Přeskočit na obsah

Colorado Avalanche

Z Infopedia
{{#if:Ivan Mirošničko|
Colorado Avalanche
Soubor:Colorado Avalanche logo.svg
MěstoDenver, Colorado
StátSpojené státy americké
VlajkaUS
Adresa1000 Chopper Circle, Denver, CO 80204
Založen1972 (jako Quebec Nordiques)
1995 (přesun do Denveru)
PředchůdceQuebec Nordiques
Draft 2022
Draft 2022Ivan Mirošničko
Draft 2023Calum Ritchie
Draft 2024Tanner Henricks
Nejlepší střelecJoe Sakic (625 gólů)
Nejlepší nahrávačJoe Sakic (1016 asistencí)
Nejproduktivnější hráčJoe Sakic (1641bodů)
Nejtrestanější hráčCody McLeod (1401 trestných minut)
Nejproduktivnější obránceCale Makar (350 bodů)
Nejúspěšnější brankářPatrick Roy (262 vítězství)
Vyřazená číslaJoe Sakic (19), Peter Forsberg (21), Patrick Roy (33), Adam Foote (52), Milan Hejduk (23)
TrofejeStanley Cup (1996, 2001, 2022)
Prezidentova trofej (1997, 2001)
Mistrovství Západní konference (1996, 2001, 2022)
Divizní tituly (1995–2003, 2021)
Sezóna 20243. místo v Centrální divizi
Playoff 2025semifinále Západní konference
Sociální sítěOficiální web
Twitter
Facebook
Instagram
Přidružené klubyColorado Eagles (AHL)
Utah Grizzlies (ECHL)

Colorado Avalanche (v překladu Lavina z Colorada) je profesionální hokejový klub se sídlem v Denveru, hlavním městě státu Colorado. Tým hraje v Centrální divizi Západní konference Národní hokejové ligy (NHL). Franšíza byla původně založena v roce 1972 jako Quebec Nordiques a byla jedním z nejvýznamnějších týmů v konkurenční lize WHA, než se v roce 1979 připojila k NHL. Po finančních problémech se klub v roce 1995 přestěhoval do Denveru a okamžitě dosáhl historického úspěchu, když hned ve své první sezóně v novém městě získal Stanley Cup. Historie Avalanche je příběhem o dvou odlišných identitách – o francouzsko-kanadské hrdosti a vášnivé rivalitě v Québecu a o vybudování jedné z nejdominantnějších organizací konce 20. a začátku 21. století v Coloradu. Své domácí zápasy hrají v aréně Ball Arena.

🏒 Týmová identita

Identita Avalanche je postavena na rychlosti, ofenzivní síle a spojení s horskou krajinou Colorada.

엠 Logo a barvy

  • Quebec Nordiques (1972–1995): Logo Nordiques bylo ikonické a hluboce symbolické. Zobrazovalo červenou hokejku a puk, které formovaly stylizované "n" (pro Nordiques – Seveřané) uvnitř modrého iglú. Barvami byly modrá, bílá a červená, barvy québecké vlajky.
  • Colorado Avalanche (od 1995): Po přestěhování klub přijal zcela novou identitu. Název "Avalanche" a nové barvy – vínová a modrá – byly vybrány, aby reprezentovaly drsnou horskou krajinu Skalistých hor. Hlavní logo zobrazuje velké písmeno "A" stylizované do podoby hory, kterou obtáčí sněhová lavina ve tvaru písmene "C". Sekundárním logem je stopa sněžného muže, jetigo, který slouží i jako maskot.

🎭 Maskot

Oficiálním maskotem klubu je sněžný muž (jeti) jménem Bernie the St. Bernard. Bernie byl původně maskotem již v roce 1995, ale na několik let zmizel, než byl v roce 2009 znovu zaveden s upraveným vzhledem. Je pojmenován po svatobernardském psovi, záchranářském plemeni ze švýcarských Alp, což odkazuje na horskou tématiku klubu.

🏟️ Arény

Colisée de Québec (1972–1995)

Původní domov Quebec Nordiques. Aréna byla proslulá svou bouřlivou a vášnivou atmosférou, zejména během vyhrocených soubojů s provinčními rivaly Montreal Canadiens.

McNichols Sports Arena (1995–1999)

Po přestěhování do Denveru strávil klub své první čtyři sezóny, včetně zisku prvního Stanley Cupu, v aréně McNichols Sports Arena.

Ball Arena (1999–současnost)

Od roku 1999 je domovem Avalanche moderní multifunkční aréna Ball Arena (původně Pepsi Center). S kapacitou 18 000 diváků pro hokej byla svědkem zisku dvou Stanley Cupů (2001, 2022) a sdílí ji s basketbalovým týmem Denver Nuggets z NBA a lakrosovým týmem Colorado Mammoth z NLL.

⚫ Kořeny v Québecu: Éra Nordiques (1972–1995)

Historie Colorado Avalanche je neoddělitelně spjata s jejich předchůdci, Quebec Nordiques. Tento klub byl po více než dvě desetiletí symbolem hrdosti frankofonní Kanady, epicentrem jedné z největších rivalit v historii sportu a místem, kde byly položeny základy budoucí mistrovské dynastie.

Vznik ve WHA a příchod bratrů Šťastných

Quebec Nordiques byli založeni v roce 1972 jako jeden ze zakládajících členů konkurenční ligy WHA. Ve WHA se rychle zařadili mezi elitu a v roce 1977 získali svůj jediný titul, Avco World Trophy.

