Hap Day: Porovnání verzí

Aktuální verze z 1. 12. 2025, 01:30

Rozbalit box

Obsah boxu

Clarence Henry „Hap“ Day (1. června 1901 – 17. února 1990) byl kanadský hokejový obránce, trenér a generální manažer. Je jednou z nejdůležitějších postav v historii National Hockey League (NHL) a absolutní legendou klubu Toronto Maple Leafs. Ačkoliv jeho jméno není mezi dnešními fanoušky tak skloňované jako jména Wayna Gretzkyho nebo Gordieho Howea, jeho vliv na formování moderního hokeje a budování vítězných dynastií je bezprecedentní.

Day je jedním z mála lidí v historii, kteří mají své jméno vyryto na Stanley Cupu v rolích hráče, trenéra i manažera. Celkem se podílel na zisku **sedmi** Stanley Cupů pro Toronto. Byl kapitánem mistrovského týmu z roku 1932 (kde hráli Conacher, Primeau, Jackson), trenérem první skutečné dynastie NHL v letech 1947–1949 (s Appsem a Kennedyim) a manažerem při legendárním vítězství v roce 1951.

Jeho přezdívka „Happy“ nebo „Hap“ vznikla v mládí díky jeho veselé povaze, což je historický paradox, protože jako trenér a manažer proslul jako přísný, nekompromisní a často chladný pragmatik, který se nebál posadit největší hvězdy, pokud to bylo v zájmu týmu.

⏳ Mládí a vzdělání: Lékárník na bruslích

Na rozdíl od mnoha svých vrstevníků, kteří pocházeli z drsných poměrů a hokej pro ně byl jedinou cestou z chudoby, Clarence Day byl vzdělaný intelektuál. Narodil se v Owen Sound v Ontariu a hokej vnímal zpočátku jen jako koníček.

Univerzitní studia: Day studoval farmacii na University of Toronto. Během studií hrál za univerzitní tým **Varsity Blues**. Byl excelentním studentem a hokej mu sloužil jako prostředek k odreagování.
Odmítnutí NHL: Když ho v roce 1924 poprvé oslovili zástupci týmu Toronto St. Patricks (předchůdce Maple Leafs) s nabídkou profesionální smlouvy, Day je odmítl. Měl v plánu otevřít si vlastní lékárnu a hokej považoval za nestabilní živobytí.
Přesvědčování: Manažerům trvalo dlouho, než ho přesvědčili. Nakonec souhlasil s nabídkou, která byla na tu dobu nevídaná – dostal vysoký plat, který mu umožnil financovat jeho lékárnický byznys. Dlouhá léta pak mimo sezónu skutečně pracoval jako lékárník, což mu vyneslo respekt pro jeho inteligenci i mimo led.

🍁 Hráčská kariéra: Pilíř obrany (1924–1938)

Hap Day vstoupil do NHL v sezóně 1924–1925 v dresu Toronto St. Patricks. Byl to obránce, který předběhl svou dobu. Nebyl typickým "bourákem", který by jen vyhazoval puky. Byl to excelentní bruslař s vysokým hokejovým IQ, který dokázal vyvézt puk z obranného pásma a založit útok.

Partnerství s King Clancym

Zlom v jeho kariéře a v historii Toronta nastal, když klub koupil Conn Smythe a přejmenoval jej na **Toronto Maple Leafs**. Smythe v roce 1930 přivedl do týmu hvězdného obránce Kinga Clancyho z Ottawy.

Dokonalá dvojice: Day a Clancy vytvořili pravděpodobně nejlepší obranný pár meziválečné éry.

   *   **Clancy** byl malý, energický, riskující a ofenzivní.
   *   **Day** byl klidný, pozičně dokonalý a zodpovědný. Jistil Clancyho výlety a organizoval hru.
   *   Společně byli páteří týmu, který disponoval útočnou silou "Kid Line" (Charlie Conacher, Busher Jackson, Joe Primeau).

