Žlučník
Obsah boxu
Žlučník (latinsky vesica fellea nebo vesica biliaris) je dutý orgán hruškovitého tvaru, který je součástí trávicí soustavy většiny obratlovců. Jeho hlavní funkcí je skladování a zahušťování žluči, která je produkována v játrech. Žlučník je uložen na spodní straně jater a je s nimi i se dvanáctníkem propojen systémem žlučových cest.
Uvolnění žluči ze žlučníku je řízeno hormonálně, především cholecystokininem, který se vylučuje, když trávenina obsahující tuky a bílkoviny vstoupí do dvanáctníku. Žluč následně pomáhá při emulgaci tuků, což usnadňuje jejich trávení a vstřebávání v tenkém střevě.
Nejčastějším onemocněním postihujícím tento orgán je tvorba žlučových kamenů (cholelitiáza), která může vést k bolestivým záchvatům (žlučníková kolika) nebo k zánětu žlučníku (cholecystitida).
🔬 Anatomie a histologie
Žlučník dospělého člověka je přibližně 7–10 cm dlouhý a v nejširším místě má průměr okolo 4 cm. Jeho objem je asi 30–50 ml, ale je schopen se značně roztáhnout.
🗺️ Makroskopická anatomie
Žlučník je uložen v jamce na viscerální (spodní) ploše pravého laloku jater. Anatomicky se dělí na tři hlavní části:
- Dno (fundus vesicae felleae): Zaoblená, nejširší část, která obvykle přesahuje přední okraj jater a může se dotýkat břišní stěny v úrovni devátého žeberního chrupavčitého spojení.
- Tělo (corpus vesicae felleae): Hlavní část orgánu, která leží v žlučníkové jámě na povrchu jater.
- Krček (collum vesicae felleae): Zúžená část, která pokračuje jako vývod žlučníkový (ductus cysticus). V oblasti krčku se často nachází Hartmannova kapsa, což je výchlipka, kde se mohou zaklínit žlučové kameny.
Z krčku vychází vývod žlučníkový (ductus cysticus), který je asi 3–4 cm dlouhý. Uvnitř tohoto vývodu se nachází slizniční řasa spirálovitého tvaru, známá jako Heisterova řasa, která pomáhá udržovat vývod otevřený a zabraňuje jeho kolapsu. Ductus cysticus se spojuje se společným jaterním vývodem (ductus hepaticus communis) a vytváří tak hlavní žlučovod (ductus choledochus). Tento hlavní žlučovod pak ústí společně s vývodem slinivky břišní na Vaterské papile do dvanáctníku.
🔬 Mikroskopická stavba (histologie)
Stěna žlučníku je tvořena několika vrstvami:
- Sliznice (tunica mucosa): Je tvořena jednovrstevným cylindrickým epitelem s mikroklky, které jsou uzpůsobeny k absorpci vody a elektrolytů ze žluči. Sliznice je zřasena do vysokých, větvících se řas, které dávají vnitřnímu povrchu sametový vzhled. V hloubce sliznice se mohou nacházet tzv. Rokitanského-Aschoffovy sinusy, což jsou hluboké invaginace epitelu do svalové vrstvy, které mohou hrát roli při vzniku zánětů. Na rozdíl od zbytku trávicí trubice zde chybí vrstva lamina muscularis mucosae a submucosa.
- Svalová vrstva (tunica muscularis): Tvořena hladkou svalovinou, jejíž vlákna jsou uspořádána do sítě. Kontrakce této vrstvy zajišťuje vypuzení žluči do žlučových cest.
- Subserózní vazivo (tela subserosa): Vrstva řídkého pojiva obsahující cévy, nervy a lymfatické cévy.
- Seróza (tunica serosa): Vnější obal tvořený peritoneem, který pokrývá volnou část žlučníku. Část přirostlá k játrům je kryta pouze vazivovou adventicií.
⚙️ Funkce
Žlučník není životně důležitý orgán, ale plní několik významných funkcí v procesu trávení.
- Skladování žluči: Játra produkují žluč nepřetržitě (asi 500–1000 ml denně). Mimo proces trávení je svěrač na konci žlučovodu (Oddiho svěrač) uzavřen a žluč je přesměrována do žlučníku, kde se hromadí.
