Jaroslav Flegr

Rozbalit box

Obsah boxu

Jaroslav Flegr (* 12. března 1958 Praha) je český evoluční biolog, parazitolog, vysokoškolský pedagog a publicista. Je profesorem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde dlouhá léta vedl katedru filosofie a dějin přírodních věd. Do povědomí světové vědecké komunity se zapsal především výzkumem vlivu parazita Toxoplasma gondii na lidské chování a osobnost (tzv. manipulační hypotéza) a formulací teorie zamrzlé evoluce (zamrzlé plasticity), která nabízí alternativní pohled na mechanismy vzniku druhů a fungování přirozeného výběru u pohlavně se rozmnožujících organismů.

V českém veřejném prostoru se stal výraznou a kontroverzní postavou během pandemie covidu-19 v Česku, kdy patřil k zastáncům přísných protiepidemických opatření a varoval před kolapsem zdravotnictví. Je rovněž úspěšným popularizátorem vědy a držitelem ceny Magnesia Litera za naučnou literaturu.

🧠 Jaroslav Flegr pro laiky

Vědecká práce profesora Flegra se dá zjednodušeně shrnout do dvou hlavních příběhů: "parazit, který řídí náš mozek" a "proč evoluce občas zamrzne".

Příběh o kočce, myši a řidiči

Představte si parazita (Toxoplasma gondii), který potřebuje, aby myš, ve které žije, sežrala kočka (jen v kočce se může parazit rozmnožit). Co parazit udělá? "Přeprogramuje" mozek myši tak, aby ztratila strach z pachu kočičí moči a naopak ji začala přitahovat. Myš se stane snadnou kořistí. Jaroslav Flegr přišel s myšlenkou, že tento parazit dělá něco podobného i lidem, kteří jsou pro něj "slepou uličkou". Zjistil, že nakažení lidé mají zpomalené reakce (což zvyšuje riziko dopravních nehod – ideální způsob, jak by se v pravěku mohl parazit dostat k šelmě) a mění se jejich osobnost. Nakažení muži se stávají podezřívavějšími a méně ochotnými dodržovat pravidla, zatímco ženy se stávají vřelejšími a společenštějšími. Flegr tím ukázal, že naše "svobodná vůle" může být ovlivněna mikroskopickým vetřelcem.

Příběh o gumě a plastelíně

Klasická Darwinova teorie předpokládá, že druhy jsou jako "plastelína" – neustále se mohou měnit a přizpůsobovat prostředí. Flegr však na základě své teorie zamrzlé evoluce tvrdí, že většina pohlavně se rozmnožujících druhů je spíše jako "pružná guma". Když na druh zatlačí prostředí (např. ochlazení), druh se dočasně změní (guma se natáhne), ale jakmile tlak pomine, vrátí se zpět (guma se smrští). Druh je ve svém vývoji "zamrzlý" a nemůže se libovolně měnit, protože pohlavní rozmnožování neustále míchá geny a ničí výhodné kombinace. Skutečná evoluční změna (vznik nového druhu) nastane jen vzácně, když se malá skupinka jedinců oddělí od zbytku populace. Tehdy druh na chvíli "rozmrzne", změní se (stane se plastelínou), a pak zase rychle "zamrzne" do nové stabilní podoby.

🎓 Život a kariéra

Vystudoval buněčnou biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze (1982). V letech 1984–1991 pracoval v Ústavu molekulární genetiky ČSAV (později AV ČR), kde se zabýval molekulární genetikou myší. Od roku 1991 působí zpět na své alma mater. V roce 2008 byl jmenován profesorem v oboru ekologie.

Jeho vědecký přístup je charakteristický kombinací exaktních biologických metod (genetika, parazitologie) s metodami psychologie a evoluční psychologie. Často využívá netradiční metody sběru dat, například rozsáhlé internetové dotazníky ("Pokusní králíci"), kterých se účastní tisíce dobrovolníků.

