Vyšehrad: Porovnání verzí

Aktuální verze z 5. 1. 2026, 06:37

Rozbalit box

Obsah boxu

Vyšehrad je historické hradiště, bývalý královský hrad a později barokní pevnost na pravém břehu Vltavy v Praze. Tyčí se na strmé skále (tzv. vyšehradská skála) nad ústím potoka Botič do Vltavy. Administrativně tvoří samostatné katastrální území Vyšehrad, které spadá pod městskou část Praha 2.

Vyšehrad je místem s nejsilnějším geniem loci v Praze. Podle pověstí (zaznamenaných Kosmem a později Aloisem Jiráskem) jde o nejstarší sídlo českých knížat, místo, odkud kněžna Libuše věštila slávu Prahy a kde sídlil její otec Krok. Historická realita je sice odlišná (Vyšehrad je o něco mladší než Pražský hrad), ale jeho symbolický význam pro české národní obrození byl a je klíčový. V roce 2025 je Vyšehrad oblíbeným parkem, místem odpočinku mnoha velikánů národa (Slavín) a kulturním centrem s letní scénou.

📜 Etymologie a název

Název "Vyšehrad" je slovanského původu a je poměrně popisný. Znamená "hrad na výšině" nebo "vysoký hrad" (srovnatelné s polským Wyszogród nebo maďarským Visegrád). Odkazuje na jeho dominantní polohu na skalním ostrohu, který převyšuje hladinu Vltavy o více než 40 metrů.

🏺 Historie: Od hradiště k citadele

Dějiny Vyšehradu jsou dějinami vzestupů a pádů. Střídala se období, kdy byl hlavním centrem státu, s obdobími, kdy byl opuštěnou ruinou nebo vojenským skladištěm.

Pravěk a pověsti vs. realita

Zatímco legendy (Staré pověsti české) kladou založení Vyšehradu do nejstarších dob (před založením Pražského hradu), archeologické výzkumy ukazují opak.

Osídlení: První stopy osídlení pocházejí z eneolitu a doby bronzové, ale šlo o běžná sídliště, nikoliv mocenské centrum.
Vznik hradiště:** Skutečné hradiště vzniklo až v polovině **10. století, tedy v době, kdy už Pražský hrad fungoval. Původně sloužilo jako předsunutá strážní pevnost kontrolující Vltavu a cestu na jih.
Mincovna: Již na konci 10. století (za Boleslava II.) se zde razily mince (denáry), což svědčí o rostoucím významu.

Zlatý věk: Sídlo krále (11. a 12. století)

Nejslavnější éra středověkého Vyšehradu nastala ve 2. polovině 11. století za vlády knížete (a později prvního krále) Vratislava II.* Spor s biskupem: Vratislav II. měl spory s pražským biskupem Jaromírem (svým bratrem), který sídlil na Pražském hradě. Aby se vyhnul konfliktům, přenesl své sídlo na Vyšehrad.

Výstavba:** Vratislav II. vybudoval kamenný palác, baziliku sv. Vavřince, rotundu sv. Martina a především původní **baziliku sv. Petra a Pavla.
Kapitula:** V roce 1070 založil **Královskou kolegiátní kapitulu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Tato instituce byla vyňata z pravomoci pražského biskupa a podléhala přímo papeži ("exempce"), což Vratislavovi zajistilo nezávislost.
Vyšehrad zůstal sídlem panovníků až do smrti Soběslava I. (1140). Poté se dvůr vrátil na Pražský hrad a Vyšehrad začal ztrácet na významu.

Karel IV. a "Korunovační cesta" (14. století)

Císař Karel IV. si byl vědom symbolického významu Vyšehradu jako sídla jeho přemyslovských předků.

