Mezinárodní organizace práce
Obsah boxu
| Mezinárodní organizace práce | |
|---|---|
| Soubor:ILO logo.svg | |
| Zkratka | MOP, ILO, OIT |
| Typ | Specializovaná agentura OSN |
| Založení | 29. říjen 1919 |
| Sídlo | Ženeva, Švýcarsko |
| Mateřská organizace | Organizace spojených národů |
| [www.ilo.org Oficiální web] | |
Mezinárodní organizace práce (zkratka MOP, anglicky International Labour Organization, ILO) je specializovaná agentura Organizace spojených národů (OSN), která se zabývá mezinárodními pracovními standardy, sociální ochranou a pracovními příležitostmi pro všechny. Byla založena v roce 1919 jako součást Versailleské smlouvy, která ukončila první světovou válku, a je tak jednou z nejstarších mezinárodních organizací. Jejím hlavním posláním je prosazovat sociální a ekonomickou spravedlnost prostřednictvím stanovování mezinárodních pracovních norem.
MOP je unikátní svou tripartitní strukturou, v níž jsou na stejné úrovni zastoupeni zástupci vlád, zaměstnavatelů a zaměstnanců ze 187 členských států. Tato struktura zajišťuje, že při tvorbě politik a programů jsou zohledněny názory všech sociálních partnerů. V roce 1969 obdržela MOP Nobelovu cenu za mír za svou činnost v oblasti prosazování míru mezi třídami, spravedlnosti pro pracující a za poskytování technické pomoci rozvojovým zemím. Sídlo organizace je v Ženevě ve Švýcarsku.
📜 Historie
Vznik Mezinárodní organizace práce byl motivován přesvědčením, že univerzální a trvalý mír může být založen pouze na sociální spravedlnosti. Toto přesvědčení bylo posíleno zkušenostmi z první světové války a obavami z sociálních nepokojů.
🏛️ Založení a meziválečné období
MOP byla založena v roce 1919 na Pařížské mírové konferenci jako autonomní instituce přidružená ke Společnosti národů. Její ústava byla sepsána Komisí pro mezinárodní pracovní legislativu, které předsedal Samuel Gompers, předseda Americké federace práce (AFL). Zakládajícími členy byli zástupci devíti zemí: Belgie, Kuba, Československo, Francie, Itálie, Japonsko, Polsko, Spojené království a Spojené státy americké.
V meziválečném období se organizace zaměřila na klíčové otázky, jako je osmihodinová pracovní doba, ochrana proti nezaměstnanosti, ochrana mateřství, regulace noční práce žen a dětí a minimální věk pro zaměstnání.
🕊️ Druhá světová válka a Filadelfská deklarace
Na rozdíl od Společnosti národů, která se rozpadla, MOP přežila druhou světovou válku. V roce 1940 dočasně přesunula své sídlo z Ženevy do Montréalu v Kanadě.
V roce 1944, na 26. Mezinárodní konferenci práce ve Filadelfii, přijala MOP tzv. Filadelfskou deklaraci. Tato deklarace se stala přílohou ústavy MOP a znovu potvrdila základní cíle a principy organizace. Mezi její klíčové teze patří:
- Práce není zboží.
- Svoboda projevu a sdružování je nezbytná pro trvalý pokrok.
- Bída kdekoli na světě ohrožuje prosperitu všech.
- Všichni lidé, bez ohledu na rasu, víru nebo pohlaví, mají právo usilovat o svůj materiální blahobyt a duchovní rozvoj v podmínkách svobody, důstojnosti, ekonomického zabezpečení a rovných příležitostí.
🌐 Poválečné období a role v OSN
V roce 1946 se MOP stala první specializovanou agenturou nově vzniklé Organizace spojených národů. V poválečných dekádách se její členská základna výrazně rozšířila v důsledku dekolonizace. Organizace rozšířila svou činnost o technickou spolupráci, která se stala stejně důležitou jako její normotvorná činnost. V roce 1969, u příležitosti 50. výročí svého založení, byla MOP oceněna Nobelovou cenou za mír.
🏛️ Struktura a fungování
MOP je jedinečná svou tripartitní strukturou, která je základem jejího fungování na všech úrovních.
🤝 Tripartitní princip
Všechny orgány MOP jsou složeny ze zástupců: 1. Vlád členských států. 2. Zaměstnavatelů (reprezentovaných národními svazy zaměstnavatelů). 3. Zaměstnanců (reprezentovaných odborovými organizacemi).
Každý členský stát vysílá na Mezinárodní konferenci práce čtyři delegáty: dva vládní, jednoho za zaměstnavatele a jednoho za zaměstnance. Každý z nich má právo hlasovat nezávisle. Tento model zajišťuje, že přijaté normy a politiky odrážejí široký konsenzus a mají větší šanci na uplatnění v praxi.
🎤 Mezinárodní konference práce
Konference je nejvyšším orgánem MOP a schází se každoročně v červnu v Ženevě. Často je označována jako "světový parlament práce". Její hlavní úkoly zahrnují:
- Přijímání mezinárodních pracovních norem (úmluv a doporučení).
- Stanovování celkové politiky organizace.
- Schvalování rozpočtu a volba členů Správní rady.
- Diskuze o klíčových sociálních a pracovních otázkách.
