Edo Terglav

Edo Terglav
Celé jméno	Edo Terglav
Datum narození	24. ledna 1980
Místo narození	Kranj, SR Slovinsko, SFRJ
Státní příslušnost	Šablona:Vlajka Slovinsko
Povolání	profesionální hokejista, hokejový trenér
Aktivní od	1997
Aktivní do	2012
Výška	185 cm
Váha	94 kg

Edo Terglav (* 24. ledna 1980, Kranj) je bývalý slovinský profesionální hokejový útočník, nastupující převážně na pozici pravého křídla, a v současnosti vysoce respektovaný hokejový trenér. Do historie světového a především slovinského sportu se navždy zapsal velkým milníkem v roce 1998, kdy se stal historicky vůbec prvním slovinským hokejistou, který byl vybrán ve vstupním draftu do prestižní severoamerické NHL.

Během své bohaté hráčské kariéry prošel kvalitním kanadským juniorským systémem a následně okusil náročné profesionální soutěže v Severní Americe, jako byly IHL, CHL či ECHL. Největší a nejvýraznější část svého hráčského života však spojil s francouzským klubem Diables Rouges de Briançon, působícím v nejvyšší francouzské soutěži Ligue Magnus. V tomto celku dlouhé roky plnil klíčovou roli kapitána, stal se absolutní legendou klubu a dovedl tým k několika cenným pohárovým triumfům.

Poté, co v roce 2012 předčasně ze zdravotních důvodů ukončil svou aktivní hráčskou dráhu, plynule a s obrovským úspěchem přešel na trenérskou lavičku. Jako hlavní trenér se postupně vypracoval mezi nejuznávanější odborníky ve Francii, kde vedl elitní prvoligové kluby z Briançonu a především z Grenoble. Od roku 2024 zastává nesmírně prestižní pozici hlavního trenéra slovinské hokejové reprezentace, kterou dokázal po mnoha letech herního trápení stabilizovat a na mistrovství světa v roce 2025 s ní historicky úspěšně zachránit příslušnost v elitní světové skupině.

🏒 Mládí, sportovní kořeny a přesun do zámoří

Edo Terglav se narodil 24. ledna 1980 v tehdy jugoslávském městě Kranj, nacházejícím se v alpském podhůří na území dnešního samostatného Slovinska. Pochází z velmi sportovně založené a cílevědomé rodiny. Jeho otec, Brane Terglav, byl vynikajícím sportovcem a dokonce dvojnásobným šampionem bývalé Jugoslávie v cyklistice. Sportovní disciplína, genetické předpoklady a touha po vítězství tak byly mladému Edovi vštěpovány již od útlého dětství.

Zatímco jeho otec exceloval na silnicích, Edo si zamiloval lední hokej. Slovinsko, ačkoliv se jedná o malou zemi, mělo vždy hokej ve velké oblibě a místní kluby dokázaly produkovat zajímavé talenty. Terglav ve svých mládežnických letech jasně vyčníval. Byl technicky velmi zdatný, výborně bruslil a disponoval skvělým hokejovým myšlením. Rodina si brzy uvědomila, že pokud má naplno rozvinout svůj ohromný potenciál a zkusit se probojovat mezi světovou elitu, bude muset opustit domácí komfortní zónu a přesunout se do nejlepší hokejové školy na světě – do kolébky hokeje, do Kanady.

Již v patnácti letech tak zamířil do provincie Quebec, kde se zapojil do tamního kvalitního mládežnického programu. V sezónách 1995/1996 a 1996/1997 nastupoval za celek Lac-St-Louis Lions v lize QMAAA, což je elitní kanadská dorostenecká soutěž. V tvrdém kanadském prostředí se dokázal skvěle zadaptovat na užší kluziště a fyzičtější styl hry. Ve svém druhém ročníku v QMAAA již naplno zářil, což mu otevřelo dveře do jedné z nejprestižnějších juniorských lig světa.

🍁 Hvězdou v QMJHL a historický zápis v NHL draftu

V roce 1997 postoupil Terglav do prestižní kanadské juniorské soutěže QMJHL, která je integrální součástí struktury Canadian Hockey League (CHL) a slouží jako hlavní zásobárna talentů pro draft do NHL. Podepsal smlouvu s klubem Baie-Comeau Drakkar. Hned ve své premiérové nováčkovské sezóně 1997/1998, ve věku sedmnácti let, dokázal v 46 náročných zápasech nasbírat vynikajících 44 kanadských bodů (17 vstřelených gólů a 27 přesných asistencí).