Kapitánství a Stanley Cup 1932

V roce 1927, po odchodu Berta Corbeau, byl Hap Day jmenován kapitánem týmu. Tuto funkci zastával dlouhých 10 let (1927–1937), což byl v té době rekord klubu (později překonaný Georgem Armstrongem).

**Vůdce:** Day nebyl hlučným kapitánem. Vedl příkladem a inteligencí. Byl prodlouženou rukou Conna Smythea na ledě.
**Sezóna 1931–1932:** Toto byla jeho životní sezóna. V nově otevřené hale Maple Leaf Gardens dovedl tým až do finále.
**Finále:** Toronto smetlo New York Rangers 3:0 na zápasy. Hap Day byl tím, kdo jako kapitán poprvé zvedl Stanley Cup v historii Maple Leafs (pod tímto názvem).

Konec hráčské dráhy

S přibývajícím věkem se Dayova role měnila. Stále více se soustředil na defenzivu a výchovu mladších hráčů. V roce 1937 předal kapitánské "C" Charlie Conacherovi.

**Výměna:** V roce 1937, po 13 sezónách v Torontu, byl vyměněn do týmu New York Americans. Conn Smythe, ačkoliv si Daye vážil, se řídil heslem "pokud nemůžeš prodat hráče o rok dříve, prodáš ho o rok později". Day odehrál v New Yorku jednu sezónu (1937–1938) a poté ukončil aktivní kariéru ve věku 37 let.

⚖️ Krátká epizoda s píšťalkou

Po ukončení hráčské kariéry se Hap Day ocitl na křižovatce. Vrátil se ke své lékárnické praxi, ale hokej mu chyběl. Přijal tedy nabídku stát se **rozhodčím NHL**.

Tato epizoda jeho života je často opomíjena, ale byla klíčová pro jeho trenérský vývoj. Jako rozhodčí se naučil sledovat hru z jiné perspektivy, chápat psychologii hráčů a trenérů a dokonale ovládat pravidla. Tato zkušenost z něj udělala mistra taktiky a využívání pravidel ve svůj prospěch.
Jeho kariéra rozhodčího netrvala dlouho (1938–1940), protože ho čekala mnohem větší výzva.

📋 Nástup trenéra: Začátek nové éry

V roce 1940 Toronto Maple Leafs hledali nového trenéra poté, co Dick Irvin odešel do Montrealu. Conn Smythe se rozhodl vsadit na svého bývalého kapitána. Hap Day se stal hlavním trenérem.

Mnozí byli skeptičtí. Day byl známý jako gentleman a inteligentní společník. Bude mít dostatečnou autoritu na to, aby vedl tým plný hvězd a eg? Odpověď přišla velmi rychle a byla šokující. Day se změnil. Odložil svou laskavou masku "Happyho" a stal se jedním z nejpřísnějších a nejnáročnějších trenérů v lize.

🏆 Zázrak roku 1942: Trenérský mistrovský kus

Hap Day převzal trénování Maple Leafs v době, kdy tým procházel generační obměnou. Jeho první velkou zkouškou a momentem, který definoval jeho trenérský odkaz, bylo finále Stanley Cupu v roce 1942 proti Detroit Red Wings.

Jak již bylo zmíněno v biografiích Syla Appse a Sweeneyho Schrinera, Toronto prohrávalo v sérii 0:3 na zápasy. Situace se zdála beznadějná. Historie sportu do té doby neznala tým, který by takový stav otočil. Právě zde se však ukázala Dayova chladnokrevnost a ochota dělat nepopulární rozhodnutí.

