Starostové a nezávislí (STAN)
Obsah boxu
| Starostové a nezávislí | |
|---|---|
| Soubor:Logo STAN.svg | |
| Zkratka | STAN |
| Vznik | 29. srpna 2004 (jako NSK) 19. února 2009 (přejmenování na STAN) |
| Předseda | Vít Rakušan |
| Sídlo | Malostranské náměstí 266/5 118 00 Praha 1 – Malá Strana |
| Ideologie | Subsidiarita Liberalismus Proevropanismus Liberální konzervatismus Regionalismus |
| Barvy | Šablona:Color box Šablona:Color box |
| Web | www.starostove-nezavisli.cz |
Starostové a nezávislí (oficiální zkratka STAN) je české politické hnutí a strana zaměřená na principy subsidiarity, decentralizace a posílení role místních samospráv. Hnutí vzniklo transformací ze sdružení Nezávislí starostové pro kraj (NSK) v roce 2009 a profiluje se jako středopravicové, liberálně-konzervativní a silně proevropské uskupení. Dlouhodobě klade důraz na témata spojená s rozvojem obcí a regionů, transparentností veřejné správy a vzděláváním.
Od voleb v roce 2021 je hnutí součástí vládní koalice a tvoří klíčovou součást vlády Petra Fialy. V Poslanecké sněmovně zasedá v poslaneckém klubu, který vznikl na základě koaliční kandidatury s Českou pirátskou stranou. V Senátu patří k nejsilnějším frakcím. V čele hnutí stojí od roku 2019 Vít Rakušan, který je zároveň ministrem vnitra.
🗓 Současnost (2025)
V roce 2025 hnutí Starostové a nezávislí pokračuje ve své roli klíčového člena vládní koalice. V čele s předsedou a ministrem vnitra Vítem Rakušanem se hnutí soustředí na plnění programových priorit vlády, zejména v oblastech digitalizace státní správy, reformy financování samospráv a energetické bezpečnosti. Po úspěchu ve sněmovních volbách v říjnu 2025, kde kandidovalo samostatně a získalo 33 mandátů, upevnilo svou pozici jako jedna z hlavních politických sil v zemi.
Mezi hlavní témata, která hnutí v tomto období prosazuje, patří zjednodušení stavebního řízení, podpora venkovských oblastí a malých obcí a také aktivní role České republiky v rámci Evropské unie. Významnou tváří hnutí se stala Danuše Nerudová, která po svém zvolení do Evropského parlamentu v roce 2024 aktivně reprezentuje STAN na evropské úrovni a zaměřuje se na ekonomická a sociální témata.
Hnutí se stále vyrovnává s dopady některých starších kauz, zejména kauzy Dozimetr, což se projevuje ve zvýšeném důrazu na transparentnost a vnitřní kontrolní mechanismy. Přesto si udržuje stabilní podporu voličů, kteří oceňují především jeho komunální zakotvení a praktický přístup k politice. V rámci vládní spolupráce se STAN profiluje jako pragmatický a konstruktivní partner, který se snaží hledat kompromisy mezi koaličními stranami.
⏳ Historie
Kořeny hnutí sahají do roku 2004, kdy bylo založeno sdružení Nezávislí starostové pro kraj (NSK). Jeho cílem bylo prosazovat zájmy obcí a měst na krajské úrovni. Sdružení postupně získávalo na popularitě a v roce 2008 dosáhlo významného úspěchu v krajských volbách, zejména ve Zlínském a Středočeském kraji. Tento úspěch vedl k rozhodnutí transformovat sdružení v celostátní politické hnutí.
Oficiální přejmenování na Starostové a nezávislí a registrace jako politického hnutí proběhly v únoru 2009. Prvním předsedou se stal Petr Gazdík. V následujících letech hnutí navázalo úzkou spolupráci s TOP 09, s níž společně kandidovalo v několika sněmovních volbách (2010, 2013, 2017). Tato spolupráce umožnila hnutí etablovat se na celostátní politické scéně a získat zastoupení v Poslanecké sněmovně.
Zlomovým momentem byly volby v roce 2021, do kterých STAN vstoupil v koalici s Českou pirátskou stranou pod názvem Piráti a Starostové. Přestože Piráti získali v rámci koalice pouze 4 poslanecké mandáty, STAN díky preferenčním hlasům obsadil 33 křesel, což z něj učinilo třetí nejsilnější sněmovní subjekt. Následně se hnutí stalo součástí vlády Petra Fialy. V roce 2019 byl do čela hnutí zvolen Vít Rakušan, starosta Kolína, který nahradil dlouholetého předsedu Petra Gazdíka.
