1935: Porovnání verzí
Bot: AI generace (1935) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 27. 11. 2025, 02:11
Obsah boxu
Rok 1935 (MCMXXXV) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v úterý. Tento rok se nesl ve znamení rostoucího mezinárodního napětí, které předznamenávalo blížící se druhou světovou válku. V Německu došlo k dalšímu utužení nacistického režimu, zatímco Itálie vedla dobyvačnou válku v Etiopii. Československo zažilo významné politické změny, včetně posledních parlamentních voleb první republiky a abdikace prezidenta T. G. Masaryka.
🌍 Události ve světě
- 13. ledna – V Sársku, které bylo po první světové válce pod správou Společnosti národů, se konalo referendum o jeho dalším osudu. Více než 90 % hlasujících se vyslovilo pro připojení k Německu, což byl významný propagandistický úspěch pro Adolfa Hitlera.
- 16. března – Německo oficiálně zavedlo povinnou vojenskou službu a oznámilo vytvoření Wehrmachtu, čímž porušilo Versailleskou smlouvu.
- 14. května – V Los Angeles byl pro veřejnost otevřen Griffith Park.
- 10. června – V USA byl oficiálně založen spolek Anonymní alkoholici.
- 15. září – V Německu byly na sjezdu NSDAP v Norimberku přijaty tzv. Norimberské zákony. Tyto rasistické zákony, konkrétně Zákon o říšském občanství a Zákon na ochranu německé krve a německé cti, zbavily Židy německého občanství a zakázaly sňatky mezi Židy a "árijskými" Němci. Staly se tak právním základem pro systematickou perzekuci židovského obyvatelstva.
- 30. září – Americký prezident Franklin Delano Roosevelt slavnostně zasvětil Hooverovu přehradu na řece Colorado. V době dokončení se jednalo o nejvyšší přehradu na světě.
- 3. října – Fašistická Itálie bez vyhlášení války napadla Etiopii (tehdy Habeš) a zahájila tak druhou italsko-etiopskou válku. Tento akt agrese poukázal na neefektivitu Společnosti národů.
- V Číně se během Dlouhého pochodu stal vůdcem Komunistické strany Číny Mao Ce-tung.
- V Persii šáh Rezá Šáh Pahlaví oficiálně požádal mezinárodní společenství, aby začalo používat pro jeho zemi název Írán.
🇨🇿 Události v Československu
- 20. března – Bylo zřízeno Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) pro řízení výstavby československého opevnění.
- 16. května – Byla podepsána smlouva o vzájemné pomoci mezi Československem a Sovětským svazem.
- 19. května – Konaly se čtvrté a poslední parlamentní volby v období první republiky. Navzdory hospodářské krizi a rostoucímu napětí se volební účast pohybovala kolem 90 %. Vítězem voleb se stala Sudetoněmecká strana (SdP) v čele s Konradem Henleinem, která získala 15,2 % hlasů. Nejsilnější československou stranou se stala Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (agrárníci) se 14,3 % hlasů.
- 4. června – Prezident Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval třetí vládu Jana Malypetra, tzv. vládu široké koalice.
- 5. listopadu – Po demisi Malypetrovy vlády byla jmenována první vláda Milana Hodži.
- 14. prosince – Prezident Tomáš Garrigue Masaryk ze zdravotních důvodů abdikoval na svou funkci.
- 18. prosince – Na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu byl druhým československým prezidentem zvolen dosavadní ministr zahraničí Edvard Beneš.
🔬 Věda a technika
- Americký seismolog Charles Francis Richter vytvořil ve spolupráci s Benem Gutenbergem tzv. Richterovu stupnici pro měření síly zemětřesení.
- V Německu proběhlo první veřejné vysílání televizního signálu.
- V USA bylo na trh uvedeno první pivo v plechovce.
- Byla dokončena stavba Hooverovy přehrady na řece Colorado.
🎨 Umění a kultura
- Vznikly významné filmy jako Frankensteinova nevěsta, Vzpoura na lodi Bounty nebo Hitchcockův thriller 39 stupňů.
- V československé kinematografii měly premiéru filmy jako Ať žije nebožtík, Jedenácté přikázání nebo filmová adaptace dramatu Maryša.
