Tepna Náchod: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Podnik | Název = Tepna, národní podnik | Obrázek = Tepna_Nachod_demolice_2013.jpg | Popis = Demolice hlavního závodu v Plhově v roce 2013, symbolický konec jedné éry. | Osud = Zánik (konkurz, likvidace) | Založení = 1946 (jako národní podnik), 1949 (pod názvem Tepna) | Zánik = 2006 (vyhlášení konkurzu), 2013 (demolice hlavního areálu) | Sídlo = Náchod, Československo / Česko…“ |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
=== Znárodnění a fúze === | === Znárodnění a fúze === | ||
Bezprostředně po druhé světové válce a zejména po únoru 1948 stát převzal kontrolu nad klíčovým průmyslem. V Náchodě došlo k bezprecedentnímu spojení: | Bezprostředně po druhé světové válce a zejména po únoru 1948 stát převzal kontrolu nad klíčovým průmyslem. V Náchodě došlo k bezprecedentnímu spojení: | ||
* | * '''Mautnerovy textilní závody (Plhov):''' Největší a nejmodernější areál u nádraží. | ||
* | * '''Josef Bartoň a synové (Staré Město, Bražec):''' Továrny rodiny Bartoňů-Dobenína. | ||
* | * '''Hermann Katzau a další:''' Menší provozy. | ||
Všechny tyto subjekty byly sloučeny. V roce | Všechny tyto subjekty byly sloučeny. V roce '''1949''' byl pro tento konglomerát vybrán název '''Tepna'''. Název měl symbolizovat, že textilní průmysl je "tepnou" socialismu a života v regionu. | ||
=== Struktura podniku === | === Struktura podniku === | ||
Tepna nebyla jen jedna továrna. Byl to obří organismus (VHJ – Výrobní hospodářská jednotka), který zahrnoval: | Tepna nebyla jen jedna továrna. Byl to obří organismus (VHJ – Výrobní hospodářská jednotka), který zahrnoval: | ||
* | * '''Závod 01 (Náchod-Plhov):''' Ředitelství, přádelna, tkalcovna. | ||
* | * '''Závod 02 (Náchod-Bartoňovy závody):''' Úpravna, barevna. | ||
* | * '''Pobočné závody:''' Hronov (přádelna), Police nad Metují, Meziměstí a další. | ||
V dobách největšího rozmachu v 60. až 80. letech zaměstnával podnik (včetně poboček) tisíce lidí (údaje kolísají mezi 5 000 až 11 000 v závislosti na zahrnutých provozech). | V dobách největšího rozmachu v 60. až 80. letech zaměstnával podnik (včetně poboček) tisíce lidí (údaje kolísají mezi 5 000 až 11 000 v závislosti na zahrnutých provozech). | ||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
Pro Náchod znamenala Tepna jistotu. | Pro Náchod znamenala Tepna jistotu. | ||
* | * '''Výroba:''' Podnik chrlil miliony metrů látek ročně. Specialitou byly košiloviny, damašky, popelíny a technické tkaniny. | ||
* | * '''Export:''' Velká část produkce směřovala do [[Sovětský svaz|SSSR]] a zemí [[RVHP]], ale kvalitní látky se vyvážely i na Západ (často pod značkou [[Centrotex]]). | ||
* | * '''Sociální role:''' Tepna fungovala jako "stát ve státě". Měla vlastní učiliště, stavěla panelová sídliště (např. sídliště Plhov), provozovala podnikové jesle, jídelny, zdravotní středisko a rekreační chaty v Krkonoších. | ||
* | * '''Kultura:''' Podnikový klub Tepna byl centrem kulturního života. | ||
== 📉 Pád a agonie (1990–2006) == | == 📉 Pád a agonie (1990–2006) == | ||
| Řádek 55: | Řádek 55: | ||
=== Ztráta trhů a privatizace === | === Ztráta trhů a privatizace === | ||
Rozpad RVHP znamenal okamžitou ztrátu hlavního odbytiště. Západní trhy byly náročné na kvalitu a design, asijská konkurence drtila cenou. | Rozpad RVHP znamenal okamžitou ztrátu hlavního odbytiště. Západní trhy byly náročné na kvalitu a design, asijská konkurence drtila cenou. | ||
* | * '''Kupónová privatizace:''' Tepna prošla privatizací, ale akcionářská struktura byla roztříštěná a chyběl strategický partner s kapitálem. | ||
* | * '''Restituční nároky:''' Části majetku se domáhali potomci původních vlastníků (Bartoňové), což komplikovalo investice (nakonec byly restituce vyřešeny finančně nebo vydáním jiných objektů, ale továrny jako celek zůstaly v problémech). | ||
=== Tunelování a úpadek === | === Tunelování a úpadek === | ||
V 90. letech se střídala vedení, probíhaly pokusy o restrukturalizaci (rozdělení na Tepna Náchod a Tepna Preciosa), ale dluhy narůstaly. Objevovala se podezření z tunelování (vyvádění majetku). | V 90. letech se střídala vedení, probíhaly pokusy o restrukturalizaci (rozdělení na Tepna Náchod a Tepna Preciosa), ale dluhy narůstaly. Objevovala se podezření z tunelování (vyvádění majetku). | ||