🔬 Vědecká práce

Manipulační hypotéza a Toxoplasma

Flegrův tým publikoval desítky studií prokazujících vliv latentní toxoplazmózy na lidský fenotyp. Mezi nejvýznamnější zjištění patří:

**Změny osobnosti:** Nakažení muži mají nižší superego (méně respektují pravidla) a jsou introvertnější, nakažené ženy jsou naopak společenštější (Faktorová analýza osobnostního dotazníku Cattellova 16PF).
**Riziko nehod:** Nakažení jedinci mají přibližně 2,6× vyšší riziko dopravní nehody v důsledku prodloužení reakčního času.
**Morfologické změny:** Nakažení muži mají v průměru vyšší hladinu testosteronu, což může ovlivňovat i rysy obličeje a poměr prstů na ruce (2D:4D ratio).
**Poměr pohlaví:** Ženám s latentní toxoplazmózou se rodí statisticky významně více synů než dcer.

Za tento výzkum získal v roce 2014 Ig Nobelovu cenu za veřejné zdraví (společně s kolegy Janem Havlíčkem a Davidem Hanauerem). Tato cena je udělována za výzkum, který "nejdříve lidi rozesměje a poté je donutí přemýšlet".

Teorie zamrzlé evoluce

Flegr je autorem ucelené teorie zamrzlé evoluce (Frozen Evolution), kterou popsal v knihách Zamrzlá evoluce (2006) a Evoluční tání (2015). Teorie reaguje na nedostatky neodarwinismu a teorie sobeckého genu Richarda Dawkinse. Hlavní teze:

**Stabilita druhů:** Druhy vzniklé pohlavním rozmnožováním jsou evolučně stabilní ("zamrzlé") a odolávají změnám.
**Role pohlavního rozmnožování:** Sex neslouží k urychlení evoluce (jak se často učí), ale naopak k jejímu brzdění tím, že rozbíjí unikátní kombinace genů.
**Peripatrická speciace:** K evoluční změně dochází pouze v prvních generacích po oddělení malé populace (např. kolonizace ostrova), kdy druh "rozmrzne". Po nárůstu početnosti populace druh opět zamrzne a po zbytek své existence (98 % času) se již nemění.

Tato teorie vysvětluje jev známý z paleontologie jako přerušované rovnováhy (punctuated equilibrium), který popsali Stephen Jay Gould a Niles Eldredge.

📢 Veřejné působení a kontroverze

Pandemie covidu-19

Během pandemie covidu-19 v Česku se Jaroslav Flegr stal jedním z nejcitovanějších, ale také nejpolarizovanějších odborníků. Využíval své znalosti evoluce virulence parazitů k předpovědím chování viru SARS-CoV-2.

**Kritika:** Byl kritizován za své katastrofické scénáře ("mrazáky na mrtvoly v ulicích", "tisíce mrtvých denně"), které se v plné míře nenaplnily, což mu vyneslo označení "šířitel poplašných zpráv" od části veřejnosti a politiků.
**Obhajoba:** Flegr argumentoval, že jeho varování měla mobilizovat společnost k dodržování opatření ("kdo brzdí před zdí, nenabourá") a že vysoký počet obětí v Česku (přes 40 000) potvrdil vážnost situace. Důrazně prosazoval nošení respirátorů, testování a očkování.

Popularizace vědy

Flegr je známý svým neformálním stylem komunikace, často využívá sociální sítě (Facebook, Twitter), kde vystupuje společně se svým kocourem Micíkem (který "napsal" knihu o covidu). Jeho knihy se vyznačují humorem, srozumitelností a zároveň vysokou odbornou úrovní. Kniha Zamrzlá evoluce získala v roce 2007 cenu Magnesia Litera za naučnou literaturu.

📚 Bibliografie (výběr)

1994 – Evoluční biologie I. (Karolinum)
2005 – Evoluční biologie (Academia) – komplexní vysokoškolská učebnice
2006 – Zamrzlá evoluce, aneb, Je to jinak, pane Darwin (Academia) – Magnesia Litera 2007
2011 – Pozor, Toxo! Tajná učebnice praktické metodologie vědy (Academia)
2015 – Evoluční tání, aneb, O původu rodů (Academia)
2017 – Milí pokusní králíci (Academia) – výběr z článků a sloupků
2022 – Milý Micíku, aneb Covid v Kocourkově (Universum)

Zdroje