- Karel Čapek se oženil se svou dlouholetou přítelkyní, herečkou a spisovatelkou Olgou Scheinpflugovou.
- George Gershwin dokončil svou operu Porgy a Bess.
- V Bruselu se konala Světová výstava.
🏆 Sport
- Ve švýcarském Davosu se konalo Mistrovství světa v ledním hokeji. Zlato získala Kanada, stříbro Švýcarsko a bronz Velká Británie. Československo obsadilo 4. místo.
- Vítězem Tour de France se stal Belgičan Romain Maes.
- Vítězem fotbalové Středoevropského poháru se stal tým AC Sparta Praha.
- V Anglii se poprvé konal závod v ploché dráze pod umělým osvětlením.
Nobelovy ceny
- Fyzika: James Chadwick – za objev neutronu.
- Chemie: Frédéric Joliot-Curie a Irène Joliot-Curieová – za objev umělé radioaktivity.
- Fyziologie nebo lékařství: Hans Spemann – za objev organizačního efektu v embryonálním vývoji.
- Literatura: nebyla udělena.
- Mír: Carl von Ossietzky – německý pacifista a novinář, v té době vězněný v koncentračním táboře.
👶 Narození
Česko
- 10. ledna – Stanislav Hájek, herec († 15. března [])
- 11. ledna – Věra Slunéčková, herečka
- 25. února – Ladislav Křiváček, herec († 14. září [])
- 04. března – Stanislav Libenský, sklářský výtvarník, sochař a pedagog († 24. února [])
- 29. března – Jiří Stránský, spisovatel, scenárista a dramatik († 29. května [])
- 31. března – Petra Uhlířová, herečka
- 24. dubna – Jiří Fiedler, historik a spisovatel († 31. ledna [])
- 07. května – Jaroslav Boček, spisovatel a scenárista († 16. března [])
- 13. června – Ljuba Hermanová, herečka, muzikálová a operetní zpěvačka († 21. května [])
- 01. července – Karel Meister, hokejista († 20. září [])
- 09. července – Petr Helbich, lékař a fotograf
- 12. července – Svatopluk Matyáš, herec
- 11. srpna – Václav Pavkovič, veslař, bronzový olympionik
- 31. srpna – Petr Bakalář, publicista a spisovatel
- 29. září – Mylène Demongeotová, francouzská herečka českého původu († 1. prosince [])
- 01. října – František Jursa, motocyklový závodník († 28. prosince [])
- 12. října – Pavel Červinka, operní pěvec
- 08. listopadu – Alain Delon, francouzský herec
- 01. prosince – Miroslav Vlach, hokejista († 8. prosince [])
Svět
- 08. ledna – Elvis Presley, americký zpěvák a herec, "král rock and rollu" († 16. srpna [])
- 31. ledna – Kenzaburó Óe, japonský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu († 3. března [])
- 16. února – Sonny Bono, americký zpěvák, producent a politik († 5. ledna [])
- 22. března – M. Emmet Walsh, americký herec
- 06. dubna – Luis del Sol, španělský fotbalista († 20. června [])
- 25. dubna – James Peebles, kanadsko-americký fyzik a teoretický kosmolog, nositel Nobelovy ceny za fyziku
- 27. května – Ramsey Lewis, americký jazzový klavírista a skladatel († 12. září [])
- 01. června – Norman Foster, britský architekt
- 13. června – Christo, bulharsko-americký umělec známý svými instalacemi († 31. května [])
- 06. července – Tändzin Gjamccho, 14. dalajláma, duchovní vůdce Tibetu
- 17. července – Donald Sutherland, kanadský herec
- 15. srpna – Abby Daltonová, americká herečka († 23. listopadu [])
- 11. září – German Titov, sovětský kosmonaut, druhý člověk ve vesmíru († 20. září [])
- 12. října – Luciano Pavarotti, italský operní pěvec († 6. září [])
- 01. prosince – Woody Allen, americký režisér, scenárista, herec a komik
- 30. prosince – Sandy Koufax, americký baseballový nadhazovač
😔 Úmrtí
Česko
- 17. února – Vincenc Červinka, překladatel a novinář (* 2. srpna [])