Přestavba: Dal Vyšehrad velkoryse přestavět. Vznikly nové gotické hradby (např. brána Špička), královský palác a bazilika byla gotizována.
Korunovační řád: Karel IV. stanovil, že každý nový český král musí v předvečer korunovace vykonat pouť na Vyšehrad, poklonit se lýkovým střevícům Přemysla Oráče (které zde byly uchovávány) a teprve poté se vydat na procesí na Pražský hrad. Tím propojil Lucemburky s tradicí Přemyslovců.

Husitská zkáza a úpadek (15. století)

Během husitských válek byl Vyšehrad (jako symbol královské a církevní moci) v roce 1420 dobyt pražskými husity a vypleněn.

Královský okrsek byl zničen a proměnil se v ruiny.
V následujících staletích se Vyšehrad stal chudinskou čtvrtí ("Město hory Vyšehrad"), která živořila mezi rozvalinami.

Barokní pevnost (17. – 19. století)

Po třicetileté válce se Habsburkové rozhodli přebudovat Prahu na pevnost. Vyšehrad byl vybrán jako ideální místo pro citadelu (hlavní pevnostní bod).

Vystěhování: Původní obyvatelé byli vystěhováni, domy zbourány.
Opevnění: Od roku 1654 byly budovány mohutné barokní hradby z cihel, bastiony a kasematy, které vidíme dodnes. Vyšehrad se stal uzavřeným vojenským objektem pod správou armády.
Pevnost nebyla nikdy vojensky využita (Prusové ji v roce 1744 obsadili bez boje), ale její existence zakonzervovala prostor a zabránila moderní zástavbě.

Národní obrození a současnost

V 19. století, s nástupem národního obrození, se z Vyšehradu stal mýtus. Vlastenci zde hledali kořeny národa.

1866: Pevnost byla zrušena.
1883: Vyšehrad byl připojen k Praze jako VI. čtvrť.
Pohřebiště: Vznikla myšlenka národního pohřebiště. Hřbitov byl rozšířen a postavena hrobka Slavín.
Regotizace: Bazilika sv. Petra a Pavla byla přestavěna do dnešní novogotické podoby (J. Mocker).

🏰 Architektura a památky

Areál Vyšehradu je v roce 2025 učebnicí architektury od romaniky po současnost.

Bazilika svatého Petra a Pavla

Dominanta, jejíž dvě novogotické věže (tzv. "falešné", průhledné věže z roku 1903) jsou viditelné z celé Prahy.

Interiér: Unikátní secesní výmalba (František a Marie Urbanovi), která pokrývá každý centimetr stěn.
Pokladnice: Ukrývá vzácné textilie a relikviáře.
Zvonohra: Ve věžích je umístěna zvonohra, která hraje melodie (např. Vltavu) v pravidelných intervalech.

Rotunda svatého Martina

Nejstarší zachovaná rotunda v Praze (z 2. poloviny 11. století).

Přežila plenění i výstavbu pevnosti (sloužila jako prachárna a skladiště).
V roce 1845 do ní omylem vletěla dělová koule při dělostřeleckém cvičení (koule je dodnes zazděná ve fasádě).

Vyšehradský hřbitov a Slavín

Místo odpočinku cca 600 významných osobností české historie.

Slavín: Společná hrobka největších velikánů. Je zde pohřben např. Alfons Mucha, Ema Destinnová, Josef Václav Myslbek. Na vrcholu je socha "Genia národa".
Hřbitov: Mimo Slavín zde leží Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Karel Čapek, Božena Němcová (symbolický hrob, leží jinde?), Milada Horáková (kenotaf - symbolický hrob) a od roku 2019 také Karel Gott (jehož hrob se stal poutním místem).

Pevnostní systém (Kasematy a Gorlice)

Uvnitř barokních hradeb se nachází systém chodeb (kasemat).

Gorlice:** Obrovský podzemní sál (330 m²), který sloužil jako shromaždiště vojska a sklad munice. Dnes jsou zde umístěny **originály barokních soch z Karlova mostu (např. sv. Luitgarda od Matyáše Bernarda Brauna), aby byly chráněny před povětrnostními vlivy.

