Diana Čičmanová

Šablona:Infobox Herečka

Diana Čičmanová (* 14. dubna 1986 Havlíčkův Brod) je česká divadelní herečka, specializující se především na obor loutkoherectví, alternativního divadla a divadelní lektorské činnosti. Od roku 2012 působí jako stálá členka uměleckého souboru Naivního divadla Liberec, jež patří k nejvýznamnějším profesionálním loutkovým scénám na území České republiky. Ve své umělecké praxi propojuje tradiční loutkářské techniky s objektovým divadlem, fyzickým herectvím a poznatky ze zahraničních stáží, přičemž významnou inspirací pro její tvorbu byl studijní pobyt v Indonésii zaměřený na asijské tradiční formy divadla.

Do širokého povědomí odborné i laické veřejnosti vstoupila v říjnu roku 2026, kdy se stala laureátkou nejprestižnějšího českého divadelního ocenění. Za svůj herecký a loutkovodičský výkon v nonverbální autorské inscenaci Větroplaši (v režii Viktora Prokopa) obdržela Cenu Thálie za rok 2026 v kategorii Loutkové divadlo. Během své kariéry ztvárnila desítky rolí na předních alternativních scénách, včetně angažmá v Divadle Minor, v pražském A studiu Rubín či v plzeňském Divadle Alfa. Kromě aktivního účinkování na jevišti se dlouhodobě profiluje v oblasti pedagogiky, kde vede specializované kurzy herectví a rétoriky pro veřejnost, teenagery a firmy.

👤 Mládí, rodina a cesta k divadlu

Diana Čičmanová se narodila v polovině osmdesátých let, 14. dubna 1986, ve městě Havlíčkův Brod ležícím na rozmezí historických zemí Čechy a Morava v tehdejším Československu. V raném věku projevovala široké spektrum zájmů, které rozvíjela v rámci tamní základní umělecké školy (ZUŠ). Podle svých vlastních biografických vzpomínek se v dětství intenzivně věnovala několika odlišným sportovním i uměleckým oborům, nicméně postupem času v jejím zaměření naprosto převážila dramatická výchova.

Právě systematická práce v dramatických kroužcích v Havlíčkově Brodě položila základy pro její budoucí směřování k profesionálnímu jevišti. Středoškolské studium a následné směřování k uměleckým oborům ji utvrdily v rozhodnutí podat přihlášku na nejvyšší divadelní vzdělávací instituci v republice. Její zájem se nespokojil pouze s klasickou činoherní tvorbou, nýbrž inklinoval k přesahům mezi žánry, k fyzickému ztvárnění role a oživování neživých předmětů.

🎓 Vysokoškolská studia na DAMU a stáž v Indonésii

Po úspěšném složení talentových zkoušek byla přijata na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze (DAMU), konkrétně na Katedru alternativního a loutkového divadla (KALD). Toto pracoviště je v českém kontextu naprosto unikátní, neboť vychovává tvůrce k syntetickému divadelnímu myšlení, které překračuje hranice ortodoxního vnímání činoherce a loutkáře.

Během vysokoškolských let se formovala pod pedagogickým vedením dvou vysoce respektovaných osobností české režie. Prvním z nich byl Ivan Rajmont, významný divadelní režisér a bývalý umělecký šéf činohry Národního divadla. Druhým klíčovým pedagogem, který její styl ovlivnil, byl legendární režisér Jan Borna, jenž proslul svými rodinnými inscenacemi v pražském Divadle v Dlouhé a specifickým laskavým, avšak intelektuálně náročným divadelním jazykem. Studium úspěšně zakončila ziskem akademického titulu.

Touha po hlubším poznání alternativních přístupů k animaci materiálu a divadelnímu projevu ji po absolutoriu na DAMU vedla k zásadnímu životnímu rozhodnutí. Odcestovala do jihovýchodní Asie, kde si splnila svůj profesní sen. V Indonésii, konkrétně na ostrově Bali, absolvovala intenzivní roční uměleckou stáž. Zde pod vedením lokálních mistrů studovala tradiční indonéské divadelní formy, klasické tance, hru na tradiční hudební nástroje (gamelan) a především techniky výroby a vodění tradičních stínových a dřevěných loutek, jež jsou pro ostrov Bali a Jávu typické (tzv. wayang). Zkušenost s asijským chápáním divadelního rituálu se následně hluboce propsala do její civilní i loutkoherecké praxe na českých jevištích.

