Ferdinand I. Dobrotivý: Porovnání verzí

Ferdinand I. Dobrotivý
	Soubor:Soubor:Ferdinand I of Austria (Kaiser Ferdinand I.) (by Friedrich von Amerling).jpg
	Císař Ferdinand I. (portrét od Friedricha von Amerlinga, 1832)
Celý titul	Ferdinand I., císař rakouský, král český a uherský
Titul	Císař rakouský, král český, král uherský a chorvatský
Předchůdce	František I. Rakouský
Nástupce	František Josef I.
Rod	Habsbursko-Lotrinská dynastie
Otec	František I. Rakouský
Matka	Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
Manželka	Marie Anna Savojská
Děti	žádné
Narození	19. dubna 1793
Místo narození	Vídeň, Habsburská monarchie (dnes Rakousko)
Úmrtí	29. června 1875 (ve věku 82 let)
Úmrtí příčina	nemoc
Místo úmrtí	Praha, Rakouské císařství (dnes Česko)
Pohřebiště	Císařská krypta, Vídeň, Rakousko

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 24. 5. 2025, 21:34

Životopis

Ferdinand I. Dobrotivý (něm. Ferdinand der Gütige; 19. dubna 1793, Vídeň – 29. června 1875, Praha) byl v letech 1835–1848 druhým císařem rakouským, králem českým a uherským. Byl nejstarším synem císaře Františka I. Rakouského a Marie Terezy Neapolsko-Sicilské. Pro svůj zdravotní stav a zřejmou duševní slabost byl ve skutečnosti pouhým formálním panovníkem a vláda v jeho jménu byla řízena tzv. Státní konferencí v čele s kancléřem Klemensem Václavem Metternichem a arcivévodou Ludvíkem. Jeho vláda spadá do období Metternichova absolutismu a byla ukončena revolucí v roce 1848.

Mládí a nástup na trůn

Ferdinand trpěl od dětství řadou zdravotních problémů, včetně epilepsie, hydrocefalu a různých neurologických poruch, které ovlivňovaly jeho mentální schopnosti. Přestože byl oficiálně uznán za dědice, jeho otec František I. si byl vědom jeho omezení a snažil se zajistit kontinuitu vlády.

Korunovace:
- 1830: Uherský král (ještě za života otce)
- 1835: Rakouský císař a český král (po smrti otce). Korunovace na českého krále proběhla 7. září 1836 v chrámu sv. Víta v Praze, což byla poslední česká korunovace v historii.

Vláda (1835–1848)

Ačkoliv byl Ferdinand formálně panovníkem, faktická moc spočívala v rukou Státní konference (něm. Staatskonferenz), což byl neformální vládní orgán složený z:

Klemense Václava Metternicha (ministr zahraničí a kancléř)
Františka Antonína hraběte Kolowrata-Liebsteinského (ministr vnitra a financí)
Arcivévody Ludvíka (strýc Ferdinanda)

Tato vláda pokračovala v politice Metternichova absolutismu, charakterizovaného:

Stabilita a konzervatismus: Hlavním cílem bylo udržet status quo a zabránit šíření liberálních a nacionalistických idejí.
Cenzura a policejní dohled: Přísná cenzura, rozsáhlá síť tajné policie a potlačování jakýchkoli projevů nespokojenosti.
Hospodářský rozvoj: Navzdory politické stagnaci zažila monarchie v tomto období významný hospodářský rozvoj, zejména v oblasti průmyslové revoluce (např. budování železnic, rozvoj textilního průmyslu). To však vedlo k růstu sociálních problémů a napětí.

Sám Ferdinand se zajímal o zemědělství a technické inovace (např. železnice), ačkoliv jeho vliv na politiku byl minimální. Měl rád květiny a byl velmi zbožný. Pro svou laskavou povahu a dobromyslnost získal přezdívku Dobrotivý.

Revoluce 1848 a abdikace

Rok 1848 přinesl v celé Evropě revoluční vlnu, která zasáhla i Habsburskou monarchii.

