Přeskočit na obsah

Etnická skupina: Porovnání verzí

Z Infopedia
Bot: AI generace (Etnická skupina)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 23. 11. 2025, 22:41

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Etnikum

Etnická skupina (též etnikum) je v sociologii a kulturní antropologii označení pro skupinu lidí, kteří sdílejí společnou a svébytnou kulturu. Příslušníky etnické skupiny spojuje vědomí sounáležitosti a společné identity, které je založeno na sdílených kulturních znacích, jako jsou jazyk, náboženství, zvyky, tradice, dějiny a představa o společném původu. Tyto charakteristiky jsou obvykle předávány z generace na generaci a jsou naučené.

Pojem etnická skupina je často používán jako synonymum pro výrazy jako etnos, národ, národnost, kmen nebo národnostní menšina, ačkoliv mezi těmito termíny existují jemné významové rozdíly. Etnicita sama o sobě nevyjadřuje konkrétní organizační formu ani hierarchické zařazení, ale spíše pocit kulturní odlišnosti a příslušnosti.

📜 Definice a charakteristika

Etnickou skupinu lze definovat jako populaci, která se vyznačuje několika klíčovými rysy. Podle norského sociálního antropologa Fredrika Bartha mezi ně patří:

  • Biologická sebereprodukce: Skupina se z velké části reprodukuje v rámci vlastních řad.
  • Společné kulturní hodnoty: Členové sdílejí základní kulturní hodnoty, které se projevují v jednotných formách chování a artefaktech.
  • Komunikační pole: Skupina tvoří jednotný prostor pro interakci a komunikaci.
  • Vlastní a cizí identifikace: Členství ve skupině je určeno jak sebeidentifikací jednotlivců, tak identifikací ze strany ostatních skupin.

Klíčovým prvkem je etnické vědomí, tedy subjektivní pocit sounáležitosti, který je často posilován představou o společném původu (i mytickém), společných historických osudech a používáním společného názvu, tzv. etnonyma. Etnické rozdíly jsou vždy naučené a předávané v procesu socializace.

Vztah k příbuzným pojmům

  • Národ vs. etnikum: Hlavním rozdílem je vztah k politické jednotce, tedy státu. Národ je často definován jako etnická skupina, která dosáhla politické suverenity nebo o ni usiluje. Přechod od etnika k národu je historický proces spojený se vznikem nacionalismu.
  • Rasa vs. etnikum: Zatímco etnicita je kulturní konstrukt, rasa se historicky odkazovala na domnělé vrozené, biologické a fyzické rozdíly. Moderní sociologie a genetika koncept rasy jako biologické kategorie zpochybňují a zdůrazňují, že jde spíše o sociální konstrukt. Etnicita je založena na kulturních praktikách, zatímco rasové kategorie jsou často přidělovány zvenčí.
  • Národnost vs. etnikum: Národnost často označuje příslušnost ke konkrétnímu národnímu státu (státní občanství), ale v kontextu střední a východní Evropy se tento pojem blíží etnické příslušnosti a je zjišťován například při sčítání lidu.
  • Etnická menšina: Jedná se o etnickou skupinu, která žije na území státu, kde dominuje jiná etnická skupina (většinová populace). Status menšiny není dán pouze počtem, ale také často znevýhodněným postavením a pocitem skupinové solidarity.

⏳ Historie a vývoj konceptu

Pojem etnicita (z řeckého ethnos, znamenající "lid" nebo "národ") se ve společenských vědách výrazněji prosadil v polovině 20. století. Nahradil starší a často problematické termíny jako "rasa" nebo "kmen", které byly spojeny s kolonialismem a evolucionistickými teoriemi 19. století. Tyto teorie hierarchicky řadily kultury a společnosti, přičemž na vrcholu stála euroamerická civilizace.

Zásadní obrat přinesl přístup zvaný kulturní relativismus, jehož průkopníkem byl antropolog Franz Boas. Kulturní relativismus tvrdí, že každou kulturu je třeba chápat v jejím vlastním kontextu a nelze je hodnotit měřítky jiné kultury. Tento přístup odmítl etnocentrismus – tendenci posuzovat jiné kultury z perspektivy té vlastní – a položil základy moderního chápání etnicity jako rovnocenné kulturní odlišnosti.

🌍 Etnická diverzita ve světě

Na světě existují tisíce různých etnických skupin, od malých domorodých kmenů s několika stovkami členů až po velké národy čítající stovky milionů lidí. Etnická mapa světa je velmi pestrá a neustále se vyvíjí vlivem migrace, globalizace a politických změn.

Některé příklady významných etnických skupin a jejich geografické rozložení:

Hranice států se často nekryjí s etnickými hranicemi, což vede k tomu, že mnoho etnických skupin žije jako menšiny ve více státech.

🤝 Etnická identita a její význam

Etnická identita je vědomí příslušnosti k určité etnické skupině. Je to důležitá součást sociální identity jedince, která mu dává pocit zakotvení a sounáležitosti. Tato identita se utváří v interakci s ostatními – uvědoměním si společných rysů "my" v kontrastu s "oni".

Etnická identita může nabývat na významu zejména v situacích, kdy je skupina ohrožena, například v důsledku migrace, diskriminace nebo politického útlaku. Může se stát základem pro politickou mobilizaci a boj za uznání, práva nebo autonomii.

V moderních pluralitních společnostech, kde vedle sebe žije více etnických skupin, se stávají klíčovými koncepty jako multikulturalismus, integrace a asimilace.

💡 Pro laiky: Vysvětlení na příkladu

Představte si, že svět je jedna obrovská škola. V této škole jsou různé třídy a každá třída je jako jedna etnická skupina.

  • Každá třída má svá vlastní pravidla a zvyky. Třída 5.A má tajný pozdrav, který znají jen oni (to je jako jejich jazyk nebo nářečí).
  • Vždycky na Vánoce si ve třídě 5.B dávají speciální druh cukroví, který peče jenom babička jednoho ze spolužáků (to jsou jejich tradice a kultura).
  • Třída 5.C má zase kroniku, kam si zapisují všechny společné výlety a úspěchy. Když si ji čtou, vzpomínají na společnou historii a cítí, že patří k sobě.
  • Všichni ve třídě vědí, že jsou "Páťáci z Céčka" a jsou na to hrdí (to je jejich etnické vědomí a identita).

I když jsou všichni žáci jedné školy (lidstvo), každá třída je něčím jedinečná a její členové cítí, že k sobě patří. A stejně tak lidé v jedné etnické skupině cítí sounáležitost, i když žijí v různých městech nebo dokonce státech.

⚖️ Etnicita a společnost

Vztahy mezi etnickými skupinami jsou často komplexní a mohou být poznamenány nerovností v moci a bohatství. Z etnických rozdílů mohou pramenit i negativní jevy:

  • Předsudky: Názory a postoje vůči členům jiné skupiny, které nejsou založeny na faktech, ale na stereotypech.
  • Diskriminace: Jednání, které upírá členům určité skupiny práva a příležitosti, které mají ostatní.
  • Rasismus: Přesvědčení o nadřazenosti jedné skupiny nad druhou, často založené na fyzických znacích, které je využíváno k ospravedlnění diskriminace.
  • Etnocentrismus: Tendence hodnotit jiné kultury podle norem a hodnot vlastní kultury, často s pocitem nadřazenosti.

Státy a mezinárodní společenství se snaží těmto jevům čelit prostřednictvím legislativy na ochranu menšin a prosazováním lidských práv.

💻 Zdroje