Prezidentské volby ve Spojených státech amerických 2024
| Prezidentské volby ve Spojených státech amerických 2024 | |
|---|---|
| Datum | 5. listopadu 2024 |
| Místo | Spojené státy americké |
| Typ | prezidentské volby |
| Výsledek | vítězství Donalda Trumpa |
Prezidentské volby ve Spojených státech amerických 2024 se konaly 5. listopadu 2024 a představovaly 60. prezidentské volby v historii Spojených států. Volby vyhrál republikánský kandidát Donald Trump, který se stal 47. prezidentem Spojených států a prvním prezidentem od Grovera Clevelanda v roce 1892, který se vrátil do úřadu po prohraném mezifunkčním období. Trump porazil demokratickou kandidátku, úřadující viceprezidentku Kamala Harris, která se snažila stát první ženou prezidentkou v americké historii.
Volby 2024 byly mimořádně kontroverzní a polarizované, odrážející hluboké rozdělení americké společnosti. Kampaň byla vedena v kontextu pokračujících debat o stavu americké demokracie, ekonomických obavách voličů, imigrační politice a následcích pandemie COVID-19. Donald Trump vedl kampaň zaměřenou na kritiku Bidenovy administrativy, zejména v oblasti ekonomiky, inflace a jižní hranice, zatímco Kamala Harris varovala před návraten Trumpa do úřadu jako existenční hrozbou pro americkou demokracii.
Volby se konaly v atmosféře vysokého napětí, s obavami o volební bezpečnost a možné zpochybnění výsledků, které se nakonec nenaplnily v takovém rozsahu, jak se očekávalo. Donald Trump vyhrál jak ve sboru volitelů (získal 312 volitelských hlasů oproti 226 pro Harris), tak v celostátním hlasování (popular vote), což z něj učinilo prvního republikánského kandidáta od George W. Bushe v roce 2004, který vyhrál většinu celostátních hlasů. Současně Republikáni získali kontrolu nad Senátem a udrželi těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů, což vytvořilo situaci jednopartajní vlády.
⏳ Pozadí a kontext
🗳 Volební cyklus 2024
Prezidentské volby 2024 se konały čtyři roky po prezidentských volbách 2020, které vyhrál Joe Biden nad Donaldem Trumpem. Tyto volby byly poznamenány kontroverzemi, když Trump odmítl uznat porážku a jeho příznivci zaútočili na Kapitol 6. ledna 2021 v pokusu zabránit certifikaci Bidenova vítězství. Tento útok vedl k druhému impeachmentu Trumpa a vytvoril otázku, zda bude vůbec moci kandidovat v roce 2024.
Joe Biden nastoupil do úřadu v lednu 2021 ve věku 78 let jako nejstarší nově zvolený prezident v americké historii. Jeho administrativá čelila řadě výzev včetně pokračující pandemie COVID-19, ekonomického zotavení, inflace, stažení z Afghánistánu, a pokračujících kulturních a politických válek. Bidenova popularita postupně klesala během jeho funkčního období, zejména kvůli vysoké inflaci a růstu životních nákladů.
👤 Joe Biden a rozhodnutí nekandidovat
Prezident Joe Biden oficiálně oznámil svou kandidaturu pro znovuzvolení v dubnu 2023. Jeho kampaň byla od počátku provázena otázkami o jeho věku a zdravotním stavu. V červnu 2024 se konala první prezidentská debata mezi Bidenem a Trumpem, která se ukázala jako katastrofální pro úřadujícího prezidenta. Biden během debaty působil zmatený, často ztrácet myšlenku uprostřed věty a měl viditelné potíže formulovat své myšlenky.
Tato debata vyvolala paniku v Demokratické straně. Vysokoprofilované osobnosti strany včetně bývalých prezidentů, předních kongresmanů a hlavních dárců začali soukromě i veřejně vyzývat Bidena, aby odstoupil z kandidatury. Průzkumy veřejného mínění ukázaly dramatický propad Bidenovy podpory, s Trumpem vedoucím v klíčových swing states.
Po týdnech intenzivního tlaku Biden oznámil 21. července 2024, že odstupuje z prezidentské kandidatury. Ve svém prohlášení uvedl, že činí toto rozhodnutí "v nejlepším zájmu mé strany a země." Toto rozhodnutí bylo historické – Biden se stal prvním úřadujícím prezidentem od Lyndona B. Johnsona v roce 1968, který odstoupil z prezidentské kandidatury po zahájení primárek.