🎭 Kariéra před angažmá v Liberci

První profesionální zkušenosti sbírala Diana Čičmanová ještě v průběhu svých pražských studií. Již 23. ledna 2006 se podílela na premiéře inscenace Houpací pohádky, kterou produkovalo studio Damúza (nezávislá platforma úzce spjatá se studenty a absolventy DAMU).

Následně začala hostovat a působit v několika prestižních divadelních domech. Své dovednosti uplatnila v domovském fakultním Divadle DISK, na experimentální komorní scéně A studio Rubín, a především na scénách zaměřených na loutkovou a rodinnou tvorbu. Stala se spolupracovnicí plzeňského Divadla Alfa, jež patří k historicky nejuznávanějším loutkářským adresám ve střední Evropě. Výraznou stopu zanechala také v pražském Divadle Minor, kde se podílela na moderních interaktivních projektech pro dětské diváky. Tento široký rozptyl hostování jí umožnil spolupracovat s rozličnými režiséry a vybudovat si pozici jedné z nejvyhledávanějších mladých interpretek ve svém oboru.

🏢 Historie a kontext Naivního divadla Liberec

V roce 2012 se Diana Čičmanová rozhodla profesně usadit a přijala nabídku na stálé angažmá v Naivním divadle Liberec (NDL). Tato instituce představuje pro českou kulturu objekt mimořádného významu. Divadlo bylo založeno 3. listopadu 1949 pod původním názvem Ústřední loutkové divadlo (jako liberecká pobočka pražské centrály) a jeho prvním vedoucím byl Jiří Filipi. V roce 1951 získalo divadlo samostatnost pod jménem Krajská loutková scéna. Od roku 1961 neslo název Severočeské loutkové divadlo a teprve v roce 1968, pod vedením vizionářských tvůrců, získalo svůj dnešní a slavný název Naivní divadlo.

Dějiny tohoto divadla jsou spjaty s absolutní špičkou české kultury. V roce 1963 zde například režisér a herec Jan Schmid založil Studio Ypsilon, jež na půdě Naivního divadla působilo až do svého přesunu do Prahy v 70. letech. Repertoár a prestiž divadla v pozdějších dekádách utvářely osobnosti jako režisérka Markéta Schartová či vynikající dramatička Iva Peřinová. Od počátku 90. let až do konce roku 2020 divadlo manažersky vedl dlouholetý ředitel Stanislav Doubrava, jenž zajistil jeho stabilitu po Sametové revoluci. Od roku 2021 vede NDL jako ředitelka Kateřina Pavlů a uměleckou šéfkou je zkušená režisérka Michaela Homolová.

V listopadu 2024 oslavilo Naivní divadlo Liberec monumentální 75. výročí svého založení formou velkolepého "Večera v Naivním", kde vystoupila divadelní kapela SOK a byla pokřtěna nová pamětní publikace. Divadlo dlouhodobě hostí mezinárodní festival profesionálních loutkových divadel pro děti předškolního věku s názvem Mateřinka. Veškerá tato bohatá historie, zázemí a kontinuita umožnily Dianě Čičmanové zapojit se do souboru, který s frekvencí 300 odehraných představení ročně pravidelně reprezentuje Českou republiku v zemích jako Japonsko, Čína, Kanada, Mexiko, Izrael či Pákistán.

🎭 Působení v Naivním divadle a klíčové inscenace

Po nástupu do Naivního divadla v roce 2012 se Čičmanová rychle zařadila k nejvytěžovanějším herečkám souboru. Její jméno figuruje v obsazení bezmála pětadvaceti nastudovaných premiér.

Jedním z jejích prvních velkých mezinárodních úspěchů bylo účinkování v inscenaci O beránkovi, který spadl z nebe. Tato poetická hra beze slov určená pro nejmenší diváky slavila ohromné mezinárodní ohlasy. Čičmanová za svůj výkon v ní obdržela Cenu za loutkoherecký výkon na mezinárodním festivalu PIF Zagreb v Chorvatsku (2015). Ve stejném roce získala i Čestné uznání za kolektivní herecký výkon na domovském festivalu Mateřinka 2015. Samotná inscenace obdržela prestižní slovenské ocenění Zlatý Gunár na festivalu Kremnické Gagy.