🏛 Politický program a ideologie
Ideologický základ hnutí STAN stojí na několika klíčových pilířích. Tím nejdůležitějším je princip subsidiarity, tedy přesvědčení, že rozhodování má probíhat na co nejnižší možné úrovni, co nejblíže občanům. Z toho vyplývá silný důraz na posilování kompetencí a finanční autonomie obcí, měst a krajů. Hnutí prosazuje spravedlivější rozdělování daňových výnosů ve prospěch samospráv.
Politicky se STAN řadí do středopravého a liberálně-konzervativního spektra. Podporuje principy volného trhu, odpovědného hospodaření a nízkého zadlužování státu. Zároveň klade důraz na solidaritu, sociální odpovědnost a ochranu životního prostředí. V sociálních otázkách je hnutí spíše umírněné a liberální, podporuje například registrované partnerství a modernizaci školství.
Dalším charakteristickým rysem je silný proevropanismus. STAN vnímá členství České republiky v Evropské unii a NATO jako strategickou a bezpečnostní kotvu. Podporuje hlubší integraci v oblastech, kde je to pro ČR výhodné, jako je společný trh, bezpečnost a zahraniční politika. Mezi programové priority patří také digitalizace veřejné správy, rozvoj dopravní infrastruktury a podpora vzdělávání a vědy.
🗳 Volební výsledky
Parlamentní volby
- 2010: Kandidatura v koalici s TOP 09, zisk 16,7 % hlasů a 41 mandátů (z toho 9 pro STAN).
- 2013: Kandidatura v koalici s TOP 09, zisk 11,99 % hlasů a 26 mandátů (z toho 3 pro STAN).
- 2017: Kandidatura v koalici s TOP 09, zisk 5,31 % hlasů a 7 mandátů (z toho 6 pro STAN).
- 2021: Kandidatura v koalici Piráti a Starostové, zisk 15,62 % hlasů a 37 mandátů (z toho 33 pro STAN).
- 2025: Samostatná kandidatura, zisk 15,5 % hlasů a 33 mandátů.
Evropské volby
- 2014: Kandidatura v koalici s TOP 09, zisk 15,95 % hlasů a 4 mandáty (z toho 1 pro STAN).
- 2019: Kandidatura v koalici s TOP 09, zisk 11,65 % hlasů a 3 mandáty (z toho 1 pro STAN).
- 2024: Kandidatura v koalici Starostové a osobnosti pro Evropu, zisk 8,42 % hlasů a 2 mandáty (oba pro STAN).
Krajské volby
Hnutí STAN pravidelně dosahuje silných výsledků v krajských volbách, kde často kandiduje v rámci regionálních koalic. V roce 2024 získalo celkem 97 mandátů v krajských zastupitelstvech a podílí se na vládě v několika krajích, včetně Středočeského, Libereckého a Zlínského kraje.
🏢 Struktura hnutí
Nejvyšším orgánem hnutí je Celostátní sněm, který se schází zpravidla jednou za dva roky. Sněm volí předsednictvo, rozhoduje o změnách stanov a schvaluje dlouhodobý program. V období mezi sněmy řídí hnutí Celostátní výbor, který je složen ze zástupců krajských organizací a poslanců.
Výkonným orgánem je Předsednictvo, v jehož čele stojí předseda, 1. místopředseda a několik dalších místopředsedů. Hnutí má krajské organizace ve všech 14 krajích České republiky. Členskou základnu tvoří především starostové, místostarostové, radní a další aktivní občané z komunální politiky. V roce 2025 mělo hnutí přibližně 2 800 členů. Součástí hnutí je i mládežnická organizace mSTAN.
👥 Významné osobnosti
- Vít Rakušan – Současný předseda hnutí (od 2019), ministr vnitra a bývalý starosta Kolína.
- Danuše Nerudová – Ekonomka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, od roku 2024 poslankyně Evropského parlamentu a místopředsedkyně hnutí.
- Petr Gazdík – Spoluzakladatel a první předseda hnutí (2009–2019), bývalý ministr školství.
- Jan Farský – Dlouholetý poslanec, místopředseda hnutí a expert na digitalizaci a transparentnost.
- Věra Kovářová – Dlouholetá poslankyně a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny.