🔵 Kamala Harris jako náhradní kandidátka
Bezprostředně po Bidenově odstoupení se většina Demokratické strany sjednotila za viceprezidentku Kamala Harris. Biden ji okamžitě podpořil a během 48 hodin získala podporu dostatečného počtu delegátů na demokratickém sjezdu, aby zajistila nominaci. Rychlost, s jakou se strana sjednotila za Harris, odrážela jednak její pozici jako viceprezidentky, jednak obavu z otevřeného boje o nominaci tak pozdě v kampani.
Kamala Harris se stala první ženou afroamerického a jihoasijského původu, která získala nominaci hlavní politické strany na prezidentku. Její kampaň přinesla novou energii do demokratického tábora, s rekordními dary a dobrovolníky. Výběr minnesotského guvernéra Tima Walze jako kandidáta na viceprezidenta byl vnímán jako snaha oslovit voliče ve středozápadních státech.
🔴 Trumpova cesta k nominaci
Donald Trump oznámil svou kandidaturu relativně brzy, v listopadu 2022, bezprostředně po střednědobých volbách. Jeho kampaň čelila bezprecedentním právním výzvám – Trump byl prvním bývalým prezidentem v historii, který byl obžalován z trestných činů. V průběhu roku 2023 a začátkem roku 2024 čelil několika trestním obžalobám:
- Federální obžaloba za dokumenty: Obvinění ze zadržování utajovaných dokumentů ve své rezidenci Mar-a-Lago na Floridě a z maření justice.
- Federální obžaloba za 6. leden: Obvinění ze spiknutí s cílem zvrátit výsledky voleb 2020 a za roli v útoku na Kapitol.
- Obžaloba v Georgii: Státní obvinění ze spiknutí s cílem zvrátit výsledky voleb v Georgii.
- Obžaloba v New Yorku: Obvinění související s platbami pornoherečce Stormy Daniels během kampaně 2016.
V květnu 2024 byl Trump uznán vinným ve věci v New Yorku, čímž se stal prvním bývalým prezidentem s trestním odsouzením. Přesto tento právní problém nepodkopal jeho podporu mezi republikánskými voliči – naopak, Trump a jeho příznivci prezentovali obžaloby jako "politicky motivované pronásledování" a Trump z nich učinil ústřední část své kampaně. Jeho základna se rallovala kolem něj a jeho fundraising dramaticky vzrostl po každém obvinění.
Trumpova cesta k republikánské nominaci byla překvapivě hladká. Ačkoli proti němu kandidovalo několik významných republikánů včetně floridského guvernéra Ron DeSantis, bývalé guvernérky Jižní Karolíny Nikki Haley, a viceprezidenta Mikea Pencea, Trump dominoval primárkám od začátku. Do března 2024 zajistil dostatečný počet delegátů pro nominaci. Jeho výběr ohijského senátora J.D. Vanceho jako kandidáta na viceprezidenta překvapil některé pozorovatele, protože Vance byl v minulosti ostře kritický vůči Trumpovi.
📋 Nominační proces
🔴 Republikánské primárky
Republikánské primárky 2024 začaly v lednu v Iowa tradičním caucusem (stranickým setkáním). Donald Trump vyhrál přesvědčivě s přibližně 51% hlasů, následovaný Ronem DeSantisem (21%) a Nikki Haley (19%). První skutečné primární volby se konaly v New Hampshire, kde Trump opět zvítězil s 54% oproti 43% pro Haley, která byla poslední významnou soupeřkou.
Ron DeSantis odstoupil po Iowě a podpořil Trumpa. Nikki Haley pokračovala v kampani až do března, kdy po sérii porážek včetně ve svém domovském státě Jižní Karolíně také odstoupila. Její odmítnutí okamžitě podpořit Trumpa signalizovalo pokračující napětí v Republikánské straně mezi tradičními konzervativci a MAGA (Make America Great Again) hnutím.