Odvážný řez sestavou

Před čtvrtým zápasem, kdy hrozilo vyřazení, Day udělal krok, který šokoval fanoušky i novináře. Rozhodl se posadit na tribunu své hvězdy:

Gordie Drillon: Nejlepší střelec týmu a člen prvního All-Star týmu.
Bucko McDonald: Zkušený obránce.
Důvod: Day cítil, že tito hráči, ač talentovaní, nemají dostatečnou bojovnost a defenzivní disciplínu pro zvrácení série. Místo nich nasadil hladové mladíky z farmy a hráče, kteří byli ochotni „žrát led“ (např. Don Metz, Gaye Stewart).

Psychologická válka

Kromě taktických změn Day pracoval i s psychikou. Před čtvrtým zápasem přečetl v kabině dopis od mladé fanynky, která psala, že „i když všichni říkají, že je konec, ona věří, že to Leaf dokážou“. Ačkoliv to může znít jako klišé ze sportovních filmů, v té době to mělo obrovský dopad na morálku mužstva.

Toronto vyhrálo následující čtyři zápasy a získalo pohár. Hap Day se stal prvním trenérem v historii, který otočil stav 0:3 ve finále. Tento triumf mu zajistil neotřesitelnou pozici a respekt. Dokázal, že systém a týmový duch jsou více než individuální talent.

🏰 První dynastie NHL (1947–1949)

Po dalším vítězství v roce 1945 (opět v sedmi zápasech proti Detroitu) začal Day budovat tým, který se měl stát první oficiálně uznávanou dynastií v historii NHL (tým, který vyhraje tři tituly v řadě).

Sezóna 1946–1947: Porážka Montrealu

V této sezóně Day čelil obrovské výzvě v podobě týmu Montreal Canadiens, který v základní části dominoval a měl ve svém středu Maurice „Rocket“ Richarda. Day naordinoval svému týmu styl hry zvaný „kitty-bar-the-door“ (dnes bychom řekli „zaparkovat autobus“ nebo „levá strana zavřená“).

Taktika: Day nasazoval na Richarda své nejlepší defenzivní specialisty (zejména Bill Ezinicki a Vic Lynn) s jediným úkolem: otrávit mu hru, dohrávat ho a nenechat ho dýchat.
Výsledek: Frustrovaní Canadiens ztratili disciplínu a Toronto vyhrálo sérii 4:2. Day tak přechytračil trenéra Montrealu Dicka Irvina (svého bývalého mentora).

1947–1948: Vrchol dominance

Tým v této sezóně šlapal jako hodinky. Day měl k dispozici mix veteránů (Syl Apps, Turk Broda) a mladých talentů (Ted Kennedy, Howie Meeker).

Základní část byla solidní, ale v play-off byli Leafs nezastavitelní.
Ve finále smetli Detroit 4:0 na zápasy. Dayův systém precizní defenzivy a rychlých protiútoků byl dokonalý.

1948–1949: Tři v řadě

Před touto sezónou odešel do důchodu kapitán Syl Apps. Mnozí předpovídali pád Toronta. Day však jmenoval novým kapitánem Teda Kennedyho a dokázal tým znovu motivovat.

Ve finále opět narazili na Detroit.
Výsledek: Opět 4:0 na zápasy.
Historický zápis: Hap Day se stal trenérem prvního týmu v historii NHL, který vyhrál Stanley Cup třikrát za sebou (hattrick).

🧠 Trenérská filozofie a metody

Hap Day nebyl trenérem, kterého by hráči milovali v tom smyslu, že by s ním chodili na pivo. Byl to autoritář, stratég a pragmatik.

Defenziva nade vše

Jeho krédo znělo: „Góly vyhrávají zápasy, obrana vyhrává tituly.“

Byl jedním z prvních trenérů, který systematicky vyžadoval od útočníků (zejména centrů), aby se vraceli hluboko do obranného pásma (backchecking).
Zavedl systém, kdy křídla hlídala modrou čáru, aby zabránila soupeři v snadném přechodu do pásma.

Vztah s hráči

Day udržoval od hráčů profesionální odstup.

