Karel Zeman

Karel Zeman
Celé jméno	Karel Zeman
Datum narození	3. listopadu 1910
Místo narození	Ostroměř, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	5. dubna 1989
Místo úmrtí	Zlín, Československo
Státní příslušnost
Děti	Ludmila Zemanová, Karel Zeman mladší
Povolání	filmový režisér, výtvarník, animátor, scenárista, loutkář
Aktivní od	1943

Karel Zeman (3. listopadu 1910 Ostroměř – 5. dubna 1989 Zlín) byl československý filmový režisér, výtvarník, loutkář, animátor a scenárista. Společně s Jiřím Trnkou a Hermínou Týrlovou je považován za zakladatele a absolutního průkopníka československého animovaného a trikového filmu. Jeho nezaměnitelný výtvarný a režijní rukopis, který revolučním způsobem propojoval živou hereckou akci s klasickou ploškovou či loutkovou animací a dokreslovačkami, z něj učinil jednu z nejrespektovanějších postav světové kinematografie dvacátého století. Pro své vizionářství a mistrovství ve využívání optických filmových triků bez použití počítačové grafiky byl mezinárodním tiskem často označován jako „český Méliès“.

Jeho nejikoničtější celovečerní díla, mezi něž patří fantastické a dobrodružné snímky Cesta do pravěku, Vynález zkázy, Baron Prášil či Ukradená vzducholoď, si získala obrovskou popularitu po celém světě. Zejména Vynález zkázy (1958) se stal nejúspěšnějším československým filmem všech dob, když byl exportován do dvaasedmdesáti zemí světa a jen v samotném New Yorku byl souběžně promítán v téměř stovce kinosálů. Zemanova nezaměnitelná estetika, vycházející z oživování původních knižních ocelorytin a ilustrací z viktoriánské éry, prokazatelně ovlivnila celou řadu světových hollywoodských tvůrců, od Tima Burtona po George Lucase. Za své dílo obdržel titul národní umělec a desítky prestižních festivalových cen od festivalu v Cannes až po Světovou výstavu Expo 58.

🗓 Současnost a posmrtný odkaz (2025–2026)

Ačkoliv od úmrtí Karla Zemana uplynulo více než pětatřicet let, jeho dílo je v letech 2025 a 2026 předmětem mimořádně intenzivní mezinárodní reflexe a technologické obnovy. Zásadní roli v udržování jeho odkazu hraje Muzeum Karla Zemana, které se od roku 2012 nachází v prostorách Saského dvora nedaleko Karlova mostu v Praze na Malé Straně.

V říjnu roku 2025 (konkrétně v termínu od 3. do 5. října) uspořádalo muzeum masivní oslavy svého 13. výročí založení. Tato událost se nesla výhradně v duchu Zemanova klasického filmu Pohádky tisíce a jedné noci. Kurátoři pro tuto příležitost transformovali muzejní prostory do podoby devíti ostrovů, které navštívil námořník Sindibád, a představili veřejnosti nově zrestaurovanou verzi tohoto animovaného opusu v rozlišení 4K, jež se následně objevila v limitované distribuci v českých a zahraničních kinech. Součástí programu v roce 2026 byly také interaktivní expozice a oblíbené příměstské tábory, kde se nastupující generace učí základům fázové stop-motion animace za pomoci původních Zemanových postupů.

Vliv Karla Zemana v tomto období silně rezonuje i za hranicemi státu. Během letních měsíců roku 2025 (červenec až srpen) proběhl v nizozemském městě Zutphen rozsáhlý filmový festival s názvem „Zeman aan de IJssel: Film adventures with Karel Zeman“. V prostorách divadla LUXOR Theater byly s nizozemskými titulky promítány Zemanovy nejslavnější celovečerní verneovky. Do popkulturního diskurzu vniklo Zemanovo dílo v letech 2024 a 2025 i skrze moderní technologie – na internetu se stala virálním fenoménem experimentální videa vytvořená pomocí umělé inteligence (AI), která simulovala, jak by vypadaly hollywoodské blockbustery (například sága Star Wars), kdyby je svými unikátními analogovými triky a šrafováním režíroval právě Karel Zeman.