Další objekty

Leopoldova brána: Krásná barokní brána, vstup od Pankráce.
Táborská brána: Vstup od Kongresového centra.
Cihelná brána: Vstup z Vratislavovy ulice, uvnitř je expozice Pevnost Vyšehrad.
Vyšehradská skála a Libušina lázeň: Zřícenina gotické hlásky na skále nad řekou, opředená pověstmi.
Staré purkrabství: Dnes sál pro kulturní akce.

👻 Pověsti a legendy

Vyšehrad je mytologickým středem Čech.

O Horymírovi a Šemíkovi: Vladyka Horymír byl odsouzen k smrti knížetem Křesomyslem. Jako poslední přání se chtěl projet na svém koni Šemíkovi. Kůň se rozběhl a skočil z vyšehradských hradeb do Vltavy. Horymír se zachránil a dostal milost, ale Šemík na následky skoku zemřel (pohřben v Neumětelích).
Čertův sloup: V parku za bazilikou stojí tři kusy rozlomeného sloupu. Podle legendy se čert Zadan vsadil s knězem, že donese sloup z Říma dříve, než kněz doslouží mši. Čert to nestihl (zdržel ho svatý Petr) a vzteky mrštil sloupem o střechu kostela. Geologicky jde o granodiorit, pravděpodobně z lomu u Krhanic, a sloup byl zřejmě součástí starší stavby.
Poklady: V hoře prý spí vojsko (podobně jako v Blaníku) nebo jsou tam ukryty poklady hlídané lvem a lvicí.

🌳 Příroda a parky

V roce 2025 je Vyšehrad vyhledáván pro své parky (Vyšehradské sady, Štulcovy sady, Karlachovy sady).

Nabízí jedny z nejkrásnějších výhledů na Prahu (na Hradčany, na Vltavu a Podolí).
Svahy Vyšehradu jsou chráněnou přírodní památkou (výskyt vzácných teplomilných rostlin a hmyzu).

🚇 Doprava a okolí v roce 2025

Vyšehrad není izolovaný, ale je součástí tepajícího města.

Metro: Stanice Vyšehrad (linka C) leží přímo u Kongresového centra, u paty hradeb. Most metra přes Nuselské údolí (Nuselský most) ústí přímo do masivu Vyšehradu.
Železniční most: V letech 2024–2025 vrcholila debata o budoucnosti železničního mostu pod Vyšehradem. Byla vybrána varianta (v závislosti na aktuálním stavu v prosinci 2025 buď rekonstrukce stávajícího, nebo výstavba nového mostu při zachování památkové hodnoty), která respektuje panorama Vyšehradu jako dominanty.
Podolí a Výtoň: Nábřeží pod Vyšehradem (Rašínovo nábřeží, Podolské nábřeží) je populární promenádou s cyklostezkami a farmářskými trhy na Náplavce.

🎭 Kultura a život

Letní scéna Vyšehrad: V letních měsících funguje v areálu amfiteátr, kde hrají přední česká divadla (např. Studio DVA).
Jedličkův ústav: V těsné blízkosti Vyšehradu sídlí toto významné zařízení pro osoby s tělesným postižením, s nímž je lokalita spjata.

🤓 Sekce "Pro laiky"

Co je to Vyšehrad a proč tam jít?

Vyšehrad je ta "druhá velká skála" v Praze, naproti Pražskému hradu. 1. Proč je důležitý: Podle pověstí tam bydlela kněžna Libuše a předpověděla Prahu. Je to "kolébka Čechů". 2. Co tam uvidíte: Obrovské hradby (je to bývalá pevnost), kostel se dvěma děravými věžemi a hřbitov, kde leží Karel Gott, Dvořák a Smetana. 3. Tajný tip: Jděte do podzemí (Gorlice) podívat se na originální sochy z Karlova mostu, které tam jsou schované před deštěm. 4. Výhledy: Je odtud nejhezčí pohled na Vltavu a západ slunce. 5. Klid: Na rozdíl od Hradu, kde jsou davy turistů, je na Vyšehradě klid a park.