Na republikánském národním sjezdu v červenci 2024 v Milwaukee byl Trump oficiálně nominován. Sjezd byl poznamenán pokusem o atentát na Trumpa několik dní před jeho zahájením, kdy střelec na jeho mítinku v Pensylvánii postřelil Trumpa do ucha, než byl zastřelen bezpečnostními silami. Trump přežil s lehkými zraněními a incident ještě více sjednotil jeho základnu. Ikonický obrázek Trumpa s krvavým uchem, zvedající pěst a křičícího "Fight! Fight! Fight!" se stal symbolem kampaně.
🔵 Demokratické primárky a přechod na Harris
Demokratické primárky 2024 byly formálním potvrzením Joea Bidena jako kandidáta. Biden čelil pouze symbolické opozici a zajistil nominaci již v březnu. Viceprezidentka Kamala Harris nebyla zpochybňována jako jeho running mate.
Situace se dramaticky změnila po červnové debatě a Bidenově odstoupení v červenci. Demokratická strana musela improvizovat nominační proces. Ačkoli technicky měli delegáti svobodu volit jiného kandidáta, rychlá podpora Harris od Bidena, předních stran
ických lídrů a většiny delegátů učinila z její nominace formalitu.
Strana provedla "virtuální roll call" (elektronické hlasování delegátů) v srpnu, před demokratickým národním sjezdem v Chicago, aby formálně nominovala Harris. Na sjezdu v srpnu 2024 Harris přijala nominaci a představila Tima Walze jako svého kandidáta na viceprezidenta. Sjezd byl zaměřen na sjednocení strany po turbulentním přechodu od Bidena a na prezentaci Harris jako "nové generace vedení."
🎯 Hlavní témata kampaně
💰 Ekonomika a inflace
Ekonomika byla nejdůležitějším tématem pro voliče v roce 2024. Ačkoli ekonomické ukazatele jako HDP, nezaměstnanost a akciový trh byly relativně silné, voliči pociťovali dopad vysoké inflace, která v letech 2021-2023 dosáhla nejvyšší úrovně za čtyři desetiletí. Ceny potravin, benzínu, bydlení a dalších základních potřeb výrazně vzrostly, což erodovalo kupní sílu středních a pracujících tříd.
Donald Trump postavil svou kampaň do značné míry na kritice Bidenovy ekonomické politiky. Používal slogan "Bidenomics" (sloučenina Biden + economics) pejorativně k označení vládních výdajů, které podle něj způsobily inflaci. Trump slíbil "největší ekonomiku v historii" s drastickým snížením daní, deregulací a energetickou nezávislostí založenou na fosilních palivech. Jeho hesla "Drill, baby, drill!" (Vrt, zlato, vrt!) a návrat k politice "America First" rezonovaly s voliči frustrovanými ekonomickou situací.
Kamala Harris se snažila obhajovat ekonomický rekord Bidenovy administrativy, poukazujíc na vytvoření milionů pracovních míst, pokles nezaměstnanosti a růst mezd. Argumentovala, že inflace byla globální jev částečně způsobený pandemií COVID-19 a ruskou invazí na Ukrajinu. Navrhovala politiky zaměřené na snížení nákladů na bydlení, zdravotní péči a vzdělání. Přesto průzkumy konzistentně ukazovaly, že voliči více důvěřovali Trumpovi v ekonomických otázkách.
🚨 Imigrace a jižní hranice
Imigrace byla druhým nejdůležitějším tématem kampaně. Během Bidenovy administrativy dosáhl počet nelegálních překročení jižní hranice s Mexikem rekordních úrovní, s miliony setkání hraničních agentů s migranty ročně. Republikánští guvernéři z hraničních států jako Texas a Arizona přepravovali migranty autobusů a letadly do demokratických měst jako New York, Chicago a Washington D.C., aby demonstrovali dopad imigrační krize.
Donald Trump učinil imigraci ústředním bodem své kampaně, stejně jako v roce 2016. Slíbil "největší deportační operaci v historii," dokončení zdi na jižní hranici a využití Alien Enemies Act z roku 1798 k deportaci členů gangů bez soudního procesu. Jeho rétorika o migrantech byla často kontroverzní a označována za dehumanizující, ale rezonovala s voliči obávajícími se bezpečnosti a ekonomických dopadů masové migrace.
Kamala Harris byla v tomto tématu zvláště zranitelná, protože Joe Biden ji v roce 2021 pověřil rolí "hraničního cara" (border czar) s úkolem řešit kořenové příčiny migrace. Kritici poukazovali na to, že situace na hranici se pod jejím dohledem zhoršila. Harris argumentovala pro "komplexní imigrační reformu" a poukazovala na to, že Republikáni v Kongresu zablokovali bipartitní návrh zákona, který by posílil hraniční bezpečnost.