Nejzásadnější moment jejich rané historie přišel po sloučení s NHL v roce 1979. Poté, co ztratili svou největší hvězdu Réala Cloutiera, se generálnímu manažerovi Marcelu Aubutovi podařil mistrovský a politicky odvážný kousek. Zorganizoval tajnou a dramatickou emigraci bratrů Petra a Antona Šťastných z komunistického Československa. Jejich útěk v roce 1980 byl mezinárodní senzací a o rok později se k nim připojil i nejstarší bratr Marián. Bratři Šťastní okamžitě vytvořili jednu z nejnebezpečnějších útočných formací v lize a stali se prvními velkými hvězdami Nordiques v NHL.[1]

"Bitva o Québec": Největší rivalita

V 80. letech se zrodila jedna z nejintenzivnějších, nejnenávistnějších a nejkultovnějších rivalit v historii NHL: "The Battle of Quebec" (Bitva o Québec) proti provinčním rivalům Montreal Canadiens. Tato rivalita přesahovala hranice sportu; byla symbolem politického, kulturního a jazykového napětí mezi metropolí Montréalem a hlavním městem Québecem.

Jejich souboje v play-off byly legendární a často brutální:

  • "The Good Friday Massacre" (Masakr na Velký pátek): Během šestého zápasu finále divize v roce 1984 se na konci druhé třetiny strhla hromadná bitka, která se přelila i do třetí třetiny. Bylo uděleno 252 trestných minut a 11 hráčů bylo vyloučeno. Tento incident je považován za jeden z nejdivočejších v historii play-off.[2]
  • Celkově se oba týmy střetly v play-off pětkrát a jejich zápasy pravidelně definovaly hokejovou horečku v celé provincii.

Pád na dno a budování dynastie

Na konci 80. let se Nordiques propadli na samé dno ligy. Toto období neúspěchů jim však umožnilo získat v draftech hráče, kteří se stali základem budoucí dynastie:

  • Joe Sakic (Draftován v roce 1987, 15. celkově): Tichý, ale neuvěřitelně talentovaný a respektovaný centr, který se stal tváří, kapitánem a největší legendou v historii celé franšízy.
  • Mats Sundin (1989, 1. celkově) a Owen Nolan (1990, 1. celkově) byli dalšími elitními talenty.

Trejd, který změnil vše: Případ Eric Lindros

Nejdůležitější moment přišel v draftu 1991, kdy si Nordiques jako jedničku vybrali generační talent Erica Lindrose. Lindros však za Québec odmítl hrát, částečně kvůli obavám z malého, francouzsky mluvícího trhu. Po roce, kdy Lindros nehrál a držel klub jako rukojmí, byli Nordiques nuceni ho vyměnit.

V jednom z největších a nejsložitějších trejdů v historii NHL byl Lindros vyměněn do Philadelphia Flyers. Jako protihodnotu získal Québec doslova poklad: útočníka Petera Forsberga, brankáře Rona Hextalla, obránce Steva Duchesnea, několik dalších hráčů, dva výběry v prvním kole draftu a 15 milionů dolarů. Tento trejd je dnes považován za jeden z nejjednostrannějších v historii a přímo položil základy pro budoucí úspěchy v Coloradu.[3]

Finanční problémy a odchod

Navzdory neuvěřitelnému talentu, který se v týmu sešel (Sakic, Forsberg, Sundin, Nolan), se klub potýkal s vážnými finančními problémy. Québec byl nejmenším trhem v NHL, kanadský dolar byl slabý a provozní náklady rostly. Majitel Marcel Aubut nebyl schopen zajistit finanční pomoc od provinční vlády ani výstavbu nové arény. V květnu 1995, s těžkým srdcem, prodal klub skupině investorů z Denveru. Odchod Nordiques byl pro město a provincii obrovskou ranou a ukončil jednu z nejvášnivějších kapitol v historii kanadského hokeje.

🏆 Okamžitá dynastie: Éra Sakica a Forsberga (1995–2002)

Přesun franšízy z Québecu do Denveru v létě 1995 se ukázal být jedním z nejúspěšnějších a nejexplozivnějších relokací v historii profesionálního sportu. Tým, přejmenovaný na Colorado Avalanche, přišel do nového města s kádrem nabitým mladými superhvězdami a okamžitě se zařadil mezi absolutní elitu ligy.

"Missing Piece": Příchod Patricka Roye

Generální manažer Pierre Lacroix měl k dispozici tým, který byl na pokraji velikosti, ale chyběl mu jeden klíčový dílek – elitní brankář. Tento dílek získal v prosinci 1995 v jednom z nejlegendárnějších a nejjednostrannějších trejdů v historii NHL.

Brankář Patrick Roy, jedna z největších legend Montreal Canadiens, byl po sérii neshod s novým trenérem Mariem Tremblayem veřejně ponížen, když byl ponechán v brance během debaklu 1:11. Po svém vystřídání Roy na střídačce řekl prezidentovi klubu, že za Montreal již nikdy hrát nebude. O dva dny později, 6. prosince 1995, byl vyměněn do Colorada.[4] Příchod Roye, dvojnásobného vítěze Stanley Cupu a jednoho z nejlepších brankářů všech dob, byl přesně tím, co Avalanche potřebovali, aby se stali skutečným favoritem.

Okamžitý triumf: Stanley Cup 1996

V jejich první sezóně v Denveru, 1995–96, se všechny dílky skládačky spojily. Tým byl postaven na neuvěřitelné ofenzivní síle a vůdčích schopnostech svých dvou generačních centrů:

  • Joe Sakic: Kapitán a tichý lídr, jehož střela zápěstím byla jednou z nejlepších v historii.
  • Peter Forsberg: "Foppa", švédský fenomén, který kombinoval neuvěřitelnou techniku a tvořivost s brutální fyzickou hrou.

Tuto dvojici doplňovali hráči jako elitní střelec Valerij Kamenskij, obránce Sandis Ozolinš a nekompromisní tvrďák Claude Lemieux, jehož přítomnost odstartovala legendární rivalitu s Detroit Red Wings.

