vykazuje český trh práce specifické charakteristiky.

• Míra nezaměstnanosti: Jak již bylo zmíněno, ČR se stabilně umisťuje mezi zeměmi s nejnižší nezaměstnaností. V lednu 2025 byla průměrná míra nezaměstnanosti v EU 5,8 %. Naproti tomu země jako Španělsko (11,2 % v listopadu 2024) čelí výrazně vyšší nezaměstnanosti.
• Míra zaměstnanosti: Cílem EU je dosáhnout do roku 2030 míry zaměstnanosti ve věkové skupině 20–64 let alespoň 78 %. Česká republika tento cíl již plní.
• Rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů: Přestože se rozdíl v míře zaměstnanosti mužů a žen v ČR snižuje, stále přetrvává. V březnu 2025 činil rozdíl necelých 11 procentních bodů (81,2 % u mužů vs. 70,5 % u žen).

🤖 Budoucnost pracovní síly

Pracovní síla a trh práce čelí v nadcházejících letech několika zásadním výzvám a transformačním trendům.

• Demografické stárnutí: Stárnutí populace je jednou z největších hrozeb pro udržitelný ekonomický růst v Evropě i v Česku. S odchodem silných poválečných generací do důchodu a nástupem slabších ročníků na trh práce se prohlubuje nedostatek pracovníků. Předpokládá se, že do roku 2032 klesne počet obyvatel v produktivním věku (15–64 let) v ČR o 243 tisíc.
• Automatizace a umělá inteligence (AI): Nástup automatizace a umělé inteligence (AI) zásadně mění povahu práce. Rutinní a manuální úkoly jsou nahrazovány technologiemi, což klade nové nároky na dovednosti zaměstnanců. Studie odhadují, že AI ovlivní v Česku více než dvě pětiny pracovních míst, což se dotkne přibližně 2,3 milionu lidí. To si vyžádá masivní rekvalifikace a posílení digitálních a adaptačních dovedností.
• Zelená transformace: Přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku a odklon od fosilních paliv (tzv. dekarbonizace) vytvoří nové pracovní příležitosti v sektorech jako obnovitelné zdroje energie, energetická účinnost a cirkulární ekonomika, ale zároveň způsobí zánik pracovních míst v tradičních odvětvích, například v těžbě uhlí.
• Flexibilita a nové formy práce: Roste popularita flexibilních úvazků, práce na dálku a gig economy. Tyto trendy mění tradiční vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a vyžadují novou legislativní i firemní adaptaci.

👶 Pro laiky: Co je to pracovní síla?

Představte si celé obyvatelstvo jednoho státu jako velkou skupinu lidí. Tuto skupinu můžeme rozdělit na tři hlavní tábory:

1. Lidé, kteří pracují (Zaměstnaní): To jsou všichni, kdo mají nějakou práci, za kterou dostávají plat – ať už je to programátor, lékařka, prodavač nebo řemeslník. Patří sem i podnikatelé.
2. Lidé, kteří nepracují, ale práci si aktivně hledají (Nezaměstnaní): To jsou lidé, kteří momentálně nemají zaměstnání, ale nelení. Posílají životopisy, chodí na pohovory a jsou připraveni hned nastoupit, jakmile nějakou práci najdou.
3. Lidé, kteří nepracují a ani si práci nehledají (Ekonomicky neaktivní): Sem patří všichni ostatní. Jsou to například děti a studenti, kteří se teprve učí. Dále důchodci, kteří už mají odpracováno. A také třeba maminky a tatínkové na rodičovské dovolené, kteří se starají o malé děti.

A co je tedy ta pracovní síla? Je to jednoduše součet prvních dvou skupin. Jsou to všichni lidé, kteří jsou k dispozici pro práci – ti, co už pracují, i ti, co jsou připraveni začít. Je to vlastně "motor" celé ekonomiky. Čím je tento motor větší a výkonnější (tedy čím více lidí pracuje a čím jsou vzdělanější), tím lépe se celé zemi daří.

Zdroje

Český statistický úřad Český statistický úřad Eurostat Ministerstvo práce a sociálních věcí International Labour Organization EURES - Evropský portál pracovní mobility ```