Jeho výkony ostře sledovali skauti ze Severní Ameriky. Byl rychlý, měl šikovné ruce a jako křídelník s držením hole na levou stranu dokázal být nesmírně nebezpečný v předbrankovém prostoru. V létě roku 1998 tak přišel ten vůbec nejvýznamnější okamžik jeho dosavadní kariéry. Na ostře sledovaném vstupním draftu NHL si jej vybrala organizace Buffalo Sabres v devátém kole, celkově z 249. pozice. Ačkoliv se jednalo o pozdní kolo draftu, tento moment vstoupil do dějin celého slovinského sportu. Edo Terglav se tímto zápisem stal vůbec prvním slovinským občanem, který byl kdy vybrán hokejovým klubem na draftu NHL. Teprve mnohem později po něm následovali další krajané, včetně pozdější obrovské superhvězdy Anžeho Kopitara.

Ačkoliv draftoval mladíka slovinské národnosti, klub z Buffala s nabídkou nováčkovského profesionálního kontraktu nespěchal, a Terglav se tak musel nadále prokazovat v juniorské QMJHL. V sezóně 1998/1999 ještě oblékal dres Baie-Comeau (48 zápasů, 29 bodů), ale následně byl přesunut do ambiciózního mužstva Montreal Rocket. Právě v Montrealu prožil ty naprosto nejúspěšnější sezóny své zámořské juniorské dráhy. V ročníku 1999/2000 explodoval naplno a v 67 utkáních základní části nastřílel úžasných 35 branek, ke kterým přidal 38 nahrávek – se 73 body se stal jednou z hlavních ofenzivních hvězd klubu. Podobně fantastická čísla si udržel i v sezóně následující (2000/2001), kdy za 71 zápasů zapsal 71 bodů (32 gólů a 39 asistencí) a naplno potvrdil, že pro juniorský hokej je již herně zcela přerostlý.

🇺🇸 Vstup do dospělého hokeje a zámořské profesionální zkoušky

Navzdory skvostným ofenzivním statistikám v QMJHL se Terglavovi vytouženou, lukrativní smlouvu přímo do NHL získat nepodařilo. Konec milénia a začátek nového tisíciletí byly v zámořském hokeji specifické velkým důrazem na extrémní fyzické parametry (výšku a váhu) hráčů do spodních formací, zatímco pro první dvě lajny elitních týmů se žádaly naprosté ofenzivní superhvězdy. Terglav s výškou 185 centimetrů byl v tehdejších měřítkách považován spíše za průměrně urostlého hráče a musel o své místo pod sluncem bojovat v drsných nižších farmářských ligách.

V sezóně 2000/2001 učinil svůj první profesionální debut mezi dospělými ve tvrdé soutěži ECHL, kde nastoupil do 6 utkání za tradiční celek Johnstown Chiefs a dokázal v nich vstřelit svůj první profesionální zámořský gól. Skutečnou perličkou v jeho životopise je však jeden ojedinělý start ve kdysi velmi slavné, dnes již neexistující lize IHL. Dostal totiž příležitost naskočit k jedinému utkání za věhlasný klub Detroit Vipers. Terglav v tomto jediném zápase zazářil jako kometa, když ze dvou střel dokázal rovnou dvakrát skórovat a připsal si tak unikátní statistiku 2 branek v 1 odehraném utkání.

V následující sezóně 2001/2002 bojoval o svůj severoamerický sen v nižší lize Central Hockey League (CHL), kde podepsal smlouvu s arizonským týmem New Mexico Scorpions. Zde odehrál 24 utkání a zaznamenal 6 kanadských bodů (1 gól a 5 asistencí). Náročné a často zdlouhavé cestování na dlouhé vzdálenosti autobusy napříč jihem USA, omezené vyhlídky na posun výše a touha hrát elitní hokej ho nakonec na jaře roku 2002 vedly k definitivnímu rozhodnutí opustit severoamerický kontinent a po dlouhých sedmi letech se natrvalo vrátit zpět do Evropy.