Odkaz mistra je rovněž trvale zajištěn projektem „Čistíme svět fantazie“, na kterém spolupracuje Muzeum Karla Zemana s Nadací české bijáky a dcerou režiséra Ludmilou Zemanovou. Tento projekt kontinuálně digitálně čistí a restauruje původní celuloidové negativy jeho filmů, čímž je zachraňuje před fyzickým rozkladem pro budoucí generace.

👤 Životopis, dětství a cesty do zahraničí

Karel Zeman se narodil 3. listopadu 1910 v obci Ostroměř u Nové Paky, v tehdejším Rakousku-Uhersku. Byl neduživým dítětem a podle svých pozdějších vzpomínek na dětství nehleděl s velkou nostalgií. Velmi brzy však v sobě objevil vášeň pro vizuální umění a loutkové divadlo, se kterým v rodném kraji aktivně vystupoval. Ačkoliv jeho výtvarný talent byl nepřehlédnutelný, jeho rodiče trvali na získání praktického vzdělání, jež by mu zaručilo stabilní obživu. Nastoupil proto na dvouletou obchodní školu v Kolíně.

Těžká úřednická práce jej nenaplňovala, a tak ve svých sedmnácti letech zareagoval na inzerát v novinách a odcestoval do Francie. Zde, v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence, nastoupil na specializovanou školu reklamního výtvarnictví. Kolem roku 1930 se přesunul do přístavního města Marseille, kde pracoval jako návrhář a kreslíř v reklamním ateliéru. Francouzské prostředí jej hluboce formovalo; ve volném čase navštěvoval biografy a fascinovaně sledoval první animované pokusy světové kinematografie. V Marseille zúročil své nabyté vědomosti a vytvořil zde své vůbec první krátké animované dílo – šlo o inovativní reklamu na mýdlo. Během třicátých let 20. století dále cestoval za inspirací do Egypta, tehdejší Jugoslávie a Řecka.

Po návratu do vlasti (v době takzvané první republiky) pracoval pro významné průmyslové korporace. Navrhoval reklamní grafiku pro automobilku Tatra a pro obuvnický gigant rodiny Baťů. Na jaře roku 1939 měl jako zástupce firmy odcestovat na dlouhodobý pracovní pobyt do marocké Casablanky. Jeho plány však fatálně narušila nacistická okupace a vznik Protektorátu Čechy a Morava. Zeman nestihl včas vyřídit výjezdní doložky a nová okupační správa mu znemožnila zemi opustit. Byl nucen zůstat v okupovaném státě, kde přijal pozici vedoucího aranžérského a reklamního oddělení v Domě služeb v Brně.

🎬 Zlínské ateliéry a zrod mistra animace (1943–1952)

Naprostý zlom v jeho životě i v dějinách československého filmu nastal v roce 1943. Tehdy přijel do Brna mladý filmový režisér Elmar Klos (jenž později získal Oscara za film Obchod na korze), aby pro zlínské filmové ateliéry Baťa natočil dokumentární reportáž o celostátní aranžérské soutěži výkladních skříní. Soutěž suverénně vyhrál Karel Zeman. Klos byl Zemanovou prostorovou představivostí a výtvarnou invencí natolik fascinován, že mu okamžitě nabídl stálé angažmá ve filmových ateliérech ve Zlíně.