Její flexibilita jí umožňuje zvládat i zcela odlišné žánry. V květnu 2020 se (společně s kolegou Adamem Kubištou) stala hlavní protagonistkou audioprojektu a divadelní procházky s názvem Odsunutí. Tento vysoce ceněný dokumentární projekt přibližoval pohnutou historii Liberce (kde po konci druhé světové války tvořilo 80 procent obyvatelstva německé etnikum) a traumatický proces poválečného odsunu Němců z pohraničí. Projekt byl mimo jiné zpracován do podoby podcastu v aplikaci mujRozhlas stanicí Český rozhlas.

Diváci mohli Dianu Čičmanovou vidět v řadě dalších oceňovaných kusech z produkce NDL. Participovala na hudebně-zábavném představení Kapela jede! aneb Není pecka jako pecka, na temnějších produkcích pro starší mládež typu Jsou místa oblíbená tmou či v edukativně-zábavných hrách jako Kterak měl Masaryk zase jednou pravdu a v interaktivní inscenaci Proletět duhou (jež byla pro svůj vizuální koncept natáčena a zpřístupněna na divadelní video platformě Dramox). Během svého angažmá si rovněž vybrala mateřskou dovolenou, ze které se na prkna divadla naplno vrátila právě v sezóně 2025/2026.

🌬️ Triumfální inscenace Větroplaši (2026)

Návrat Diany Čičmanové po mateřské pauze se propojil s jedním z nejzajímavějších nezávislých tvůrčích kolektivů současnosti. Vedení Naivního divadla přizvalo ke spolupráci tvůrčí skupinu zvanou TMEL. Tento kolektiv je tvořen čerstvými absolventy Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU (jmenovitě Berta Doubková, Viktor Prokop, Jan Froněk a Jakub Müller). Výsledkem této fúze byla komorní autorská nonverbální inscenace s názvem Větroplaši, jež byla určena pro diváky od čtyř let.

Zkušební proces probíhal z kraje roku 2026. Světová premiéra se pro zvané školní publikum konala 25. února 2026, přičemž první oficiální premiéra pro širokou veřejnost proběhla v prostorách Studia Naivního divadla v sobotu 28. února 2026.

Inscenace Větroplaši představuje hravé zkoumání meteorologických a fyzikálních jevů (povětří) v jedné malé, fantaskní osadě. Příběh pojednává o poletuchách, fičácích a přelétavcích, o mručícím obrovi, o pampelišce, které v průvanu odletí hlava, či o správci větrníku, který neúnavně natahuje vrtule a počítá otáčky, aby z obyčejného větru vyrobil světlo pro domácnosti. Režie se ujal Viktor Prokop, snovou a technologicky důmyslnou výpravu navrhla Berta Doubková (jež o rok dříve získala Cenu divadelní kritiky za výpravu k liberecké inscenaci Červený balónek), hudbu zkomponoval Jan Froněk a dramaturgicky dohlížel Vít Peřina.

Diana Čičmanová v tomto magickém a zcela beze slov vyprávěném příběhu účinkuje jako hlavní loutkovodička a performerka střídavě s Jakubem Müllerem nebo Filipem Homolou. Na minimalistické scéně ztvárňuje pomocí jemné motoriky a dokonalé animace hned několik odlišných rolí. Její schopnost udržet maximální soustředění a fyzicky přesně oživit hmotu byla kritiky označena za absolutní vrchol současného loutkového divadla. Inscenace okamžitě začala sbírat úspěchy na festivalech – na prestižní 36. přehlídce Skupova Plzeň (v červnu 2026) získala čtyři ocenění, včetně Ceny za režii, hudbu, výpravu a právě Ceny za herecký výkon pro Dianu Čičmanovou. Na podzim se inscenace zúčastnila také festivalu Přelet nad loutkářským hnízdem v pražském Divadle Minor a festivalu Regiony.

