Přeskočit na obsah

Vyšehrad

Z Infopedia
Verze z 5. 1. 2026, 06:37, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Hrad

Vyšehrad je historické hradiště, bývalý královský hrad a později barokní pevnost na pravém břehu Vltavy v Praze. Tyčí se na strmé skále (tzv. vyšehradská skála) nad ústím potoka Botič do Vltavy. Administrativně tvoří samostatné katastrální území Vyšehrad, které spadá pod městskou část Praha 2.

Vyšehrad je místem s nejsilnějším geniem loci v Praze. Podle pověstí (zaznamenaných Kosmem a později Aloisem Jiráskem) jde o nejstarší sídlo českých knížat, místo, odkud kněžna Libuše věštila slávu Prahy a kde sídlil její otec Krok. Historická realita je sice odlišná (Vyšehrad je o něco mladší než Pražský hrad), ale jeho symbolický význam pro české národní obrození byl a je klíčový. V roce 2025 je Vyšehrad oblíbeným parkem, místem odpočinku mnoha velikánů národa (Slavín) a kulturním centrem s letní scénou.

📜 Etymologie a název

Název "Vyšehrad" je slovanského původu a je poměrně popisný. Znamená "hrad na výšině" nebo "vysoký hrad" (srovnatelné s polským Wyszogród nebo maďarským Visegrád). Odkazuje na jeho dominantní polohu na skalním ostrohu, který převyšuje hladinu Vltavy o více než 40 metrů.

🏺 Historie: Od hradiště k citadele

Dějiny Vyšehradu jsou dějinami vzestupů a pádů. Střídala se období, kdy byl hlavním centrem státu, s obdobími, kdy byl opuštěnou ruinou nebo vojenským skladištěm.

Pravěk a pověsti vs. realita

Zatímco legendy (Staré pověsti české) kladou založení Vyšehradu do nejstarších dob (před založením Pražského hradu), archeologické výzkumy ukazují opak.

  • Osídlení: První stopy osídlení pocházejí z eneolitu a doby bronzové, ale šlo o běžná sídliště, nikoliv mocenské centrum.
  • Vznik hradiště:** Skutečné hradiště vzniklo až v polovině **10. století, tedy v době, kdy už Pražský hrad fungoval. Původně sloužilo jako předsunutá strážní pevnost kontrolující Vltavu a cestu na jih.
  • Mincovna: Již na konci 10. století (za Boleslava II.) se zde razily mince (denáry), což svědčí o rostoucím významu.

Zlatý věk: Sídlo krále (11. a 12. století)

Nejslavnější éra středověkého Vyšehradu nastala ve 2. polovině 11. století za vlády knížete (a později prvního krále) Vratislava II.* Spor s biskupem: Vratislav II. měl spory s pražským biskupem Jaromírem (svým bratrem), který sídlil na Pražském hradě. Aby se vyhnul konfliktům, přenesl své sídlo na Vyšehrad.

  • Výstavba:** Vratislav II. vybudoval kamenný palác, baziliku sv. Vavřince, rotundu sv. Martina a především původní **baziliku sv. Petra a Pavla.
  • Kapitula:** V roce 1070 založil **Královskou kolegiátní kapitulu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Tato instituce byla vyňata z pravomoci pražského biskupa a podléhala přímo papeži ("exempce"), což Vratislavovi zajistilo nezávislost.
  • Vyšehrad zůstal sídlem panovníků až do smrti Soběslava I. (1140). Poté se dvůr vrátil na Pražský hrad a Vyšehrad začal ztrácet na významu.

Karel IV. a "Korunovační cesta" (14. století)

Císař Karel IV. si byl vědom symbolického významu Vyšehradu jako sídla jeho přemyslovských předků.

  • Přestavba: Dal Vyšehrad velkoryse přestavět. Vznikly nové gotické hradby (např. brána Špička), královský palác a bazilika byla gotizována.
  • Korunovační řád: Karel IV. stanovil, že každý nový český král musí v předvečer korunovace vykonat pouť na Vyšehrad, poklonit se lýkovým střevícům Přemysla Oráče (které zde byly uchovávány) a teprve poté se vydat na procesí na Pražský hrad. Tím propojil Lucemburky s tradicí Přemyslovců.