Zeman nabídku zpočátku s ohledem na rodinu zvažoval, ale nakonec místo přijal a přesunul se na východ Moravy, čímž započala jeho celoživotní dráha u filmu. Ve Zlíně (později přejmenovaném na Gottwaldov) se setkal s další zakladatelskou postavou animace, Hermínou Týrlovou. Společně začali pracovat na krátkém filmu Vánoční sen. Původní loutkový negativ filmu však při zničujícím požáru ateliérů shořel. Karel Zeman, ve snaze dílo zachránit, projekt kompletně přetočil a zvolil revoluční postup – jako jeden z prvních na světě přímo spojil pookénkovou animaci hadrové loutky s živým dětským hercem ve stejném záběru. V roce 1946 byl tento jedenáctiminutový snímek odměněn prestižní cenou pro nejlepší krátký loutkový film na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes.

Pan Prokouk a skleněná Inspirace

Poválečné období věnoval Karel Zeman z velké části sérii satirických a osvětových animovaných grotesek s postavičkou pana Prokouka (1946–1955). Drobný panáček v pruhovaném tričku, s knírem a typickým slamákem, jenž se neustále potýká s byrokracií a neduhy poválečné obnovy, se stal obrovským diváckým hitem a Zemanovi zajistil tvůrčí nezávislost.

Své absolutní technologické mistrovství pak předvedl v roce 1949 v krátkém experimentálním snímku Inspirace. Tehdejší animační experti považovali sklo za neanimovatelný materiál kvůli jeho křehkosti a neustále se měnícím světelným odleskům. Zeman tyto fyzikální překážky překonal a vytvořil poetický příběh o Pierotovi a Kolombíně animovaný výhradně pomocí foukaných skleněných figurek plujících v reálném vodním prostředí, čímž vyvolal úžas i u odborníků v Hollywoodu. V roce 1952 následoval jeho historicky první celovečerní film Poklad Ptačího ostrova, kombinující perské výtvarné motivy a plynulou loutkovou animaci.

🚀 Zlatá éra, Jule Verne a kombinované filmy (1955–1966)

Druhá polovina padesátých let a léta šedesátá představují absolutní vrchol tvůrčí činnosti Karla Zemana, ve kterém plně rozvinul takzvaný kombinovaný film – unikátní prolnutí herecké akce, animovaných prehistorických monster či fantaskních strojů a iluzivních malovaných dekorací.

Cesta do pravěku (1955)

Tento edukativně-dobrodružný snímek se nesmazatelně zapsal do dětských vzpomínek několika generací. Příběh sleduje čtyři chlapce (Jirku, Petra, Jendu a Toníka), kteří na malé pramici plují proti proudu řeky času, z doby ledové přes třetihory a druhohory až do nehostinných prvohor k nalezení živého trilobita. Zeman ve filmu bravurně propojil poznatky dobové paleontologie (zastoupené odborným poradcem profesorem Josefem Augustou) s vizualizací z obrazů malíře Zdeňka Buriana. K oživení dinosaurů (například ve slavné scéně souboje ceratosaura se stegosaurem či při setkání s brontosaurem) Zeman využil mistrovskou stop-motion (fázovou) animaci malých moduritových a gumových loutek v kombinaci s takzvanou dvojí perspektivou. Tento snímek se stal později oficiálním a přiznaným inspiračním zdrojem pro amerického režiséra Stevena Spielberga při tvorbě globálního trháku Jurský park.

Vynález zkázy (1958)

Tento film, natočený na motivy románu „Vynález zkázy“ (Face au drapeau) od Julese Vernea, znamenal pro československou kinematografii celosvětový triumf. Děj se točí kolem geniálního profesora Rocha, kterého unese zločinný hrabě Artigas do své podmořské sopečné základny, aby pro něj sestrojil supervýbušninu, jež dokáže zničit celý svět. Zeman se zde rozhodl k naprosto radikální výtvarné stylizaci. Aby film vypadal jako doslovně oživlá viktoriánská kniha, nařídil hercům hrát v kostýmech, na které štětec namaloval husté černé šrafování (napodobující tehdejší knižní ocelorytiny). Scénografie byla přísně dvoubarevná, doplněná fascinujícími vynálezy, ponorkami a parními stroji. Film získal Velkou cenu na mezinárodní výstavě Expo 58 v Bruselu, Křišťálovou cenu Francouzské filmové akademie a vydělal státu obrovské devizové prostředky.