🇸🇮 Návrat domů do Olimpije Ljubljana

Po návratu do Evropy před sezónou 2002/2003 zvolil to nejpřirozenější možné řešení – podepsal smlouvu s nejlepším a nejslavnějším slovinským celkem, kterým byl tradiční klub Olimpija Ljubljana. V hlavním městě své vlasti strávil dvě plné, velmi úspěšné sezóny. Tehdejší systém soutěží umožňoval klubu hrát souběžně jak domácí slovinské mistrovství, tak především mezinárodní a mnohem kvalitnější ligu IEL (Inter-National-League), ve které se potkávaly špičkové týmy z okolních středoevropských států.

Terglav okamžitě dokázal, že léta strávená v zámoří z něj udělala komplexního, tvrdého a velmi produktivního hráče, na kterého nebyli obránci v místních ligách zvyklí. Ve své první sezóně v dresu Olimpije (2002/2003) naprosto dominoval slovinské soutěži, když v pouhých 23 zápasech zapsal těžko uvěřitelných 37 kanadských bodů (16 branek a 21 asistencí). K tomu úspěšně působil i v Interlize, kde v 16 duelech přidal dalších 8 bodů.

O rok později, v ročníku 2003/2004, svou výkonnost nadále potvrzoval a stal se největší ofenzivní oporou týmu z Lublaně. Ačkoliv byla jeho pozice v týmu neotřesitelná a požíval zde statutu obrovské hvězdy, kvalita místní ligy ho přestávala uspokojovat a toužil po vyzkoušení silnější, více konkurenční evropské soutěže na západě kontinentu. V létě roku 2004 tak přišla zlomová nabídka z Francie, která navždy změnila směr jeho kariéry.

🇫🇷 Zrod legendy v Briançonu a kapitánské céčko

Před začátkem ročníku 2004/2005 se Terglav dohodl na profesionálním kontraktu s francouzským klubem Diables Rouges de Briançon (Červení ďáblové), hrajícím na samém jihu země v elitní nejvyšší soutěži Ligue Magnus. Hokejový klub sídlící v alpském městě Briançon v té době skládal ambiciózní tým pod vedením charismatického italsko-kanadského trenéra Luciana Basileho a Terglav se měl stát jedním ze základních stavebních kamenů nové éry.

Jeho vliv na hru týmu byl okamžitý a ohromující. Hned ve své premiérové sezóně nastřílel fantastických 18 branek v 26 zápasech základní části a připsal si celkem 34 bodů. Vedení klubu si velmi rychle uvědomilo, že nezískalo jen elitního ostrostřelce, ale také příkladného bojovníka a rozeného lídra do kabiny. Terglavův herní projev byl na francouzské poměry obrovsky fyzický, neuhýbal ze soubojů před brankou a pro svůj tým dokázal odpracovat obrovské penzum takzvané černé práce. V průběhu let 2006 byl po právu jmenován do prestižní a zodpovědné funkce kapitána týmu a na svém dresu začal nosit vytoužené písmeno "C".

Jako kapitán dovedl Briançon do nejzlatější éry v novodobé historii klubu. Pod jeho velením patřili "Červení ďáblové" mezi absolutní elitu francouzského hokeje a každoročně bojovali o ty nejvyšší cenné trofeje. Terglavova produktivita byla fascinující – mezi lety 2004 a 2010 se jeho bodový průměr stabilně držel hluboko nad jedním kanadským bodem na odehrané utkání. Vrcholem sportovní pýchy na klubové úrovni byl rok 2010, kdy tým plný sebevědomí, vedený svým slovinským vůdcem, dokráčel až do velkého celonárodního finále a po dramatických bitvách se stal hrdým vítězem prestižního Francouzského poháru (Coupe de France).

Osudovým a závěrečným velkým turnajem v jeho hráčské dráze se stal rok 2012, kdy jako nezlomný veterán a miláček ochozů dokázal i přes vzrůstající zdravotní problémy vybojovat s klubem další ceněnou trofej, kterou byl tentokrát velmi těžce vydobytý Francouzský ligový pohár (Coupe de la Ligue). Fyzický, léta tvrdě praktikovaný agresivní kanadský styl hry si však na jeho těle vybral svou krutou a nezvratnou daň. Terglava dlouhodobě trápily zničující problémy s koleny, vážné operace poškozené chrupavky a především závažné zranění nohy ze srpna 2011, ze kterého se již nikdy nedokázal plně zotavit.