🗳 Demokracie a stát práva
Kamala Harris a Demokraté vedli svou kampaň do značné míry na varování před Trumpem jako existenční hrozbou pro americkou demokracii. Poukazovali na jeho odmítnutí uznat porážku v roce 2020, jeho roli v útoku na Kapitol 6. ledna 2021, jeho trestní obžaloby a jeho prohlášení, že by byl "diktátorem pouze první den" (ačkoli to prezentoval jako vtip).
Harris varovala, že Trump by ve druhém funkčním období neměl "guardrails" (ochranné mantinely), které měl poprvé, protože by do administrativy jmenoval pouze loajalisty. Zdůrazňovala jeho plány vyčistit federální byrokratů a nahradit je politickými appointees, jeho hrozby použít Ministerstvo spravedlnosti proti politickým nepřátelům, a jeho pochvalu autoritářských lídrů jako Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga.
Donald Trump tyto obavy odmítal jako "strašení" a tvrdil, že skutečnou hrozbou pro demokracii jsou Demokraté, kteří podle něj použili justičního systém k politickému pronásledování svých oponentů. Poukazoval na své obžaloby jako důkaz "weaponization" (militarizace) justice. Jeho základna vnímala jeho právní problémy jako martyrium a důkaz korupce establishmentu.
🤰 Potratové právo
Právo na potrat se stalo významným tématem po rozhodnutí Nejvyššího soudu v případě Dobbs v. Jackson Women's Health Organization v červnu 2022, které zrušilo téměř 50 let staré rozhodnutí Roe v. Wade a vrátilo regulaci potratů státům. Toto rozhodnutí vedlo k zavedení přísných omezení nebo úplných zákazů potratů v řadě republikánských států.
Kamala Harris učinila z potratového práva klíčové téma své kampaně, snažíc se mobilizovat ženské voliče a mladé lidi. Poukazovala na případy žen, které nemohly získat nezbytnou zdravotní péči kvůli zákazům potratů, včetně případů ohrožujících život. Slíbila, že jako prezidentka podpoří legislativu kodifikující právo na potrat na federální úrovni.
Donald Trump se snažil zmírnit téma tím, že tvrdil, že ponechává rozhodnutí na státech, což bylo v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu. Zároveň si připisoval zásluhy za jmenování tří konzervativních soudců, kteří hlasovali pro zrušení Roe v. Wade, což oslavoval jako splnění slibu konzervativcům. Přesto se distancoval od nejextrémnějších pozic jako jsou celostátní zákazy bez výjimek.
🌍 Zahraniční politika
Zahraniční politika hrála menší, ale stále významnou roli v kampani. Klíčová témata zahrnovala:
Ukrajina: Bidenova administrativa poskytla Ukrajině desítky miliard dolarů ve vojenské a ekonomické pomoci v jejím boji proti ruské invazi zahájené v únoru 2022. Donald Trump kritizoval tuto pomoc jako plýtvání amerických peněz a tvrdil, že kdyby byl prezidentem, válka by nikdy nezačala. Slíbil ukončit konflikt "během 24 hodin," ačkoli nespecifikoval jak. Někteří republikáni v Kongresu blokovali dodatečnou pomoc pro Ukrajinu.
Izrael a Gaza: Válka mezi Izraelem a Hamasem po útocích 7. října 2023 vytvořila napětí v demokratické koalici. Zatímco Biden a Harris silně podporovali Izrael, progresivní křídlo Demokratické strany a mnoho mladých voličů kritizovalo izraelskou vojenskou operaci v Gaze jako nepřiměřenou. Některé muslimské a arabsko-americké komunity hrozily bojkotem Harris.
Čína: Oba kandidáti zaujímali tvrdou linii vůči Číně. Donald Trump slíbil ještě tvrdší cla na čínský dovoz než zavedl během prvního funkčního období. Téma ekonomické konkurence a technologického soupeření s Čínou mělo bipartitní podporu.