V play-off 1996 Avalanche dominovali. Ve finále Západní konference svedli brutální bitvu s favorizovanými Detroit Red Wings, která je nechvalně známá zákeřným faulem Clauda Lemieuxe na Krise Drapera. Ve finále Stanley Cupu se střetli s překvapením play-off, týmem Florida Panthers. Avalanche sérii vyhráli hladce 4:0 a získali tak Stanley Cup hned ve své první sezóně v Coloradu. Stali se tak teprve druhým týmem v historii, kterému se to podařilo po přestěhování. Vítězný gól ve čtvrtém zápase vstřelil obránce Uwe Krupp ve třetím prodloužení. Kapitán Joe Sakic získal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off.[5]

Dominance a druhý pohár 2001

V následujících letech byli Avalanche trvale jedním z nejlepších a nejhvězdnějších týmů v lize. Jejich rivalita s Detroit Red Wings definovala hokej na konci 90. let a je považována za jednu z nejlepších a nejnenávistnějších v moderní historii.

V sezóně 2000–01 tým dosáhl dalšího vrcholu. Během sezóny získali v trejdu z Boston Bruins legendárního obránce Raye Bourquea, který po 21 letech v Bostonu stále čekal na svůj první Stanley Cup. Získali také dalšího elitního obránce, Roba Blakea.

Tento "All-Star" tým, který měl v sestavě budoucí členy Síně slávy jako Sakic, Forsberg, Roy, Bourque, Blake a mladého střelce Milana Hejduka, dominoval lize, získal Presidents' Trophy a probojoval se až do finále Stanley Cupu. V něm svedli dramatickou sedmizápasovou bitvu s obhájci titulu, New Jersey Devils. V rozhodujícím sedmém zápase na domácím ledě Avalanche zvítězili 3:1 a získali svůj druhý Stanley Cup.

Nejemotivnější moment v historii klubu přišel po vítězství, kdy kapitán Joe Sakic porušil tradici a místo toho, aby pohár zvedl nad hlavu jako první, ho okamžitě předal Rayi Bourqueovi, aby si ho po 22 letech čekání mohl konečně potěžkat. Tento moment je považován za jeden z nejkrásnějších a nejrespektovanějších v historii sportu.[6]

⚫ Konec dynastie a léta přestavby (2003–2017)

Po zisku druhého Stanley Cupu v roce 2001 se hvězdná sestava Avalanche začala nevyhnutelně rozpadat. Éra, která definovala hokej na přelomu tisíciletí, se chýlila ke konci a klub vstoupil do dlouhého a často bolestivého období generační obměny a hledání nové identity.

Odchod legend

Konec dynastie byl poznamenán postupným odchodem klíčových postav, které stály za oběma tituly:

  • Ray Bourque ukončil kariéru okamžitě po vítězství v roce 2001, na absolutním vrcholu.
  • Patrick Roy ukončil svou legendární kariéru v roce 2003. Jeho odchod zanechal v brankovišti obrovskou díru, kterou se klubu nedařilo plnohodnotně zaplnit po více než dekádu.
  • Peter Forsberg, jehož kariéru ničily chronická zranění nohy a kotníku, opustil tým po výluce v roce 2005. Ačkoliv se ještě několikrát pokusil o návrat, jeho nejlepší léta byla pryč.
  • Posledním mohykánem zlaté éry byl kapitán Joe Sakic, který zůstal tváří organizace až do konce své kariéry v roce 2009. Jeho odchod symbolicky a definitivně uzavřel nejslavnější kapitolu v historii klubu.

Po odchodu těchto legend se Avalanche sice ještě několik let drželi mezi lepšími týmy Západní konference, a to díky hráčům jako Milan Hejduk (který v roce 2003 získal Maurice "Rocket" Richard Trophy pro nejlepšího střelce), Alex Tanguay a obránce Adam Foote, ale jejich dny jako dominantní síly byly sečteny.

"The Duchene Era" a falešná naděje

Klub vstoupil do fáze přestavby, jejímž cílem bylo vybudovat nový tým kolem mladých talentů získaných v draftu. Tváří této nové generace se měli stát hráči draftovaní v prvním kole:

Ačkoliv byl tým plný mladých a talentovaných hráčů, zejména v útoku, chyběla mu vyváženost, kvalitní obrana a stabilní brankář. Éra byla definována občasnými záblesky geniality, ale především nekonzistentností.

Největším úspěchem tohoto období byla překvapivá sezóna 2013–14. Pod vedením nového trenéra a bývalé legendy, Patricka Roye, a díky explozivní nováčkovské sezóně Nathana MacKinnona (který získal Calder Memorial Trophy), tým šokoval ligu, vyhrál Centrální divizi a nasbíral 112 bodů. V play-off však v prvním kole v sedmi zápasech podlehl Minnesota Wild. Tento úspěch se ukázal být jen iluzí, nikoliv začátkem nové éry.

Katastrofální sezóna 2016–17

Absolutní dno přišlo v sezóně 2016–17. Před sezónou nečekaně rezignoval trenér Patrick Roy kvůli neshodám s vedením ohledně směřování týmu.[7] Pod novým trenérem Jaredem Bednarem tým naprosto zkolaboval. Zaznamenal nejhorší sezónu v historii klubu od přestěhování do Denveru, když nasbíral pouhých 48 bodů. Tento výsledek byl nejhorší v celé NHL v éře platových stropů.

Tato katastrofální sezóna však byla paradoxně i požehnáním. Donutila generálního manažera Joea Sakica, který se mezitím přesunul do managementu, k radikálním a nezbytným změnám. Klíčovým krokem byl trejd nespokojeného Matta Duchenea, který odstartoval novou a mnohem úspěšnější kapitolu v historii klubu.