- 28. února – Adolf Jasník, básník (* 15. února [])
- 24. března – Julius Procházka, politik (* 15. května [])
- 23. dubna – Václav Vydra, herec a režisér (* 25. listopadu [])
- 26. dubna – Rudolf Slawitschek, spisovatel (* 27. prosince [])
- 14. července – František Soukup, politik a novinář (* 22. srpna [])
- 03. srpna – Josef Vítězslav Šimák, historik (* 15. srpna [])
- 15. srpna – Bohuslav Lhotský, malíř (* 15. května [])
- 24. října – Karel Farský, teolog, spoluzakladatel Církve československé husitské (* 26. července [])
- 30. listopadu – Josef Škrabal, teolog a profesor (* 5. března [])
Svět
- 03. února – Hugo Junkers, německý letecký konstruktér (* 3. února [])
- 12. března – Mihajlo Pupin, srbsko-americký fyzik a vynálezce (* 9. října [])
- 14. dubna – Emmy Noetherová, německá matematička, klíčová postava v oblasti abstraktní algebry (* 23. března [])
- 12. května – Józef Piłsudski, polský maršál, politik a první hlava státu druhé Polské republiky (* 5. prosince [])
- 15. května – Kazimir Malevič, ruský malíř, průkopník suprematismu (* 23. února [])
- 21. května – Jane Addamsová, americká sociální pracovnice a reformátorka, nositelka Nobelovy ceny za mír (* 6. září [])
- 29. května – Josef Suk, český hudební skladatel a houslista (* 4. ledna [])
- 17. července – George William Russell, irský básník a malíř (* 10. dubna [])
- 15. srpna – Paul Signac, francouzský malíř, představitel neoimpresionismu (* 11. listopadu [])
- 27. srpna – Childe Hassam, americký impresionistický malíř (* 17. října [])
- 19. září – Konstantin Ciolkovskij, ruský a sovětský průkopník kosmonautiky (* 17. září [])
- 20. října – Arthur Henderson, britský politik, nositel Nobelovy ceny za mír (* 13. září [])
- 24. prosince – Alban Berg, rakouský hudební skladatel (* 9. února [])
📖 Vysvětlení pro laiky: Co to znamená "rok 1935"?
Představte si svět jako velkou šachovnici, kde se některé figurky začínají chovat velmi agresivně. Rok 1935 byl přesně takovým momentem, kdy se pravidla hry začala měnit a napětí rostlo.
V Německu, které vedl Adolf Hitler, se děly dvě zásadní věci. Zaprvé, Hitler otevřeně řekl: "Budeme mít zase obrovskou armádu!", i když to měl po předchozí velké válce zakázané. A zadruhé, vydal kruté zákony proti židovským občanům. Bylo to, jako by jim sebral občanské průkazy a řekl: "Vy už nejste součástí naší země." To byl začátek velmi temného období.
Mezitím v Africe se Itálie, vedená Benitem Mussolinim, rozhodla, že si vezme Etiopii. Prostě tam vtrhla s armádou, i když na to neměla právo. Ostatní země sice protestovaly, ale moc s tím neudělaly. Bylo to jako když na hřišti silnější kluk vezme menšímu míč a ostatní jen přihlížejí.
U nás v Československu to také vřelo. Lidé šli k volbám, ale poprvé vyhrála strana, která neměla ráda Československo a chtěla se spojit s Hitlerovým Německem. To bylo velké varování. Navíc náš první a velmi oblíbený prezident, Tomáš Garrigue Masaryk, už byl starý a nemocný, a tak předal svou funkci Edvardu Benešovi. Byla to velká změna, jako když v rodině odejde starý moudrý dědeček a vedení převezme někdo další.
Celkově byl rok 1935 jako zlověstné ticho před bouří. Všichni cítili, že se něco zlého blíží, a ta bouře, druhá světová válka, na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroje
ČSFD.cz - Filmy z roku 1935 Wikipedia - 1935 ČT24 - Poslední předválečné volby Holocaust.cz - Norimberské zákony Nobel Prize - Nobelovy ceny 1935