Gordie Drillon o něm řekl: „Nenáviděl jsem ho, když mě posadil v roce 1942. Ale naučil mě, že tým je důležitější než mé góly.“
Howie Meeker (pozdější legenda a komentátor) vzpomínal: „Hap Day byl nejchytřejší hokejový mozek, jaký jsem kdy potkal. Věděl přesně, co soupeř udělá, ještě než to věděl soupeř sám.“
Day se nebál konfliktů. Často používal tisk k tomu, aby své hráče vyprovokoval k lepším výkonům. Kritizoval je v novinách, aby v nich probudil hněv a touhu mu dokázat opak.

Využívání pravidel

Jako bývalý rozhodčí znal Day pravidla do posledního detailu a uměl je využít.

Traduje se, že v klíčových momentech zápasů posílal hráče změřit hokejku soupeře, nebo upozorňoval rozhodčí na technické přestupky při střídání, jen aby získal výhodu přesilové hry nebo přerušil tlak soupeře.

👔 Přesun do kanceláře: Generální manažer (1950–1957)

Po sezóně 1949–1950, kdy Toronto vypadlo v semifinále, se Hap Day rozhodl ukončit trenérskou kariéru. Cítil se vyčerpaný neustálým tlakem. Nicméně klub neopustil.

**Povýšení:** Conn Smythe ho jmenoval asistentem generálního manažera a později (v roce 1955) generálním manažerem. Day fakticky řídil hokejové operace, zatímco Smythe se staral o byznys a stavbu stadionu.
**Nástupce:** Za svého nástupce na lavičce si vybral Joea Primeaua, svého bývalého spoluhráče z „Kid Line“. Byla to dokonalá kontinuita.

V roli manažera byl Day architektem dalšího triumfu.

**Stanley Cup 1951:** V tomto roce Toronto porazilo Montreal ve finále, kde všech pět zápasů rozhodlo prodloužení (slavný gól Billa Barilka). Day byl tím, kdo sestavil tým, ale slávu na lavičce sklízel Primeau.

Dayovo působení v roli manažera bylo stejně úspěšné jako na lavičce, ale také kontroverzní. Byl známý tvrdým vyjednáváním o platech. V době, kdy neexistovaly hráčské odbory, Day nekompromisně tlačil platy dolů, což mu vyneslo nelibost některých hráčů, kteří cítili, že je okrádá o zasloužené odměny. Přesto pro něj bylo blaho klubu (a zisk Conna Smythea) vždy na prvním místě.

🚪 Konec v Torontu: Palácový převrat (1957)

Konec působení Hapa Daye v organizaci Toronto Maple Leafs nebyl o nic méně dramatický než jeho kariéra. Po desetiletích loajální služby byl v roce 1957 donucen odejít.

Nástup nové generace: Conn Smythe, stárnoucí majitel, začal předávat moc svému synovi Staffordu Smytheovi. Stafford byl ambiciózní a chtěl dělat věci po svém. Hap Day, který byl zvyklý na staré pořádky a disciplínu, se s mladým Smythem často dostával do konfliktů.
Rezignace: Když Stafford Smythe navrhl jmenování výboru, který by řídil hokejové operace (což by fakticky omezilo Dayovu moc generálního manažera), Day to odmítl akceptovat. S pocitem, že jeho autorita je podkopávána, 25. března 1957 rezignoval.
Dopad: Jeho odchod znamenal konec "zlaté éry". Toronto po jeho odchodu vstoupilo do období temna a trvalo několik let (až do příchodu Punche Imlacha), než se klub znovu stal uchazečem o titul.

🏭 Život po hokeji a odkaz

Po odchodu z NHL se Hap Day stáhl z veřejného života. Na rozdíl od jiných se nestal komentátorem ani se nesnažil získat práci u jiného týmu, ačkoliv nabídky měl.

