Alois Rašín

Alois Rašín
JUDr. Alois Rašín, první československý ministr financí
Datum narození	18. října 1867
Místo narození	Nechanice, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	18. února 1923 (55 let)
Místo úmrtí	Praha, Československo
Příčina úmrtí	Následky atentátu (střelné poranění páteře)
Státní příslušnost	(do 1918) (od 1918)
Manželka	Karla Rašínová (rozená Janská)
Děti	Ladislav Rašín, Miroslav Rašín, Ludmila Rašínová
Vzdělání	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Politická strana	Mladočeši, Československá národní demokracie
Funkce</

Alois Rašín (* 18. října 1867 Nechanice – † 18. února 1923 Praha) byl český a československý politik, právník, ekonom, jeden z "Mužů 28. října" a první ministr financí samostatného Československa.

Rašín patří k nejvýraznějším, ale také nejkontroverznějším postavám moderních českých dějin. Byl to muž železné vůle, asketický vlastenec a geniální národohospodář, který svou nekompromisní měnovou politikou (budování silné koruny) zachránil mladou republiku před hyperinflací, jež zdevastovala okolní státy. Zároveň však jeho deflační politika a heslo "Pracovat a šetřit" vedly k sociálnímu napětí, nezaměstnanosti a nenávisti levicové části spektra, což nakonec vyústilo v atentát, jemuž v roce 1923 podlehl.

Je autorem prvního zákona Československé republiky a tvůrcem její měny – československé koruny. Jeho odkaz je v roce 2026 vnímán jako symbol státotvornosti, odpovědnosti a osobní oběti pro celek.

👶 Mládí a formování rebela (1867–1914)

Alois Rašín se narodil v podkrkonošských Nechanicích jako deváté dítě pekaře a rolníka. Prostředí, ze kterého vzešel, v něm zformovalo celoživotní úctu k tvrdé práci, spořivosti a odpor k dluhům.

Studentská léta a proces s Omladinou

Během studií práv na Univerzitě Karlově v Praze se Rašín profiloval jako radikál. Byl nespokojen s opatrnou politikou staročechů a zapojil se do studentského hnutí.

• Brožura: V roce 1893 vydal brožuru České státní právo, ve které ostře kritizoval postavení českých zemí v monarchii. To neuniklo rakouské policii.
• Proces s Omladinou: V roce 1894 byl jedním z hlavních obžalovaných v politickém monstrprocesu s tzv. Omladinou (tajný spolek, který ve skutečnosti v té formě, jakou popisovala policie, neexistoval). Rašín byl odsouzen na dva roky žaláře.
• Věznění na Borech: Trest si odpykával v plzeňské věznici na Borech. Zde sdílel celu s dalšími budoucími politiky (např. Stanislav Kostka Neumann, který byl tehdy ještě anarchistou). Vězení Rašína nezlomilo, naopak ho zocelilo. Ztratil sice titul doktora práv, ale po amnestii v roce 1895 (kterou z hrdosti odmítal, ale musel ji přijmout) studia dokončil a titul získal zpět.

Od radikalismu k realismu

Po propuštění a dokončení studií se Rašín usadil jako advokát. Jeho politické názory se začaly posouvat. Z bouřliváka se stával pragmatik. Vstoupil do strany mladočechů (později Národní demokracie), kde se sblížil s Karlem Kramářem. Před válkou se věnoval národohospodářským otázkám. Už tehdy kritizoval rakouské zadlužování a nepořádek ve financích. Jeho heslem se stala "finanční kázeň".

⚔️ První světová válka a trest smrti (1914–1918)

Po vypuknutí první světové války se Rašín zapojil do domácího odboje – Maffie. Byl klíčovou spojkou mezi domácím odbojem a exilem (T. G. Masarykem).

Zatčení a velezrada

V červenci 1915 byl Rašín spolu s Karlem Kramářem zatčen rakouskou policií.

• Proces: Byli obviněni z velezrady a vyzvědačství. Důkazy byly sice chabé, ale politická objednávka Vídně byla jasná: zastrašit české obyvatelstvo.
• Rozsudek:** V červnu 1916 byl Alois Rašín (spolu s Kramářem) odsouzen k **trestu smrti provazem.
• Cela smrti: Rašín strávil několik měsíců v cele smrti ve Vídni. Tato zkušenost definovala jeho pozdější absolutní neústupnost. Když se ho spoluvězni ptali, jak to zvládá, odpověděl: *"Byli jsme odsouzeni, tak si to odsedíme."* Odmítal žádat o milost.

