Hamas
Obsah boxu
Hamás (arabsky حماس, což je akronym pro حركة المقاومة الإسلامية, Harakat al-Muqáwama al-Islámíja, v překladu Islámské hnutí odporu) je palestinská sunnitsko-islamistická militantní a politická organizace. Od roku 2007 vládne v Pásmu Gazy, jedné ze dvou částí Palestinských autonomních území. Organizace je známá svým ozbrojeným odporem proti Izraeli, který zahrnuje teroristické útoky, a zároveň poskytováním sociálních služeb Palestincům. Řadou zemí, včetně Spojených států, Evropské unie, Kanady a Izraele, je považována za teroristickou organizaci.[1]
| Islámské hnutí odporu (Hamás) | |
|---|---|
| Status | Vládnoucí moc v Pásmu Gazy |
| Založení | 10. prosince 1987 |
| Zakladatel | Ahmad Jásin, Abd al-Azíz ar-Rantísí |
| Sídlo | Gaza, Dauhá (politické vedení) |
| Ideologie | Islámský nacionalismus, sunnitský islamismus, Antisionismus |
| Označení | Teroristická organizace (mj. 🇦🇺, 🇨🇦, 🇪🇺, 🇮🇱, 🇯🇵, 🇬🇧, 🇺🇸) |
| Předseda politbyra | Ismaíl Haníja |
| Vůdce v Gaze | Jahjá Sinvár |
| Velitel vojenského křídla | Muhammad Dajf |
📖 Definice a cíle
Hamás je komplexní organizace s několika složkami:
- Vojenské křídlo: Známé jako Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma, které provádí ozbrojené operace, raketové útoky a další formy násilí proti Izraeli.
- Politické křídlo: Účastní se politického života, v roce 2006 vyhrálo palestinské parlamentní volby a od roku 2007 spravuje Pásmo Gazy.
- Sociální křídlo (Da'wa): Provozuje rozsáhlou síť škol, sirotčinců, klinik, mešit a charitativních organizací, čímž si buduje podporu mezi palestinským obyvatelstvem.
Dlouhodobým strategickým cílem Hamásu, zakotveným v jeho zakládající chartě z roku 1988, je zničení Státu Izrael a jeho nahrazení palestinským islámským státem na celém území historické Palestiny (tedy včetně území dnešního Izraele).[2] V roce 2017 Hamás představil nový politický dokument, který sice zmírnil některé formulace, ale na základním cíli se nic nezměnilo a nadále neuznává právo Izraele na existenci.[3]
🧑🏫 Pro laiky
Představte si, že v jedné čtvrti (Palestina) žijí dvě velké rodiny, které se nemají rády a obě si nárokují stejný dům a zahradu (území Izraele a Palestiny). Hamás je jako jedna část jedné z těchto rodin (palestinské), která se rozhodla, že jediným řešením je druhou rodinu (Izrael) z domu úplně vyhnat a převzít kontrolu nad vším.
Aby toho dosáhli, dělají dvě věci najednou. Mají "ozbrojenou partu" (vojenské křídlo), která na druhou rodinu útočí – hází kameny, střílí rakety a provádí násilné útoky. To je důvod, proč je mnoho zemí světa označuje za teroristy.
Zároveň se ale ve své části čtvrti (Pásmo Gazy) snaží získat co největší podporu ostatních. Staví pro ně nemocnice, školy a dávají jídlo chudým (sociální křídlo). Tím si zajišťují, že je lidé budou volit a podporovat, i když jejich násilné akce často vedou k tomu, že druhá rodina vrátí úder a ublíží i obyčejným lidem. Hamás je tedy složitá směsice politické strany, charity a ozbrojené militantní skupiny.
⏳ Historie
🌱 Vznik a kořeny
Hamás byl formálně založen na konci roku 1987, krátce po vypuknutí První intifády (palestinského povstání proti izraelské okupaci). Jeho duchovním vůdcem a zakladatelem byl šajch Ahmad Jásin, upoutaný na invalidní vozík.