📊 Průzkumy a předpovědi
Průzkumy veřejného mínění během kampaně 2024 byly extrémně volatilní. Po katastrofální debatě v červnu Joe Biden zaostal za Trumpem v celostátních průzkumech i v klíčových swing states o 5-8 procentních bodů. Tato čísla přispěla k tlaku na jeho odstoupení.
Vstup Kamaly Harris do závodu v červenci přinesl dramatickou změnu. V prvních týdnech po nástupu Harris přebírala vedení v celostátních průzkumech a téměř srovnala závod ve swing states. Její kampaň získala enorm
ní momentum s rekordními dary (nad 1 miliardu dolarů během prvních měsíců) a masivními davými na shromážděních.
Do září a října však začalo Trumpovo vedení v klíčových státech opět růst. Závěrečné průzkumy před volbami ukazovaly extrémně těsný závod, s většinou swing states v rámci statistické chyby. Většina prognózních modelů včetně FiveThirtyEight a The Economist dávala závodu téměř 50/50 šanci pro oba kandidáty, s mírným nakloněním směrem k Harris v některých modelech.
Průzkumy nakonec podhodnotily Trumpovu podporu, stejně jako v letech 2016 a 2020. Tento systémový bias byl připisován "shy Trump voters" (voličům, kteří se nehlásili k podpoře Trumpa v průzkumech) a obtížím dostihnout určité demografické skupiny, zejména pracující třídu bez vysokoškolského vzdělání.
🗳 Volební den a výsledky
📅 5. listopadu 2024
Volby se konaly v úterý 5. listopadu 2024 v souladu s federálním zákonem. Účast byla vysoká, s přibližně 155 miliony odevzdanými hlasy, což představovalo přibližně 65% způsobilých voličů. Toto číslo bylo mírně nižší než rekordní účast v roce 2020, částečně kvůli návratu k normálním volebním procedurám po rozšířeném hlasování poštou během pandemie COVID-19.
První výsledky začaly přicházet kolem 19:00 východního času, kdy se zavřely první volební místnosti na východním pobřeží. Brzy bylo jasné, že noc bude příznivější pro Trumpa, než průzkumy předpovídaly. Trump vyhrál Floridu velkým rozdílem a vedl v Severní Karolíně, prvním klíčovém swing state, kde byly sečteny dostatečné hlasy.
V průběhu noci se situace pro Kamalu Harris zhoršovala. Trump vedl ve všech sedmi klíčových swing states: Pensylvánie, Michigan, Wisconsin, Nevada, Arizona, Georgia a Severní Karolína. Nejkritičtějším momentem byla Pensylvánie s 19 volitelskými hlasy, kde Trump získal těsné, ale jasné vítězství přibližně 2% rozdílem.
Kolem 2:30 ráno východního času bylo jasné, že Donald Trump vyhrál volby. Přestože ne všechny státy byly oficiálně vyhlášeny, matematická cesta Harris ke vítězství přestala existovat. Harris zavolala Trumpovi, aby uznala porážku a pogratulovala mu k vítězství, což znamenalo hladší přechod než po volbách 2020.
🎯 Sbor volitelů
Donald Trump získal celkem 312 volitelských hlasů proti 226 pro Kamalu Harris. K vítězství bylo potřeba 270 hlasů. Trump vyhrál všechny swing states:
- Pensylvánie - 19 volitelů
- Georgia - 16 volitelů
- Severní Karolína - 16 volitelů
- Michigan - 15 volitelů
- Arizona - 11 volitelů
- Wisconsin - 10 volitelů
- Nevada - 6 volitelů
Tyto výsledky představovaly výrazný swing oproti volbám 2020, kdy Joe Biden vyhrál všechny tyto státy kromě Severní Karolíny.
📊 Celostátní hlasování (Popular Vote)
Donald Trump vyhrál také v celostátním hlasování, první republikánský kandidát, který to dokázal od George W. Bushe v roce 2004. Trump získal přibližně 77,3 milionu hlasů (50,1%) oproti 75,0 milionům hlasů (48,6%) pro Harris. Rozdíl přibližně 2,3 milionu hlasů a 1,5% byl relativně těsný v historickém kontextu, ale jednoznačný v rámci moderních velmi polarizovaných voleb.