Císařova smrt a amnestie

Rašína a Kramáře zachránila smrt císaře Františka Josefa I. v listopadu 1916. Jeho nástupce, Karel I., se snažil o smír s národy monarchie a rozsudky smrti nepodepsal. V červenci 1917, po velké amnestii, byl Rašín propuštěn. Do Prahy se vrátil jako národní hrdina a okamžitě se zapojil do příprav převratu.

🇨🇿 Muž 28. října a architekt státu

Alois Rašín byl mozkem státního převratu 28. října 1918. Zatímco jiní řečnili, Rašín psal zákony.

První zákon

V noci na 28. října sepsal text prvního zákona nového státu (zákon č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého). Tento text je mistrovským dílem právní stručnosti. Rašín věděl, že musí zabránit chaosu, proto do zákona vložil tzv. recepční normu – veškeré rakouské zákony zůstaly v platnosti, změnila se jen státní moc. Jeho slavná věta z preambule zní: *„Lide československý! Vše, co podnikáš, podnikáš od tohoto okamžiku jako nový, svobodný člen veliké rodiny samostatných národů.“*

💰 Ministr financí: Měnová odluka (1919)

Největším Rašínovým činem, který mu zajistil místo v učebnicích ekonomie, byla měnová odluka.

Situace

Po válce obíhala na území ČSR rakousko-uherská koruna. Rakouská banka ve Vídni tiskla nekryté peníze, aby splácela válečné dluhy, což vedlo k hyperinflaci. Hrozilo, že inflace z Rakouska a Německa (kde stál chleba miliardy marek) se přelije do Československa. Rašín musel jednat.

Operace Kolkování

Rašín se stal ministrem financí a získal od parlamentu diktátorské pravomoci pro provedení reformy. 1. Uzavření hranic: Ve dnech 26. února až 9. března 1919 nechal hermeticky uzavřít státní hranice. Zastavila se pošta i vlaky. 2. Okolkování: Občané museli přinést své bankovky do sběrných míst. Polovina hotovosti jim byla vrácena s nalepeným kolkem (čímž vznikla československá koruna). 3. Zadržení peněz:** Druhou polovinu hotovosti stát zadržel jako **nucenou státní půjčku (s úrokem 1 %). Tím Rašín stáhl z oběhu 50 % peněz, čímž okamžitě zastavil inflaci.

Výsledek

Díky Rašínovi se Československo jako jediná země střední Evropy vyhnulo hyperinflaci. Vznikla československá koruna (Kčs), která se stala jednou z nejstabilnějších měn v Evropě. Rašínův cíl byl ambiciózní: *"Zlatá měna."* Chtěl, aby koruna byla kryta zlatem. Vyhlásil sbírku na Zlatý poklad republiky, do které lidé darovali snubní prsteny a šperky.

📉 Politika deflace a sociální dopady

Rašínova politika "silné koruny" (deflační politika) měla i svou stinnou stránku, která mu vytvořila mnoho nepřátel.

• Princip: Rašín chtěl, aby koruna zpevňovala vůči dolaru a libře. Věřil, že to zlevní dovoz a donutí české firmy k efektivitě.
• Dopad na export: Silná koruna však zdražovala československé zboží v zahraničí. Exportéři (zejména skláři, textilky) ztráceli trhy.
• Sociální krize: Firmy krachovaly nebo propouštěly. Rostla nezaměstnanost. Rašín na stížnosti průmyslníků a odborů odpovídal tvrdě: *"Pracovat a šetřit!"* Odmítal tisknout peníze na podpory v nezaměstnanosti, protože to považoval za inflační.

Jeho hlavním oponentem byl ekonom Karel Engliš, který prosazoval mírnější měnovou politiku. Rašín byl vnímán chudšími vrstvami jako "ministr hladu", zatímco pro střední třídu a střadatele byl garantem toho, že jejich úspory neztrácejí hodnotu.

🔫 Atentát a smrt (1923)

Nenávist vůči Rašínovi, živená komunistickou propagandou i reálnými sociálními dopady jeho politiky, vyvrcholila v roce 1923.

Osudné ráno

Dne 5. ledna 1923** ráno vyšel Alois Rašín ze svého bytu v Žitné ulici v Praze. Měl namířeno na ministerstvo. Před domem na něj číhal devatenáctiletý anarchokomunista **Josef Šoupal.