📊 Statistika

Rozloha areálu: Cca 36 hektarů.
Obvod hradeb: Přibližně 1,5 km.
Výška věží baziliky: 58 metrů.
Počet pohřbených na hřbitově: Cca 600 významných osobností (celkem hrobů mnohem více).

📑 Zdroje

Oficiální web Národní kulturní památky Vyšehrad
Památkový katalog NPÚ: Areál Vyšehradu
Nechvátal, Bořivoj. Vyšehrad: Průvodce. (Základní archeologická a historická práce).
Jirásek, Alois. Staré pověsti české. (Zdroj legend).
Archivní materiály Odboru památkové péče MHMP (rekonstrukce hradeb 2020–2025).

@@ Řádek 33: / Řádek 33: @@
 === Pravěk a pověsti vs. realita ===
 Zatímco legendy (Staré pověsti české) kladou založení Vyšehradu do nejstarších dob (před založením Pražského hradu), archeologické výzkumy ukazují opak.
-* **Osídlení:** První stopy osídlení pocházejí z eneolitu a doby bronzové, ale šlo o běžná sídliště, nikoliv mocenské centrum.
+* '''Osídlení:''' První stopy osídlení pocházejí z eneolitu a doby bronzové, ale šlo o běžná sídliště, nikoliv mocenské centrum.
-* **Vznik hradiště:** Skutečné hradiště vzniklo až v polovině **10. století**, tedy v době, kdy už Pražský hrad fungoval. Původně sloužilo jako předsunutá strážní pevnost kontrolující Vltavu a cestu na jih.
+* '''Vznik hradiště:** Skutečné hradiště vzniklo až v polovině **10. století''', tedy v době, kdy už Pražský hrad fungoval. Původně sloužilo jako předsunutá strážní pevnost kontrolující Vltavu a cestu na jih.
-* **Mincovna:** Již na konci 10. století (za Boleslava II.) se zde razily mince (denáry), což svědčí o rostoucím významu.
+* '''Mincovna:''' Již na konci 10. století (za Boleslava II.) se zde razily mince (denáry), což svědčí o rostoucím významu.
 === Zlatý věk: Sídlo krále (11. a 12. století) ===
-Nejslavnější éra středověkého Vyšehradu nastala ve 2. polovině 11. století za vlády knížete (a později prvního krále) '''[[Vratislav II.|Vratislava II.]]'''* **Spor s biskupem:** Vratislav II. měl spory s pražským biskupem Jaromírem (svým bratrem), který sídlil na Pražském hradě. Aby se vyhnul konfliktům, přenesl své sídlo na Vyšehrad.
+Nejslavnější éra středověkého Vyšehradu nastala ve 2. polovině 11. století za vlády knížete (a později prvního krále) '''[[Vratislav II.|Vratislava II.]]'''* '''Spor s biskupem:''' Vratislav II. měl spory s pražským biskupem Jaromírem (svým bratrem), který sídlil na Pražském hradě. Aby se vyhnul konfliktům, přenesl své sídlo na Vyšehrad.
-* **Výstavba:** Vratislav II. vybudoval kamenný palác, baziliku sv. Vavřince, rotundu sv. Martina a především původní **baziliku sv. Petra a Pavla**.
+* '''Výstavba:** Vratislav II. vybudoval kamenný palác, baziliku sv. Vavřince, rotundu sv. Martina a především původní **baziliku sv. Petra a Pavla'''.
-* **Kapitula:** V roce [[1070]] založil **Královskou kolegiátní kapitulu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě**. Tato instituce byla vyňata z pravomoci pražského biskupa a podléhala přímo papeži ("exempce"), což Vratislavovi zajistilo nezávislost.
