Jiří Bartoška

Jiří Bartoška
Celé jméno	Jiří Bartoška
Datum narození	24. března 1947
Místo narození	Děčín, Československo
Datum úmrtí	8. května 2025
Místo úmrtí	Praha, Česko
Příčina úmrtí	rakovina mízních uzlin
Státní příslušnost
Manželka	Andrea Bartošková (archeoložka)
Děti	Jan Bartoška Kateřina Bartošková
Povolání	herec, filmový producent, prezident festivalu
Aktivní od	1972
Aktivní do	2025
Ocenění	Český lev (2016) Medaile Za zásluhy I. stupně (2023) Prezident MFF KV in memoriam

Jiří Bartoška (24. března 1947 Děčín – 8. května 2025 Praha) byl jeden z nejvýznamnějších českých herců přelomu 20. a 21. století, filmový producent a dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary (MFF KV). Byl charismatickou osobností české kultury, známý svým nezaměnitelným hlubokým hlasem, hereckým minimalismem a rolí bonvivána, kterou často přenášel i do civilního života.

V povědomí veřejnosti zůstává zapsán desítkami filmových a televizních rolí, od dramatických postav ve snímcích Je třeba zabít Sekala či Všichni dobří rodáci až po komediální polohy ve filmech Teorie tygra nebo v roli Boha v pohádkách Anděl Páně. Spolu s Evou Zaoralovou se v 90. letech zasloužil o záchranu karlovarského festivalu a jeho proměnu v prestižní mezinárodní přehlídku kategorie A.

Zemřel v květnu 2025 po boji s onkologickým onemocněním. I po jeho smrti zůstal čestným prezidentem karlovarského festivalu in memoriam a jeho odkaz je v českém filmu nadále živý.

👶 Mládí a divadelní začátky

Jiří Bartoška se narodil v Děčíně, ale dětství a dospívání strávil v Pardubicích. Původně neuvažoval o herecké dráze, jeho zájmy směřovaly spíše k výtvarnému umění. Po maturitě však nebyl přijat na kunsthistorii, a tak se rozhodl zkusit štěstí na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně.

Během studia na JAMU se setkal s generací silných hereckých osobností (např. Boleslav Polívka, Miroslav Donutil, Karel Heřmánek), s nimiž ho pojilo celoživotní přátelství a profesní spolupráce. Po absolutoriu v roce 1972 nastoupil do svého prvního angažmá v Divadle na provázku v Brně, které bylo v té době centrem avantgardního divadla.

Pražská éra

V roce 1973 přesídlil do Prahy, kde nastoupil do Činoherního klubu. Později se stal členem souboru Divadla Na zábradlí (1978–1991), kde vytvořil své nejzásadnější divadelní role. V legendární éře režiséra Evalda Schorma hrál například v inscenacích Bratři Karamazovi nebo Maratón.

Po roce 1989 stál u zrodu Divadla Bez zábradlí, které založil společně s Karlem Heřmánkem. Zde působil nejen jako herec, ale v počátcích i jako spoluorganizátor. Z divadelního angažmá se postupně stahoval, aby se mohl věnovat filmu a organizaci karlovarského festivalu.

🎬 Filmová a televizní kariéra

Filmová kariéra Jiřího Bartošky trvala více než pět desetiletí a zahrnuje stovky titulů. Jeho herectví se vyznačovalo úspornými gesty, civilním projevem a schopností vyjádřit emoce pouhým pohledem či intonací hlasu.

70. a 80. léta: Idol a charakterový herec

Ve filmu debutoval v 70. letech. Výrazně na sebe upozornil v dramatu Hřiště (1975) a ve válečném snímku Františka Vláčila Stíny horkého léta (1977), kde ztvárnil partyzána. V této době byl často obsazován do rolí milovníků a stal se jedním z největších mužských sex-symbolů československé kinematografie.

• Osada Havranů (1977) – dobrodružná trilogie z pravěku.
• Sanitka (1984) – role doktora Skalky v kultovním seriálu, která mu přinesla masovou popularitu. Postava, která v seriálu umírá na těžkou nemoc, vyvolala u diváků obrovskou vlnu emocí.
• Cirkus Humberto (1988) – role otce hlavního hrdiny v historické sáze.

90. léta: Zralé herectví

V 90. letech se přehrál do rolí zralých mužů, často s komplikovaným osudem.

• Všichni dobří rodáci (1968/1990) – film trezorového typu, který se k divákům dostal až po revoluci.
• Je třeba zabít Sekala (1998) – za vedlejší roli pátera Flóry byl nominován na Českého lva. Jeho výkon v tomto morálním dramatu je považován za jeden z vrcholů jeho kariéry.
• Příběhy obyčejného šílenství (2005) – role otce hlavního hrdiny v tragikomedii Petra Zelenky.

Pozdní tvorba a role Boha

V posledních dvou dekádách svého života si Jiří Bartoška vybíral role pečlivě. Stal se specialistou na role charismatických autorit.

• Anděl Páně (2005) a Anděl Páně 2 (2016) – jeho ztvárnění Pánaboha v pohádkách Jiřího Stracha se stalo ikonickým. Bartoška pojal roli Boha s laskavou ironií a nadhledem.
• Teorie tygra (2016) – v této road-movie komedii ztvárnil veterináře, který se rozhodne vzepřít dominantní manželce a hledat svobodu. Film měl obrovský divácký úspěch a stal se manifestem "bartoškovského" přístupu k životu.