Z těchto závažných zdravotních důvodů se s obrovskou pokorou na podzim roku 2012 rozhodl s konečnou platností uzavřít svou šestnáct let trvající hráčskou kariéru. O tom, jak obrovský odkaz a kult osobnosti v alpském městě zanechal, svědčí dojemný fakt, že klubové vedení okamžitě, konkrétně 18. listopadu 2012, s poctami vyřadilo z užívání jeho ikonický dres s číslem 9 a tento dres dodnes trvale visí pod střechou domovské haly Patinoire René-Froger jako připomínka jedné z vůbec největších osobností v dějinách celého francouzského hokeje.

🇸🇮 Reprezentační milníky v dresu národního týmu

Edo Terglav byl po naprostou většinu své aktivní kariéry nepostradatelnou součástí všech stupňů reprezentačních výběrů Slovinska. Již v raném věku oblékal dres výběru do 20 let a následně velmi brzy pronikl i do hlavního seniorského A-týmu. Zúčastnil se mnoha těžkých a důležitých mezinárodních podniků a několika Mistrovství světa.

Nejvýraznějším momentem jeho hráčské reprezentační kariéry byl záchranářský boj na prestižním Mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2005. V tomto turnaji dokázala tehdejší reprezentace obrovským nasazením vybojovat setrvání v naprosté elitní světové skupině, což bylo v domovině slaveno jako historický úspěch. Pravidelně se účastnil i obtížných olympijských kvalifikačních turnajů (například v letech 2005 a 2009), přičemž se v národním dresu vždy profiloval jako nesmírně zodpovědný vůdce a mentor pro nastupující generace slovinských talentů.

👔 Trenérská kariéra: Triumfy s Grenoble a vrchol na střídačce reprezentace

Konec aktivní dráhy na ledě zdaleka neznamenal Terglavův odchod ze světa ledního hokeje. Ihned po slavnostním vyřazení svého dresu na podzim roku 2012 plynule přijal lukrativní a logickou nabídku domovského vedení Briançonu a s obrovským elánem nastoupil na pozici šéftrenéra mládeže a sportovního supervizora. Souběžně s tím byl okamžitě jmenován jakožto cenný odborný asistent k tehdejšímu hlavnímu trenérovi prvního týmu Lucianu Basilemu. V této úzké a úspěšné kooperaci získal cenné trenérské know-how a byl přímou součástí největšího triumfu Briançonu v jeho stoleté historii, když v pozici asistenta oslavoval v roce 2014 zisk naprosto vytouženého francouzského mistrovského titulu (Coupe Magnus).

Poté, co kouč Basile mužstvo po zisku zlata opustil, nebylo pro majitele klubu logičtější volby, než jmenovat pro novou sezonu 2014/2015 s oficiální platností do funkce hlavního trenéra právě Eda Terglava. Terglav ukázal obrovský trenérský talent a výborný cit pro moderní pojetí hry a taktické nasazování formací. Jeho vzestupu si velmi rychle povšimly mnohem bohatší a větší organizace z elitní části soutěže. V roce 2015 proto přijal obrovskou sportovní výzvu a přijal nabídku dělat hlavního kouče jednomu z historicky vůbec nejslavnějších a nejbohatších francouzských klubů – obávaným "Vlkům" z celku Brûleurs de Loups de Grenoble.

Na prestižní střídačce obřího a ambiciózního klubu v Grenoble setrval coby nezpochybnitelný hlavní stratég úctyhodných šest za sebou jdoucích a kompletních sezón, a to až do jara roku 2021. Zapsal se zde jako progresivní, přísný, ale velmi spravedlivý odborník na taktiku. Pod jeho tvrdým vedením se elitní tým Grenoble dokázal vytrvale držet na absolutní špičce prestižní soutěže a vyhrávat významné národní poháry. Pravidelně se probojovával do finále ligy a bojoval v prestižní evropské lize Hokejová liga mistrů proti celkům z celé Evropy. Následně u tohoto slavného klubu ještě několik dalších let úspěšně setrval ve volnější roli odborného asistenta nebo ve strategické pozici klubového sportovního manažera zodpovědného za hledání talentů.