⭐ Vzestup nové dynastie: Éra Nathana MacKinnona (2017–současnost)

Po katastrofální 48bodové sezóně v roce 2016–17 se Colorado Avalanche ocitli na absolutním dně. Generální manažer a klubová legenda Joe Sakic však tuto krizi využil jako příležitost k totálnímu restartu a k vybudování jedné z nejdominantnějších a nejrychlejších dynastií moderního hokeje.

Trejd Matta Duchenea a zrod obrany

Zásadní zlom přišel v listopadu 2017. Po dlouhých spekulacích Sakic konečně vyměnil nespokojeného centra Matta Duchenea v komplexním třístranném trejdu s Ottawa Senators a Nashville Predators. Tento trejd je dnes považován za mistrovský kousek a jeden z nejlepších v moderní historii klubu. Avalanche za Duchenea získali obrovský balík hráčů a draftových voleb, z nichž nejdůležitější byli:

Tento trejd, spolu s draftováním obránce Calea Makara jako čtvrtého v pořadí v roce 2017, položil základy pro vybudování mladé, mobilní a neuvěřitelně talentované obrany, která se stala páteří nového týmu.

Jádro nové dynastie

Nový tým byl postaven kolem jednoho z nejlepších a nejexplozivnějších hráčů na světě a dvou elitních spoluhráčů, kteří vytvořili jednu z nejdominantnějších formací v NHL:

  • Nathan MacKinnon: Po odchodu Duchenea se MacKinnon stal nepochybným lídrem a tváří organizace. Z talentovaného, ale nekonzistentního hráče se proměnil v absolutní superhvězdu a jednoho z nejlepších hráčů světa. Jeho neuvěřitelná rychlost, síla a pracovní morálka z něj učinily hnací motor týmu.
  • Mikko Rantanen (Draftován v roce 2015, 10. celkově): Velký, silný a neuvěřitelně šikovný finský křídelník, který se stal elitním střelcem a tvůrcem hry.
  • Gabriel Landeskog: Kapitán týmu, jehož vůdcovství, fyzická hra a všestrannost dokonale doplňovaly MacKinnonovu rychlost a Rantanenovu šikovnost.

Tuto "velkou trojku" doplnili další klíčoví hráči jako obránce Devon Toews (získaný v trejdu z New York Islanders) a útočníci Valerij Ničuškin a Artturi Lehkonen, které Sakic získal v chytrých a podceňovaných transakcích.

Třetí Stanley Cup (2022)

Pod vedením trenéra Jareda Bednara, který přežil katastrofální první sezónu a vyrostl v jednoho z nejlepších koučů v lize, se Avalanche stali dominantní silou. Po několika slibných, ale v konečném důsledku neúspěšných účastech v play-off, kde tým narážel na zranění a neschopnost uzavřít série, přišel vrchol v sezóně 2021–22.

Avalanche naprosto dominovali základní části i play-off. Jejich rychlý, nátlakový a ofenzivní styl hry byl pro soupeře zdrcující.

Ve finále Stanley Cupu se střetli s dvojnásobnými obhájci titulu, týmem Tampa Bay Lightning. V jedné z nejrychlejších a nejofenzivnějších finálových sérií moderní éry Avalanche prokázali svou dominanci a zvítězili 4:2 na zápasy. Svůj třetí Stanley Cup v historii klubu si zajistili vítězstvím v šestém zápase na ledě v Tampě.[8]

Hrdinou play-off a držitelem Conn Smythe Trophy se stal obránce Cale Makar, který předváděl naprosto fenomenální výkony a potvrdil svůj status nejlepšího obránce na světě. V téže sezóně získal i James Norris Memorial Trophy. Triumf v roce 2022 byl vyvrcholením pětiletého systematického budování a potvrdil návrat Colorado Avalanche na absolutní vrchol hokejového světa.

⭐ Vzestup nové dynastie: Éra Nathana MacKinnona (2017–současnost)

Po katastrofální 48bodové sezóně v roce 2016–17 se Colorado Avalanche ocitli na absolutním dně. Generální manažer a klubová legenda Joe Sakic však tuto krizi využil jako příležitost k totálnímu restartu a k vybudování jedné z nejdominantnějších a nejrychlejších dynastií moderního hokeje.

Trejd Matta Duchenea a zrod obrany

Zásadní zlom přišel v listopadu 2017. Po dlouhých spekulacích Sakic konečně vyměnil nespokojeného centra Matta Duchenea v komplexním třístranném trejdu s Ottawa Senators a Nashville Predators. Tento trejd je dnes považován za mistrovský kousek a jeden z nejlepších v moderní historii klubu. Avalanche za Duchenea získali obrovský balík hráčů a draftových voleb, z nichž nejdůležitější byli:

Tento trejd, spolu s draftováním obránce Calea Makara jako čtvrtého v pořadí v roce 2017, položil základy pro vybudování mladé, mobilní a neuvěřitelně talentované obrany, která se stala páteří nového týmu.

Jádro nové dynastie

Nový tým byl postaven kolem jednoho z nejlepších a nejexplozivnějších hráčů na světě a dvou elitních spoluhráčů, kteří vytvořili jednu z nejdominantnějších formací v NHL:

  • Nathan MacKinnon: Po odchodu Duchenea se MacKinnon stal nepochybným lídrem a tváří organizace. Z talentovaného, ale nekonzistentního hráče se proměnil v absolutní superhvězdu a jednoho z nejlepších hráčů světa. Jeho neuvěřitelná rychlost, síla a pracovní morálka z něj učinily hnací motor týmu.
  • Mikko Rantanen (Draftován v roce 2015, 10. celkově): Velký, silný a neuvěřitelně šikovný finský křídelník, který se stal elitním střelcem a tvůrcem hry.
  • Gabriel Landeskog: Kapitán týmu, jehož vůdcovství, fyzická hra a všestrannost dokonale doplňovaly MacKinnonovu rychlost a Rantanenovu šikovnost.