Baron Prášil (1961) a Bláznova kronika (1964)

Snímek Baron Prášil, natočený podle příběhů G. A. Bürgera s ikonickým Milošem Kopeckým v hlavní roli, posunul Zemanovu estetiku ještě dále. Zeman zde aplikoval metodu tónování (tintování) celých černobílých scén do monochromatických barev – červené pro výbuchy, modré pro noc, sépiové pro historické sály. Vizuálně film těžil z detailních ilustrací Gustava Dorého. V roce 1964 pak natočil satirickou protiválečnou komedii Bláznova kronika z prostředí třicetileté války s tehdy začínajícím Petrem Kostkou. Tuto silnou dekádu hraných trikových děl uzavřel filmem Ukradená vzducholoď (1966), natočeným v širokoúhlém formátu s inspirací secesní estetikou a novinovými kolážemi.

🎥 Pozdní tvorba a návrat k čisté animaci (1970–1980)

Nástup tvrdé komunistické normalizace po roce 1968 omezil tvůrčí a mezinárodní koprodukční možnosti tehdejších studií. Posledním kombinovaným hraným filmem Karla Zemana se stal fantastický snímek Na kometě (1970). Vzhledem k rostoucí věkové a fyzické únavě i k vysoké finanční náročnosti trikových komparzních filmů se režisér v sedmdesátých letech uchýlil zpět k tvorbě čistě animovaných děl, určených převážně pro dětské publikum.

V roce 1974 sestavil ze série sedmi předchozích krátkometrážních snímků o námořníkovi Sindibádovi plnohodnotný celovečerní projekt Pohádky tisíce a jedné noci. Využil zde plynulou ploškovou 2D animaci, jež se pohybovala v trojrozměrném prostředí.

Zcela jedinečným a výjimečně temným dílem v jeho filmografii je animovaná adaptace lužickosrbské legendy na motivy knihy Otfrieda Preusslera – Čarodějův učeň (1977). Příběh sirotka Krabata, jenž nastoupí do učení k zlověstnému jednookému čaroději v ponurém mlýně, uhranul svou hororovou atmosférou, proměnami učňů do podoby havranů a tvrdým zobrazením zápasu dobra a čisté lásky proti černé magii. Snímek byl natočen v koprodukci se Západním Německem. Svou filmařskou dráhu Zeman definitivně uzavřel animovaným filmem Pohádka o Honzíkovi a Mařence v roce 1980.

Karel Zeman strávil zbytek svého života ve Zlíně (Gottwaldově), kde se do posledních dnů zajímal o vývoj filmové animace. Zemřel 5. dubna 1989 ve věku 78 let, pouhých několik měsíců před pádem železné opony. Pochován je na Lesním hřbitově ve Zlíně. Ve stejné hrobce o několik let později spočinul i jeho syn, hudebník Karel Zeman mladší. Jeho dcera, výtvarnice Ludmila Zemanová, emigrovala do Kanady, kde úspěšně pokračuje v ilustrátorské a filmařské rodinné tradici.

🪄 Magie a technologické postupy

Tajemství režisérova úspěchu spočívalo ve vizionářském přístupu k filmové perspektivě a v matematicky přesném plánování stovek záběrů ještě před postavením kamer. Všechny vizuální zázraky, které Zeman stvořil, vznikaly výlučně optickou a analogovou mechanickou cestou. K dosažení iluze obřích prostorů a fantaskních monster využíval několika stěžejních metod:

Dvojí (vynucená) perspektiva: Metoda spočívající ve vizuálním oklamání divákova oka. Zeman umísťoval drobné, zhruba čtyřiceticentimetrové loutky dinosaurů velmi blízko k objektivu kamery, zatímco živí dětští herci (například na loďce v řece) se nacházeli v bezpečné vzdálenosti desítky metrů od kamery v pozadí. Pokud bylo nasvícení obou plánů absolutně identické a hloubka ostrosti objektivu nastavená správně, výsledný obraz vytvořil dokonalou iluzi, že loutka a herci sdílí stejný prostor, přičemž miniatura působila jako obří třicetimetrový tvor.
Dokreslovačky (Matte painting) a zrcadla: Zeman často pro snížení nákladů postavil v ateliéru pouze nezbytně nutný detail scény (např. pouhé dno ponorky), zatímco zbytek celého obřího továrního komplexu či sopečné jeskyně byl ručně namalován na velkou skleněnou tabuli, která byla umístěna těsně před kameru tak, že živá akce přesně lícovala s namalovaným prostředím. K zmnožení komparzistů nebo posunu obrazu využíval systém polopropustných zrcadel.
Šrafování prostorů a herců: Pro film Vynález zkázy a Ukradená vzducholoď potřeboval Zeman smazat vizuální rozdíl mezi živým trojrozměrným hercem a plošnou kresbou v pozadí. Proto nechal štětci černou barvou namalovat na reálné kostýmy herců, do jejich tváří a na nábytek jemné šrafované čáry imitující tahy tužkou starých francouzských knižních grafiků (Rioua a Benetta).
Zadní projekce a maskování pruhů: Herci často vykonávali své pohyby před plátnem, na které byl ze zadní strany promítán jiný, dříve natočený (často animovaný) děj, se kterým museli živě interagovat na vteřinu přesně.

Klíčem k jeho úspěchu byl rovněž jeho trvalý zlínský mikrotým, v němž figuruje kameraman Antonín Horák, produkční Karel Hutěčka a vizionářský hudební skladatel Zdeněk Liška, jehož disonantní, industriální i lyrická hudba dodávala Zemanovým trikovým filmům fatální zvukovou hloubku.

🌍 Zahraniční vliv a inspirace pro Hollywood

Zatímco v domácím prostředí byly Zemanovy filmy (často zcela nesmyslně) škatulkovány jako „filmy pro mládež“, mezinárodní tvůrčí komunita je dodnes studuje jako fundamentální učebnice speciálních efektů.

Otevřený obdiv ke Karlovi Zemanovi opakovaně deklaroval člen britské skupiny Monty Python a slavný režisér Terry Gilliam, jenž jeho vizuální postupy, koláže z ocelorytin a mechanické stroje přímo citoval a adaptoval pro svůj vlastní hollywoodský velkofilm Dobrodružství barona Prášila (The Adventures of Baron Munchausen, 1988) i Imaginárium dr. Parnasse.

Výrazný vliv zanechal Zemanův rukopis na americkém režiséru Timu Burtonovi. Estetika Zemanových pruhovaných a šrafovaných kostýmů, jeho temné mlýny a hororově stylizované ploškové animace havranů se v modernější podobě reflektují v Burtonových snímcích jako Mrtvá nevěsta Tima Burtona či Ospalá díra. Hlubokou úctu mu vzdával i nedávno zesnulý americký mistr stop-motion animace Ray Harryhausen (tvůrce monster ve filmu Souboj Titánů), který Zemanovu evropskou školu považoval za naprosto unikátní doplněk americké produkce. Japonská kinematografie, jež má k precizní animaci tradičně mimořádně blízko, věnuje Zemanovu dílu zvláštní pozornost – jeho vliv veřejně zmiňuje například nezávislý japonský tvůrce Kódži Jamamura.