🏆 Cena Thálie 2026 a historický kontext

Famózní výkon v inscenaci Větroplaši nezůstal opomenut ani ze strany Herecké asociace, jež každoročně udílí nejvyšší oborová vyznamenání. V polovině září 2026 byla Diana Čičmanová oficiálně oznámena jako jedna ze tří užších kandidátů na zisk Ceny Thálie v kategorii Loutkové divadlo. Dalšími finalisty v této kategorii byli David Petrželka za svůj výkon v inscenaci KONINA (v produkci pražského Divadla Na zábradlí) a Sára Vosobová za inscenaci Maceška (produkované Divadlem Minor).

Slavnostní ceremoniál, během něhož se udělovala ocenění za divadelní sezónu 2025/2026, se konal v sobotu 3. října 2026 od 20:00 hodin. Akce tradičně proběhla na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze a byla přenášena v přímém televizním přenosu.

Odborná porota v přímém přenosu vyhlásila vítězkou kategorie Loutkové divadlo právě Dianu Čičmanovou. V oficiálním zdůvodnění poroty zaznělo, že herečka "na malé ploše v příběhu beze slov ztvárňuje několik hereckých rolí a pomáhá svou jedinečnou prací s loutkou charakterizovat nejen postavy, ale i situace." Porota dále vyzdvihla, že její "dokonalé soustředění na hru i vyznění celku je obohacením dalších podob současného loutkového divadla." Zisk této těžké skleněné masky (tradiční podoba trofeje) potvrdil její absolutní příslušnost k elitě českého alternativního umění.

Aby byl dodržen historický kontext tohoto slavnostního večera z 3. října 2026, je nezbytné zmínit i další laureáty, kteří po boku Čičmanové přebírali ocenění. V kategorii Činohra zvítězila Lucie Žáčková za roli Anny v inscenaci KOMUNA a Stanislav Majer za svůj výkon v Amadoce. Cenu za alternativní divadlo obdržela performerka Miřenka Čechová za vizuální projekt DVACETjedna. V opeře triumfovali Štefan Margita (za roli Logeho) a Magdalena Kožená (jako Alcina). Baletní trofeje připadly Anně Yeh a Giovannimu Rotolovi. V kategorii muzikál dominovali Natálie Tichánková a Marco Salvadori. Ceny za celoživotní mistrovství převzali na jevišti legendární herci Petr Nárožný, Zdena Herfortová, pěvec Luděk Vele, baletka Nelly Danko a herečka Jaroslava Kretschmerová, zatímco Cenu pro mladou umělkyni do 33 let získala Simona Lewandowska.

📚 Pedagogická činnost a osobní zájmy

Vedle své primární umělecké tvorby na jevišti se Diana Čičmanová dlouhodobě realizuje v oblasti divadelního a osobnostního vzdělávání. Působí jako stálá a vyhledávaná lektorka ve specializovaném vzdělávacím projektu "Kurzy herectví". Její pedagogické portfolio je velmi široké a zahrnuje výuku ve večerních i víkendových kurzech pro dospělou veřejnost, specializované semináře zaměřené na předkamerové herectví (filmové herectví), základy divadelní improvizace a kurzy navržené speciálně pro děti a dospívající teenagery. Věnuje se rovněž praktické rétorice a prezentačním dovednostem na komerční bázi v rámci školení a teambuildingů pro soukromé firmy a vzdělávací programy pro školy. Její přístup ke studentům se vyznačuje propojením loutkářské techniky soustředění a fyzického uvolnění, jež si osvojila během studií v Asii.

V osobním a civilním životě je Diana Čičmanová osobností s mimořádně pestrým záběrem mimodivadelních zájmů, o kterých s nadsázkou a otevřeností informuje i na svých oficiálních divadelních profilech. Volný čas tráví nejraději v horách, v lese a cestováním mimo civilizaci. Je držitelkou oficiálního pilotního průkazu na padákový kluzák (paragliding), což svědčí o její zálibě v extrémních sportech a pobytu ve vzduchu. Aktivně se podílí na údržbě české krajiny – vlastní takzvaný "kastlík" a štětce pro legální obnovování a malování turistických značek na trasách Klubu českých turistů. Fyzickou zdatnost a odolnost si udržuje jako registrovaná členka klubu zimních plavců a otužilců.

