Trestní zákoník

Rozbalit box

Obsah boxu

Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve zkratce TrZ) je základním pramenem trestního práva hmotného v České republice. Definuje, co je trestný čin, stanoví podmínky trestní odpovědnosti, jaké tresty a ochranná opatření lze za spáchání trestných činů uložit a jakým způsobem. Nabyl účinnosti 1. ledna 2010 a nahradil tak předchozí trestní zákon z roku 1961. Jeho hlavním autorem je profesor Pavel Šámal.

Zákoník je postaven na formálním pojetí trestného činu, což znamená, že pro trestnost činu postačí naplnění znaků skutkové podstaty uvedené v zákoně. Současně je však uplatňována zásada subsidiarity trestní represe, podle které lze trestní odpovědnost uplatnit jen v případech společensky škodlivých, kde nepostačuje odpovědnost podle jiného právního předpisu (například přestupkového zákona).

⏳ Historický vývoj

Moderní kodifikace trestního práva na českém území začíná v období osvícenství.

• Constitutio Criminalis Theresiana (1768): Vydán Marií Terezií, sjednocoval trestní právo v českých a rakouských zemích, ale stále obsahoval kruté tresty a umožňoval torturu.
• Všeobecný zákoník o zločinech a trestech (1787): Vydán Josefem II., byl na svou dobu velmi pokrokový. Zrušil trest smrti (dočasně), zavedl zásadu "není trestu bez zákona" (nulla poena sine lege) a odstranil mučení.
• Zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích (1803): Vydán za vlády Františka I., platil v českých zemích i po novelizaci z roku 1852 až do vzniku Československa.
• Duální systém po roce 1918: Po vzniku Československa platilo na území Čech, Moravy a Slezska rakouské právo z roku 1852, zatímco na Slovensku a Podkarpatské Rusi modernější uherský trestní zákoník z roku 1878. Tento stav byl neudržitelný a volal po sjednocení.
• Trestní zákon č. 86/1950 Sb. (tzv. "trestní zákon na ochranu lidově demokratické republiky"): První jednotný trestní zákoník po druhé světové válce, silně ovlivněný komunistickou ideologií a sovětským právem.
• Trestní zákon č. 140/1961 Sb. Tento zákon platil téměř 50 let, i když byl po roce 1989 mnohokrát novelizován. Jeho struktura však stále odrážela priority komunistického režimu, který kladl důraz na ochranu státu a hospodářství před ochranou práv jednotlivce.
• Současný trestní zákoník č. 40/2009 Sb. Přinesl zásadní modernizaci, přiblížil české trestní právo evropským standardům a posílil ochranu základních lidských práv.

⚖️ Základní zásady trestního práva

Trestní zákoník a celý systém trestního práva stojí na několika klíčových zásadách, které vycházejí z Ústavy a Listiny základních práv a svobod.

• Zásada zákonnosti (nullum crimen, nulla poena sine lege): Nikdo nemůže být trestně stíhán za čin, který nebyl v době jeho spáchání zákonem označen za trestný, a nelze uložit trest, který nebyl v zákoně stanoven. Tato zásada zakazuje retroaktivitu v neprospěch pachatele a analogii k tíži pachatele.
• Zásada subsidiarity trestní represe (ultima ratio): Trestní právo má být použito až jako poslední možnost (ultima ratio), pokud jiné prostředky (např. občanskoprávní, správní) selhávají nebo jsou nedostatečné. Trestní odpovědnost lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých.
• Zásada humanismu: Trestní sankce nesmí být kruté, nelidské nebo ponižující. Trest smrti je nepřípustný.
• Zásada individuální odpovědnosti fyzické osoby: Trestně odpovědná je primárně konkrétní fyzická osoba, která čin spáchala.
• Zásada souběžné a nezávislé trestní odpovědnosti právnických osob: Od roku 2012 mohou být za stanovených podmínek trestně odpovědné i právnické osoby.
• Zásada viny: K trestní odpovědnosti je třeba zavinění, a to buď ve formě úmyslu, nebo nedbalosti.

📖 Struktura zákoníku

Trestní zákoník se dělí na dvě hlavní části: obecnou a zvláštní.

• Obecná část (§ 1–139): Definuje základní pojmy a instituty, které jsou společné pro všechny trestné činy. Upravuje například:
  • Působnost zákona (časovou, místní, osobní)
  • Pojem trestného činu, jeho vývojová stádia (příprava, pokus) a formy účastenství (organizátorství, návod, pomoc)
  • Okolnosti vylučující protiprávnost (např. nutná obrana, krajní nouze)
  • Podmínky trestní odpovědnosti (věk, příčetnost, zavinění)
  • Druhy trestů a ochranných opatření a pravidla pro jejich ukládání
• Zvláštní část (§ 140–421): Obsahuje katalog jednotlivých trestných činů, tzv. skutkové podstaty. Ty jsou systematicky seřazeny do 13 hlav podle chráněného zájmu (objektu trestného činu).
  • Hlava I: Trestné činy proti životu a zdraví (vražda, ublížení na zdraví)
  • Hlava II: Trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství
  • Hlava III: Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (znásilnění, sexuální útok)
  • Hlava IV: Trestné činy proti rodině a dětem
  • Hlava V: Trestné činy proti majetku (krádež, podvod, zpronevěra)
  • Hlava VI: Trestné činy hospodářské
  • Hlava VII: Trestné činy obecně nebezpečné
  • Hlava VIII: Trestné činy proti životnímu prostředí
  • Hlava IX: Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci
  • Hlava X: Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných
  • Hlava XI: Trestné činy proti branné povinnosti
  • Hlava XII: Trestné činy vojenské
  • Hlava XIII: Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