📷 Galerie

Pamětní deska věnovaná Karlu Zemanovi na budově filmových ateliérů ve Zlíně

Pamětní deska věnovaná Karlu Zemanovi na budově filmových ateliérů ve Zlíně
Interaktivní exponáty v Muzeu Karla Zemana na Malé Straně

Interaktivní exponáty v Muzeu Karla Zemana na Malé Straně
Ikonický model ponorky z filmu Vynález zkázy

Ikonický model ponorky z filmu Vynález zkázy

📊 Statistiky: Kompletní režijní filmografie – Celovečerní filmy

Následující tabulka podává naprosto kompletní a nevynechaný přehled všech dlouhohrajících celovečerních děl, která Karel Zeman autorsky a režijně stvořil během svého dlouholetého působení ve Zlíně.

Rok premiéry	Název filmového díla	Typologické a žánrové zařazení díla	Význam a použitá animační technologie
1952	Poklad Ptačího ostrova	Plně animovaný film	Debutový celovečerní počin, využití perské miniaturistické estetiky a klasické pookénkové loutkové animace.
1955	Cesta do pravěku	Hraný a animovaný trikový film	Revoluční a světově úspěšná fúze čtyř živých herců se stop-motion animací desítek prehistorických zvířat.
1958	Vynález zkázy	Hraný a animovaný trikový film	Adaptace Julese Vernea. Historicky nejdůležitější dílo z hlediska objevného oživení knižních ocelorytin formou speciálních fyzických dekorací.
1961	Baron Prášil	Hraný a animovaný trikový film	Výpravná adaptace klasických bájí, masivní využití monochromatického tónování filmového pásu a renesančních i barokních rytin (podle Gustava Dorého).
1964	Bláznova kronika	Hraný a trikový film / Komedie	Protiválečná satira zasazená do Třicetileté války. Kombinace živých herců a papírových koláží na pozadí.
1966	Ukradená vzducholoď	Hraný a trikový film	Návrat k J. Verneovi (Dva roky prázdnin). Zeman zde aplikoval vizuální estetiku konce 19. století, reklam a novinových výstřižků v tehdy novém širokoúhlém formátu.
1970	Na kometě	Hraný a trikový film	Závěrečný počin v éře kombinovaných filmů s herci. Ostrá a vizuálně bohatá kritika lidské chamtivosti na pozadí sci-fi žánru.
1974	Pohádky tisíce a jedné noci	Animovaný celovečerní film	Sloučení předchozích sedmi kratších příběhů o námořníku Sindibádovi do uceleného orientálního eposu za pomoci ploškové 2D animace.
1977	Čarodějův učeň	Animovaný celovečerní film (hororová pohádka)	Filmové zpracování lužickosrbské pověsti o Krabatovi a ponurém čaroději; vyniká temnou estetikou černé magie, havranů a mlýnského kola.
1980	Pohádka o Honzíkovi a Mařence	Animovaný celovečerní film	Úplně závěrečné režijní a výtvarné dílo Zemanova života vycházející z tradičních lidových pověstí a zkoumající čistotu dětství.

📊 Statistiky: Kompletní režijní filmografie – Krátkometrážní snímky

Exaktní záznam veškeré kratší filmové, často silně edukativní či experimentální tvorby, kterou režisér vytvořil od svých samotných počátků u zlínských filmových ateliérů až po svá léta nejvyšší slávy.

