Bělehrad: Porovnání verzí

Bělehrad
	Soubor:Belgrade montage 2020.png
	Koláž významných míst v Bělehradě
Vlajka
Znak
Stát	Srbsko
Region	Centrální Srbsko
Aglomerace	cca 1,7 milionu
Rozloha	359,96
Nadmořská výška	117
Hustota zalidnění	3327
Založení	3. století př. n. l. (keltská osada)
Starosta	Aleksandar Šapić
Poznámka	Data o počtu obyvatel jsou z posledního sčítání lidu.
PSČ	11000
Web	www.beograd.rs

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 1. 12. 2025, 22:50

Rozbalit box

Obsah boxu

Bělehrad (srbsky v cyrilici Београд, v latince Beograd) je hlavní a největší město Srbska. Leží na strategickém soutoku řek Sávy a Dunaje, na pomezí Panonské pánve a Balkánského poloostrova. Díky své poloze je často nazýván "Bránou na Balkán". Je jedním z nejstarších měst v Evropě, s historií osídlení sahající tisíce let zpět. V roce 2025 je Bělehrad dynamickým politickým, ekonomickým a kulturním centrem regionu, které v sobě mísí bouřlivou historii s moderním rozvojem.

V minulosti byl hlavním městem Jugoslávie (1918–1941 a 1945–1992). Město bylo během svých dějin více než 40krát zničeno a znovu postaveno, odehrálo se zde 115 bitev. Dnes je sídlem ústředních srbských institucí, univerzity a mnoha kulturních památek. Metropolitní oblast má přibližně 1,7 milionu obyvatel.

⏳ Historie

Historie Bělehradu je mimořádně pohnutá a odráží strategický význam jeho polohy.

Starověk: První osídlení zde založili Keltové ve 3. století př. n. l. Později oblast dobyli Římané, kteří zde založili město Singidunum. To se stalo důležitým vojenským táborem na hranici Římské říše.
Středověk: Po pádu Říma se město stalo součástí Byzantské říše. V 6. století sem přišli Slované a město dostalo svůj slovanský název Beligrad (Bílé město), poprvé zaznamenaný v roce 878. V následujících staletích o něj bojovali Byzantská říše, Franská říše, Bulharská říše a Uherské království. V roce 1284 se poprvé stal součástí srbského státu.
Osmanská nadvláda: Po bitvě na Kosově poli se Osmanská říše přibližovala k městu. Po dlouhém obléhání ho v roce 1521 dobyl sultán Sulejman I. Nádherný. Bělehrad se stal důležitým administrativním a vojenským centrem Osmanů v Evropě. Během válek mezi Habsburky a Osmany bylo město několikrát dobyto Rakušany, ale vždy se vrátilo pod tureckou nadvládu.
Hlavní město Srbska: Po druhém srbském povstání získalo Srbské knížectví autonomii a v roce 1841 se Bělehrad stal jeho hlavním městem. Turecká posádka definitivně opustila pevnost Kalemegdan v roce 1867. Po Berlínském kongresu v roce 1878 bylo Srbsko plně nezávislé a Bělehrad se stal metropolí království.
20. století: Město zažilo těžké bombardování během první i druhé světové války. Po roce 1918 se stalo hlavním městem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Jugoslávie. Za socialistické éry po roce 1945 prošlo masivní přestavbou a rozvojem, včetně výstavby ikonické čtvrti Nový Bělehrad. V roce 1999 bylo město bombardováno silami NATO během války v Kosovu, což zanechalo viditelné jizvy, jako je zničená budova Ministerstva obrany.
Současnost: V 21. století se Bělehrad transformuje v moderní evropskou metropoli. Probíhá zde masivní výstavba, například projekt Belgrade Waterfront na břehu Sávy, a po desetiletích plánování začala také výstavba první linky metra.

🌍 Geografie a podnebí

Bělehrad se nachází na strategickém soutoku řek Sáva a Dunaj, v nadmořské výšce přibližně 117 metrů. Historické jádro města, včetně pevnosti Kalemegdan, leží na pravém břehu obou řek. Terén je zde mírně kopcovitý. Na levém břehu Sávy se rozkládá rovinatá oblast, kde byla ve 20. století vybudována moderní čtvrť Nový Bělehrad.

Město se administrativně dělí na 17 městských opštin. K Bělehradu patří i několik říčních ostrovů, z nichž nejznámější je Ada Ciganlija na Sávě, která slouží jako populární rekreační zóna, a Velký válečný ostrov na Dunaji.

Podnebí je mírné kontinentální s teplými léty a chladnými zimami. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 12,5 °C. Léta mohou být horká s teplotami přesahujícími 30 °C, zatímco v zimě jsou běžné mrazy a sněžení.

🏛️ Politika a správa

Bělehrad má zvláštní statut v rámci administrativního uspořádání Srbska a je samostatnou územní jednotkou. Město je řízeno Shromážděním města Bělehradu (městským zastupitelstvem), které volí starostu. Od roku 2022 je starostou Aleksandar Šapić. Politická scéna ve městě, stejně jako v celém Srbsku, je v posledních letech poznamenána napětím a častými protesty proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiće a jeho Srbské pokrokové strany.