Z historicko-kulturního hlediska disponuje jednou velmi raritní praxí: působila jako oficiální dobrovolný zvoník na starobylých zvonech umístěných ve věži Katedrály svatého Víta na Pražském hradě. Mezi její veřejně deklarované drobné fobie či osobní averze naopak patří matematické úlohy (v nichž dle svých slov naprosto nevyniká) a striktní gastronomický odpor ke konzumaci lékořice a fenyklu.

📊 Kompletní statistiky a přehledy

Následující tabulky prezentují absolutně nezkracované datové sady mapující všechny oficiální profesní aktivity, role a získaná ocenění Diany Čičmanové. Údaje zahrnují každou doloženou inscenaci a z historického i analytického hlediska nevynechávají žádný detail z veřejně přístupných divadelních registrů.

Přehled nastudovaných rolí a inscenací

Tato tabulka detailně dokumentuje veškeré realizované premiéry v dosavadní kariéře herečky, s primárním zaměřením na domovskou scénu v Liberci a hostování na nezávislých projektech.

Název inscenace	Zastupující divadlo / Soubor	Rok premiéry	Typ a povaha zapojení herečky
Houpací pohádky	Studio Damúza	2006	Herečka / Loutkoherečka (počátek kariéry)
O beránkovi, který spadl z nebe	Naivní divadlo Liberec	2014 / 2015	Loutkoherečka (Mezinárodní ocenění v Záhřebu a na Mateřince)
Větroplaši	Naivní divadlo Liberec	2026	Hlavní loutkoherečka (Zisk Ceny Thálie)
Loutky hledají talent	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Členka hereckého kolektivu
Proletět duhou	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Herecká role (Inscenace zaznamenána na platformě Dramox)
Biblické příběhy	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Loutkoherečka
Kouzelný dům	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Herečka a vodička
Čarovná rybí kostička	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Loutkoherečka
Kapela jede! aneb Není pecka jako pecka	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Hudebně-dramatická role
Pohádka do dlaně	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Animace loutek a objektů
Zapomněli na mě!	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Členka ansámblu
Komáři se ženili aneb Ze života obtížného hmyzu	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Loutkoherečka
Jsou místa oblíbená tmou...	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Činoherní a objektová performance
K šípku s Růženkou	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Herecká participace
Bajaja	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Hlas a vodička loutky
Řekl bych nějakej vtip a pak bych umřel smíchy	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Činoherní a stand-up prvky
Pohádka o LIAZCE	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Alternativní loutkové postupy
O hodině navíc aneb Potlach v hustníku	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Týmový fyzický výkon
Elefantelin	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Loutkoherečka
Pouť krkonošská	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Historická a lokální tematika
Kabinet zázraků neboli Orbis pictus	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Vizuální a edukativní tvorba
Boj o oheň	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Stínové loutky a nonverbální vyjádření
Jukebox	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Hudební participace (koncertní inscenace)
Lišák Renard	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Vedení zvířecích masek/loutek
Kterak měl Masaryk zase jednou pravdu	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Edukativní činoherní role
Domů	Naivní divadlo Liberec	Data z databází neuvedena explicitně	Intimní loutkové vyprávění
Odsunutí	Naivní divadlo Liberec (Audioprojekt)	Květen 2020	Mluvené slovo, dokumentární procházka po stopách historie Liberce

Přehled významných ocenění a nominací

Výčet oficiálních oborových uznání udělených nezávislými porotami a kritikou za vynikající výsledky v oblasti loutkového umění.

Rok získání	Název a druh ocenění	Udělující organizace / Festival	Oceněný výkon / Inscenace
2015	Cena za loutkoherecký výkon	Mezinárodní loutkářský festival PIF Zagreb (Chorvatsko)	Za výkon v inscenaci O beránkovi, který spadl z nebe
2015	Čestné uznání za kolektivní herecký výkon	Mezinárodní festival Mateřinka Liberec	Společně s kolegy za inscenaci O beránkovi, který spadl z nebe
2026	Cena za herecký výkon	Festival Skupova Plzeň (36. ročník oborové přehlídky)	Za mistrovské zvládnutí animace a rolí v inscenaci Větroplaši
2026	Cena Thálie v kategorii Loutkové divadlo	Herecká asociace (oficiální ceremoniál v Národním divadle)	Za herecký výkon v inscenaci Větroplaši a mimořádné soustředění na práci s loutkou

Zdroje