+* '''Kapitula:** V roce [[1070]] založil **Královskou kolegiátní kapitulu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě'''. Tato instituce byla vyňata z pravomoci pražského biskupa a podléhala přímo papeži ("exempce"), což Vratislavovi zajistilo nezávislost.
 * Vyšehrad zůstal sídlem panovníků až do smrti [[Soběslav I.|Soběslava I.]] (1140). Poté se dvůr vrátil na Pražský hrad a Vyšehrad začal ztrácet na významu.
 === Karel IV. a "Korunovační cesta" (14. století) ===
 Císař [[Karel IV.]] si byl vědom symbolického významu Vyšehradu jako sídla jeho přemyslovských předků.
-* **Přestavba:** Dal Vyšehrad velkoryse přestavět. Vznikly nové gotické hradby (např. brána Špička), královský palác a bazilika byla gotizována.
+* '''Přestavba:''' Dal Vyšehrad velkoryse přestavět. Vznikly nové gotické hradby (např. brána Špička), královský palác a bazilika byla gotizována.
-* **Korunovační řád:** Karel IV. stanovil, že každý nový český král musí v předvečer korunovace vykonat pouť na Vyšehrad, poklonit se lýkovým střevícům Přemysla Oráče (které zde byly uchovávány) a teprve poté se vydat na procesí na Pražský hrad. Tím propojil Lucemburky s tradicí Přemyslovců.
+* '''Korunovační řád:''' Karel IV. stanovil, že každý nový český král musí v předvečer korunovace vykonat pouť na Vyšehrad, poklonit se lýkovým střevícům Přemysla Oráče (které zde byly uchovávány) a teprve poté se vydat na procesí na Pražský hrad. Tím propojil Lucemburky s tradicí Přemyslovců.
 === Husitská zkáza a úpadek (15. století) ===
@@ Řádek 54: / Řádek 54: @@
 === Barokní pevnost (17. – 19. století) ===
-Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] se Habsburkové rozhodli přebudovat Prahu na pevnost. Vyšehrad byl vybrán jako ideální místo pro **citadelu** (hlavní pevnostní bod).
+Po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] se Habsburkové rozhodli přebudovat Prahu na pevnost. Vyšehrad byl vybrán jako ideální místo pro '''citadelu''' (hlavní pevnostní bod).
-* **Vystěhování:** Původní obyvatelé byli vystěhováni, domy zbourány.
+* '''Vystěhování:''' Původní obyvatelé byli vystěhováni, domy zbourány.
-* **Opevnění:** Od roku [[1654]] byly budovány mohutné barokní hradby z cihel, bastiony a kasematy, které vidíme dodnes. Vyšehrad se stal uzavřeným vojenským objektem pod správou armády.
+* '''Opevnění:''' Od roku [[1654]] byly budovány mohutné barokní hradby z cihel, bastiony a kasematy, které vidíme dodnes. Vyšehrad se stal uzavřeným vojenským objektem pod správou armády.
 * Pevnost nebyla nikdy vojensky využita (Prusové ji v roce 1744 obsadili bez boje), ale její existence zakonzervovala prostor a zabránila moderní zástavbě.
 === Národní obrození a současnost ===
 V 19. století, s nástupem národního obrození, se z Vyšehradu stal mýtus. Vlastenci zde hledali kořeny národa.
-* **1866:** Pevnost byla zrušena.
+* '''1866:''' Pevnost byla zrušena.
-* **1883:** Vyšehrad byl připojen k Praze jako VI. čtvrť.
+* '''1883:''' Vyšehrad byl připojen k Praze jako VI. čtvrť.
-* **Pohřebiště:** Vznikla myšlenka národního pohřebiště. Hřbitov byl rozšířen a postavena hrobka [[Slavín]].