Byznys: Stal se úspěšným podnikatelem. Vlastnil a řídil společnost na výrobu vlnité lepenky a obalových materiálů v St. Thomas v Ontariu. Uplatnil zde stejné principy jako v hokeji – efektivitu, disciplínu a tvrdou práci.
Hokejová síň slávy: V roce 1961 byl uveden do Hokejová síň slávy. Bylo to symbolické uznání jeho celoživotního díla v roce, kdy byla síň slávy poprvé otevřena pro veřejnost v Torontu.

Úmrtí

Hap Day zemřel 17. února 1990 ve věku 88 let. Odešel jako jeden z posledních pamětníků začátků NHL a éry St. Patricks.

Pocta: V roce 2016 bylo jeho číslo **4** (které nosil jako hráč) slavnostně vyřazeno týmem Toronto Maple Leafs (spolu s Red Kellym, který toto číslo nosil později). Jeho socha stojí na "Legends Row" před Scotiabank Arenou, hned vedle jeho spoluhráčů Conachera a Clancyho.

👶 Pro laiky: Proč je Hap Day "Pan Toronto"?

Pokud hledáte jedno jméno, které definuje úspěch Toronta v první polovině 20. století, je to Hap Day. Zde je proč:

Sběratel prstenů: Vyhrál Stanley Cup celkem **7krát**. Jednou jako hráč (kapitán), pětkrát jako trenér a jednou jako generální manažer. Byl u všeho důležitého.
Zázračný trenér: Je autorem největšího obratu v dějinách hokeje. V roce 1942 prohrával jeho tým ve finále 0:3 na zápasy. Day zariskoval, posadil hvězdy, nasadil mladíky a vyhrál 4:3. To se v NHL už nikdy nikomu nepovedlo zopakovat ve finále.
Přísný otec: Představte si trenéra, který se nikdy neusměje, zná každé pravidlo nazpaměť a nebojí se seřvat největší hvězdu týmu před novináři, jen aby ji vybičoval k výkonu. To byl Hap Day. Hráči ho nemilovali, ale respektovali ho, protože s ním vyhrávali.

📊 Statistiky kariéry

Hráčská kariéra (Základní část a play-off v NHL)

Sezóna	Tým	Liga	Z	G	A	B	TM	Play-off Z	Play-off G	Play-off A	Play-off B
1924–25	Toronto St. Patricks	NHL	26	10	12	22	33	—	—	—	—
1925–26	Toronto St. Patricks	NHL	36	14	2	16	26	—	—	—	—
1926–27	Toronto St. Patricks	NHL	44	11	5	16	50	—	—	—	—
1927–28	Toronto Maple Leafs	NHL	22	9	8	17	48	—	—	—	—
1928–29	Toronto Maple Leafs	NHL	44	6	6	12	85	4	1	0	1
1929–30	Toronto Maple Leafs	NHL	43	7	14	21	77	—	—	—	—
1930–31	Toronto Maple Leafs	NHL	44	1	13	14	56	2	0	3	3
1931–32	Toronto Maple Leafs	NHL	47	7	15	22	62	7	3	3	6
1932–33	Toronto Maple Leafs	NHL	47	6	14	20	46	9	0	1	1
1933–34	Toronto Maple Leafs	NHL	48	9	10	19	35	5	0	0	0
1934–35	Toronto Maple Leafs	NHL	45	2	4	6	38	7	0	0	0
1935–36	Toronto Maple Leafs	NHL	44	1	13	14	41	9	0	0	0
1936–37	Toronto Maple Leafs	NHL	48	3	4	7	20	2	0	0	0
1937–38	New York Americans	NHL	43	0	3	3	14	6	0	0	0
Celkem		NHL	586	86	123	209	631	51	4	7	11

Trenérská bilance v NHL

Tým	Sezóny	Zápasy	Výhry	Prohry	Remízy	Úspěchy
Toronto Maple Leafs	1940–1950	546	259	206	81	5× Stanley Cup (1942, 1945, 1947, 1948, 1949)

Zdroje