Národní divadlo Brno

Rozbalit box

Obsah boxu

Národní divadlo v Brně (zkratka NdB) je jednou z nejvýznamnějších a nejstarších kulturních institucí v České republice. Jako největší divadelní scéna na Moravě plní roli národního divadla pro tento historický region a je klíčovým centrem operního, baletního a činoherního umění. Instituce nedisponuje jedinou hlavní budovou, ale je tvořena třemi stálými uměleckými soubory (opera, balet, činohra), které působí ve třech samostatných, historicky i architektonicky unikátních budovách: Mahenově divadle, Janáčkově divadle a Divadle Reduta.

Historie divadla je hluboce zakořeněna v národním obrození a snaze o emancipaci české kultury v Brně, tehdy převážně německy mluvícím městě. Jeho operní soubor je nerozlučně spjat s dílem světového skladatele Leoše Janáčka, který zde uvedl ve světové premiéře většinu svých oper. Dnes je Národní divadlo v Brně moderní a mezinárodně uznávanou institucí, která pořádá prestižní festivaly a je držitelem řady ocenění.

📜 Historie a vznik

Divadelní tradice v Brně

Město Brno má jednu z nejdelších divadelních tradic ve střední Evropě. Již v 17. století zde existovala budova divadla Reduta na Zelném trhu, která je považována za nejstarší divadelní budovu ve střední Evropě. V roce 1767 zde koncertoval tehdy jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart. Po většinu času však divadelní život v Brně, podobně jako celá správa města, probíhal v německém jazyce.

Národní obrození a boj o českou scénu

S nástupem národního obrození v 19. století sílily i v Brně snahy o vytvoření stálé, profesionální české divadelní scény, která by byla protějškem německého Městského divadla (dnešního Mahenova divadla). Stejně jako v Praze, i v Brně se myšlenka národního divadla stala symbolem kulturní a politické emancipace českého národa na Moravě.

V roce 1881 bylo založeno Družstvo českého národního divadla v Brně, jehož cílem bylo shromáždit finanční prostředky a zajistit podmínky pro vznik stálého českého souboru. Tento cíl se podařilo naplnit a 6. prosince 1884 zahájilo české Národní divadlo v Brně svou činnost. Jeho prvním sídlem se stala budova na rohu dnešních ulic Veveří a Kounicova (tehdy U Městského dvora), která byla slavnostně otevřena hrou Magelona od Josefa Jiřího Kolára.

Zlatá éra první republiky a Leoš Janáček

Po vzniku Československa v roce 1918 se postavení českého divadla v Brně zásadně změnilo. Instituce převzala velkolepou budovu Městského divadla na Hradbách (dnešní Mahenovo divadlo), která byla do té doby německá. Tím získala reprezentativní a technicky špičkově vybavenou scénu, což odstartovalo její umělecký vzestup.

Meziválečné období je považováno za zlatou éru brněnské činohry, která se pod vedením avantgardních režisérů, jako byl Jiří Mahen, stala jednou z nejprogresivnějších scén v republice.

Největší světový věhlas však divadlu přinesl operní soubor, a to díky úzké spolupráci se skladatelem Leošem Janáčkem. Ačkoliv Janáček musel dlouho bojovat o uznání, právě brněnská opera se stala jeho domovskou scénou. Pod vedením dirigenta Františka Neumanna zde byly ve světové premiéře uvedeny jeho klíčové opery:

• Její pastorkyňa (ačkoliv premiéra byla již v roce 1904, její skutečný triumf přišel až s pozdějšími inscenacemi)
• Káťa Kabanová (1921)
• Příhody lišky Bystroušky (1924)
• Šárka (1925, scénická premiéra)
• Věc Makropulos (1926)
• Z mrtvého domu (1930, posmrtná premiéra)

Tím se Národní divadlo v Brně nesmazatelně zapsalo do dějin světové opery a stalo se hlavním interpretem a strážcem Janáčkova odkazu.

Poválečný vývoj

Po druhé světové válce a komunistickém převratu byla činnost divadla podřízena ideologickému dohledu. I v této nelehké době si však dokázalo udržet vysokou uměleckou úroveň, zejména v operním a baletním souboru. V roce 1965 byla dokončena dlouho plánovaná nová, moderní budova Janáčkova divadla, která se stala novým sídlem opery a baletu. Po sametové revoluci v roce 1989 se divadlo vrátilo k pluralitnímu a svobodnému repertoáru a dnes pokračuje ve své roli přední české a evropské kulturní instituce.