- Zahušťování (koncentrace) žluči: Sliznice žlučníku aktivně vstřebává vodu a ionty (především sodík a chloridy). Tím se žluč stává 5x až 20x koncentrovanější než ta, která přichází z jater. Zahuštěná žluč je účinnější při trávení tuků.
- Vypuzování žluči: Když se do dvanáctníku dostane potrava bohatá na tuky, buňky sliznice dvanáctníku začnou produkovat hormon cholecystokinin (CCK). Tento hormon má dva hlavní účinky:
1. Způsobuje silnou kontrakci svaloviny stěny žlučníku. 2. Způsobuje relaxaci Oddiho svěrače, který uzavírá ústí žlučovodu do střeva.
Kombinace těchto dvou dějů vede k vypuzení koncentrované žluči do dvanáctníku, kde se podílí na trávení.
🧪 Složení žluči
Žluč je komplexní tekutina žluté, hnědé nebo zelené barvy. Její hlavní složky jsou:
- Voda (cca 95 %)
- Žlučové soli (soli žlučových kyselin): Jsou klíčové pro emulgaci tuků – rozbíjejí velké kapky tuku na menší kapičky, čímž zvětšují jejich povrch pro působení lipáz (enzymů štěpících tuky).
- Bilirubin: Odpadní produkt rozpadu hemoglobinu z odumřelých červených krvinek. Způsobuje typické zbarvení žluči a stolice.
- Cholesterol: Játra ho vylučují do žluči. Pokud je ho ve žluči příliš mnoho v poměru k žlučovým solím, může krystalizovat a tvořit žlučové kameny.
- Fosfolipidy (např. lecitin): Pomáhají udržovat cholesterol v roztoku.
- Elektrolyty
🩺 Onemocnění žlučníku
Onemocnění žlučníku a žlučových cest patří mezi časté zdravotní problémy.
Cholelitiáza (žlučové kameny)
Jedná se o nejčastější onemocnění. Žlučové kameny jsou ztvrdlé usazeniny trávicí tekutiny. Mohou být malé jako zrnka písku nebo velké jako golfový míček. Rozlišují se dva hlavní typy:
- Cholesterolové kameny: Tvoří asi 80 % všech kamenů, mají žlutou barvu a vznikají při nadbytku cholesterolu ve žluči. Rizikové faktory jsou shrnovány pravidlem "4F": Fat (obezita), Female (žena), Forty (věk nad 40 let) a Fertile (plodnost, vícečetná těhotenství).
- Pigmentové kameny: Jsou tmavé, tvořené převážně bilirubinem. Vyskytují se častěji u pacientů s onemocněními krve (např. srpkovitá anémie) nebo u cirhózy jater.
Mnoho lidí má žlučové kameny bez jakýchkoli příznaků (asymptomatická cholelitiáza). Problém nastává, když kámen zablokuje žlučové cesty, což vede k žlučníkové kolice – náhlé, intenzivní bolesti v pravém podžebří, která může vystřelovat do zad nebo pod pravou lopatku.
Cholecystitida (zánět žlučníku)
Je to zánět stěny žlučníku, nejčastěji způsobený zaklíněním žlučového kamene v krčku nebo vývodu žlučníku.
- Akutní cholecystitida: Projevuje se silnou, trvalou bolestí v pravém podžebří, horečkou, nevolností a zvracením. Vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
- Chronická cholecystitida: Vzniká v důsledku opakovaných záchvatů akutního zánětu. Stěna žlučníku postupně tloustne a ztrácí svou funkci.
Další onemocnění
- Choledocholitiáza: Přítomnost žlučového kamene v hlavním žlučovodu (ductus choledochus). Může způsobit žloutenku (zežloutnutí kůže a očního bělma) a akutní pankreatitidu (zánět slinivky břišní).
- Žlučníkové polypy: Nezhoubné výrůstky na sliznici žlučníku. Většinou jsou neškodné, ale větší polypy mohou mít riziko zvrhnutí v rakovinu.
- Rakovina žlučníku: Vzácné, ale velmi agresivní nádorové onemocnění. Často je diagnostikováno v pokročilém stadiu, protože rané příznaky jsou nespecifické.