Tuto "velkou trojku" doplnili další klíčoví hráči jako obránce Devon Toews (získaný v trejdu z New York Islanders) a útočníci Valerij Ničuškin a Artturi Lehkonen, které Sakic získal v chytrých a podceňovaných transakcích.

Třetí Stanley Cup (2022)

Pod vedením trenéra Jareda Bednara, který přežil katastrofální první sezónu a vyrostl v jednoho z nejlepších koučů v lize, se Avalanche stali dominantní silou. Po několika slibných, ale v konečném důsledku neúspěšných účastech v play-off, kde tým narážel na zranění a neschopnost uzavřít série, přišel vrchol v sezóně 2021–22.

Avalanche naprosto dominovali základní části i play-off. Jejich rychlý, nátlakový a ofenzivní styl hry byl pro soupeře zdrcující.

Ve finále Stanley Cupu se střetli s dvojnásobnými obhájci titulu, týmem Tampa Bay Lightning. V jedné z nejrychlejších a nejofenzivnějších finálových sérií moderní éry Avalanche prokázali svou dominanci a zvítězili 4:2 na zápasy. Svůj třetí Stanley Cup v historii klubu si zajistili vítězstvím v šestém zápase na ledě v Tampě.[9]

Hrdinou play-off a držitelem Conn Smythe Trophy se stal obránce Cale Makar, který předváděl naprosto fenomenální výkony a potvrdil svůj status nejlepšího obránce na světě. V téže sezóně získal i James Norris Memorial Trophy. Triumf v roce 2022 byl vyvrcholením pětiletého systematického budování a potvrdil návrat Colorado Avalanche na absolutní vrchol hokejového světa.

🏔️ Udržení na vrcholu a současnost (2022–současnost)

Po zisku třetího Stanley Cupu v roce 2022 vstoupili Colorado Avalanche do nové fáze – snahy o udržení se na absolutním vrcholu a vytvoření dlouhodobé dynastie v éře platových stropů. Úkol se ukázal být okamžitou výzvou, protože klub musel čelit nevyhnutelným odchodům klíčových hráčů mistrovského týmu.

Výzvy po triumfu

V létě po vítězství v Stanley Cupu klub kvůli platovému stropu přišel o několik důležitých postav, včetně centra Nazema Kadriho a brankáře Darcyho Kuempera. Největší ranou však bylo zjištění, že kapitán Gabriel Landeskog bude muset podstoupit operaci kolene, která ho vyřadila nejen na celou sezónu 2022–23, ale i na sezónu 2023–24. Ztráta kapitána a jednoho z nejdůležitějších lídrů byla pro tým obrovským oslabením.

Navzdory těmto překážkám a vlně zranění, která tým postihla, Avalanche i v následujících sezónách potvrdili svůj status jednoho z nejlepších týmů v lize. Jádro týmu v čele s Nathanem MacKinnonem, Mikkem Rantanenem a Calem Makarem nadále patří k absolutní špičce NHL. V sezóně 2022–23 dokonce MacKinnon poprvé v kariéře překonal hranici 100 bodů a byl finalistou Hart Memorial Trophy.

Vedení klubu, v jehož čele nyní stojí generální manažer Chris MacFarland (zatímco Joe Sakic se posunul do role prezidenta hokejových operací), se snaží tým neustále doplňovat o nové hráče, jako jsou útočníci Jonathan Drouin a Casey Mittelstadt, aby udrželo mistrovské okno co nejdéle otevřené. Hlavním cílem organizace je zůstat trvalým favoritem na zisk Stanley Cupu a plně využít potenciál své generační soupisky.

⚔️ Historické rivality

  • Detroit Red Wings: Nejslavnější, nejbrutálnější a nejintenzivnější rivalita v historii klubu. V letech 1996 až 2002 byly souboje mezi Avalanche a Red Wings absolutním vrcholem NHL. Byly definovány vzájemnou nenávistí (odstartovanou faulem Clauda Lemieuxe na Krise Drapera), hromadnými bitkami (včetně slavných soubojů brankářů Patricka Roye a Mika Vernona) a sériemi v play-off, které rozhodovaly o postupu do finále Stanley Cupu. Ačkoliv rivalita po přesunu Detroitu do Východní konference ochladla, pro fanoušky obou táborů zůstává legendární.
  • Montreal Canadiens: Tato rivalita je dědictvím z dob Quebec Nordiques. "Bitva o Québec" byla kulturním a politickým fenoménem a zápasy mezi těmito týmy mají dodnes speciální náboj pro starší generaci fanoušků.
  • St. Louis Blues a Minnesota Wild: Moderní divizní rivality, které nabraly na intenzitě díky opakovaným a často vyhroceným soubojům v play-off v posledních letech.

👑 Síň slávy a vyřazená čísla

Klub uctívá legendy z obou ér své historie – jak z Québecu, tak z Colorada.

🧊 Vyřazená čísla

📜 Významní členové Síně slávy

  • Hráči: Joe Sakic, Peter Forsberg, Patrick Roy, Ray Bourque, Rob Blake, Jari Kurri, Mats Sundin, Michel Goulet, Peter Šťastný.
  • Budovatelé: Marcel Aubut, Pierre Lacroix.

👶 Pro laiky

Představte si Colorado Avalanche jako rockovou superskupinu, která se proslavila hned svým prvním albem.