+* '''Pohřebiště:''' Vznikla myšlenka národního pohřebiště. Hřbitov byl rozšířen a postavena hrobka [[Slavín]].
-* **Regotizace:** Bazilika sv. Petra a Pavla byla přestavěna do dnešní novogotické podoby (J. Mocker).
+* '''Regotizace:''' Bazilika sv. Petra a Pavla byla přestavěna do dnešní novogotické podoby (J. Mocker).
 == 🏰 Architektura a památky ==
@@ Řádek 72: / Řádek 72: @@
 === Bazilika svatého Petra a Pavla ===
 Dominanta, jejíž dvě novogotické věže (tzv. "falešné", průhledné věže z roku 1903) jsou viditelné z celé Prahy.
-* **Interiér:** Unikátní secesní výmalba (František a Marie Urbanovi), která pokrývá každý centimetr stěn.
+* '''Interiér:''' Unikátní secesní výmalba (František a Marie Urbanovi), která pokrývá každý centimetr stěn.
-* **Pokladnice:** Ukrývá vzácné textilie a relikviáře.
+* '''Pokladnice:''' Ukrývá vzácné textilie a relikviáře.
-* **Zvonohra:** Ve věžích je umístěna zvonohra, která hraje melodie (např. Vltavu) v pravidelných intervalech.
+* '''Zvonohra:''' Ve věžích je umístěna zvonohra, která hraje melodie (např. Vltavu) v pravidelných intervalech.
 === Rotunda svatého Martina ===
@@ Řádek 83: / Řádek 83: @@
 === Vyšehradský hřbitov a Slavín ===
 Místo odpočinku cca 600 významných osobností české historie.
-* **[[Slavín]]:** Společná hrobka největších velikánů. Je zde pohřben např. [[Alfons Mucha]], [[Ema Destinnová]], [[Josef Václav Myslbek]]. Na vrcholu je socha "Genia národa".
+* '''[[Slavín]]:''' Společná hrobka největších velikánů. Je zde pohřben např. [[Alfons Mucha]], [[Ema Destinnová]], [[Josef Václav Myslbek]]. Na vrcholu je socha "Genia národa".
-* **Hřbitov:** Mimo Slavín zde leží [[Antonín Dvořák]], [[Bedřich Smetana]], [[Karel Čapek]], [[Božena Němcová]] (symbolický hrob, leží jinde?), [[Milada Horáková]] (kenotaf - symbolický hrob) a od roku 2019 také [[Karel Gott]] (jehož hrob se stal poutním místem).
+* '''Hřbitov:''' Mimo Slavín zde leží [[Antonín Dvořák]], [[Bedřich Smetana]], [[Karel Čapek]], [[Božena Němcová]] (symbolický hrob, leží jinde?), [[Milada Horáková]] (kenotaf - symbolický hrob) a od roku 2019 také [[Karel Gott]] (jehož hrob se stal poutním místem).
 === Pevnostní systém (Kasematy a Gorlice) ===
 Uvnitř barokních hradeb se nachází systém chodeb (kasemat).
-* **Gorlice:** Obrovský podzemní sál (330 m²), který sloužil jako shromaždiště vojska a sklad munice. Dnes jsou zde umístěny **originály barokních soch z Karlova mostu** (např. sv. Luitgarda od Matyáše Bernarda Brauna), aby byly chráněny před povětrnostními vlivy.
+* '''Gorlice:** Obrovský podzemní sál (330 m²), který sloužil jako shromaždiště vojska a sklad munice. Dnes jsou zde umístěny **originály barokních soch z Karlova mostu''' (např. sv. Luitgarda od Matyáše Bernarda Brauna), aby byly chráněny před povětrnostními vlivy.
 === Další objekty ===
-* **Leopoldova brána:** Krásná barokní brána, vstup od Pankráce.
+* '''Leopoldova brána:''' Krásná barokní brána, vstup od Pankráce.
-* **Táborská brána:** Vstup od Kongresového centra.