* Výroba se postupně utlumovala, haly se vyprazdňovaly, zaměstnanci byli propouštěni. | * Výroba se postupně utlumovala, haly se vyprazdňovaly, zaměstnanci byli propouštěni. | ||
* V roce | * V roce '''2006''' byl na podnik prohlášen konkurz. To byl definitivní konec výroby. | ||
== 🏗️ Demolice a "díra" v centru (2013) == | == 🏗️ Demolice a "díra" v centru (2013) == | ||
| Řádek 67: | Řádek 67: | ||
Areál v Plhově (bývalá Mautnerka) se stal největším brownfieldem ve městě. | Areál v Plhově (bývalá Mautnerka) se stal největším brownfieldem ve městě. | ||
* Vlastníkem se stala developerská skupina, která plánovala výstavbu obchodního centra. | * Vlastníkem se stala developerská skupina, která plánovala výstavbu obchodního centra. | ||
* | * '''Rok 2013:''' Došlo k masivní demolici. K zemi šly historické haly, komíny i správní budovy. Zůstalo jen torzo jedné budovy a obrovská planina uprostřed města. | ||
* | * '''Spory:''' Následovala léta sporů mezi městem, investorem (JTH) a veřejností o to, co má na místě vzniknout. Obyvatelé se obávali "hypermarketového pekla" a dopravního kolapsu. | ||
== 🌆 Nová čtvrť: Tepna v roce 2025 == | == 🌆 Nová čtvrť: Tepna v roce 2025 == | ||
| Řádek 79: | Řádek 79: | ||
=== Spolkový dům a kultura === | === Spolkový dům a kultura === | ||
Město Náchod (pod vedením starosty [[Jan Birke|Jana Birkeho]] a jeho nástupců) odkoupilo část pozemků ("horní část" blíže k zámku). | Město Náchod (pod vedením starosty [[Jan Birke|Jana Birkeho]] a jeho nástupců) odkoupilo část pozemků ("horní část" blíže k zámku). | ||
* | * '''Vize:''' Vznikla zde nová městská čtvrť s důrazem na veřejné funkce. | ||
* | * '''Spolkový dům (2024/2025):''' V roce 2025 je dokončena (nebo ve finální fázi) výstavba multifunkčního Spolkového domu, který slouží náchodským spolkům, kroužkům a kulturním akcím. Nahrazuje tak staré, nevyhovující prostory ve městě. | ||
* | * '''Bydlení:''' V oblasti vznikají i nové rezidenční kapacity, které těží z blízkosti centra a výhledu na zámek. | ||
=== Doprava === | === Doprava === | ||
Revitalizace Tepny byla koordinována s výstavbou | Revitalizace Tepny byla koordinována s výstavbou '''obchvatu Náchoda''' (dokončovaného v roce 2025). Vznikly nové kruhové objezdy a propojky, které integrovaly bývalou továrnu do organismu města. | ||
== 🏭 Architektonické dědictví == | == 🏭 Architektonické dědictví == | ||
Ačkoliv většina továren zmizela, některé stopy zůstaly: | Ačkoliv většina továren zmizela, některé stopy zůstaly: | ||
* | * '''Mautnerova vila:''' Stojí v blízkosti bývalého areálu v Plhově. | ||
* | * '''Dělnické kolonie:''' Řadové domky "na Letné" nebo v okolí staré nemocnice jsou dodnes obydlené a tvoří specifický urbanistický celek. | ||
* | * '''Komín:''' V některých vizualizacích se počítalo se zachováním jednoho komína jako mementa, ale realita demolic byla neúprosná. | ||
== 🤓 Sekce "Pro laiky" == | == 🤓 Sekce "Pro laiky" == | ||
| Řádek 97: | Řádek 97: | ||
'''Co to byla ta Tepna?''' | '''Co to byla ta Tepna?''' | ||
1. | 1. '''Gigant:''' Byla to "mega-továrna". V Náchodě v ní pracoval skoro každý. Když se ráno střídaly směny, ulice byly černé od lidí. | ||
2. | 2. '''Hluk:''' Starousedlíci vzpomínají na neustálý hukot stavů, který byl slyšet i venku ("klapatka"). | ||
3. | 3. '''Všechno pro všechny:''' Podnik se staral o lidi od kolébky (jesle) až do hrobu. Měli byty, doktory, rekreace. | ||
4. | 4. '''Konec:''' Po revoluci přišly levné hadry z Číny a Tepna zkrachovala. Továrnu zbourali a teď je tam Kaufland a nové domy. | ||
5. | 5. '''Jméno:''' Jmenovalo se to Tepna, protože textil byl "krví" (tepnou) celého kraje. | ||
== 📊 Statistika == | == 📊 Statistika == | ||
* | * '''Rozloha areálu Plhov:''' Cca 6 hektarů. | ||
* | * '''Roční produkce (80. léta):''' Desítky milionů metrů tkanin. | ||
* | * '''Počet zaměstnanců (rok 1989):''' Cca 3 500 (pouze v Náchodě). | ||
* | * '''Výška komína (zbouraného):''' 70 metrů. | ||
== 📑 Zdroje == | == 📑 Zdroje == | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2026, 06:21
Obsah boxu
Tepna Náchod (oficiálně Tepna, národní podnik, později státní podnik a a.s.) byl v druhé polovině 20. století jedním z nejvýznamnějších bavlnářských podniků v Československu. Sídlil v Náchodě, ale jeho závody byly rozesety po celém regionu severovýchodních Čech (Hronov, Police nad Metují, Velké Poříčí).