• Střelba: Šoupal přistoupil k Rašínovi zezadu a z bezprostřední blízkosti na něj vystřelil z pistole. Zasáhl ho do zad. Kulka uvízla v páteři a poškodila míchu.
• Reakce: Rašín, ležící na zemi, údajně řekl jen: *"To se stává."* Šoupal se pokusil utéct, ale byl dopaden. Později u soudu prohlásil, že chtěl zabít "nepřítele proletariátu".

Šest týdnů utrpení

Rašín byl převezen do Podolského sanatoria. Jeho zranění bylo fatální – úplné ochrnutí dolní poloviny těla a těžká infekce (meningitida).

• Boj o život: Rašín umíral šest týdnů v krutých bolestech. Přesto odmítal tišící léky (morfium), protože si chtěl zachovat jasnou mysl. I na smrtelné posteli se zajímal o kurz koruny a státní rozpočet. K jeho lůžku docházel T. G. Masaryk.
• Smrt:** Alois Rašín zemřel **18. února 1923. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací. Byl pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Praze-Bohnicích (nikoliv na Vyšehradě, jak by se dalo čekat, což odpovídalo jeho skromnosti).

🧬 Osobnost a charakter

Rašín byl složitou osobností, kterou nelze jednoduše zaškatulkovat.

• Askeze: Byl známý svou osobní skromností. Jako ministr financí chodil pěšky, nosil obnošený kabát a v kanceláři netopil, aby šetřil uhlím.
• Workoholismus: Pracoval 16 hodin denně. Totéž vyžadoval od svých podřízených. Byl známý svou prchlivostí a arogancí vůči těm, které považoval za neschopné nebo líné.
• Vlastenectví: Jeho láska k vlasti nebyla sentimentální, ale praktická. Stát pro něj byl nejvyšší hodnotou, které se musí podřídit vše, včetně sociálních výhod.
• Vztah k synovi:** Jeho syn **Ladislav Rašín pokračoval v otcových šlépějích. Stal se vůdcem pravicového odboje proti nacistům a zemřel v německém vězení v roce 1945, věrný rodinnému mottu: *"Za vlast se musí obětovat vše."*

🏦 Odkaz a hodnocení v roce 2026

V únoru 2026, více než sto let po jeho smrti, je Alois Rašín vnímán jako jedna z největších postav českých dějin.

Ekonomický odkaz

Moderní ekonomové (v roce 2026) se shodují, že ačkoliv byla jeho deflační politika sociálně drastická a možná příliš dlouhá, položila základy, díky kterým Československo jako jediný stát ve střední Evropě zůstalo ve 20. a 30. letech demokracií. Ekonomická stabilita zabránila nástupu extremismu v takové míře jako v Německu.

• Rašínova metoda: Jeho postupy (měnová odluka) byly studovány a aplikovány i při rozdělení československé měny v roce 1993 (Václav Klaus a Ivan Kočárník se k Rašínovi otevřeně hlásili).

Numismatika a památníky

• Bankovky: Rašínův portrét zdobil první československou bankovku 20 Kčs po roce 1989 (dnes již neplatnou). V roce 2019, ke 100. výročí měny, vydala ČNB speciální stokorunu s přítiskem a pamětní minci 2000 Kč s Rašínem.
• Sochy a názvy:** V Praze nese jeho jméno **Rašínovo nábřeží (kde stojí Tančící dům). Jeho socha stojí na Karlově náměstí.
• Symbol: Pro pravicové a konzervativní politiky je Rašín stále ideálem "rozpočtové odpovědnosti".

📊 Citáty

> *„Pracovat a šetřit.“* (Jeho celoživotní a politické heslo) > *„Za službu vlasti se neplatí.“* (Když odmítal odměny za svou odbojovou činnost) > *„Měna je vizitkou národa.“* > *„Byli jsme odsouzeni, tak si to odsedíme.“* (Reakce na rozsudek smrti)

Zdroje

• Peroutka, F. (1991). *Budování státu*. Praha: Lidové noviny.
• Kárník, Z. (2000). *České země v éře První republiky*. Praha: Libri.
• Šetřilová, J. (1997). *Alois Rašín: Dramatický život českého politika*.
• Archivní materiály České národní banky (Muzeum ČNB).
• Dobový tisk (Národní listy, 1918–1923).
• Záznamy z procesu s Omladinou a z procesu s Josefem Šoupalem.