  • Změna názvu a okamžitý hit: Původně to byla kapela z Québecu jménem "Nordiques", která hrála skvělou hudbu, ale nikdy se jí nepodařilo vyhrát hlavní cenu "Grammy" (Stanley Cup). Přestěhovali se do Denveru, změnili si jméno na "Avalanche" a hned ve svém prvním roce vydali platinové album a vyhráli "Grammy". Bylo to, jako by neznámá kapela přes noc dobyla svět.
  • Legendární frontman a kytarista: Kapela měla dva neuvěřitelné lídry. Zpěváka (Joe Sakic), který byl tichý, ale jeho hlas a texty byly geniální. A kytaristu (Peter Forsberg), který byl technicky dokonalý, ale zároveň hrál s neuvěřitelnou rock'n'rollovou energií a surovostí.
  • Nová generace a další hitové album: Po letech, kdy kapela trochu ustoupila z pozic, našla nového, ještě rychlejšího a energičtějšího frontmana (Nathan MacKinnon). Spolu s geniálním baskytaristou (Cale Makar), který hraje, jako by byl z jiné planety, a dalšími skvělými muzikanty, nahráli další obrovský hit a znovu vyhráli "Grammy" v roce 2022.
  • Styl hudby: Jejich hudba je jako lavina – neuvěřitelně rychlá, energická a drtivá. Když začnou hrát, je téměř nemožné je zastavit.

Stručně řečeno, Colorado Avalanche jsou příběhem o dvou úspěšných kapitolách. Jsou týmem, který dokázal okamžitě uspět v novém prostředí a po letech útlumu se znovu vrátit na absolutní vrchol s novou generací superhvězd.

🔗 Externí odkazy

Reference

  1. ↑ https://thehockeywriters.com/quebec-nordiques-stastny-brothers-defection/
  2. ↑ https://www.sportsnet.ca/hockey/nhl/good-friday-massacre-remembered/
  3. ↑ https://thehockeywriters.com/eric-lindros-trade-revisited/
  4. ↑ https://www.espn.com/nhl/story/_/id/14275085/patrick-roy-trade-20-years-later
  5. ↑ https://www.nhl.com/news/colorado-avalanche-1996-stanley-cup-playoff-flashback/c-280456638
  6. ↑ https://www.nhl.com/news/ray-bourque-finally-hoists-stanley-cup/c-530931
  7. ↑ https://www.espn.com/nhl/story/_/id/17277150/patrick-roy-steps-colorado-avalanche-coach
  8. ↑ https://www.nhl.com/news/colorado-avalanche-win-stanley-cup-for-third-time/c-334758552
  9. ↑ https://www.nhl.com/news/colorado-avalanche-win-stanley-cup-for-third-time/c-334758552

Trofeje

Klubové trofeje

Klubové trofeje Colorado Avalanche
Rok Trofej Poznámky
1995 Pacific Division Vítěz Pacific Division
1996 Stanley Cup Vítěz Stanley Cupu
1996 Presidents' Trophy Nejlepší tým základní části
1998 Northwest Division Vítěz Northwest Division
2001 Stanley Cup Vítěz Stanley Cupu
2001 Presidents' Trophy Nejlepší tým základní části
2004 Northwest Division Vítěz Northwest Division
2014 Central Division Vítěz Central Division
2018 Central Division Vítěz Central Division

Individuální trofeje

Individuální trofeje hráčů Colorado Avalanche
Hráč Rok Trofej Poznámky
Joe Sakic 1996 Conn Smythe Trophy Nejužitečnější hráč v playoff (Stanley Cup)
Joe Sakic 2001 Hart Memorial Trophy Nejlepší hráč základní části
Joe Sakic 2001 Lady Byng Memorial Trophy Nejlepší sportovec v NHL
Peter Forsberg 2003 Art Ross Trophy Nejvíce bodů v sezóně
Peter Forsberg 2003 Hart Memorial Trophy Nejlepší hráč základní části
Patrick Roy 2001 Conn Smythe Trophy Nejužitečnější hráč v playoff (Stanley Cup)
Mikko Rantanen 2021 Lady Byng Memorial Trophy Nejlepší sportovec v NHL
Gabriel Landeskog 2022 Mark Messier Leadership Award Vítěz ceny za vedení týmu

Vývoj realizačního a trenérského týmu

Trenéři

Trenéři Colorado Avalanche
Trenér Období Poznámky
Marc Crawford 1995–2002 První trenér po přesunu týmu do Colorado, vyhrál Stanley Cup v roce 1996
Tony Granato 2002–2004 Bývalý hráč Avalanche, trenér do roku 2004
Joel Quenneville 2005–2008 Vedení týmu až do jeho odchodu v roce 2008
Joe Sacco 2009–2013 Trenér v období po Quennevillem, neměl velké úspěchy
Patrick Roy 2013–2016 Legendární brankář, který se stal trenérem a vedl tým až do své rezignace
Jared Bednar 2016–současnost Současný trenér, který vyhrál Stanley Cup v roce 2022

Generální manažeři

Generální manažeři Colorado Avalanche
Generální manažer Období Poznámky
Pierre Lacroix 1995–2006 Zakladatel týmu, klíčová postava při přestěhování týmu z Quebecu, pod jeho vedením Avalanche vyhráli Stanley Cup
François Giguère 2006–2010 Působil jako generální manažer po Lacroixově odchodu
Greg Sherman 2010–2014 Generální manažer během období, kdy tým neprožíval nejlepší časy
Joe Sakic 2014–současnost Bývalý hráč Avalanche, který převzal roli generálního manažera, vedl tým k vítězství Stanley Cupu v roce 2022

Kapitáni

Kapitáni Colorado Avalanche
Kapitán Období Poznámky
Joe Sakic 1992–2009 Dlouholetý kapitán, vedl tým k vítězství ve Stanley Cupu v roce 1996 a 2001
Gabriel Landeskog 2012–současnost Současný kapitán, vedl tým k vítězství ve Stanley Cupu v roce 2022