Husitská zkáza a úpadek (15. století)

Během husitských válek byl Vyšehrad (jako symbol královské a církevní moci) v roce 1420 dobyt pražskými husity a vypleněn.

  • Královský okrsek byl zničen a proměnil se v ruiny.
  • V následujících staletích se Vyšehrad stal chudinskou čtvrtí ("Město hory Vyšehrad"), která živořila mezi rozvalinami.

Barokní pevnost (17. – 19. století)

Po třicetileté válce se Habsburkové rozhodli přebudovat Prahu na pevnost. Vyšehrad byl vybrán jako ideální místo pro citadelu (hlavní pevnostní bod).

  • Vystěhování: Původní obyvatelé byli vystěhováni, domy zbourány.
  • Opevnění: Od roku 1654 byly budovány mohutné barokní hradby z cihel, bastiony a kasematy, které vidíme dodnes. Vyšehrad se stal uzavřeným vojenským objektem pod správou armády.
  • Pevnost nebyla nikdy vojensky využita (Prusové ji v roce 1744 obsadili bez boje), ale její existence zakonzervovala prostor a zabránila moderní zástavbě.

Národní obrození a současnost

V 19. století, s nástupem národního obrození, se z Vyšehradu stal mýtus. Vlastenci zde hledali kořeny národa.

  • 1866: Pevnost byla zrušena.
  • 1883: Vyšehrad byl připojen k Praze jako VI. čtvrť.
  • Pohřebiště: Vznikla myšlenka národního pohřebiště. Hřbitov byl rozšířen a postavena hrobka Slavín.
  • Regotizace: Bazilika sv. Petra a Pavla byla přestavěna do dnešní novogotické podoby (J. Mocker).

🏰 Architektura a památky

Areál Vyšehradu je v roce 2025 učebnicí architektury od romaniky po současnost.

Bazilika svatého Petra a Pavla

Dominanta, jejíž dvě novogotické věže (tzv. "falešné", průhledné věže z roku 1903) jsou viditelné z celé Prahy.

  • Interiér: Unikátní secesní výmalba (František a Marie Urbanovi), která pokrývá každý centimetr stěn.
  • Pokladnice: Ukrývá vzácné textilie a relikviáře.
  • Zvonohra: Ve věžích je umístěna zvonohra, která hraje melodie (např. Vltavu) v pravidelných intervalech.

Rotunda svatého Martina

Nejstarší zachovaná rotunda v Praze (z 2. poloviny 11. století).

  • Přežila plenění i výstavbu pevnosti (sloužila jako prachárna a skladiště).
  • V roce 1845 do ní omylem vletěla dělová koule při dělostřeleckém cvičení (koule je dodnes zazděná ve fasádě).

Vyšehradský hřbitov a Slavín

Místo odpočinku cca 600 významných osobností české historie.

Pevnostní systém (Kasematy a Gorlice)

Uvnitř barokních hradeb se nachází systém chodeb (kasemat).

  • Gorlice:** Obrovský podzemní sál (330 m²), který sloužil jako shromaždiště vojska a sklad munice. Dnes jsou zde umístěny **originály barokních soch z Karlova mostu (např. sv. Luitgarda od Matyáše Bernarda Brauna), aby byly chráněny před povětrnostními vlivy.

Další objekty

  • Leopoldova brána: Krásná barokní brána, vstup od Pankráce.
  • Táborská brána: Vstup od Kongresového centra.
  • Cihelná brána: Vstup z Vratislavovy ulice, uvnitř je expozice Pevnost Vyšehrad.
  • Vyšehradská skála a Libušina lázeň: Zřícenina gotické hlásky na skále nad řekou, opředená pověstmi.
  • Staré purkrabství: Dnes sál pro kulturní akce.