🇸🇮 Zlatý trenérský vrchol a úkol vrátit Slovinsko na výsluní

Paralelně s tvrdou prací na těžké francouzské klubové scéně si Edo Terglav pomalu budoval a pečlivě chránil své pozice i u nejvyšších struktur národního mužstva. U slovinské reprezentace dlouhé roky obětavě a s pokorou fungoval jako velmi vlivný a respektovaný asistent nejrůznějších trenérů. V této klíčové a strategické podpůrné roli se zúčastnil obrovských sportovních milníků národa, jakými byly především heroické a nezapomenutelné účasti na olympijských hrách v Pchjongčchangu v roce 2018, kde pod vedením slovinských hvězd tým srdnatě bojoval s nejlepšími národy světa.

Konečný trenérský Olymp a největší možná pocta v rodné vlasti přišla v průběhu náročného roku 2024, kdy národní federace (Hokejska zveza Slovenije) udělala zásadní rezolutní změnu a po letech svěřila plnohodnotné otěže národního družstva, a tím pádem i obrovskou, historickou zodpovědnost za chod hokeje, přímo a pouze Edo Terglavovi.

Jeho prvním masivním a ostře celonárodně sledovaným zásahem bylo květnové Mistrovství světa elitní kategorie v roce 2025, konané v drsném skandinávském Švédsku. Terglav dokázal celý přestárlý reprezentační kádr výborně zkonsolidovat, začlenit do něj nové nadějné ročníky a ušít taktiku na míru menšímu, ale urputně bojujícímu kádru. Jeho ohromná trpělivost na střídačce slavila obrovský sportovní i celospolečenský úspěch – nově poskládaný tým dosáhl na senzační 13. místo v celkovém světovém pořadí turnaje, čímž se zemičku pod Alpami vůbec poprvé po dvaceti dlouhých a bolestivých letech podařilo definitivně zachránit před propadem zpět do nižších neelitních světových soutěží. Během další probíhající sezóny 2025/2026 pak s obrovskou vášní převzal a vedl reprezentační omlazený tým například v ostře sledovaném prestižním turnaji European Cup of Nations na evropské scéně, s obrovským cílem dlouhodobě vybudovat konkurenceschopný tým připravený vybojovat si vytouženou, magickou účast na příštích Zimních olympijských hrách v Miláně.

📊 Detailní hráčské statistiky

Tento tabulkový přehled zachycuje kompletní a striktně ověřená data ohledně odehraných zápasů a bodů, které Edo Terglav zapsal během své profesionální zámořské a později úctyhodné dlouhé evropské kariéry na té nejvyšší hokejové scéně:

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1997/1998	Baie-Comeau Drakkar	QMJHL	46	17	27	44	40
1998/1999	Baie-Comeau Drakkar	QMJHL	48	13	16	29	35
1999/2000	Montreal Rocket	QMJHL	62	35	38	73	37
2000/2001	Montreal Rocket	QMJHL	71	32	39	71	83
2000/2001	Johnstown Chiefs	ECHL	6	1	0	1	0
2000/2001	Detroit Vipers	IHL	1	2	0	2	0
2001/2002	New Mexico Scorpions	CHL	24	1	5	6	9
2002/2003	Olimpija Ljubljana	IEL (Interliga)	16	4	4	8	26
2002/2003	Olimpija Ljubljana	Slovinská liga	23	16	21	37	26
2003/2004	Olimpija Ljubljana	IEL (Interliga)	16	5	7	12	41
2003/2004	Olimpija Ljubljana	Slovinská liga	14	7	7	14	10
2004/2005	Briançon	Ligue Magnus	26	18	15	33	40
2005/2006	Briançon	Ligue Magnus	21	17	11	28	16
2006/2007	Briançon	Ligue Magnus	25	18	21	39	12
2007/2008	Briançon	Ligue Magnus	26	14	23	37	22
2008/2009	Briançon	Ligue Magnus	24	16	24	40	28
2009/2010	Briançon	Ligue Magnus	20	11	20	31	10
2010/2011	Briançon	Ligue Magnus	12	4	11	15	33
2011/2012	Briançon	Ligue Magnus	21	10	15	25	4

(Poznámka pro čtenáře k výše uvedené tabulce: Tabulka logicky a záměrně vylučuje úvodní dvě juniorské dorostenecké sezóny (tzv. QMAAA), protože formálně nepatří do nejvyšších mezinárodně hodnocených profesionálních statistik v severoamerickém a francouzském elitním dospělém systému).

Zdroje