Přeskočit na obsah

Španělské impérium: Porovnání verzí

Z Infopedia
Bot: AI generace (Španělské impérium)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 25. 11. 2025, 15:18

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Bývalý stát

Španělské impérium (ve španělštině Imperio español), známé také jako Hispánská monarchie (Monarquía Hispánica), bylo jednou z největších a nejstarších globálních říší v dějinách lidstva. Počínaje 15. stoletím se Španělsko stalo průkopníkem v zámořských objevech a vybudovalo rozsáhlou koloniální říši, která na svém vrcholu zahrnovala obrovská území v Severní, Střední a Jižní Americe, v Asii (Filipíny), Africe a Oceánii, a také državy v Evropě. Pro svou rozlehlost se jí přezdívalo "říše, nad kterou slunce nezapadá". Impérium zásadně ovlivnilo světové dějiny, rozšířilo španělský jazyk a katolictví po celém světě a vytvořilo první globální obchodní cesty.

Vzniklo sjednocením španělských království Kastilie a Aragonie a objevením Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492. Během 16. století španělští conquistadoři vyvrátili mocné říše Aztéků a Inků. Příliv drahých kovů z amerických kolonií učinil ze Španělska na více než sto let dominantní světovou supervelmoc. Od poloviny 17. století však začala jeho moc postupně upadat vlivem válek, ekonomické stagnace a konkurence ostatních evropských mocností. Většinu svých amerických kolonií ztratilo na počátku 19. století během válek za nezávislost. Definitivní konec jeho velmocenského postavení přinesla španělsko-americká válka v roce 1898. Poslední africké kolonie byly dekolonizovány ve druhé polovině 20. století.

⏳ Vznik a vzestup (1492–17. století)

Základy budoucího impéria byly položeny sňatkem Isabely I. Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského v roce 1469, což vedlo k personální unii jejich království. V roce 1492 dokončili reconquistu dobytím Granady, posledního muslimského státu na Pyrenejském poloostrově. Ve stejném roce financovali výpravu Kryštofa Kolumba, která vedla k objevení Ameriky a zahájila éru španělské kolonizace.

Následovala éra conquistadorů. Hernán Cortés v letech 1519–1521 dobyl Aztéckou říši na území dnešního Mexika a Francisco Pizarro v roce 1532 ovládl Inckou říši v Andách. Tyto výboje přinesly Španělsku kontrolu nad obrovským územím a nesmírným bohatstvím, především ložisky stříbra (např. v Potosí) a zlata.

Za vlády Habsburků, zejména Karla V. (ve Španělsku vládl jako Karel I.) a jeho syna Filipa II., dosáhlo impérium svého vrcholu. Karel V. vládl obrovské říši zahrnující Španělsko, americké kolonie, Nizozemsko, části Itálie a byl také císařem Svaté říše římské. Filip II. v roce 1580 zdědil i Portugalsko a jeho kolonie, čímž vznikla Iberská unie a Španělsko dočasně ovládlo prakticky celou Jižní Ameriku a rozsáhlou síť obchodních základen v Africe a Asii.

👑 Zlatý věk a správa impéria

Období od 16. do 17. století je označováno jako Španělský zlatý věk (Siglo de Oro), kdy Španělsko nebylo jen politickou a ekonomickou, ale i kulturní velmocí. V této době tvořili umělci jako Diego Velázquez, El Greco a spisovatelé jako Miguel de Cervantes.

Impérium bylo spravováno prostřednictvím systému místokrálovství. Nejdůležitější byla:

Obchod s koloniemi byl přísně kontrolován z Sevilly a později z Cádizu. Klíčovou roli hrály tzv. "stříbrné flotily", které jednou ročně převážely drahé kovy a další zboží z Ameriky do Evropy. Pro obchod s Asií byla zásadní trasa manilských galeon mezi Acapulcem v Mexiku a Manilou na Filipínách.