🔑 Klíčové pojmy

• Trestný čin: Protiprávní čin, který trestní zákoník označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. Dělí se na přečiny a zločiny.
  • Přečin: Všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí do 5 let.
  • Zločin: Všechny trestné činy, které nejsou přečiny. Jde tedy o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nad 5 let.
  • Zvlášť závažný zločin: Podkategorie zločinů, u kterých horní hranice trestní sazby dosahuje nejméně 10 let odnětí svobody.
• Trestní odpovědnost: Vzniká fyzické osobě, která je v době spáchání činu příčetná a dosáhla věku 15 let. U mladistvých (15–18 let) se navíc zkoumá jejich rozumová a mravní vyspělost.
• Společenská škodlivost: Materiální stránka trestného činu. Aby byl čin trestný, musí být pro společnost škodlivý a nesmí postačovat uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu (např. zákona o přestupcích). Tento koncept nahradil dřívější pojem "společenská nebezpečnost".
• Přestupek vs. Trestný čin: Hlavním rozdílem je míra společenské škodlivosti. U majetkových deliktů je často rozhodující výše způsobené škody, u násilných deliktů pak intenzita útoku a následek na zdraví. Přestupky řeší správní orgány, zatímco trestné činy soudy.

⛓️ Druhy trestů a ochranných opatření

Soud může za spáchaný trestný čin uložit různé druhy trestů, které jsou taxativně vymezeny v § 52 trestního zákoníku.

Tresty

• Odnětí svobody: Základní a nejpřísnější druh trestu, může být nepodmíněné, podmíněně odložené, nebo ve formě výjimečného trestu (20-30 let nebo doživotí).
• Domácí vězení
• Obecně prospěšné práce
• Propadnutí majetku
• Peněžitý trest
• Propadnutí věci
• Zákaz činnosti
• Zákaz pobytu
• Zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
• Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání
• Ztráta vojenské hodnosti
• Vyhoštění (lze uložit pouze cizinci)

Ochranná opatření

Jejich účelem není pachatele potrestat, ale chránit společnost a působit na pachatele preventivně. Patří sem například:

• Ochranné léčení (psychiatrické, sexuologické, protialkoholní)
• Zabezpečovací detence
• Zabrání věci
• Ochranná výchova (u mladistvých)

🔄 Aktuální novely a vývoj (k roku 2025)

Trestní zákoník je neustále se vyvíjející předpis, který reaguje na nové společenské a technologické výzvy. V letech 2024 a 2025 byla přijata nebo projednávána řada významných novel.

• Redefinice znásilnění (účinnost od 1. 1. 2025): Novela opouští koncept násilí a zavádí princip "ne znamená ne". Za znásilnění je považován nesouhlasný pohlavní styk. Zároveň se zavádí věková hranice 12 let, pod kterou je dítě vždy považováno za bezbranné.
• Modernizace trestání (projednáváno): Cílem je snížit tlak na přeplněné věznice. Novely se zaměřují na širší uplatnění peněžitých a alternativních trestů. Peněžitý trest by mělo být možné uložit za jakýkoli trestný čin.
• Nové trestné činy: V reakci na moderní hrozby se zavádí nové skutkové podstaty, jako je zneužití identity k výrobě pornografie (tzv. deepfake pornografie) a neoprávněná činnost pro cizí moc.
• Změny v drogové politice: Projednává se dekriminalizace držení a pěstování konopí pro vlastní potřebu v určitých limitech.
• Debata o věku trestní odpovědnosti: V souvislosti s nárůstem násilné kriminality mladistvých se objevují politické úvahy o možném snížení hranice trestní odpovědnosti ze 15 na 14 či 13 let, což však naráží na odpor odborné veřejnosti, včetně České advokátní komory.

🧒 Pro laiky: Trestní zákoník jako pravidla hry

Představte si, že společnost je velké hřiště a trestní zákoník je kniha pravidel pro tu nejzávažnější hru.

• Co jsou pravidla? V knize jsou přesně popsány ty nejhorší fauly – například krádež, ublížení na zdraví nebo vražda. To jsou trestné činy.
• Kdo je rozhodčí? Rozhodčími jsou policie, státní zástupci a nakonec soud. Ti zkoumají, jestli byl faul skutečně proveden podle pravidel v knize.
• Jaké jsou tresty? Za různé fauly jsou různé tresty. Za malý faul (přečin) můžete dostat třeba peněžitou pokutu nebo "zaracha" v podobě domácího vězení. Za opravdu ošklivý faul (zločin) vás rozhodčí pošle na dlouho na střídačku – do vězení.
• Proč pravidla potřebujeme? Bez nich by na hřišti vládl chaos. Pravidla zajišťují, aby hra byla alespoň trochu spravedlivá a aby se nikdo nebál na hřiště vůbec vstoupit. Chrání všechny hráče před těmi, kteří by chtěli podvádět a ubližovat ostatním.
• Mění se pravidla? Ano, stejně jako se mění hra, mění se i pravidla. Když se objeví nové typy faulů (třeba kyberšikana nebo "deepfake" videa), musí se do knihy pravidel dopsat nové odstavce, aby rozhodčí věděli, jak je trestat.

Trestní zákoník je tedy základní příručkou, která říká, jaké chování je pro společnost natolik nebezpečné, že musí být potrestáno, a jaké tresty za to hrozí. Je to nástroj, který má chránit společnost, ale zároveň musí být používán opatrně a spravedlivě.

Zdroje

Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) na Zákony pro lidi EPRAVO.CZ Dostupný advokát Portál Ministerstva spravedlnosti ČR Wikipedie - Trestní zákoník (Česko)