💰 Ekonomika

Bělehrad je ekonomickým motorem Srbska, vytváří více než třetinu HDP země. Je centrem finančního, IT a kreativního průmyslu. Sídlí zde Národní banka Srbska a Bělehradská burza. V posledních letech město přitahuje značné zahraniční investice, zejména do developmentu, infrastruktury a technologií. V rámci vládního programu "Srbsko 2025" a v souvislosti s pořádáním světové výstavy Expo 2027 probíhají masivní investice do infrastruktury, včetně rozšiřování letiště a výstavby nového veletržního areálu.

Mezi klíčová odvětví patří automobilový průmysl, strojírenství, zemědělství a služby. Nezaměstnanost v Srbsku postupně klesá a inflace se od poloviny roku 2024 stabilizovala v cílovém koridoru centrální banky.

🚗 Doprava

Doprava v Bělehradě je velkou výzvou pro rychle se rozvíjející město.

Městská hromadná doprava: Tvoří ji síť autobusů, tramvají a trolejbusů. Systém je často přetížený a vozový park je částečně zastaralý.
Metro: Po desetiletích odkladů byla v roce 2021 zahájena výstavba první linky metra, která by měla výrazně ulevit dopravě v centru. Otevření prvních úseků se očekává ke konci dekády.
Silniční doprava: Město je klíčovou křižovatkou na evropských dálničních koridorech. Mosty přes Sávu a Dunaj, zejména most Gazela, jsou v dopravních špičkách kriticky přetížené.
Letecká doprava: Letiště Bělehrad (Letiště Nikoly Tesly) je největším v Srbsku a prochází rozsáhlou modernizací s cílem zvýšit kapacitu.
Železniční doprava: Hlavní železniční stanicí je nově Beograd Centar (Prokop), která nahradila původní historické nádraží.

🎭 Kultura a památky

Bělehrad je městem s bohatým kulturním životem a mnoha historickými památkami.

Kalemegdan: Rozsáhlá historická pevnost na soutoku Sávy a Dunaje, obklopená parkem. Je symbolem města a nabízí úchvatné výhledy. Součástí komplexu je Vojenské muzeum a socha Vítěze (Pobednik).
Chrám svatého Sávy: Jeden z největších pravoslavných chrámů na světě. Jeho monumentální bílá kopule dominuje panoramatu města.
Ulice Knez Mihailova: Hlavní pěší a nákupní zóna v centru města, lemovaná historickými budovami z 19. století.
Skadarlija: Bohémská čtvrť s dlážděnými uličkami, tradičními restauracemi (kafana) a živou hudbou, často přirovnávaná k pařížskému Montmartre.
Muzea: K nejvýznamnějším patří Národní muzeum Srbska, Muzeum Jugoslávie s hrobkou Josipa Broze Tita (Dům květů) a Muzeum Nikoly Tesly, které uchovává osobní dědictví slavného vynálezce.
Kulturní život: Město je známé svým pulzujícím nočním životem, zejména na plovoucích klubech (splavovi) na řekách. Koná se zde řada festivalů, jako je filmový festival FEST, hudební Belgrade Beer Fest nebo divadelní BITEF.

⚽ Sport

Sport hraje v životě Bělehradu obrovskou roli. Město je domovem dvou slavných a rivalských sportovních klubů:

Crvena Zvezda: Jejich fotbalový stadion Rajko Mitić, přezdívaný Marakana, je největší v Srbsku.
Partizan: Domovským stadionem je Stadion Partizana.

Věčné derby (Večiti derbi) mezi těmito dvěma kluby je jedním z nejintenzivnějších a nejznámějších fotbalových utkání v Evropě. Město je také domovem úspěšných basketbalových, vodnopólových a házenkářských týmů. V Štark Areně se konají významné mezinárodní sportovní akce a koncerty.

🤔 Pro laiky: Co je to Bělehrad?

Představte si město jako starou knihu, jejíž stránky psaly různé národy po tisíce let. Bělehrad je přesně taková kniha. Na jedné stránce najdete pozůstatky římské pevnosti, na další turecké lázně, o kousek dál velkolepé paláce z doby, kdy bylo Srbsko královstvím, a hned vedle stojí socialistické paneláky z éry Jugoslávie. A přes to všechno se dnes píše nová kapitola – moderní mrakodrapy a nábřeží plné kaváren.

Jeho srdce bije na místě, kde se hnědá řeka Sáva vlévá do mohutného modrého Dunaje. Tuto křižovatku chtěl v historii každý ovládat, a proto se o město neustále bojovalo. Dnes je to ale místo, kde se setkává energie Západu a Východu. Přes den můžete objevovat starou pevnost, večer si dát skvělé jídlo v bohémské uličce a v noci zažít jednu z nejlepších party scén v Evropě na klubech plovoucích přímo na řece. Bělehrad je hrdý, trochu chaotický, ale neuvěřitelně živý a přátelský.

🔗 Zdroje