👻 Pověsti a legendy

Vyšehrad je mytologickým středem Čech.

  • O Horymírovi a Šemíkovi: Vladyka Horymír byl odsouzen k smrti knížetem Křesomyslem. Jako poslední přání se chtěl projet na svém koni Šemíkovi. Kůň se rozběhl a skočil z vyšehradských hradeb do Vltavy. Horymír se zachránil a dostal milost, ale Šemík na následky skoku zemřel (pohřben v Neumětelích).
  • Čertův sloup: V parku za bazilikou stojí tři kusy rozlomeného sloupu. Podle legendy se čert Zadan vsadil s knězem, že donese sloup z Říma dříve, než kněz doslouží mši. Čert to nestihl (zdržel ho svatý Petr) a vzteky mrštil sloupem o střechu kostela. Geologicky jde o granodiorit, pravděpodobně z lomu u Krhanic, a sloup byl zřejmě součástí starší stavby.
  • Poklady: V hoře prý spí vojsko (podobně jako v Blaníku) nebo jsou tam ukryty poklady hlídané lvem a lvicí.

🌳 Příroda a parky

V roce 2025 je Vyšehrad vyhledáván pro své parky (Vyšehradské sady, Štulcovy sady, Karlachovy sady).

  • Nabízí jedny z nejkrásnějších výhledů na Prahu (na Hradčany, na Vltavu a Podolí).
  • Svahy Vyšehradu jsou chráněnou přírodní památkou (výskyt vzácných teplomilných rostlin a hmyzu).

🚇 Doprava a okolí v roce 2025

Vyšehrad není izolovaný, ale je součástí tepajícího města.

  • Metro: Stanice Vyšehrad (linka C) leží přímo u Kongresového centra, u paty hradeb. Most metra přes Nuselské údolí (Nuselský most) ústí přímo do masivu Vyšehradu.
  • Železniční most: V letech 2024–2025 vrcholila debata o budoucnosti železničního mostu pod Vyšehradem. Byla vybrána varianta (v závislosti na aktuálním stavu v prosinci 2025 buď rekonstrukce stávajícího, nebo výstavba nového mostu při zachování památkové hodnoty), která respektuje panorama Vyšehradu jako dominanty.
  • Podolí a Výtoň: Nábřeží pod Vyšehradem (Rašínovo nábřeží, Podolské nábřeží) je populární promenádou s cyklostezkami a farmářskými trhy na Náplavce.

🎭 Kultura a život

  • Letní scéna Vyšehrad: V letních měsících funguje v areálu amfiteátr, kde hrají přední česká divadla (např. Studio DVA).
  • Jedličkův ústav: V těsné blízkosti Vyšehradu sídlí toto významné zařízení pro osoby s tělesným postižením, s nímž je lokalita spjata.

🤓 Sekce "Pro laiky"

Co je to Vyšehrad a proč tam jít?

Vyšehrad je ta "druhá velká skála" v Praze, naproti Pražskému hradu. 1. Proč je důležitý: Podle pověstí tam bydlela kněžna Libuše a předpověděla Prahu. Je to "kolébka Čechů". 2. Co tam uvidíte: Obrovské hradby (je to bývalá pevnost), kostel se dvěma děravými věžemi a hřbitov, kde leží Karel Gott, Dvořák a Smetana. 3. Tajný tip: Jděte do podzemí (Gorlice) podívat se na originální sochy z Karlova mostu, které tam jsou schované před deštěm. 4. Výhledy: Je odtud nejhezčí pohled na Vltavu a západ slunce. 5. Klid: Na rozdíl od Hradu, kde jsou davy turistů, je na Vyšehradě klid a park.

📊 Statistika

  • Rozloha areálu: Cca 36 hektarů.
  • Obvod hradeb: Přibližně 1,5 km.
  • Výška věží baziliky: 58 metrů.
  • Počet pohřbených na hřbitově: Cca 600 významných osobností (celkem hrobů mnohem více).

📑 Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Vyšehrad&oldid=24946“