🎤 Dabing a hlasová tvorba

Specifickou kapitolou Bartoškovy tvorby byl jeho hlas. Jeho hluboký, zastřený baryton byl vyhledáván pro dabing dokumentů i hraných filmů.

• Na cestě: Spolu s Miroslavem Donutilem vytvořil legendární dvojici vypravěčů v cestopisném cyklu České televize. Jejich dialogy, často improvizované či jemně dobírající se jeden druhého, se staly nedílnou součástí pořadu po dobu více než dvaceti let.
• Poslední role (2024–2025): I v závěru života, navzdory nemoci, pracoval hlasem. V roce 2024 namluvil postavu v animovaném filmu Život k sežrání a v roce 2025 dokončil práci na animovaném snímku Nagano – zrození hrdinů, který připomíná úspěch českých hokejistů.

🎥 Prezident MFF Karlovy Vary

Možná nejvýznamnějším odkazem Jiřího Bartošky je jeho působení v čele Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Do funkce prezidenta nastoupil v roce 1994 spolu s filmovou kritičkou Evou Zaoralovou v době, kdy festivalu hrozil zánik nebo ztráta prestiže.

Bartoška dokázal vytvořit z festivalu společenský fenomén. Jeho manažerské schopnosti, kontakty a osobní šarm přitáhly do Karlových Varů nejen sponzory, ale i největší hvězdy světového filmu (Robert De Niro, Johnny Depp, Leonardo DiCaprio, Helen Mirren).

Bartoška byl tváří festivalu, vítal hvězdy na červeném koberci a jeho uvolněná vystoupení při zahajovacích a zakončovacích ceremoniálech (často s moderátorem Markem Ebenem) byla legendární. Slavné byly také festivalové znělky, ve kterých osobně účinkoval a často si v nich dělal legraci sám ze sebe nebo ze své role prezidenta.

🕯 Nemoc a úmrtí (2025)

Jiří Bartoška se v posledních letech života potýkal s vážnými zdravotními problémy. Opakovaně bojoval s rakovinou, která se mu vracela. V roce 2024 se jeho stav zhoršil v souvislosti s recidivou rakoviny mízních uzlin. Navzdory tomu se snažil být aktivní a ještě v roce 2024 se podílel na přípravách 58. ročníku festivalu.

Zemřel dne 8. května 2025 v Praze ve věku 78 let. Jeho smrt zasáhla celou českou kulturní veřejnost i široké publikum.

Poslední rozloučení: Oficiální rozloučení pro veřejnost se konalo 20. května 2025 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Pietního aktu se zúčastnily stovky kolegů, přátel a tisíce fanoušků. Rakev byla vynesena za potlesku přítomných, což je tradiční pocta pro velké herecké osobnosti.

Místo odpočinku: Je pohřben na Šáreckém hřbitově v pražských Dejvicích, v blízkosti dalších významných osobností české kultury.

🌟 Odkaz a pocty (2025–2026)

Smrt Jiřího Bartošky neznamenala konec jeho spojení s karlovarským festivalem ani s českou kulturou.

MFF Karlovy Vary po Bartoškovi

Vedení festivalu rozhodlo, že funkce prezidenta MFF KV nebude bezprostředně po jeho smrti obsazena.

• Prezident in memoriam: Jiří Bartoška zůstal i pro ročníky 2025 a 2026 titulárním prezidentem festivalu, což symbolizuje jeho nenahraditelnost.
• Nové vedení: Faktické organizační otěže převzal tandem, který s Bartoškou léta spolupracoval – výkonný ředitel Kryštof Mucha a umělecký ředitel Karel Och.
• 59. ročník (2025): Festival v červenci 2025 byl oficiálně věnován jeho památce. Celá vizuální stránka a doprovodný program reflektovaly jeho éru.
• Bartoškovo nábřeží: Město Karlovy Vary ve spolupráci s vedením festivalu oznámilo záměr přejmenovat nábřeží u hotelu Thermal na „Bartoškovo nábřeží“, aby trvale připomínalo muže, který městu vrátil filmový lesk.

Ocenění

Za svého života i posmrtně obdržel řadu vysokých vyznamenání:

• Český lev: V roce 2016 získal cenu za Mimořádný přínos české kinematografii.
• Medaile Za zásluhy: V říjnu 2023 mu prezident republiky Petr Pavel udělil Medaili Za zásluhy I. stupně za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.

🚬 Osobní styl a život

Jiří Bartoška byl známý svým bonvivánstvím. Byl silným kuřákem a svou neřest nikdy neskrýval, naopak ji s humorem glosoval. Jeho typickým doplňkem byly brýle a šála. Byl ženatý s archeoložkou Andreou Bartoškovou, se kterou měl dvě děti, syna Jana a dceru Kateřinu. Jejich manželství bylo v českém šoubyznysu považováno za jedno z nejstabilnějších.

💡 Pro laiky

Jiřího Bartošku si lze představit jako českého George Clooneyho kombinovaného s otcovskou autoritou. Byl to herec, kterého muži respektovali a ženy milovaly. Nebyl to typ herce, který by se v roli "ztrácel" k nepoznání – naopak, každé roli vtiskl své silné charisma. Pro generaci narozenou po roce 1990 je ale především "tím pánem, co šéfuje Varům" a hlasem z cestopisů. Jeho role Pánaboha v Andělu Páně nebyla náhodná – v českém kulturním rybníčku měl skutečně postavení neformálního, laskavého božstva, kterému se leccos odpustí.

Zdroje

• MFF Karlovy Vary
• Česká televize
• ČSFD
• iROZHLAS
• iDNES.cz
• Deník.cz
• Kinobox