🎭 Umělecké soubory – Srdce divadla

Národní divadlo v Brně je tzv. divadlem se třemi soubory, což znamená, že pod jednou střechou fungují tři samostatné a umělecky svébytné umělecké složky: opera, balet a činohra. Každý soubor má svého vlastního uměleckého šéfa a dramaturga, kteří určují jeho směřování a repertoár.

🎶 Soubor Janáčkovy opery

Operní soubor je historicky nejprestižnější a mezinárodně nejuznávanější částí Národního divadla v Brně. Jeho význam dalece přesahuje hranice regionu i celé České republiky, a to především díky systematické péči o odkaz skladatele Leoše Janáčka.

Odkaz Leoše Janáčka

Spojení opery NdB s Janáčkem je symbiotické. Divadlo poskytlo skladateli platformu pro premiéry jeho vrcholných děl, čímž se stalo jejich "rodnou scénou". Janáčkova hudba, plná dramatických zvratů, psychologické hloubky a specifického hudebního jazyka, zase formovala interpretační styl a dramaturgii souboru. Brněnská opera je dodnes považována za jednoho z nejautentičtějších interpretů Janáčkových oper na světě. Tento odkaz je korunován pořádáním mezinárodního festivalu Janáček Brno, který se řadí mezi nejprestižnější operní přehlídky v Evropě a na kterém brněnský soubor pravidelně uvádí své nové janáčkovské inscenace.

Repertoár a směřování

Kromě Janáčka tvoří páteř repertoáru díla velkých českých skladatelů, jako jsou Bedřich Smetana, Antonín Dvořák a Bohuslav Martinů. Soubor se však nevyhýbá ani světovému repertoáru, od Mozarta přes italské mistry Verdiho a Pucciniho až po moderní operu 20. a 21. století. V posledních letech se pod vedením režiséra a uměleckého šéfa Jiřího Heřmana soubor profiluje moderním, ale srozumitelným režijním pojetím, které klade důraz na psychologii postav a silné vizuální zážitky. Domovskou scénou opery je Janáčkovo divadlo.

🩰 Balet NdB

Baletní soubor Národního divadla v Brně patří k absolutní špičce v České republice a je plně srovnatelný s předními evropskými tělesy. Pod dlouholetým uměleckým vedením Mária Radačovského se soubor vyprofiloval jako moderní, dynamické a technicky vyspělé těleso.

Od klasiky k moderně

Repertoár brněnského baletu je charakteristický svou žánrovou pestrostí. Na jedné straně uvádí velké klasické tituly, jako jsou Louskáček, Spící krasavice nebo Labutí jezero, které jsou zárukou diváckého zájmu a prověrkou technické zdatnosti souboru. Na druhé straně se však odvážně pouští do moderních a neoklasických choreografií. Uvádí díla světově proslulých choreografů, jako jsou Jiří Kylián, Nacho Duato nebo Ohad Naharin.

Mezinárodní složení a úspěchy

Soubor je výrazně mezinárodní, jeho členy jsou tanečníci z celého světa, od Japonska a Brazílie až po Itálii a Španělsko. Tato rozmanitost přináší do souboru různé taneční školy a energii. Brněnský balet pravidelně hostuje na zahraničních scénách a jeho inscenace získávají prestižní ocenění, včetně cen Thálie. Baletní soubor dělí své působení mezi Janáčkovo divadlo (velké klasické produkce) a Mahenovo divadlo (komornější a moderní tituly).

🗣️ Činohra NdB

Činoherní soubor je nejstarší ze tří souborů a jeho historie je spjata s bojem za českou kulturu v Brně. V současnosti se soubor zaměřuje na moderní interpretaci klasických her a uvádění současné české i světové dramatiky.

Dramaturgické směřování

Činohra se snaží oslovit široké spektrum diváků. Její repertoár zahrnuje jak velké tituly světového dramatu (Shakespeare, Molière, Čechov), tak klasická česká díla (Karel Čapek, Václav Havel). Velký důraz je kladen také na současné hry a autorské projekty, které reflektují aktuální společenská témata. Soubor se nevyhýbá ani komediálnímu žánru, který má v Brně silnou tradici. Uměleckým šéfem je od roku 2019 dramatik a režisér Milan Šotek.

