Dluhopis

Rozbalit box

Obsah boxu

Dluhopis, známý také jako obligace nebo anglicky bond, je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který představuje dlužnický závazek emitenta vůči věřiteli (majiteli dluhopisu). Emitent, což může být stát, město, banka nebo firma, si jeho vydáním půjčuje peníze od investorů. Za to se zavazuje v přesně stanoveném termínu (datum splatnosti) splatit dlužnou částku, odpovídající jmenovité hodnotě dluhopisu, a obvykle také pravidelně vyplácet úrok, nazývaný kupón. Dluhopisy jsou vedle akcií jedním z nejvýznamnějších nástrojů finančních trhů.

📖 Pro laiky: Jak funguje dluhopis

Představte si, že velká firma (nebo stát) chce postavit novou továrnu, ale nemá na ni dostatek vlastních peněz. Místo toho, aby si půjčila v bance, rozhodne se půjčit si peníze od široké veřejnosti. Vydá tedy "dlužní úpisy" – dluhopisy.

• Vy jako investor: Koupíte si jeden takový dluhopis, například za 10 000 Kč. Tím vlastně firmě půjčujete 10 000 Kč.
• Firma jako dlužník: Za vaši půjčku vám slíbí dvě věci:
  • 1. Úroky (kupóny): Každý rok vám bude platit úrok, například 5 % z půjčené částky. To znamená, že každý rok dostanete 500 Kč.
    2. Vrácení půjčky (splacení jmenovité hodnoty): Na konci předem domluvené doby, například za 5 let, vám vrátí vašich původních 10 000 Kč.

Ve výsledku jste firmě na 5 let půjčili peníze, každý rok jste dostávali odměnu (úrok) a na konci se vám celá investice vrátila. Pro vás je to způsob, jak zhodnotit své peníze, a pro firmu je to způsob, jak získat kapitál na své projekty. Státní dluhopisy fungují na stejném principu, jen si peníze půjčuje stát, například na stavbu dálnic nebo na financování svého chodu.

⏳ Historie

První formy dluhových úpisů lze vysledovat až do starověké Mezopotámie okolo roku 2400 př. n. l., kde se ručilo za úhradu obilí. V Alexandrijské říši (přes 300 let př. n. l.) již existovaly dlužní listy, kterými dlužník potvrzoval svůj závazek bankéři.

Ve středověku se dluhové cenné papíry používaly k financování válek. Vládci a města vydávali úvěrové listy, které slibovaly splacení jistiny i s úroky. V 17. století se s rozvojem velkých obchodních společností, jako byla Nizozemská východoindická společnost, objevily první skutečné korporátní dluhopisy, které financovaly námořní expedice.

Moderní trh s dluhopisy se začal formovat v USA, kde se hned po založení burzy na Wall Street v roce 1792 obchodovalo se státními dluhopisy vydanými na financování války za nezávislost. Průmyslová revoluce a potřeba masivního kapitálu pro podniky vedly k velkému rozmachu korporátních dluhopisů. V českých zemích se dluhopisy začaly více rozvíjet na konci 19. století, kdy je vydávaly především drážní společnosti. Po vzniku Československa sloužily státní dluhopisy k obnově hospodářství.

⚙️ Jak dluhopis funguje

Dluhopis je v podstatě formalizovaná půjčka. Investor nákupem dluhopisu poskytuje emitentovi kapitál. Emitent se na oplátku zavazuje splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu k datu splatnosti a v průběhu životnosti dluhopisu vyplácet úroky (kupóny). Na rozdíl od akcionáře se majitel dluhopisu nestává spoluvlastníkem společnosti, ale jejím věřitelem. V případě likvidace společnosti mají držitelé dluhopisů přednostní právo na uspokojení svých pohledávek před akcionáři.