쇠 Úpadek a reformy Bourbonů (18. století)

Od poloviny 17. století začala moc impéria slábnout. Příčiny byly komplexní:

  • Ekonomické problémy: Obrovské bohatství z kolonií bylo často promrháno v nákladných evropských válkách, což vedlo k opakovaným státním bankrotům. Masivní přísun stříbra také způsobil vysokou inflaci.
  • Vojenské porážky: Porážka Španělské Armady v roce 1588 a neúspěchy v třicetileté válce oslabily španělskou vojenskou dominanci.
  • Ztráta území: V roce 1640 se Portugalsko osamostatnilo. Po válce o španělské dědictví (1701–1714) ztratilo Španělsko své zbývající državy v Itálii a Nizozemí.

Na španělský trůn nastoupila dynastie Bourbonů. Noví panovníci, zejména Karel III. Španělský, se pokusili sérií reforem (tzv. Bourbonské reformy) modernizovat a centralizovat správu říše, oživit ekonomiku a posílit armádu. Byla vytvořena nová místokrálovství:

💥 Kolaps a zánik (19.–20. století)

Začátek 19. století přinesl impériu smrtelnou ránu. Napoleonské války a invaze Napoleona do Španělska v roce 1808 vytvořily mocenské vakuum. Toho využily americké kolonie, kde kreolské elity zahájily boj za nezávislost. V letech 1810 až 1825, pod vedením osobností jako Simón Bolívar a José de San Martín, získala nezávislost většina španělských území v Americe. Do konce 20. let 19. století zbyly Španělsku v Americe pouze Kuba a Portoriko.

Definitivní tečku za statusem Španělska jako koloniální mocnosti udělala španělsko-americká válka v roce 1898. Po krátkém a drtivém konfliktu muselo Španělsko postoupit Spojeným státům Kubu, Portoriko a Guam a prodat Filipíny.

Poslední zbytky impéria v Africe (Španělské Maroko, Ifni, Španělská Sahara a Rovníková Guinea) byly dekolonizovány v průběhu 20. století, přičemž poslední území, Západní Sahara, opustilo Španělsko v roce 1976.

legacy Dědictví a odkaz

Dědictví Španělského impéria je obrovské a komplexní.

  • Jazykové a kulturní: Španělština je dnes druhým nejpoužívanějším mateřským jazykem na světě s více než 500 miliony mluvčími.
  • Náboženské: Rozšíření katolictví učinilo z Latinské Ameriky region s největším počtem katolíků na světě.
  • Kolumbovská výměna: Kontakt mezi Starým a Novým světem vedl k rozsáhlé výměně rostlin, zvířat, technologií, myšlenek i nemocí. Z Ameriky do Evropy se dostaly plodiny jako brambory, kukuřice, rajčata a kakao, zatímco do Ameriky byli přivezeni koně, skot a pšenice.
  • Demografické: Kolonizace vedla ke vzniku nové mesticové populace (mestizaje), ale také k dramatickému poklesu původního indiánského obyvatelstva v důsledku nemocí a vykořisťování.

👶 Pro laiky: Obrovská firma, která změnila svět

Představte si, že Španělsko bylo před 500 lety něco jako obrovská mezinárodní firma, která se rozhodla expandovat. Místo otevírání nových poboček ale posílala lodě s průzkumníky a vojáky, aby našli a obsadili nové "trhy" – celé kontinenty.

Tato "firma" byla neuvěřitelně úspěšná. Založila pobočky (kolonie) po celém světě, od Kalifornie až po Argentinu a Filipíny. Z těchto poboček vozila do centrály v Madridu obrovské zisky, hlavně zlato a stříbro. Díky tomu se stala na čas nejbohatší a nejmocnější "firmou" na světě. Všichni museli mluvit jejím jazykem (španělština) a dodržovat její pravidla (včetně náboženství).

Jako každá velká firma ale měla i své problémy. Utrácela příliš mnoho peněz za války s konkurencí (jako Anglie nebo Francie), její vedení nebylo vždy efektivní a její "zaměstnanci" v zámoří (kolonisté) začali být nespokojení. Nakonec se zámořské pobočky rozhodly osamostatnit a založit si vlastní "firmy" (nezávislé státy). I když původní obrovská firma nakonec zkrachovala, její odkaz – jazyk, kultura a náboženství – v těchto nových státech zůstal dodnes.

Zdroje