Scény a herecké osobnosti

Domovskou scénou činohry je historické Mahenovo divadlo. Komornější a experimentální tituly jsou uváděny v Divadle Reduta, které slouží jako studiová scéna. Činoherní soubor je známý svými silnými hereckými osobnostmi a v průběhu let jím prošla řada legend českého divadla, jako byli Vlasta Fialová, Ladislav Lakomý nebo Martin Havelka.

🏛️ Architektonické skvosty – Budovy divadla

Národní divadlo v Brně je unikátní tím, že nesídlí v jedné, ale hned ve třech samostatných budovách, z nichž každá má svůj jedinečný architektonický styl, historii a atmosféru. Tyto tři scény společně tvoří jeden z nejlépe vybavených a nejrozmanitějších divadelních komplexů ve střední Evropě.

1. Mahenovo divadlo – Klenot na hradbách

Původně německé Městské divadlo (Stadttheater), otevřené v roce 1882, je jednou z nejkrásnějších a nejvýznamnějších divadelních budov v České republice.

• Architektura: Budova je velkolepým příkladem pozdního historismu, kombinujícího prvky novorenesance, novobaroka a neoklasicismu. Byla navržena slavným vídeňským ateliérem Fellner a Helmer, který po celé Evropě postavil desítky operních domů a divadel, včetně například Státní opery v Praze nebo karlovarského divadla.
• Technologický unikát: Mahenovo divadlo se zapsalo do světové historie jako první plně elektricky osvětlené divadlo na evropském kontinentu. Projekt elektrického osvětlení navrhl a osobně na něj dohlížel sám Thomas Alva Edison a jeho asistent zde dokonce instaloval několik původních žárovek – "edisonek". Tento technický zázrak, dokončený jen rok po pařížské Opeře (která měla jen částečné elektrické osvětlení), učinil z Brna centrum technologického pokroku.
• Umělecká výzdoba: Interiéry jsou bohatě zdobené. Autorem stropní malby v hledišti je vídeňský malíř Franz Lefler, sochařská výzdoba je dílem Theodora Friedla.
• Současné využití: Dnes je Mahenovo divadlo hlavní scénou činoherního souboru a zároveň hostí komornější baletní a operní představení. Je národní kulturní památkou.

2. Janáčkovo divadlo – Moderní chrám opery

O stavbě nové, velké a moderní budovy pro českou operu v Brně se uvažovalo již od počátku 20. století, ale realizaci odkládaly války a politické změny. Sen několika generací se naplnil až v roce 1965.

• Architektura: Budova, dokončená v roce 1965 podle návrhů architekta Jana Víška, je příkladem poválečného funkcionalismu s prvky bruselského stylu. Její strohá, ale monumentální vnější podoba kontrastuje s elegantními a prostornými interiéry, které využívají ušlechtilé materiály jako kámen, dřevo a sklo.
• Jeviště a hlediště: Janáčkovo divadlo bylo postaveno primárně pro velká operní a baletní představení. Disponuje jedním z největších a technicky nejlépe vybavených jevišť v České republice a hledištěm s kapacitou přes 1100 diváků, které je proslulé svou vynikající akustikou.
• Umístění: Nachází se v parku na Kolišti, na místě bývalých městských hradeb, a tvoří architektonickou dominantu této části brněnského okružního bulváru.
• Současné využití: Je hlavní scénou souborů Janáčkovy opery a Baletu NdB. Konají se zde velkolepé produkce, premiéry a je centrem mezinárodního festivalu Janáček Brno.

3. Divadlo Reduta – Nejstarší scéna a prostor pro experiment

Divadlo Reduta na Zelném trhu je budovou s nejdelší a nejbohatší historií.

• Historie: Jeho kořeny sahají až do 17. století, což z něj činí nejstarší divadelní budovu ve střední Evropě. Původně městský dům Taverna byl přestavěn na divadlo, které v průběhu staletí několikrát vyhořelo a bylo znovu přestavováno, naposledy v barokním a klasicistním stylu. V roce 1767 zde se svou sestrou Nanerl koncertoval jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart.
• Rekonstrukce a moderní podoba: Po požáru v 19. století budova dlouho nesloužila divadelním účelům. V letech 2002–2005 prošla komplexní a oceňovanou rekonstrukcí, která citlivě propojila historické barokní prvky s moderní architekturou. Vznikl tak multifunkční kulturní prostor s několika sály.
• Současné využití: Reduta dnes slouží jako studiová a komorní scéna Národního divadla v Brně. Je prostorem pro experimentální činohru, komorní opery, autorské projekty, koncerty a diskusní pořady. Poskytuje intimní kontakt mezi herci a diváky a je platformou pro mladé a progresivní umělce.