💻 Diagnostika
Pro diagnostiku onemocnění žlučníku se používá několik metod:
- Ultrazvuk (sonografie) břicha: Je to základní, rychlá a neinvazivní metoda, která s vysokou přesností zobrazí žlučové kameny, ztluštění stěny žlučníku při zánětu nebo rozšíření žlučových cest.
- Krevní testy: Mohou odhalit známky zánětu (zvýšené leukocyty, CRP) nebo poškození jater a ucpání žlučových cest (zvýšený bilirubin, ALT, AST, GGT).
- ERCP (Endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie): Kombinace endoskopie a rentgenu. Používá se hlavně k diagnostice a zároveň léčbě kamenů v hlavním žlučovodu, které lze při tomto vyšetření rovnou odstranit.
- MRCP (Magnetická rezonanční cholangiopankreatikografie): Neinvazivní zobrazovací metoda využívající magnetickou rezonanci k detailnímu zobrazení žlučových cest.
- CT (Počítačová tomografie): Využívá se především k posouzení komplikací, jako je perforace žlučníku nebo absces.
⚕️ Léčba
Léčba závisí na typu a závažnosti onemocnění.
- Konzervativní léčba: U žlučníkové koliky se podávají léky proti bolesti a křečím (spasmolytika). U akutního zánětu se nasazují antibiotika a pacient musí dodržovat přísnou dietu.
- Cholecystektomie: Chirurgické odstranění žlučníku. Je to definitivní řešení u pacientů se symptomatickými žlučovými kameny nebo záněty. V současnosti se provádí převážně laparoskopicky (pomocí několika malých řezů), což zkracuje dobu hospitalizace a rekonvalescence. Otevřená operace se volí u komplikovaných případů.
- ERCP: Jak bylo zmíněno, používá se k odstranění kamenů z hlavního žlučovodu.
🚶 Život bez žlučníku
Člověk může žít plnohodnotný život i bez žlučníku. Po jeho odstranění (cholecystektomii) teče žluč z jater přímo do tenkého střeva. Žluč je méně koncentrovaná a její přítok je plynulý, nikoli vázaný na příjem potravy. Většina lidí nepociťuje žádné významné trávicí potíže. Někteří pacienti mohou po operaci dočasně nebo i trvale pociťovat problémy s trávením tučných a objemných jídel, což se může projevovat nadýmáním nebo průjmem. Obvykle se doporučuje jíst menší porce častěji během dne a omezit velmi tučná jídla.
🐾 Žlučník u zvířat
Žlučník je přítomen u většiny obratlovců, včetně ryb, obojživelníků, plazů a většiny savců a ptáků. Jeho přítomnost je spojena s nepravidelným příjmem potravy bohaté na tuky. Některé druhy zvířat však žlučník postrádají. Mezi nejznámější příklady patří kůň, krysa, potkan, některé druhy jelenů, velbloud a z ptáků například holub. U těchto zvířat, často býložravců s kontinuálním příjmem potravy, teče žluč neustále přímo z jater do střeva.
🧑🏫 Pro laiky
- Co je žlučník? Představte si ho jako malý skladovací vak nebo balónek, který je schovaný pod játry.
- K čemu slouží? Játra vyrábějí tekutinu zvanou žluč, která pomáhá trávit tuky (podobně jako saponát na mastné nádobí). Žlučník tuto žluč skladuje a zahušťuje, aby byla silnější. Když sníte něco tučného, žlučník se stáhne a vypustí tuto koncentrovanou žluč do střeva, aby pomohla s trávením.
- Co jsou žlučové kameny? Někdy se ve žluči vytvoří tvrdé kousky, podobné kamínkům, nejčastěji z přebytečného cholesterolu. Dokud jen leží ve žlučníku, nemusí o nich člověk vůbec vědět. Problém nastane, když se některý z nich pokusí dostat ven a ucpe vývod. To způsobí silnou, křečovitou bolest známou jako žlučníkový záchvat (kolika).
- Dá se bez žlučníku žít? Ano, bez problémů. Když chirurgové žlučník odstraní, tělo se přizpůsobí. Žluč pak teče z jater rovnou do střeva v menších dávkách a nepřetržitě. Většina lidí po operaci může jíst normálně, jen si musí dávat pozor na velmi tučná jídla.