Přeskočit na obsah

Endorfiny

Z Infopedia
Verze z 14. 1. 2026, 08:50, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Chemická látka | název = Endorfiny | obrázek = Beta-endorphin.svg | popisek = Chemická struktura beta-endorfinu, nejsilnějšího z endogenních opioidů. | celý název = Endogenní morfiny | kategorie = Neurotransmiter, Neuropeptid, Hormon | místo produkce = Hypofýza, Hypotalamus, Centrální nervová soustava | cílové receptory = Opioidní receptory ($\mu$, $\kappa$, $\delta$) | fu…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Chemická látka

Endorfiny (zkratka z endogenní morfiny) jsou skupina opioidních peptidů, které fungují jako neurotransmitery a neuromodulátory v centrální nervové soustavě a hypofýze obratlovců. Jsou to látky, které si tělo samo vyrábí ("endogenní") a které mají podobné účinky jako opiáty (např. morfin, kodein, heroin), tedy tlumí bolest a vyvolávají pocity euforie a štěstí.

Chemicky se jedná o polypeptidy (řetězce aminokyselin), které se vážou na specifické opioidní receptory na membránách neuronů. Tím zabraňují přenosu signálů bolesti ("Substance P") a spouštějí uvolňování dopaminu v nucleus accumbens (centru odměny).

Evolučně vznikly jako mechanismus přežití: umožňují organismu ignorovat bolest a vyčerpání v kritických situacích (útěk před predátorem, boj, porod) a zároveň motivují k činnostem prospěšným pro přežití (jídlo, sex, sociální vazby) tím, že je "odměňují" příjemnými pocity.

🍬 Endorfiny pro laiky: Vnitřní lékárna

Představte si, že vaše tělo vlastní ilegální varnu drog, kterou ale provozuje zcela legálně a pro vaše dobro.

  • **Proč je máme?** Kdyby vás v pravěku kousl šavlozubý tygr a vy byste okamžitě padli na zem v agónii, sežral by vás. Díky endorfinům (a adrenalinu) bolest prvních pár minut necítíte. Máte "super-sílu" utéct do bezpečí. Bolest "přijde k sobě" až ve chvíli, kdy jste v jeskyni.
  • **Přírodní Morfin:** Název "endorfin" doslova znamená "vnitřní morfin". Molekula endorfinu zapadne do zámku v mozku (receptoru) úplně stejně jako molekula heroinu z injekční stříkačky. Rozdíl je v tom, že endorfin je dávkován přesně, bezpečně a tělo ho umí rychle odbourat (takže "dojezd" není tak drastický).
  • **Měna štěstí:** Mozek používá endorfiny jako platidlo. "Udělal jsi něco těžkého? (Cvičení). Udělal jsi něco pro rod? (Sex). Tady máš odměnu."

📜 Historie objevu: Hledání zámku a klíče

Objev endorfinů je jedním z velkých detektivních příběhů neurovědy 70. let 20. století.

  • **Záhada:** Vědci věděli, že opium a morfin fungují (tiší bolest). Ale nevěděli proč. Bylo nepravděpodobné, že by evoluce vyvinula v lidském mozku speciální receptor jen pro šťávu z máku setého.
  • **Objev receptoru (1973):** Američtí vědci Candace Pert a Solomon Snyder objevili v mozku "zámky" (opioidní receptory), do kterých morfin zapadá.
  • **Logický skok:** Pokud má mozek zámky, musí mít i vlastní klíče! Přece nemáme zámky v hlavě jen pro případ, že bychom našli rostlinu máku.
  • **Izolace (1975):** Skotští biologové John Hughes a Hans Kosterlitz analyzovali tisíce prasečích mozků, až izolovali první dvě látky, které fungovaly jako přirozené opiáty. Nazvali je **enkefaliny** (z řeckého "v hlavě"). Později byly objeveny delší řetězce – **endorfiny**.

🧬 Typy a Biochemie

Existují tři hlavní typy endorfinů, které vznikají štěpením většího prekurzoru zvaného POMC (proopiomelanokortin) – stejné molekuly, ze které vzniká i stresový hormon ACTH (viz Osa HPA).