🌍 Současná éra a mezinárodní význam

Ve 21. století se Národní divadlo v Brně etablovalo jako dynamická, sebevědomá a mezinárodně uznávaná instituce, která úspěšně kombinuje péči o národní kulturní dědictví s moderními evropskými trendy. Pod vedením ředitele Martina Glasera se divadlo otevřelo novým uměleckým vlivům a posílilo svou značku doma i v zahraničí.

Festival Janáček Brno – Vlajková loď divadla

Nejvýznamnějším mezinárodním projektem Národního divadla v Brně je bienále operního a hudebního festivalu Janáček Brno.

• Koncept: Festival se koná každý druhý rok a je plně věnován dílu Leoše Janáčka a skladatelů, kteří ho inspirovali nebo na něj navazovali. Jeho cílem je představovat Janáčkovo dílo v nových, inovativních inscenacích a v kontextu světové operní tvorby.
• Mezinárodní prestiž: Na festival jsou zvány nejlepší operní domy a soubory z celého světa, aby v Brně představily své janáčkovské produkce. V minulosti zde hostovaly soubory z Berlína, Londýna, Vídně, Paříže či Curychu.
• Ocenění: V roce 2018 získal festival Janáček Brno prestižní International Opera Award pro nejlepší festival roku, čímž se definitivně zařadil mezi absolutní světovou špičku. Toto ocenění, považované za "operního Oscara", potvrdilo Brno jako "hlavní město janáčkovského světa".

Další mezinárodní aktivity

Kromě festivalu divadlo pravidelně hostuje na zahraničních scénách a festivalech. Operní soubor s úspěchem představil své inscenace například v Hongkongu, Ománu nebo na prestižních evropských přehlídkách. Baletní soubor je rovněž častým hostem na mezinárodních galavečerech a turné.

Vztah s diváky a společenská role

Národní divadlo v Brně se v současnosti snaží být otevřenou a přístupnou institucí. Kromě hlavního repertoáru nabízí širokou škálu doprovodných programů, jako jsou lektorské úvody, diskuse s tvůrci, workshopy pro školy a speciální programy pro seniory či rodiny s dětmi.

Divadlo se také aktivně zapojuje do společenského dění a reflektuje aktuální témata. V roce 2022 například rychle zareagovalo na invazi na Ukrajinu uspořádáním benefičních koncertů a podporou ukrajinských umělců.

🤔 Pro laiky

Představte si Národní divadlo v Brně ne jako jednu budovu, ale jako kulturní "supermarket" se třemi odděleními: 1. Opera & Balet (Janáčkovo divadlo): To je oddělení s velkolepými, epickými příběhy. Obrovské jeviště, velký orchestr, nádherné kostýmy. Sem se chodí na slavné opery jako Carmen nebo na klasický balet jako Louskáček. Brněnská opera je navíc světově proslulá uváděním děl Leoše Janáčka, který je pro Brno tím, kým je Mozart pro Salzburg. 2. Činohra (Mahenovo divadlo): Toto je oddělení s velkými dramatickými příběhy a komediemi. Je to historická, nádherně zdobená budova, kde zažijete atmosféru starých časů, ale sledujete moderně pojaté hry. Je to první divadlo v Evropě, kde se svítilo Edisonovými žárovkami. 3. Experiment & Komorní scéna (Divadlo Reduta): Toto je "lahůdkové" oddělení. Je to nejstarší divadelní budova ve střední Evropě, ale uvnitř je to moderní a intimní prostor. Hrají se zde odvážnější, komornější a experimentální hry, kde jste hercům téměř na dosah.

Dohromady tvoří tyto tři scény živý organismus, který nabízí neuvěřitelně pestrou škálu zážitků – od klasiky až po modernu. Je to srdce moravské kultury a instituce, která má zvuk i daleko za hranicemi České republiky.