Základní parametry

• Emitent: Subjekt, který dluhopis vydává a půjčuje si peníze (stát, firma, město).
• Jmenovitá (nominální) hodnota: Částka, kterou emitent splatí držiteli dluhopisu na konci doby splatnosti.
• Emisní kurz (cena): Cena, za kterou je dluhopis prodáván při emisi. Může být rovna jmenovité hodnotě, vyšší (s prémií) nebo nižší (s diskontem).
• Kupón (úrok): Úroková sazba, kterou emitent pravidelně vyplácí držiteli dluhopisu. Bývá vyjádřena jako procento z jmenovité hodnoty a vyplácí se obvykle ročně nebo pololetně.
• Datum splatnosti: Den, kdy emitent splatí jmenovitou hodnotu dluhopisu a končí tak jeho životnost. Doba splatnosti se může pohybovat od několika měsíců po desítky let.
• Výnos do splatnosti (YTM): Celkový očekávaný výnos, který investor získá, pokud bude dluhopis držet až do splatnosti. Zohledňuje nejen kupónové platby, ale i rozdíl mezi nákupní cenou a jmenovitou hodnotou.

📋 Typy dluhopisů

Dluhopisy lze dělit podle několika kritérií:

Podle emitenta

• Státní dluhopisy: Vydává je vláda státu k financování státního dluhu a výdajů. Jsou považovány za nejbezpečnější typ dluhopisů, protože za jejich splacení ručí stát. Příkladem v ČR je Dluhopis Republiky.
• Komunální (municipální) dluhopisy: Vydávají je města a obce k financování veřejných projektů, jako jsou školy, silnice nebo nemocnice. Ručí za ně svým majetkem.
• Korporátní (firemní) dluhopisy: Emitují je firmy za účelem získání kapitálu pro investice, rozšíření výroby nebo provozní financování. Jejich rizikovost a výnos se liší podle finančního zdraví a důvěryhodnosti firmy.
• Bankovní dluhopisy: Zvláštní typ korporátních dluhopisů vydávaný bankovními institucemi.

Podle způsobu úročení

• Dluhopisy s pevným kupónem (fixní): Úroková sazba je stejná po celou dobu životnosti dluhopisu.
• Dluhopisy s variabilním kupónem (pohyblivou sazbou): Úroková sazba je vázána na nějakou referenční sazbu (např. PRIBOR, EURIBOR) a v čase se mění.
• Dluhopisy s nulovým kupónem (zero-coupon bonds): Nevyplácejí žádné průběžné úroky. Investorova odměna spočívá v tom, že dluhopis nakoupí za cenu nižší než jeho jmenovitá hodnota (s diskontem) a při splatnosti obdrží plnou jmenovitou hodnotu.
• Indexové dluhopisy: Výnos je vázán na vývoj určitého indexu, například inflace, cen komodit nebo mezd.

Podle doby splatnosti

• Krátkodobé: Splatnost do 1 roku.
• Střednědobé: Splatnost od 1 do 10 let.
• Dlouhodobé: Splatnost nad 10 let.
• Perpetuitní dluhopisy: Nemají stanovené datum splatnosti a vyplácejí kupón "navždy".

Speciální typy

• Vyměnitelné (konvertibilní) dluhopisy: Dávají majiteli právo vyměnit je v určitém poměru za akcie emitenta.
• Prioritní dluhopisy: Jejich držitelé mají přednostní právo na úpis nově vydaných akcií emitenta.
• Podřízené dluhopisy: V případě likvidace emitenta jsou pohledávky držitelů těchto dluhopisů uspokojeny až po všech ostatních věřitelích.

⚠️ Rizika investování do dluhopisů

Ačkoliv jsou dluhopisy obecně považovány za méně rizikové než akcie, nejsou zcela bez rizika.

• Kreditní riziko (riziko úpadku): Nejdůležitější riziko, zejména u korporátních dluhopisů. Jedná se o riziko, že emitent nebude schopen dostát svým závazkům – nevyplatí kupóny nebo nesplatí jmenovitou hodnotu.
• Úrokové riziko: Pokud na trhu vzrostou úrokové sazby, cena dříve vydaných dluhopisů s nižším fixním kupónem klesá, protože se stávají méně atraktivními.
• Inflační riziko: Riziko, že inflace bude vyšší než nominální výnos dluhopisu, čímž se reálný výnos investora sníží nebo bude záporný.
• Riziko likvidity: Riziko, že investor nebude schopen dluhopis rychle prodat za spravedlivou tržní cenu, protože o něj na trhu nebude zájem. Týká se to hlavně dluhopisů menších firem.
• Měnové riziko: Vyskytuje se u dluhopisů vydaných v cizí měně. Pokud domácí měna posílí vůči měně dluhopisu, výnos investora po přepočtu klesne.