Podnik vznikl po komunistickém převratu v roce 1948 sloučením (znárodněním) do té doby konkurenčních továren velkoprůmyslníků, jako byli Bartoňové z Dobenína, Mautnerové či Katzauové. Po čtyři desetiletí byla Tepna ekonomickým srdcem regionu – zaměstnávala celé generace rodin, stavěla byty, jesle i rekreační střediska. Po roce 1989 však nedokázala čelit ztrátě východních trhů a levné asijské konkurenci. Její agonie skončila v roce 2006 krachem. Demolice hlavního závodu v roce 2013 změnila panorama Náchoda a otevřela cestu k revitalizaci území, která v roce 2025 dospěla do finální fáze.
🏭 Vznik kolosu: Konec starých rodů
Historie Tepny se nezačala psát v roce 1948, ale navázala na století tradice.
Znárodnění a fúze
Bezprostředně po druhé světové válce a zejména po únoru 1948 stát převzal kontrolu nad klíčovým průmyslem. V Náchodě došlo k bezprecedentnímu spojení:
- Mautnerovy textilní závody (Plhov): Největší a nejmodernější areál u nádraží.
- Josef Bartoň a synové (Staré Město, Bražec): Továrny rodiny Bartoňů-Dobenína.
- Hermann Katzau a další: Menší provozy.
Všechny tyto subjekty byly sloučeny. V roce 1949 byl pro tento konglomerát vybrán název Tepna. Název měl symbolizovat, že textilní průmysl je "tepnou" socialismu a života v regionu.
Struktura podniku
Tepna nebyla jen jedna továrna. Byl to obří organismus (VHJ – Výrobní hospodářská jednotka), který zahrnoval:
- Závod 01 (Náchod-Plhov): Ředitelství, přádelna, tkalcovna.
- Závod 02 (Náchod-Bartoňovy závody): Úpravna, barevna.
- Pobočné závody: Hronov (přádelna), Police nad Metují, Meziměstí a další.
V dobách největšího rozmachu v 60. až 80. letech zaměstnával podnik (včetně poboček) tisíce lidí (údaje kolísají mezi 5 000 až 11 000 v závislosti na zahrnutých provozech).
🛠️ Zlatá éra socialismu (1950–1989)
Pro Náchod znamenala Tepna jistotu.
- Výroba: Podnik chrlil miliony metrů látek ročně. Specialitou byly košiloviny, damašky, popelíny a technické tkaniny.
- Export: Velká část produkce směřovala do SSSR a zemí RVHP, ale kvalitní látky se vyvážely i na Západ (často pod značkou Centrotex).
- Sociální role: Tepna fungovala jako "stát ve státě". Měla vlastní učiliště, stavěla panelová sídliště (např. sídliště Plhov), provozovala podnikové jesle, jídelny, zdravotní středisko a rekreační chaty v Krkonoších.
- Kultura: Podnikový klub Tepna byl centrem kulturního života.
📉 Pád a agonie (1990–2006)
Po sametové revoluci v roce 1989 se gigant začal otřásat v základech.
Ztráta trhů a privatizace
Rozpad RVHP znamenal okamžitou ztrátu hlavního odbytiště. Západní trhy byly náročné na kvalitu a design, asijská konkurence drtila cenou.
- Kupónová privatizace: Tepna prošla privatizací, ale akcionářská struktura byla roztříštěná a chyběl strategický partner s kapitálem.