Rok premiéry	Název krátkometrážního snímku	Doplňující popis k technologii či zaměření filmu
1945	Vánoční sen	Smíšený hraný a loutkový snímek (získal prestižní cenu na festivalu v Cannes v roce 1946). Záchrana projektu po požáru studia.
1946	Křeček	Výukový a didaktický krátkometrážní animovaný projekt.
1946	Podkova pro štěstí	Krátká loutková animace zaměřená na zvířecí postavy.
1946	Pan Prokouk ouřaduje	První díl veleúspěšné komediální satiry s panáčkem Prokoukem reagující na poválečnou byrokratickou společnost.
1947	Pan Prokouk v pokušení	Další ze série oblíbených moralit.
1947	Brigáda	Agitačně zaměřený krátký snímek oslavující poválečnou obnovu.
1948	Pan Prokouk filmuje	Animovaný pohled do zákulisí samotné filmové profese prostřednictvím postavičky pana Prokouka.
1948	Pan Prokouk vynálezcem	Satirický pohled na slepou honbu za technickým pokrokem.
1949	Inspirace	Mistrovské experimentální dílo, jež šokovalo svět funkční a plynulou stop-motion animací prvků a loutek vyfoukaných z křehkého skla v reálné vodě.
1949	Pan Prokouk, přítel zvířat	Osvětová krátká groteska (často mylně datovaná do pozdějších let).
1950	Král Lávra	Animovaná adaptace slavné klasické básnické satiry od českého obrozence Karla Havlíčka Borovského s využitím pevných loutek.
1955	Pan Prokouk detektivem	Oživení známé loutkové série, tentokrát zasazené do atraktivního žánru detektivní investigace.
1958	Pan Prokouk akrobatem	Závěrečný a chronologicky poslední snímek z nesmírně oblíbeného cyklu s mužíčkem s knírem a slaměným kloboukem.
1971	Dobrodružství námořníka Sindibáda	První ze série sedmi ploškově animovaných povídek plně se inspirujících orientálním folklórem.
1972	Druhá cesta námořníka Sindibáda	Pokračování velkolepé cesty za orientální magií.
1973	V zemi obrů. Třetí cesta námořníka Sindibáda	Třetí epizodní vyprávění (později součást celovečerní verze z roku 1974).
1973	Magnetová hora. Čtvrtá cesta námořníka Sindibáda	Čtvrtá část orientálního cyklu, charakteristická sytě červenou estetikou ohně a kovu.
1973	Létající koberec. Pátá cesta námořníka Sindibáda	Pátý navazující a výtvarně nesmírně opulentní příběh plavby.
1974	Mořský sultán. Šestá cesta námořníka Sindibáda	Podmořská epická konfrontace zrcadlící Zemanovu dřívější oblibu ve vykreslování hlubin.
1974	Zkrocený démon. Sedmá cesta námořníka Sindibáda	Poslední část rozsáhlého vizuálního opusu o středověkém cestovateli.

🏆 Statistiky: Přehled klíčových mezinárodních a domácích ocenění

Ačkoliv byl Zeman oceněn desítkami regionálních plaket a uznání, tato tabulka koncentruje pouze ta historicky naprosto nejdůležitější mezinárodní festivalová vítězství a státní dekorace nejvyšší úrovně.

Rok získání ceny	Název předávající instituce nebo mezinárodního festivalu	Získané ocenění a vyznamenaný film	Zásluhy a historický kontext
1946	Mezinárodní filmový festival v Cannes (Francie)	Cena pro nejlepší krátký film (za loutkový film Vánoční sen)	První mezinárodní průnik zlínské animace do západoevropského povědomí bezprostředně po válce.
1958	Světová výstava Expo 58 (Brusel, Belgie)	Velká cena EXPO 58 (za film Vynález zkázy)	Absolutní triumf, který z filmu učinil nejprodávanější celosvětový československý filmový a umělecký vývozní artikl.
1959	Francouzská filmová akademie	Křišťálová cena (Cena Georgese Mélièse)	Prestižní ocenění francouzské kritiky hodnotící Zemanovu úroveň optických efektů jako přímého pokračovatele francouzského průkopníka.
1970	Prezident a vláda ČSSR	Státní titul „Národní umělec“	Nejvyšší tehdejší umělecké a státní ocenění udělované osobnostem za celoživotní a mimořádný přínos kultuře státu.
1977	Filmový festival v Teheránu (a později v Lausanne)	Mezinárodní ocenění z festivalů (za film Čarodějův učeň)	Uznání pozdního návratu k čisté animaci a pochopení přesahu temné folklorní báchorky pro dospělé i dětské publikum.
1980	Prezident a vláda ČSSR	Řád republiky	Další státní ocenění udělené k příležitosti jeho sedmdesátých narozenin za formování mezinárodního obrazu československého filmu.

Zdroje