📊 Rating dluhopisů

Pro posouzení kreditního rizika emitenta slouží rating, což je nezávislé hodnocení jeho finanční síly a schopnosti splácet své dluhy. Udělují ho specializované ratingové agentury (např. Moody's, S&P, Fitch Ratings).

Ratingové stupnice obvykle používají písmena (např. od AAA po D).

• Investiční stupeň (např. AAA až BBB-): Označuje vysoce kvalitní a spolehlivé dlužníky s nízkým rizikem úpadku.
• Spekulativní stupeň (tzv. "prašivé" nebo "junk" dluhopisy, např. BB+ a nižší): Označuje emitenty s vyšším rizikem úpadku. Tyto dluhopisy nabízejí vyšší výnos jako kompenzaci za podstoupené riziko.

Obecně platí, že čím vyšší je rating, tím nižší je riziko a také nabízený výnos.

📈 Trh s dluhopisy v roce 2025

Trh s dluhopisy je silně ovlivňován politikou centrálních bank a vývojem úrokových sazeb. V České republice vydává Ministerstvo financí České republiky pravidelně nové emise státních dluhopisů, jejichž emisní kalendáře jsou veřejně dostupné. Tyto dluhopisy jsou klíčové pro financování státního dluhu.

Vedle státních dluhopisů existuje v ČR i aktivní trh s korporátními dluhopisy, kde si firmy půjčují na svůj rozvoj. Výnosy u těchto dluhopisů jsou zpravidla vyšší než u státních, což odráží vyšší podstupované riziko. Investoři mohou dluhopisy nakupovat na Pražské burze cenných papírů nebo prostřednictvím specializovaných online platforem a obchodníků s cennými papíry.

Zdroje

Co je dluhopis? | Investiční slovník - Dluhopisy.cz Dluhopis: Co je to, jak funguje i kdy do něj investovat | InvestBay Co jsou dluhopisy - MONETA Bank Co je dluhopis - půjčka - Patria.cz Co je to dluhopis a jak funguje? | Pohledavkyonline.cz Dluhopis - Wikipedie Jak pochopit dluhopisy: co jsou zač a jak do nich investovat | Saxo Bank Úvod do světa dluhopisů: Co jsou dluhopisy? - Fio banka Dluhopisy jsou opět v kurzu! Dluhopisomat.cz Dluhopis, obligace, bond - co to je? | Kurzy.cz Typy dluhopisů | Ministerstvo financí ČR Úvod do světa dluhopisů: Výhody, nevýhody a rizika dluhopisů - Fio banka Rizika spojená s investicemi do dluhopisů | Charles Bridge Investment Group Přemýšlíte o investici do dluhopisů? Podívejte se, jaká jsou jejich rizika - E15.cz Rating dluhopisů: jak se v něm vyznat a minimalizovat rizika - innogy-gasstorage.cz YTM (výnos do splatnosti) - Patria.cz Výnos do doby splatnosti - Partners Historie dluhopisů - Zprávy Kurzy.cz Charakteristika dluhopisů: Co to je, jak fungují a jak se dělí - Burzovní Svět Historie – Dluhopisy - Scanzen.cz Úvod do světa dluhopisů: Cena a výnos dluhopisu - Fio banka Investice do dluhopisů: Jak fungují dluhopisy? - LYNX Emisní kalendář střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů - únor 2025 | Ministerstvo financí ČR Emisní kalendář střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů - leden 2025 | Ministerstvo financí ČR Dluhopisy České republiky | Bezpečná investice na Dluhopisomat.cz Rating Rizika dluhopisů - IS MUNI Dluhopisy - PSE.cz