Vědomosti

Rozbalit box

Obsah boxu

Vědomosti
Soubor:Knowledge concept.png
Symbolické znázornění vědomostí jako souboru informací.
Obor	Epistemologie, Filozofie, Informační věda, Kognitivní psychologie, Učení
Podstata	Ověřené informace, fakta, dovednosti nebo porozumění získané zkušeností nebo vzděláním; uvědomění nebo obeznámenost s něčím
Související pojmy	Informace, Data, Učení, Porozumění, Moudrost, Poznání, Dovednost, Paměť, Vzdělání, Zkušenost, Učení
Významné osobnosti	Platón, Aristotelés, John Locke, Immanuel Kant, René Descartes

Vědomosti (nebo také znalosti) jsou široký a komplexní pojem, který se v různých kontextech týká ověřených informací, faktů, dovedností nebo porozumění získaných zkušeností nebo vzděláním. Představují uvědomění nebo obeznámenost s něčím, což umožňuje jedinci nebo systému chápat svět a efektivně v něm jednat. Studium vědomostí je ústředním tématem epistemologie (teorie poznání) ve filozofii, ale i v kognitivní psychologii, informační vědě a umělé inteligenci.

---

Typy vědomostí

Vědomosti lze kategorizovat různými způsoby:

• Explicitní (deklarativní) vědomosti:
• Jedná se o vědomosti, které lze snadno artikulovat, formulovat a přenášet. Jsou to fakta, teorie, pravidla a postupy, které jsou často strukturovány a uloženy v dokumentech, databázích nebo učebnicích.
• Příklad: Znám hlavní město Francie je Paříž. Vím, že Země obíhá kolem Slunce.

• Implicitní (procedurální) vědomosti:
• Jsou to vědomosti, které je obtížné artikulovat nebo přenášet, protože jsou často získány zkušeností a jsou hluboce zakořeněny v praktických dovednostech a intuici. Často se označují jako "know-how".
• Příklad: Vím, jak jezdit na kolo. Vím, jak mluvit česky. (Ačkoliv vím pravidla gramatiky, samotná schopnost mluvit je implicitní vědomost).

• Tacitní vědomosti:
• Podobné implicitním, ale ještě hlouběji zakořeněné. Jsou to vědomosti, které jsou často nevědomé a osobní, obtížně sdílitelné. Jsou součástí naší osobnosti a způsobu, jak vnímáme svět.
• Příklad: Vím, co je to spravedlnost, i když to nedokážu přesně definovat. Vím, kdy se podívat někomu do očí.

• Apriorní vědomosti:
• Vědomosti získané nezávisle na zkušenosti, často na základě logiky nebo rozumu.
• Příklad: Vím, že $2 + 2 = 4$. Vím, že všechny svobodní mládenci jsou neoženatí.

• A posteriori vědomosti:
• Vědomosti získané na základě zkušenosti nebo empirického pozorování.
• Příklad: Vím, že voda vře při 100 °C na úrovni mořské hladiny. Vím, že prší.

---

Vztah mezi daty, informacemi a vědomostmi

Často se rozlišuje hierarchie:

1. Data: Nezpracované fakta a čísla bez kontextu nebo významu. (Např. 25, Praha, červen) 2. Informace: Data, kterým byl přidán kontext a struktura, čímž získávají význam. Odpovídají na otázky kdo, co, kde, kdy. (Např. Teplota je 25 stupňů Celsia., Konference se koná v Praze v červnu.) 3. Vědomosti: Informace, které byly interpretovány, pochopeny a aplikovány v určitém kontextu. Odpovídají na otázky jak a proč. Vyžadují kognitivní procesy jako syntéza, analýza a hodnocení. (Např. Vím, jak nastavit termostat tak, aby udržoval příjemnou teplotu 25 stupňů., Vím, proč je Praha ideální místo pro konferenci v červnu.) 4. Moudrost: Nejvyšší úroveň, zahrnující schopnost aplikovat vědomosti s etickými zásadami, hodnotami a dlouhodobou perspektivou.

---

Získávání a správa vědomostí

Vědomosti se získávají různými způsoby:

• Vzdělání a učení: Formalizované procesy ve školách, univerzitách a kurzech.
• Zkušenost: Praktické činnosti a interakce se světem.
• Výzkum: Systematické hledání nových faktů a porozumění.
• Komunikace: Sdílení informací a vědomosti mezi lidmi.

V moderní informační společnosti hraje klíčovou roli řízení vědomostí (Knowledge Management), což je systematický proces identifikace, shromažďování, organizace, ukládání, sdílení a využití vědomosti v organizaci.

---

Vědomosti ve filozofii (epistemologie)

Epistemologie je odvětví filozofie, které se zabývá teorií poznání. Klade si otázky jako:

• Co jsou vědomosti?
• Jaké jsou zdroje vědomosti?
• Jak můžeme ospravedlnit naše vědomosti (tj. jak víme, že něco víme)?
• Jaký je rozsah a omezení našeho poznání?

Jedna z klasických definic vědomosti pochází od Platóna, který ji popsal jako "zdůvodněné pravdivé přesvědčení" (justified true belief). Tato definice naznačuje, že k tomu, abychom něco věděli, musíme: 1. Věřit, že to je pravda. 2. Být si jistí, že je to skutečně pravda. 3. Mít pro své přesvědčení dobré důvody nebo zdůvodnění.

---

Pro laiky

Představte si vědomosti (nebo znalosti) jako všechno, co víte a chápete o světě kolem sebe. Není to jenom soubor faktů (to jsou spíš informace), ale je to i to, jak se ta fakta propojují, proč něco funguje, a jak je můžete použít.

• **Příklad:**

 ** Data: "25", "slunce", "hřeje"
 ** Informace: "Slunce hřeje, a proto je dnes 25 stupňů Celsia."
 ** Vědomosti: "Vím, že když Slunce hřeje silně (a je 25 stupňů), měl bych si vzít lehké oblečení a pít dostatek vody, abych se nepřehřál, protože chápu, jak vysoká teplota ovlivňuje lidské tělo."

• • Vědomosti jsou to, co vám umožňuje přemýšlet, řešit problémy a dělat chytrá rozhodnutí.** Získáváme je učením ve škole, čtením knih, sledováním zpráv, ale i z vlastní zkušenosti – když se něco naučíme praxí. Vědomosti jsou klíčem k tomu, abychom se mohli v životě orientovat a posouvat se dopředu.

---

Odkazy

• Wikipedia: Znalost
• Stanford Encyclopedia of Philosophy: The Analysis of Knowledge (anglicky)
• Britannica: knowledge (anglicky)

---