- Miloš Vystrčil – Předseda Senátu, který je členem senátorského klubu STAN a partneři, ačkoliv je členem ODS.
- Martin Půta – Hejtman Libereckého kraje, jedna z klíčových regionálních postav hnutí.
🤝 Koalice a spolupráce
Historicky nejvýznamnějším partnerem hnutí STAN byla strana TOP 09, se kterou hnutí spolupracovalo na celostátní úrovni v letech 2009 až 2017. Tato spolupráce byla klíčová pro vstup STAN do vysoké politiky.
Pro sněmovní volby v roce 2021 utvořilo hnutí koalici s Českou pirátskou stranou. Ačkoliv byla koalice volebně úspěšná, výsledný přepočet mandátů způsobený preferenčními hlasy vedl k výrazné disproporci v počtu poslanců (33 pro STAN, 4 pro Piráty), což narušilo vztahy mezi oběma stranami a vedlo k rozpadu koalice po volbách.
Od roku 2021 je STAN součástí pětikoaliční vlády Petra Fialy spolu s koalicí SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Českou pirátskou stranou. V rámci Senátu má STAN společný klub s nezávislými osobnostmi a regionálními partnery, který patří k nejsilnějším v horní komoře.
⚔ Kritika a kontroverze
Největší krizí v historii hnutí byla kauza Dozimetr z roku 2022, která odhalila napojení některých pražských politiků a funkcionářů spojených se STAN na organizovanou zločineckou skupinu ovlivňující zakázky v Dopravním podniku hl. m. Prahy. Kauza vedla k rezignaci ministra školství Petra Gazdíka a europoslance Stanislava Polčáka a vážně poškodila obraz hnutí jako transparentního a protikorupčního subjektu. V reakci na skandál hnutí zavedlo přísnější vnitřní kontrolní mechanismy a etický kodex.
Hnutí čelilo také kritice za financování svých volebních kampaní, zejména kvůli přijímání darů od firem. Kritici poukazovali na možný klientelismus a netransparentní vazby mezi podnikatelským sektorem a politiky hnutí. STAN se bránil tím, že všechny dary jsou transparentně zveřejňovány a jsou v souladu se zákonem.
Další kontroverze se týkala stáže poslance Jana Farského ve Spojených státech amerických v roce 2022. Farský byl kritizován za to, že se po svém znovuzvolení do sněmovny rozhodl odjet na osmiměsíční studijní pobyt a vzdát se mandátu, což bylo vnímáno jako pohrdání voliči. Po silné veřejné i mediální kritice se Farský mandátu vzdal okamžitě.
🌍 Mezinárodní vztahy
Na evropské úrovni jsou Starostové a nezávislí členy Evropské lidové strany (EPP), největší středopravicové politické frakce v Evropském parlamentu. Členství v EPP umožňuje hnutí prosazovat své programové priority a podílet se na formování evropské legislativy. Poslanci zvolení za STAN se v Evropském parlamentu věnují především tématům regionálního rozvoje, kohezní politiky, rozpočtu EU a digitální agendy.
Hnutí aktivně podporuje myšlenku sjednocené a silné Evropy a klade důraz na spolupráci v rámci Visegrádské skupiny a dalších regionálních formátů. V zahraničněpolitických otázkách zastává jasně prozápadní a transatlantickou orientaci, podporuje Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi a prosazuje silnou a jednotnou reakci EU a NATO na mezinárodní hrozby.
⚛️ Pro laiky
Představte si, že stát je jako velká firma a města a vesnice jsou její pobočky. Starostové a nezávislí (STAN) věří, že tyhle "pobočky" (obce) nejlépe vědí, co jejich "zaměstnanci" (občané) potřebují. Nechtějí, aby jim centrála z Prahy diktovala každý krok. Chtějí, aby si obce mohly samy rozhodovat o svých věcech – například kde postaví novou školku, opraví chodník nebo jaké kulturní akce uspořádají.
Jejich hlavní myšlenkou je subsidiarita. To je složité slovo pro jednoduchý princip: "Co jde udělat dole, ať se nedělá nahoře." Chtějí tedy více peněz a pravomocí pro starosty a místní zastupitele, protože jsou lidem nejblíže a znají místní problémy. Jsou pro Evropskou unii, protože si myslí, že v dnešním světě je lepší spolupracovat s ostatními státy, než být sám. Celkově jsou to spíše středová, prakticky zaměřená strana, která staví na zkušenostech lidí z komunální politiky.