📈 Volební analýza
👥 Demografické výsledky
Volební exit polls (průzkumy při odchodu z volebních místností) odhalily významné demografické posuny od voleb 2020:
Podle pohlaví:
- Muži: Trump 55%, Harris 43% (swing +5% pro Trumpa)
- Ženy: Harris 54%, Trump 44% (swing +1% pro Trumpa)
Gender gap (rozdíl mezi pohlavími) zůstal velký, ale Trump zlepšil své čísla mezi oběma pohlavími. Mezi mladými muži (18-29 let) Trump výrazně zvýšil podporu, částečně díky kampani na sociálních médiích a podcastech populárních mezi touto demografií.
Podle rasy:
- Bělošští voliči: Trump 58%, Harris 40%
- Afroameričtí voliči: Harris 87%, Trump 12%
- Hispánští/Latino voliči: Harris 52%, Trump 46%
- Asijští voliči: Harris 56%, Trump 42%
Nejdramatičtějším posunem byl mezi hispánskými voliči, kde Trump získal nejvyšší procento pro republikánského kandidáta za několik dekád. Tento posun byl zvláště výrazný mezi hispánskými muži a v komunitách na jižní hranici Texasu, kde ekonomické obavy a konzervativní sociální hodnoty převážily nad obavami z Trumpovy imigrační rétoriky.
Podle vzdělání:
- Bez vysokoškolského titulu: Trump 56%, Harris 42%
- S vysokoškolským titulem: Harris 55%, Trump 43%
Vzdělávací rozdíl zůstal jedním z nejsilnějších prediktorů volebního chování, s vysokoškolsky vzdělanými voliči podporujícími Demokraty a voliči bez titulu podporujícími Republikány.
Podle věku:
- 18-29 let: Harris 54%, Trump 43%
- 30-44 let: Trump 50%, Harris 48%
- 45-64 let: Trump 52%, Harris 46%
- 65+ let: Trump 51%, Harris 48%
Harris vyhrála mezi nejmladšími voliči, ale menším rozdílem než Joe Biden v roce 2020. Trump zlepšil svou podporu ve všech věkových kategoriích.
🗺 Geografické vzory
Volby 2024 pokračovaly v trendu rostoucího geografického rozdělení mezi urbánními, předměstskými a venkovskými oblastmi:
Urbánní oblasti: Harris vyhrála ve velkých městech velkými rozdíly, ale s nižší účastí a menšími marži než Joe Biden v roce 2020. Například v Philadelphii Harris vyhrála 80-20%, ale celkový počet hlasů byl nižší než pro Bidena.
Předměstí: Předměstí zůstala bojištěm, ale Donald Trump zde zlepšil své výsledky oproti předchozím volbám. Vzdělaní předměstští voliči, kteří opustili Republikánskou stranu v éře Trumpa, se začali vracet, částečně kvůli ekonomickým obavám.
Venkov: Trump dominoval ve venkovských oblastech, často s marži 70-30% nebo více. Vysoká účast ve venkovských oblastech Pensylvánie, Michigan a Wisconsin byla klíčová pro jeho vítězství.
🎯 Klíčové faktory vítězství
Posmrtné analýzy identifikovaly několik klíčových faktorů Trumpova vítězství:
Ekonomické obavy: Exit polls ukázaly, že 68% voličů hodnotilo ekonomiku jako "ne dobrou" nebo "špatnou." Z těchto voličů 69% volilo Trumpa. Inflace a životní náklady byly nejčastěji citovanými problémy.
Pozdní rozhodnutí: Harris vstoupila do závodu pozdě (červenec) a měla pouze 107 dní na kampaň. To jí nedalo dostatek času představit se voličům, kteří ji neznali dobře, a rozvinout jasný policy program odlišný od Bidena.
Biden factor: Harris byla svázána s nepopulární Bidenovou administrativou. Když byla tázána, co by dělala jinak než Biden, odpověděla v jednom rozhovoru "nic mě nenapadá," což Republikáni použili v reklamách.
Mediální strategie: Trump efektivně využíval alternativní média včetně long-form podcastů (např. Joe Rogan - 3hodinový rozhovor sledovaný desítky milionů), která mu umožnila oslovit mladší, zejména mužské voliče, kteří nesledují tradiční média.
Turnout: Demokratická účast byla nižší než v roce 2020, zejména v klíčových urbánních oblastech. Harris získala přibližně 8 milionů méně hlasů než Joe Biden v roce 2020.
