Koloniální impéria: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „ {{K rozšíření}} {{Infobox Ideologie}} | Název = Kolonialismus | Typ = Systém nadvlády | Definice = Systém, kdy jedna země (metropole) kontroluje a využívá jiné země (kolonie) pro své politické, ekonomické a kulturní zájmy. | Klíčové prvky = Dobytí, anexe, ekonomické vykořisťování, kulturní nadvláda, rasismus | Související pojmy = Imperialismus, neokolonialismus, dekolonizace | Historické období = Od 15. století do p…“ |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{K rozšíření}} | {{K rozšíření}} | ||
{{Infobox Ideologie | {{Infobox Ideologie | ||
| Název = Kolonialismus | | Název = Kolonialismus | ||
| Typ = Systém nadvlády | | Typ = Systém nadvlády | ||
Aktuální verze z 25. 9. 2025, 23:01
Obsah boxu
| Kolonialismus | |
|---|---|
| Typ | Systém nadvlády |
| Definice | Systém, kdy jedna země (metropole) kontroluje a využívá jiné země (kolonie) pro své politické, ekonomické a kulturní zájmy. |
| Související pojmy | Imperialismus, neokolonialismus, dekolonizace |
Koloniální impéria jsou historické útvary, v nichž jedna země (tzv. metropole) ovládala rozsáhlá území mimo své vlastní hranice, nazývaná kolonie. Tento systém kolonialismu spočíval v politické, ekonomické a často i kulturní nadvládě metropole nad podrobenými územími a jejich obyvatelstvem. Kolonizace začala již ve starověku, ale svůj největší rozmach zaznamenala od 15. století, kdy evropské mocnosti začaly objevovat a dobývat zámořské oblasti. Vrchol kolonialismu spadá do 19. a počátku 20. století, kdy většina světa byla pod kontrolou několika evropských států.
---
Vznik a vývoj koloniálních impérií
Vznik moderních koloniálních impérií je úzce spjat s zámořskými objevy od 15. století. Evropské mocnosti, jako byly Španělsko, Portugalsko, později Velká Británie, Francie, Nizozemsko a Belgie, hledaly nové obchodní cesty, zdroje surovin a trhy pro své výrobky.
Fáze kolonialismu
- Raný kolonialismus (15.–18. století): Dominovaly Španělsko a Portugalsko, které si podmanily rozsáhlé oblasti Jižní a Střední Ameriky. Zaměření na získávání drahých kovů (zejména stříbro) a zakládání plantáží (cukr, tabák) s využitím otrocké práce.
- Obchodní kolonialismus (17.–19. století): Vzestup Východoindických společností (britské, nizozemské, francouzské), které se zaměřovaly na obchod s kořením, textilem a čajem z Asie. Vznikaly obchodní stanice a později i přímá nadvláda nad regiony, jako je Indie.
- Nový imperialismus (19. a počátek 20. století): Během této fáze došlo k masivnímu dobytí a rozdělení Afriky (tzv. "dělení Afriky") a dalších asijských oblastí. Motivace byly ekonomické (suroviny pro průmyslovou revoluci), strategické (vojenské základny) a ideologické (šíření "civilizace" a národní prestiž).
---
Hlavní koloniální impéria
- Britské impérium: Největší koloniální mocnost, která ve svém vrcholu ovládala asi čtvrtinu zemského povrchu a pětinu světové populace. Zahrnovalo území jako Indie, Kanada, Austrálie, velká část Afriky a mnoho dalších. Vyznačovalo se pragmatickým přístupem a často využívalo místní správní struktury.
- Francouzské koloniální impérium: Druhé největší, s koloniemi zejména v severní a západní Africe (např. Alžírsko, Francouzská západní Afrika), Indočína a některé ostrovy. Často prosazovalo kulturní asimilaci.
- Španělské impérium: První globální impérium, jehož dominantou byla Jižní a Střední Amerika, Filipíny a části Severní Ameriky. Silně ovlivněno katolickou církví.
- Portugalské impérium: Dlouhověké impérium s koloniemi v Brazílii, Angole, Mosambiku, Goa a Macau. Zpočátku průkopník námořního obchodu.
- Nizozemské impérium: Zaměřovalo se především na obchod, s významnými koloniemi v Indonésii (Nizozemská východní Indie), části Karibiku a krátce i v Jižní Africe.
- Belgické impérium: Hlavní kolonií bylo Belgické Kongo, známé pro brutální vykořisťování pod králem Leopoldem II..
- Německé a italské kolonie: Relativně menší a pozdější impéria v Africe, která zanikla po první světové válce a druhé světové válce.
---
Důsledky kolonialismu
Důsledky kolonialismu jsou dalekosáhlé a ovlivňují svět dodnes:
- Ekonomické vykořisťování: Kolonie byly využívány jako zdroje surovin (nerosty, zemědělské produkty) a trhy pro hotové výrobky metropole, což bránilo jejich vlastnímu rozvoji.
- Změna sociálních struktur: Násilné narušení tradičních společností, etnické a náboženské konflikty, které často přetrvávají dodnes.
- Kulturní vliv: Šíření evropských jazyků, náboženství a politických systémů, často na úkor místních kultur.
- Hranice: Umělé hranice nakreslené koloniálními mocnostmi ignorovaly etnické a kmenové rozdělení, což vedlo k budoucím konfliktům.
- Rozvoj infrastruktury: Některé kolonie získaly v rámci koloniální správy lepší infrastrukturu (železnice, přístavy), ale především pro potřeby metropole.
- Ropné zájmy: Koloniální mocnosti se snažily zajistit si kontrolu nad nerostnými zdroji, zejména nad ropou, což ovlivnilo budoucí konflikty a mezinárodní vztahy. Příkladem může být britská a francouzská kontrola nad ropnými zdroji na Blízkém východě.
Dekolonizace
Proces dekolonizace, tedy získávání nezávislosti koloniemi, zesílil po druhé světové válce. Oslabené evropské mocnosti již neměly sílu ani vůli udržet si svá impéria tváří v tvář sílícím nacionalistickým hnutím a pod tlakem OSN. Většina kolonií získala nezávislost v 50. a 60. letech 20. století.
---
Pro laiky
Představte si, že máte velký dům (to je metropole) a začnete si brát kousky sousedových zahrad (to jsou kolonie). Budete tam pěstovat, co potřebujete, a všechno si nosit domů. A taky tam budete vládnout, určovat pravidla a říkat lidem, co mají dělat. Koloniální impéria byly přesně takové – silné země (hlavně z Evropy) si podmanily obrovské kusy světa, aby získaly bohatství (zlato, koření, suroviny) a moc. Na jedné straně to přineslo novinky (jazyky, železnice), ale na druhé straně to bylo často hodně kruté a místním lidem to ublížilo. Nakonec si ale většina těch "zahrad" vybojovala svou vlastní svobodu.