Organizace vzešla z palestinské odnože Muslimského bratrstva, panarabského islamistického hnutí založeného v Egyptě. Zatímco Muslimské bratrstvo se v Palestině soustředilo primárně na náboženskou a sociální činnost (Da'wa), Hamás vznikl jako jeho akční, militantní odnož s cílem vést ozbrojený "džihád" (svatou válku) proti Izraeli. Na rozdíl od sekulárních nacionalistických skupin, jako je Fatah, Hamás definoval palestinsko-izraelský konflikt primárně v náboženských termínech.
Rise Vzestup v 90. letech a odpor proti mírovému procesu
V 90. letech Hamás prudce zvýšil svou popularitu, a to zejména díky svému nesmiřitelnému odporu vůči mírovým dohodám z Osla z roku 1993. Zatímco Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) v čele s Jásirem Arafatem a jeho hnutím Fatah uznala Izrael a zahájila s ním jednání, Hamás dohody odmítl jako zradu a kapitulaci.
Jako hlavní nástroj svého boje proti mírovému procesu zvolil Hamás vlnu sebevražedných bombových útoků zaměřených na izraelské civilisty. Mezi lety 1993 a 2000 provedl desítky útoků v autobusech, na tržištích a v restauracích, které si vyžádaly stovky obětí.[4] Cílem těchto útoků bylo podkopat důvěru izraelské veřejnosti v mírový proces a vyprovokovat tvrdou izraelskou odvetu, která by dále radikalizovala palestinské obyvatelstvo. Tímto způsobem se Hamás etabloval jako hlavní alternativa k umírněnějšímu Fatahu.
💥 Druhá intifáda a politický vzestup
Během Druhé intifády (al-Aksá), která vypukla v roce 2000, se Hamás stal jedním z hlavních aktérů povstání. Spolu s dalšími militantními skupinami zintenzivnil kampaň sebevražedných atentátů a raketových útoků. Izrael reagoval cílenými likvidacemi klíčových vůdců Hamásu, včetně zakladatele Ahmada Jásina a jeho nástupce Abd al-Azíze ar-Rantísího, kteří byli oba zabiti při náletech v roce 2004.
Navzdory vojenskému tlaku politická popularita Hamásu rostla, a to i díky vnímané korupci a neefektivitě Palestinské samosprávy ovládané Fatahem. V roce 2005 se Hamás poprvé rozhodl zúčastnit se voleb. V lednu 2006 dosáhl šokujícího vítězství v palestinských parlamentních volbách, když porazil Fatah.[5] Toto vítězství vedlo k mezinárodní krizi, protože mnoho západních zemí odmítlo jednat s vládou vedenou organizací, kterou považují za teroristickou, a zavedlo ekonomické sankce.
⚔️ Převzetí moci v Gaze a války s Izraelem
Politické napětí mezi Hamásem a Fatahem eskalovalo v červnu 2007 v krátkou, ale krvavou občanskou válku. Během několika dní bojů Hamás násilně převzal plnou kontrolu nad Pásmem Gazy a vyhnal odtud síly loajální Fatahu. Od té doby je palestinská autonomie fakticky rozdělena: Fatah vládne na Západním břehu Jordánu a Hamás v Pásmu Gazy.
V reakci na převzetí moci uvalily Izrael a Egypt na Pásmo Gazy přísnou blokádu, která omezuje pohyb osob a zboží. Hamás a další militantní skupiny pokračovaly v raketovém ostřelování izraelského území, což vedlo k několika rozsáhlým vojenským konfrontacím s Izraelem:
- Válka v Gaze (2008–2009): Operace Lité olovo.
- Operace Pilíř obrany (2012).
- Válka v Gaze (2014): Operace Ochranné ostří.
- Izraelsko-palestinské střety (2021).
Tyto konflikty měly devastující dopad na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu v Gaze, ale zároveň často posilovaly pozici Hamásu jako hlavního představitele ozbrojeného odporu proti Izraeli.