Klubová statistika - Základní část

Základní část Colorado Avalanche
Sezóna Zápasy Výhry Prohry Remízy Body Skóre Tresty Pozice
1995–96 82 47 24 11 105 335–258 389 1. místo (Západní divize)
1996–97 82 42 29 11 95 282–233 424 1. místo (Západní divize)
1997–98 82 44 30 8 96 283–228 392 1. místo (Západní divize)
1998–99 82 44 30 8 96 295–231 352 2. místo (Západní divize)
1999–2000 82 42 30 10 94 290–245 418 3. místo (Západní divize)
2000–01 82 52 16 14 118 310–205 406 1. místo (Západní divize)
2001–02 82 43 28 11 97 296–222 358 2. místo (Západní divize)
2002–03 82 41 32 9 91 268–233 394 2. místo (Západní divize)
2003–04 82 41 31 10 92 287–234 416 2. místo (Západní divize)
2004–05 NHL sezóna zrušena kvůli lockoutu
2005–06 82 45 31 6 96 286–242 404 3. místo (Západní divize)
2006–07 82 44 31 7 95 283–252 376 4. místo (Západní divize)
2007–08 82 34 39 9 77 238–275 408 5. místo (Západní divize)
2008–09 82 32 45 5 69 240–296 442 5. místo (Západní divize)
2009–10 82 43 30 9 95 270–233 386 2. místo (Západní divize)
2010–11 82 30 44 8 68 235–284 419 5. místo (Západní divize)
2011–12 82 39 31 12 90 243–242 398 4. místo (Západní divize)
2012–13 48 16 25 7 39 131–177 173 5. místo (Západní divize)
2013–14 82 39 31 12 90 241–258 352 3. místo (Západní divize)
2014–15 82 39 31 12 90 248–255 392 5. místo (Západní divize)
2015–16 82 48 26 8 104 260–211 365 1. místo (Západní divize)
2016–17 82 22 56 4 48 173–278 306 8. místo (Západní divize)
2017–18 82 43 30 9 95 257–252 329 4. místo (Západní divize)
2018–19 82 38 30 14 90 262–248 355 4. místo (Západní divize)
2019–20 70 42 20 8 92 237–192 319 2. místo (Západní divize)
2020–21 56 39 13 4 82 191–161 296 2. místo (Západní divize)
2021–22 82 56 19 7 119 312–216 277 1. místo (Západní divize)

Klubová statistika - Playoff

Playoff Colorado Avalanche
Sezóna Zápasy Výhry Prohry Remízy Skóre Pozice
1995–96 22 16 6 0 76–48 Vítěz Stanley Cupu
1996–97 4 2 2 0 16–16 1. kolo
1997–98 6 4 2 0 24–17 2. kolo
1998–99 6 2 4 0 20–24 2. kolo
2000–01 21 16 5 0 78–52 Vítěz Stanley Cupu
2002–03 12 7 5 0 39–33 2. kolo
2003–04 13 9 4 0 47–35 2. kolo
2005–06 5 2 3 0 13–20 1. kolo
2007–08 4 2 2 0 12–13 1. kolo
2008–09 6 2 4 0 17–26 1. kolo
2010–11 6 2 4 0 17–20 1. kolo
2013–14 7 2 4 1 22–29 1. kolo
2014–15 7 2 4 1 21–26 1. kolo
2017–18 6 2 4 0 17–21 1. kolo
2019–20 7 6 1 0 24–18 2. kolo
2020–21 6 4 2 0 18–17 2. kolo
2021–22 20 16 4 0 79–45 Vítěz Stanley Cupu

Klubové rekordy

Klubové rekordy Colorado Avalanche
Rekord Hodnota Sezóna Poznámka
Most výher v sezóně 56 2021–22 Nejvíce výher v jedné sezóně
Nejvíce bodů v sezóně 118 2000–01 Nejvíce bodů v jedné sezóně
Nejvíce branek v sezóně 312 2021–22 Nejvíce branek v jedné sezóně
Nejvíce asistencí v sezóně 68 2001–02 Nejvíce asistencí v jedné sezóně
Nejvíce trestných minut v sezóně 1,368 1995–96 Nejvíce trestných minut v jedné sezóně
Nejvíce zápasů v sezóně 82 1995–96 Nejvíce zápasů v jedné sezóně
Největší vítězství (skóre) 11–1 1995–96 Největší vítězství v historii

Historické bodování – Top 10 hráčů Colorado Avalanche (k 2024/25)

Nejproduktivnější hráči Colorado Avalanche v základní části NHL
Pořadí Hráč Zápasy (GP) Góly (G) Asistence (A) Body (Pts) Body na zápas (P/G)
1 Joe Sakic 1 378 625 1 016 1 641 1,19
2 Peter Stastny 737 380 668 1 048 1,42
3 Nathan MacKinnon 870 367 648 1 015 1,17
4 Michel Goulet 813 456 489 945 1,16
5 Milan Hejduk 1 020 375 430 805 0,79
6 Peter Forsberg 591 217 538 755 1,28
7 Mikko Rantanen 619 287 394 681 1,10
8 Anton Stastny 650 252 384 636 0,98
9 Gabriel Landeskog 738 248 323 571 0,77
10 Alex Tanguay 598 167 321 488 0,82

Individuální rekordy

Celkové rekordy

Celkové individuální rekordy Colorado Avalanche
Hráč Rekord Hodnota Sezóna
Joe Sakic Nejvíce bodů v historii klubu 1,641 1988–2009
Joe Sakic Nejvíce gólů v historii klubu 625 1988–2009
Peter Forsberg Nejvíce asistencí v historii klubu 724 1994–2006
Patrick Roy Nejvíce vychytaných vítězství v historii klubu 551 1995–2003
Milan Hejduk Nejvíce odehraných zápasů v historii klubu 1,020 1998–2013
Adam Foote Nejvíce trestných minut v historii klubu 1,093 1995–2011

Útočníci

Rekordy útočníků Colorado Avalanche
Hráč Rekord Hodnota Sezóna
Joe Sakic Nejvíce bodů v jedné sezóně (útočník) 100 2000–01
Joe Sakic Nejvíce gólů v jedné sezóně (útočník) 54 2000–01
Milan Hejduk Nejvíce asistencí v jedné sezóně (útočník) 59 2002–03
Nathan MacKinnon Nejvíce bodů v jedné sezóně (útočník) (nový) 99 2018–19