  1. **Alfa-endorfin:** Má kratší řetězec, méně prozkoumaný.
  2. **Beta-endorfin:** "Superstar" mezi endorfiny. Je 18–33× silnější než morfin. Působí hlavně v hypotalamu a limbickém systému. Je zodpovědný za většinu analgetických a euforických stavů.
  3. **Gama-endorfin:** Má spíše regulační účinky na krevní tlak a chování.

Mechanismus účinku

Endorfiny se vážou primárně na **$\mu$-opioidní receptory** (mu-receptory) na presynaptické membráně neuronů, které vedou signál bolesti (nociceptory).

  • **Inhibice:** Vazba endorfinu zabrání uvolnění neurotransmiteru Substance P (který "křičí" bolest).
  • **Odměna:** V oblasti VTA (ventrální tegmentální oblast) endorfiny tlumí neurony, které normálně brzdí uvolňování dopaminu (tzv. disinhibice). Výsledkem je záplava dopaminu v nucleus accumbens.

🏃 Spouštěče: Jak se "sjet" legálně

Lidské tělo uvolňuje endorfiny v reakci na různé podněty, které většinou zahrnují stres nebo bolest.

1. Fyzická aktivita (Runner's High)

Dlouhotrvající aerobní aktivita (běh, plavání, cyklistika) vede k stavu známému jako běžecké opojení.

  • **Korektiv moderní vědy:** Dlouho se věřilo, že za tento stav mohou výhradně endorfiny. Nové studie (od roku 2015) však ukazují, že molekuly endorfinů jsou příliš velké na to, aby snadno procházely hematoencefalickou bariérou. Hlavním hráčem "runnes's high" jsou pravděpodobně **endokanabinoidy** (např. anandamid), což je tělu vlastní verze THC z konopí. Endorfiny hrají spíše roli v tlumení svalové bolesti (periferní účinek).

2. Chilli a pálivá jídla

Pálivá chuť není chuť, ale bolest. Látka kapsaicin v chilli papričkách dráždí receptory bolesti na jazyku. Mozek si myslí, že ústa hoří, a vyšle "hasiče" – masivní dávku endorfinů. Proto milovníci pálivého jídla zažívají po jídle pocity uvolnění.

3. Smích a sociální vazba

Podle Robina Dunbara (autora Dunbarova čísla) se endorfiny uvolňují při upřímném smíchu (tzv. Duchennův smích) a při sociálním groomingu (hlazení, doteky). To pomáhá vytvářet sociální pouta. Skupinový smích zvyšuje práh bolesti všech zúčastněných.

4. Sex a Orgazmus

Během sexuální aktivity a zejména při orgasmu se uvolňuje koktejl látek: endorfiny (blaženost), oxytocin (láska), prolaktin (uvolnění) a dopamin (odměna).

5. Placebo efekt

Když věříte, že vám pilulka pomůže od bolesti, mozek uvolní endorfiny. Pokud pacientovi podáte lék naloxon (který blokuje opioidní receptory), placebo efekt přestane fungovat. To je důkaz, že víra v uzdravení spouští reálnou biochemickou reakci.

🌑 Temná strana: Závislost a Sebepoškozování

Protože endorfiny působí na stejné receptory jako heroin, může na nich vzniknout určitá forma psychické závislosti.

Závislost na cvičení (Bigorexie)

Někteří sportovci se stávají závislými na "endorfinovém návalu". Pokud nemohou trénovat, zažívají abstinenční příznaky (podrážděnost, deprese, úzkost), podobně jako narkoman bez dávky.

Sebepoškozování (Self-harm)

U lidí trpících silnou emoční bolestí (hraniční porucha osobnosti, deprese) může dojít k paradoxnímu chování – řezání se nebo pálení.

  • Fyzická bolest (říznutí) spustí uvolnění endorfinů.
  • Endorfiny přinesou krátkodobou úlevu a otupení nesnesitelné psychické bolesti.
  • Vzniká bludný kruh závislosti na vlastních endorfinech získávaných bolestí.

Zdroje