🕊️ Útok v říjnu 2023 a následná válka
Dne 7. října 2023 zahájilo vojenské křídlo Hamásu bezprecedentní, koordinovaný útok na Izrael z Pásma Gazy, známý jako Operace Potopa al-Aksá. Bojovníci Hamásu prolomili hranici, zaútočili na vojenské základny, města a kibucy a masakrovali civilisty, včetně útoku na hudební festival. Během útoku bylo zabito přes 1 200 Izraelců, převážně civilistů, a přibližně 240 lidí bylo uneseno do Gazy jako rukojmí.[6]
Tento útok, nejkrvavější v historii Izraele, vyvolal masivní vojenskou odvetu. Izrael vyhlásil Hamásu válku s cílem jeho úplného zničení a zahájil rozsáhlou vzdušnou a pozemní ofenzívu v Pásmu Gazy. Následná válka vedla k rozsáhlé humanitární krizi v Gaze, desítkám tisíc obětí a masivnímu zničení infrastruktury.
💰 Ideologie a podpora
Ideologie Hamásu je kombinací palestinského nacionalismu a sunnitského fundamentalistického islamismu, vycházejícího z myšlenek Muslimského bratrstva.
Klíčové ideologické body:
- Nepřijatelnost existence Izraele: Hamás považuje celý region historické Palestiny za islámskou půdu (waqf), které se nelze vzdát. Jakýkoliv kompromis, který by zahrnoval uznání Izraele, je odmítán.
- Ozbrojený boj (džihád): Je považován za jediný legitimní a účinný způsob, jak dosáhnout osvobození Palestiny.
- Cíl – islámský stát: Konečným cílem je vytvoření islámského státu na celém území Palestiny.
Hlavními zahraničními sponzory Hamásu jsou Írán a Katar. Írán poskytuje především vojenskou podporu, včetně zbraní, financí a výcviku. Katar poskytuje finanční a diplomatickou podporu, na jeho území v Dauhá sídlí politické vedení Hamásu v exilu.[7] Hamás získává finance také prostřednictvím daní vybíraných v Gaze, charitativních organizací a v poslední době i prostřednictvím kryptoměn.
🏛️ Struktura a vedení
Hamás má komplexní a do velké míry utajenou strukturu, aby byl odolný vůči izraelským pokusům o likvidaci.
- Politbyro: Je nejvyšším rozhodovacím orgánem, který určuje celkovou strategii organizace. V jeho čele stojí předseda, kterým je v současnosti Ismaíl Haníja. Členové politbyra sídlí jak v Pásmu Gazy, tak v zahraničí (především v Kataru a Turecku).
- Vedení v Gaze: Specifické záležitosti týkající se správy Pásma Gazy řídí místní vedení. Za nejvyššího vůdce Hamásu v Gaze a fakticky nejmocnější postavu organizace je považován Jahjá Sinvár.
- Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma: Vojenské křídlo, které operuje v tajných buňkách. Jejich velitelem a mozkem vojenských operací je Muhammad Dajf, který přežil několik izraelských pokusů o atentát.
- Šúra (poradní sbor): Širší poradní orgán složený z představitelů Hamásu z Gazy, Západního břehu, izraelských věznic a palestinské diaspory.
🌍 Postoj mezinárodního společenství
Postoj k Hamásu je ve světě hluboce rozdělený.
- Země a organizace, které považují Hamás za teroristickou organizaci:
- Země, které s Hamásem udržují vztahy:
Mnoho dalších zemí zaujímá nejednoznačný postoj, často rozlišují mezi politickým a vojenským křídlem organizace, ačkoliv samotný Hamás takové dělení odmítá.
✨ Vztah s ostatními palestinskými frakcemi
Hlavním vnitropalestinským rivalem Hamásu je sekulární hnutí Fatah, které dominuje Palestinské samosprávě na Západním břehu Jordánu. Vztahy mezi oběma frakcemi jsou od občanské války v roce 2007 extrémně napjaté a poznamenané nedůvěrou. Četné pokusy o usmíření a vytvoření vlády národní jednoty dosud selhaly.
Další významnou militantní skupinou v Gaze je Palestinský islámský džihád (PID). Jedná se o menší, ale radikálnější organizaci, která je ještě více závislá na Íránu. Hamás a PID často koordinují své vojenské operace proti Izraeli, ale někdy mezi nimi dochází i ke sporům o vliv.