Obránci

Rekordy obránců Colorado Avalanche
Hráč Rekord Hodnota Sezóna
Sandis Ozolinš Nejvíce bodů v jedné sezóně (obránce) 68 1996–97
John-Michael Liles Nejvíce asistencí v jedné sezóně (obránce) 44 2003–04
Cale Makar Nejvíce gólů v jedné sezóně (obránce) 28 2021–22

Brankáři

Rekordy brankářů Colorado Avalanche
Hráč Rekord Hodnota Sezóna
Patrick Roy Nejvíce vychytaných vítězství v jedné sezóně (brankář) 40 2000–01
Patrick Roy Nejvíce minut odchytaných v jedné sezóně (brankář) 4,560 2000–01
Semyon Varlamov Nejvíce vychytaných zápasů v jedné sezóně (brankář) 59 2013–14
Semyon Varlamov Nejvyšší procento úspěšnosti zákroků v jedné sezóně (brankář) 92.8% 2013–14
Patrick Roy Nejnižší průměr obdržených branek v jedné sezóně (brankář) 2.15 2000–01
Patrick Roy Nejvíce vychytaných nul v jedné sezóně (brankář) 9 2000–01

Nováčci

Rekordy nováčků Colorado Avalanche
Hráč Rekord Hodnota Sezóna
Nathan MacKinnon Nejvíce bodů v jedné sezóně (nováček) 63 2013–14
Gabriel Landeskog Nejvíce gólů v jedné sezóně (nováček) 22 2011–12
Cale Makar Nejvíce bodů v play off (nováček) 24 2022–23

Volby v prvních kolech draftu NHL

Volby v prvních kolech draftu NHL – Colorado Avalanche (a dříve Quebec Nordiques)
Rok Pořadí Hráč Pozice
1995 1. Joe Sakic Útočník
1995 4. Peter Forsberg Útočník
1996 25. Alex Tanguay Útočník
1997 26. Kevin Grimes Obránce
1998 12. Martin Skoula Obránce
1998 17. Robyn Regehr Obránce
1998 19. Scott Parker Útočník
1999 25. Mikhail Kuleshov Útočník
2000 14. Václav Nedorost Útočník
2001 63. Peter Budaj Brankář
2002 28. Jonas Johansson Útočník
2003 63. Dave Liffiton Obránce
2004 21. Wojtek Wolski Útočník
2005 34. Ryan Stoa Útočník
2006 18. Chris Stewart Útočník
2007 14. Kevin Shattenkirk Obránce
2008 50. Cameron Gaunce Obránce
2009 3. Matt Duchene Útočník
2010 17. Joey Hishon Útočník
2011 2. Gabriel Landeskog Útočník
2011 11. Duncan Siemens Obránce
2013 1. Nathan MacKinnon Útočník
2014 23. Conner Bleackley Útočník
2015 10. Mikko Rantanen Útočník
2016 10. Tyson Jost Útočník
2017 4. Cale Makar Obránce
2018 16. Martin Kaut Útočník
2019 4. Bowen Byram Obránce
2019 16. Alex Newhook Útočník
2020 25. Justin Barron Obránce
2021 28. Oskar Olausson Útočník
2022 28. Colby Ambrosio Útočník
2023 27. Calum Ritchie Útočník
2023 31. Mikhail Gulyayev Obránce
2024 24. Owen Power Obránce

Účast hráčů na velkých akcích

Účast hráčů Colorado Avalanche na velkých akcích
Rok Akce Hráč Pořadí
1998 Olympijské hry Joe Sakic Zlato
2002 Olympijské hry Joe Sakic Zlato
2006 Olympijské hry Peter Forsberg Stříbro
2010 Olympijské hry Ryan O'Reilly Stříbro
2014 Olympijské hry Gabriel Landeskog Stříbro
1996 Světový pohár Joe Sakic Zlato
2004 Světový pohár Peter Forsberg Stříbro
2004 Světový pohár Joe Sakic Stříbro
1997 Mistrovství světa Patrick Roy Bronz
2003 Mistrovství světa Milan Hejduk Stříbro
2005 Mistrovství světa Joe Sakic Zlato
2006 Mistrovství světa Peter Forsberg Stříbro
1995 All-Star Game Joe Sakic -
1996 All-Star Game Joe Sakic -
1997 All-Star Game Joe Sakic -
2001 All-Star Game Peter Forsberg -
2002 All-Star Game Joe Sakic -
2003 All-Star Game Joe Sakic -
2004 All-Star Game Joe Sakic -
2005 All-Star Game Joe Sakic -
2006 All-Star Game Joe Sakic -
2007 All-Star Game Joe Sakic -
2008 All-Star Game Joe Sakic -
2009 All-Star Game Milan Hejduk -
2010 All-Star Game Chris Stewart -
2011 All-Star Game Ryan O'Reilly -
2012 All-Star Game Gabriel Landeskog -
2013 All-Star Game Matt Duchene -
2014 All-Star Game Nathan MacKinnon -
2015 All-Star Game Nathan MacKinnon -
2016 All-Star Game Nathan MacKinnon -
2017 All-Star Game Nathan MacKinnon -
2018 All-Star Game Nathan MacKinnon -
2019 All-Star Game Nathan MacKinnon -
2020 All-Star Game Nathan MacKinnon -
2021 All-Star Game Nathan MacKinnon -

Soupiska

Šablona:Soupiska Colorado Avalanche


<facebookcomments 

 href="Colorado_Avalanche"
 width="100%"
 num_posts="5" />


Reference


Externí odkazy

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Colorado_Avalanche&oldid=10375“