Březnová revoluce ve Vídni: V březnu 1848 vypukla revoluce ve Vídni, která vedla k pádu Metternicha a slibu ústavy.
Nepokoje v celé monarchii: Revoluční vlna se rozšířila do Čech, Uher, Itálie a Halič. Ferdinand I. byl nucen opustit Vídeň a hledat útočiště v Olomouci.
Abdikace (2. prosince 1848): Jelikož Ferdinand nebyl schopen efektivně čelit revolučním výzvám, bylo na něj vyvíjeno značné úsilí, aby se vzdal trůnu. Dne 2. prosince 1848 abdikoval ve prospěch svého synovce Františka Josefa I. (syna Františka Karla, Ferdinandova mladšího bratra). Abdikace proběhla na zámku v Olomouci.

Život po abdikaci a smrt

Po abdikaci žil Ferdinand I. dalších 27 let v ústraní, převážně v Praze, kde měl své rezidence na Pražském hradě a v Ploskovicích.

Klidný život v Praze: Jeho pobyt v Praze byl poměrně klidný a šťastný. Věnoval se svým zálibám, zejména zahradničení, botanice a technickým novinkám. Byl oblíbený mezi Pražany a známý svými procházkami.
Zájmy: Měl značné znalosti v oborech, jako je zemědělství, metalurgie a botanika. Měl velkou sbírku minerálů.
Smrt: Zemřel 29. června 1875 ve Praze ve věku 82 let. Byl pohřben v Císařské kryptě ve Vídni.

Pro laiky

Ferdinand I. byl rakouský císař, který vládl v letech 1835 až 1848. Byl synem Františka I.. Lidé mu říkali Dobrotivý, protože byl laskavý.

Ferdinand měl od dětství zdravotní problémy a nebyl úplně schopen sám vládnout. Proto za něj ve skutečnosti vládla skupina poradců, v čele s ministrem Metternichem. Toto období se nazývá Metternichův absolutismus.

Metternichova vláda: Metternich se snažil udržet v zemi klid a pořádek. To znamenalo, že se potlačovaly všechny nové nápady (jako svoboda slova nebo požadavek na lepší život pro lidi) a byla velmi přísná kontrola.
Průmyslový rozvoj: I přes tuhou politiku se v zemi začal rozvíjet průmysl, stavěly se železnice a objevovaly se nové továrny.

V roce 1848 se ale celou Evropou prohnala revoluce. Lidé chtěli více svobody a lepší život. V Vídni to došlo tak daleko, že Metternich musel utéct. Protože Ferdinand nebyl schopen situaci zvládnout, musel abdikovat (vzdát se trůnu) ve prospěch svého synovce Františka Josefa I..

Po abdikaci žil Ferdinand dalších mnoho let v Praze, kde měl moc rád. Věnoval se květinám a zahradničení a byl mezi Pražany oblíbený. Zemřel v roce 1875 v Praze a je pohřben ve Vídni.

Klíčové události

1793: Narození ve Vídni.
1830: Korunovace na uherského krále.
1835: Nástup na trůn po smrti Františka I. Stává se rakouským císařem a českým králem. Vláda Státní konference.
1836: Korunovace na českého krále v Praze (7. září). Poslední česká korunovace.
1848: Vypuknutí revoluce v Rakouském císařství. Odchod z Vídně do Olomouce.
1848: Abdikace (2. prosince) ve prospěch synovce Františka Josefa I..
1848–1875: Život v ústraní, převážně v Praze.
1875: Úmrtí v Praze.

Rodina

Ferdinand I. se oženil s Marií Annou Savojskou, ale neměli žádné děti. Tato absence potomků přispěla k relativně hladké abdikaci ve prospěch synovce.

Rodiče:
- Otec: František I. Rakouský, císař rakouský, český a uherský král
- Matka: Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
Manželka:
- Marie Anna Savojská (sňatek 1831, †1884). Bez potomků.

Předchůdci a nástupci

V Českém království:
- Předchůdce: František I. Rakouský
- Nástupce: František Josef I.
V Uherském království a Chorvatském království:
- Předchůdce: František I. Rakouský
- Nástupce: František Josef I.
V Rakouském císařství:
- Předchůdce: František I. Rakouský
- Nástupce: František Josef I.
V Rakouském arcivévodství:
- Předchůdce: František I. Rakouský
- Nástupce: František Josef I.

Wikilinky a kategorie