- Restituční nároky: Části majetku se domáhali potomci původních vlastníků (Bartoňové), což komplikovalo investice (nakonec byly restituce vyřešeny finančně nebo vydáním jiných objektů, ale továrny jako celek zůstaly v problémech).
Tunelování a úpadek
V 90. letech se střídala vedení, probíhaly pokusy o restrukturalizaci (rozdělení na Tepna Náchod a Tepna Preciosa), ale dluhy narůstaly. Objevovala se podezření z tunelování (vyvádění majetku).
- Výroba se postupně utlumovala, haly se vyprazdňovaly, zaměstnanci byli propouštěni.
- V roce 2006 byl na podnik prohlášen konkurz. To byl definitivní konec výroby.
🏗️ Demolice a "díra" v centru (2013)
Areál v Plhově (bývalá Mautnerka) se stal největším brownfieldem ve městě.
- Vlastníkem se stala developerská skupina, která plánovala výstavbu obchodního centra.
- Rok 2013: Došlo k masivní demolici. K zemi šly historické haly, komíny i správní budovy. Zůstalo jen torzo jedné budovy a obrovská planina uprostřed města.
- Spory: Následovala léta sporů mezi městem, investorem (JTH) a veřejností o to, co má na místě vzniknout. Obyvatelé se obávali "hypermarketového pekla" a dopravního kolapsu.
🌆 Nová čtvrť: Tepna v roce 2025
Po letech stagnace, kdy plocha sloužila jako provizorní parkoviště nebo místo pro cirkusy, se situace kolem roku 2020 pohnula.
Obchodní centrum a služby
V severní části areálu vyrostlo obchodní centrum (Kaufland a retail park), které je v roce 2025 již zaběhlé. Architektonicky nejde o skvost, ale urbanisticky zaplnilo prázdný prostor.
Spolkový dům a kultura
Město Náchod (pod vedením starosty Jana Birkeho a jeho nástupců) odkoupilo část pozemků ("horní část" blíže k zámku).
- Vize: Vznikla zde nová městská čtvrť s důrazem na veřejné funkce.
- Spolkový dům (2024/2025): V roce 2025 je dokončena (nebo ve finální fázi) výstavba multifunkčního Spolkového domu, který slouží náchodským spolkům, kroužkům a kulturním akcím. Nahrazuje tak staré, nevyhovující prostory ve městě.
- Bydlení: V oblasti vznikají i nové rezidenční kapacity, které těží z blízkosti centra a výhledu na zámek.
Doprava
Revitalizace Tepny byla koordinována s výstavbou obchvatu Náchoda (dokončovaného v roce 2025). Vznikly nové kruhové objezdy a propojky, které integrovaly bývalou továrnu do organismu města.
🏭 Architektonické dědictví
Ačkoliv většina továren zmizela, některé stopy zůstaly:
- Mautnerova vila: Stojí v blízkosti bývalého areálu v Plhově.
- Dělnické kolonie: Řadové domky "na Letné" nebo v okolí staré nemocnice jsou dodnes obydlené a tvoří specifický urbanistický celek.
- Komín: V některých vizualizacích se počítalo se zachováním jednoho komína jako mementa, ale realita demolic byla neúprosná.
🤓 Sekce "Pro laiky"
Co to byla ta Tepna?
1. Gigant: Byla to "mega-továrna". V Náchodě v ní pracoval skoro každý. Když se ráno střídaly směny, ulice byly černé od lidí. 2. Hluk: Starousedlíci vzpomínají na neustálý hukot stavů, který byl slyšet i venku ("klapatka"). 3. Všechno pro všechny: Podnik se staral o lidi od kolébky (jesle) až do hrobu. Měli byty, doktory, rekreace. 4. Konec: Po revoluci přišly levné hadry z Číny a Tepna zkrachovala. Továrnu zbourali a teď je tam Kaufland a nové domy. 5. Jméno: Jmenovalo se to Tepna, protože textil byl "krví" (tepnou) celého kraje.
📊 Statistika
- Rozloha areálu Plhov: Cca 6 hektarů.
- Roční produkce (80. léta): Desítky milionů metrů tkanin.
- Počet zaměstnanců (rok 1989): Cca 3 500 (pouze v Náchodě).
- Výška komína (zbouraného): 70 metrů.
📑 Zdroje
- Web města Náchod: Revitalizace území po Tepně
- Muzeum Náchodska: Expozice průmyslu
- Týdeník Náchodsko (Archivní články o demolicích 2013 a výstavbě 2023–2025).
- Jindra, Zdeněk. Průmyslové dědictví Královéhradeckého kraje.
- Tepna Náchod: Historie a současnost (podniková publikace z roku 1979).