+* '''Táborská brána:''' Vstup od Kongresového centra.
-* **Cihelná brána:** Vstup z Vratislavovy ulice, uvnitř je expozice Pevnost Vyšehrad.
+* '''Cihelná brána:''' Vstup z Vratislavovy ulice, uvnitř je expozice Pevnost Vyšehrad.
-* **Vyšehradská skála a Libušina lázeň:** Zřícenina gotické hlásky na skále nad řekou, opředená pověstmi.
+* '''Vyšehradská skála a Libušina lázeň:''' Zřícenina gotické hlásky na skále nad řekou, opředená pověstmi.
-* **Staré purkrabství:** Dnes sál pro kulturní akce.
+* '''Staré purkrabství:''' Dnes sál pro kulturní akce.
 == 👻 Pověsti a legendy ==
@@ Řádek 101: / Řádek 101: @@
 Vyšehrad je mytologickým středem Čech.
-* **O Horymírovi a Šemíkovi:** Vladyka Horymír byl odsouzen k smrti knížetem Křesomyslem. Jako poslední přání se chtěl projet na svém koni Šemíkovi. Kůň se rozběhl a skočil z vyšehradských hradeb do Vltavy. Horymír se zachránil a dostal milost, ale Šemík na následky skoku zemřel (pohřben v Neumětelích).
+* '''O Horymírovi a Šemíkovi:''' Vladyka Horymír byl odsouzen k smrti knížetem Křesomyslem. Jako poslední přání se chtěl projet na svém koni Šemíkovi. Kůň se rozběhl a skočil z vyšehradských hradeb do Vltavy. Horymír se zachránil a dostal milost, ale Šemík na následky skoku zemřel (pohřben v Neumětelích).
-* **Čertův sloup:** V parku za bazilikou stojí tři kusy rozlomeného sloupu. Podle legendy se čert Zadan vsadil s knězem, že donese sloup z Říma dříve, než kněz doslouží mši. Čert to nestihl (zdržel ho svatý Petr) a vzteky mrštil sloupem o střechu kostela. Geologicky jde o granodiorit, pravděpodobně z lomu u Krhanic, a sloup byl zřejmě součástí starší stavby.
+* '''Čertův sloup:''' V parku za bazilikou stojí tři kusy rozlomeného sloupu. Podle legendy se čert Zadan vsadil s knězem, že donese sloup z Říma dříve, než kněz doslouží mši. Čert to nestihl (zdržel ho svatý Petr) a vzteky mrštil sloupem o střechu kostela. Geologicky jde o granodiorit, pravděpodobně z lomu u Krhanic, a sloup byl zřejmě součástí starší stavby.
-* **Poklady:** V hoře prý spí vojsko (podobně jako v Blaníku) nebo jsou tam ukryty poklady hlídané lvem a lvicí.
+* '''Poklady:''' V hoře prý spí vojsko (podobně jako v Blaníku) nebo jsou tam ukryty poklady hlídané lvem a lvicí.
 == 🌳 Příroda a parky ==
@@ Řádek 115: / Řádek 115: @@
 Vyšehrad není izolovaný, ale je součástí tepajícího města.
-* **Metro:** Stanice [[Vyšehrad (stanice metra)|Vyšehrad]] (linka C) leží přímo u [[Kongresové centrum Praha|Kongresového centra]], u paty hradeb. Most metra přes Nuselské údolí (Nuselský most) ústí přímo do masivu Vyšehradu.
+* '''Metro:''' Stanice [[Vyšehrad (stanice metra)|Vyšehrad]] (linka C) leží přímo u [[Kongresové centrum Praha|Kongresového centra]], u paty hradeb. Most metra přes Nuselské údolí (Nuselský most) ústí přímo do masivu Vyšehradu.
-* **Železniční most:** V letech 2024–2025 vrcholila debata o budoucnosti železničního mostu pod Vyšehradem. Byla vybrána varianta (v závislosti na aktuálním stavu v prosinci 2025 buď rekonstrukce stávajícího, nebo výstavba nového mostu při zachování památkové hodnoty), která respektuje panorama Vyšehradu jako dominanty.