📋 Správní rada
Správní rada je výkonným orgánem MOP. Schází se třikrát ročně a rozhoduje o politice MOP, stanovuje program a rozpočet, který předkládá Konferenci ke schválení, a volí generálního ředitele. Skládá se z 56 řádných členů (28 vládních, 14 za zaměstnavatele a 14 za zaměstnance) a 66 zástupců členů. Deset vládních křesel je trvale přiděleno státům s největším průmyslovým významem.
🏢 Mezinárodní úřad práce
Mezinárodní úřad práce funguje jako stálý sekretariát MOP. Je zodpovědný za každodenní činnost organizace, kterou řídí generální ředitel. Úřad zaměstnává odborníky z celého světa a provádí výzkum, publikuje studie, poskytuje technickou pomoc a připravuje podklady pro zasedání orgánů MOP.
🎯 Hlavní cíle a činnosti
Činnost MOP je soustředěna kolem čtyř strategických cílů, které tvoří tzv. Program důstojné práce (Decent Work Agenda).
📜 Stanovování mezinárodních pracovních norem
Jádrem činnosti MOP je tvorba a prosazování mezinárodních pracovních norem ve formě:
- Úmluv (Conventions): Jsou to mezinárodní smlouvy, které jsou po ratifikaci členským státem právně závazné.
- Doporučení (Recommendations): Nejsou právně závazná, ale poskytují podrobnější vodítka pro tvorbu národní politiky a legislativy.
MOP identifikovala osm úmluv jako "základní" (fundamental), které pokrývají témata považovaná za základní principy a práva při práci.
💼 Program důstojné práce
Tento program, přijatý v roce 1999, shrnuje hlavní cíle MOP a je postaven na čtyřech pilířích: 1. **Normy a základní principy a práva při práci**: Prosazování svobody sdružování, práva na kolektivní vyjednávání, odstranění nucené práce, zrušení dětské práce a odstranění diskriminace v zaměstnání. 2. **Tvorba pracovních příležitostí**: Vytváření více a lepších pracovních míst pro muže i ženy. 3. **Sociální ochrana**: Zajištění bezpečných pracovních podmínek, přiměřené pracovní doby, sociálního zabezpečení a ochrany pro všechny pracovníky. 4. **Sociální dialog**: Posilování tripartity a dialogu mezi vládami, zaměstnavateli a zaměstnanci jako prostředku k řešení pracovních a sociálních otázek.
🛠️ Technická spolupráce
MOP poskytuje členským státům rozsáhlou technickou pomoc, zejména rozvojovým zemím. Tyto programy jsou zaměřeny na podporu implementace úmluv, rozvoj trhů práce, podporu podnikání, zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a posilování sociálního dialogu.
📜 Klíčové úmluvy
MOP přijala téměř 200 úmluv. Mezi ty nejvýznamnější patří osm základních úmluv:
- **Svoboda sdružování a ochrana práva organizovat se** (Úmluva č. 87)
- **Právo organizovat se a kolektivně vyjednávat** (Úmluva č. 98)
- **Nucená práce** (Úmluva č. 29)
- **Odstranění nucené práce** (Úmluva č. 105)
- **Minimální věk pro vstup do zaměstnání** (Úmluva č. 138)
- **Nejhorší formy dětské práce** (Úmluva č. 182)
- **Rovnost v odměňování** (Úmluva č. 100)
- **Diskriminace (zaměstnání a povolání)** (Úmluva č. 111)
Tyto úmluvy jsou považovány za základní lidská práva a členské státy jsou povinny je respektovat bez ohledu na to, zda je ratifikovaly.
🌍 Vztah k České republice
Československo patřilo mezi zakládající členy MOP v roce 1919. Po rozdělení federace se Česká republika stala členem organizace v roce 1993 a převzala závazky vyplývající z úmluv ratifikovaných Československem. Česká republika ratifikovala všechny základní úmluvy MOP a aktivně se podílí na její činnosti prostřednictvím svých tripartitních zástupců. Zástupci vlády, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Českomoravské konfederace odborových svazů se pravidelně účastní Mezinárodní konference práce.
💡 Pro laiky: Co je to tripartita?
Představte si, že stavíte dům. Potřebujete tři klíčové věci, aby stál pevně: pevné základy, zdi a střechu. Pokud jedna z těchto částí chybí nebo je slabá, dům nebude fungovat. Tripartita v Mezinárodní organizaci práce funguje podobně, ale místo stavby domu řeší pravidla ve světě práce.
- **Vlády** jsou jako základy. Stanovují zákony (např. zákoník práce) a dohlížejí na jejich dodržování. Mají na starosti celkový rámec a stabilitu.
- **Zaměstnavatelé** (firmy, továrny) jsou jako zdi. Poskytují práci, vytvářejí hodnoty a chtějí, aby jejich podnikání prosperovalo.
- **Zaměstnanci** (lidé, kteří pracují) jsou jako střecha. Chrání dům a jeho obyvatele. Chtějí spravedlivou mzdu, bezpečné podmínky a jistotu.
Tripartitní princip znamená, že se tyto tři skupiny sejdou u jednoho stolu a společně se domlouvají na pravidlech, která budou platit pro všechny. Místo toho, aby jedna skupina rozhodovala o ostatních, hledají kompromis. Díky tomu jsou výsledná pravidla (mezinárodní úmluvy) vyvážená, spravedlivá a mají větší šanci, že je budou všichni respektovat. MOP je jediná velká světová organizace, kde mají firmy a odbory stejné slovo jako vlády.