🏛 Kongresové volby
Současně s prezidentskými volbami se konaly volby do Kongresu. Republikáni získali kontrolu nad Senátem ziskem 53 křesel proti 47 pro Demokraty. Klíčová vítězství zahrnovala získání křesel v Montaně, Ohio a Západní Virginii.
Ve Sněmovně reprezentantů Republikáni udrželi těsnou většinu přibližně 220-215 křesel. Tato kombinace dala Trumpovi "trifectu" – kontrolu nad Bílým domem, Senátem i Sněmovnou, což mu umožnilo prosazovat legislativu bez potřeby bipartitní podpory.
⚖️ Právní aspekty a přechod moci
Na rozdíl od [[Prezidentské volby ve Spojených států
e amerických 2020|voleb 2020]] proběhl přechod moci relativně hladce. Kamala Harris uznala porážku ve volebním noc a Joe Biden pozval Trumpa do Bílého domu k tradičnímu setkání během přechodového období.
Ačkoli se objevily některé stížnosti na volební nepravidelnosti v několika okrscích, žádná z nich nebyla rozsáhlá nebo věrohodná natolik, aby změnila výsledek. CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) prohlásila volby za "bezpečné a zabezpečené."
Sbor volitelů se sešel 17. prosince 2024 ve státních hlavních městech a formálně odevzdal své hlasy. Žádný z volitelů nevolil "faithlessly" (proti výsledku svého státu). Kongres certifikoval výsledky 6. ledna 2025, přesně čtyři roky po útoku na Kapitol. Tentokrát proces proběhl bez incidentů.
Donald Trump byl inaugurován jako 47. prezident Spojených států 20. ledna 2025 v ceremoniálu na schodech Kapitolu.
🌍 Mezinárodní reakce
Mezinárodní reakce na Trumpovo vítězství byly smíšené:
Evropa: Evropští lídři vyjádřili obavy z možného oslabení transatlantických vztahů a amerického závazku vůči NATO. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz zdůraznili potřebu evropské strategické autonomie.
Ukrajina: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval Trumpovi, ale vyjádřil naději na pokračující americkou podporu. Existovaly obavy, že Trump by mohl tlačit na Ukrajinu k územním ústupkům jako součást mírové dohody s Ruskem.
Izrael: Izraelský premiér Benjamin Netanyahu vřele přivítal Trumpovo vítězství, očekávaje obnovení těsných vztahů z Trumpova prvního funkčního období.
Čína: Čína reagovala opatrně, připravujíc se na možné zvýšení cel a pokračující obchodní napětí.
Rusko: Kreml oficiálně nevyjádřil preferenci, ale analytici spekulovali, že Putin preferoval Trumpa vzhledem k jeho skepticismu vůči podpoře Ukrajiny.
💡 Pro laiky
Volby 2024 si můžeme představit jako politický "comeback" – Donald Trump se vrátil do Bílého domu poté, co prohrál před čtyřmi lety. Je to podobné, jako když sportovní tým, který před pár lety prohrál finále, se vrátí a vyhraje o několik let později.
Systém prezidentských voleb v USA je trochu komplikovaný. Nevítězí kandidát, který prostě získá nejvíce hlasů v celé zemi – místo toho se používá sbor volitelů. Každý stát má určitý počet "volitelských hlasů" (podobně jako body) a kandidát, který vyhraje v daném státě, obvykle získá všechny jeho body. K vítězství je potřeba 270 z celkových 538 bodů.
V roce 2024 bylo sedm klíčových států (tzv. "swing states" nebo "battleground states"), které mohly rozhodnout o výsledku, protože v nich neměla žádná strana jasnou výhodu. Trump vyhrál ve všech sedmi, což mu dalo přesvědčivé vítězství.
Co je zajímavé: Joe Biden, který byl prezidentem od roku 2021, původně chtěl kandidovat znovu, ale po špatném výkonu v televizní debatě ho vlastní strana přesvědčila, aby odstoupil. Viceprezidentka Kamala Harris ho nahradila, ale měla pouze asi tři měsíce na kampaň, což je velmi krátká doba na tak důležité volby.
Hlavní témata, o kterých lidé rozhodovali: ceny v obchodech (inflace – všechno zdražilo), množství migrantů přicházejících přes mexickou hranici, a obavy některých lidí o budoucnost americké demokracie (protože Trump v minulosti zpochybňoval volební výsledky).