+* '''Železniční most:''' V letech 2024–2025 vrcholila debata o budoucnosti železničního mostu pod Vyšehradem. Byla vybrána varianta (v závislosti na aktuálním stavu v prosinci 2025 buď rekonstrukce stávajícího, nebo výstavba nového mostu při zachování památkové hodnoty), která respektuje panorama Vyšehradu jako dominanty.
-* **Podolí a Výtoň:** Nábřeží pod Vyšehradem (Rašínovo nábřeží, Podolské nábřeží) je populární promenádou s cyklostezkami a farmářskými trhy na Náplavce.
+* '''Podolí a Výtoň:''' Nábřeží pod Vyšehradem (Rašínovo nábřeží, Podolské nábřeží) je populární promenádou s cyklostezkami a farmářskými trhy na Náplavce.
 == 🎭 Kultura a život ==
-* **Letní scéna Vyšehrad:** V letních měsících funguje v areálu amfiteátr, kde hrají přední česká divadla (např. Studio DVA).
+* '''Letní scéna Vyšehrad:''' V letních měsících funguje v areálu amfiteátr, kde hrají přední česká divadla (např. Studio DVA).
-* **Jedličkův ústav:** V těsné blízkosti Vyšehradu sídlí toto významné zařízení pro osoby s tělesným postižením, s nímž je lokalita spjata.
+* '''Jedličkův ústav:''' V těsné blízkosti Vyšehradu sídlí toto významné zařízení pro osoby s tělesným postižením, s nímž je lokalita spjata.
 == 🤓 Sekce "Pro laiky" ==
@@ Řádek 129: / Řádek 129: @@
 Vyšehrad je ta "druhá velká skála" v Praze, naproti Pražskému hradu.
-.  **Proč je důležitý:** Podle pověstí tam bydlela kněžna Libuše a předpověděla Prahu. Je to "kolébka Čechů".
+.  '''Proč je důležitý:''' Podle pověstí tam bydlela kněžna Libuše a předpověděla Prahu. Je to "kolébka Čechů".
-.  **Co tam uvidíte:** Obrovské hradby (je to bývalá pevnost), kostel se dvěma děravými věžemi a hřbitov, kde leží Karel Gott, Dvořák a Smetana.
+.  '''Co tam uvidíte:''' Obrovské hradby (je to bývalá pevnost), kostel se dvěma děravými věžemi a hřbitov, kde leží Karel Gott, Dvořák a Smetana.
-.  **Tajný tip:** Jděte do podzemí (Gorlice) podívat se na originální sochy z Karlova mostu, které tam jsou schované před deštěm.
+.  '''Tajný tip:''' Jděte do podzemí (Gorlice) podívat se na originální sochy z Karlova mostu, které tam jsou schované před deštěm.
-.  **Výhledy:** Je odtud nejhezčí pohled na Vltavu a západ slunce.
+.  '''Výhledy:''' Je odtud nejhezčí pohled na Vltavu a západ slunce.
-.  **Klid:** Na rozdíl od Hradu, kde jsou davy turistů, je na Vyšehradě klid a park.
+.  '''Klid:''' Na rozdíl od Hradu, kde jsou davy turistů, je na Vyšehradě klid a park.
 == 📊 Statistika ==
-* **Rozloha areálu:** Cca 36 hektarů.
+* '''Rozloha areálu:''' Cca 36 hektarů.
-* **Obvod hradeb:** Přibližně 1,5 km.
+* '''Obvod hradeb:''' Přibližně 1,5 km.
-* **Výška věží baziliky:** 58 metrů.
+* '''Výška věží baziliky:''' 58 metrů.
-* **Počet pohřbených na hřbitově:** Cca 600 významných osobností (celkem hrobů mnohem více).
+* '''Počet pohřbených na hřbitově:''' Cca 600 významných osobností (celkem hrobů mnohem více).
 == 📑 Zdroje ==