Znovusjednocení Německa

Rozbalit box

Obsah boxu

Znovusjednocení Německa (německy Deutsche Wiedervereinigung) je proces, který formálně vyvrcholil 3. října 1990, kdy se Německá demokratická republika (NDR, Východní Německo) připojila ke Spolkové republice Německo (SRN, Západní Německo) a vytvořila tak jeden suverénní stát. Tento akt byl završením série událostí, které začaly pádem Berlínské zdi 9. listopadu 1989 a byly umožněny změnami politické situace v Sovětském svazu a střední a východní Evropě. Den sjednocení, 3. říjen, je v Německu státním svátkem známým jako Den německé jednoty (Tag der Deutschen Einheit).

📜 Historické pozadí

🇩🇪 Rozdělení Německa po druhé světové válce

Po bezpodmínečné kapitulaci nacistického Německa v květnu 1945 bylo území poraženého státu rozděleno do čtyř okupačních zón spravovaných vítěznými mocnostmi: USA, SSSR, Velkou Británií a Francií. Stejně tak bylo rozděleno i hlavní město Berlín.

Rozpory mezi západními mocnostmi a Sovětským svazem, které vyústily ve studenou válku, vedly k postupnému politickému a ekonomickému oddělení jednotlivých zón. V roce 1949 byla na území americké, britské a francouzské zóny vyhlášena Spolková republika Německo (SRN) s hlavním městem v Bonnu. Krátce nato byla v sovětské okupační zóně založena Německá demokratická republika (NDR) s hlavním městem ve východní části Berlína. Západní Berlín si udržel zvláštní status a byl úzce navázán na SRN.

⛓️ Železná opona a studená válka

Hranice mezi oběma německými státy se stala součástí Železné opony, silně střežené linie oddělující komunistický Východní blok od Západu. Symbolem tohoto rozdělení se stala Berlínská zeď, postavená v srpnu 1961 vládou NDR, aby zabránila masovému útěku svých občanů na Západ. Po desetiletí bylo Německo ústředním bodem napětí mezi NATO a Varšavskou smlouvou.

Oba státy se vyvíjely zcela odlišně. Zatímco SRN zažila hospodářský zázrak (Wirtschaftswunder) a stala se stabilní parlamentní demokracií a klíčovým členem EHS (předchůdce EU), NDR se stala autoritářským státem s centrálně plánovanou ekonomikou pod silným vlivem Moskvy a tajné policie Stasi.

🤝 Ostpolitik a sbližování

V 70. letech 20. století zahájil západoněmecký kancléř Willy Brandt takzvanou Ostpolitik (Východní politiku), která usilovala o normalizaci vztahů s NDR a dalšími zeměmi Východního bloku. Tato politika vedla k uzavření Základní smlouvy (Grundlagenvertrag) v roce 1972, v níž se oba německé státy vzájemně uznaly jako suverénní entity. I přes toto politické sbližování zůstávala myšlenka na brzké sjednocení spíše v rovině teorie.

🌪️ Cesta ke sjednocení (1989–1990)

Klíčovým impulsem pro změnu se stala politika reforem (perestrojka a glasnosť) zavedená sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem v druhé polovině 80. let. Jeho rozhodnutí nezasahovat vojensky do vnitřních záležitostí satelitních států otevřelo cestu k demokratickým změnám v celém Východním bloku.

✊ Pondělní demonstrace a pád Berlínské zdi

Od září 1989 se v Lipsku a dalších východoněmeckých městech konaly masové pondělní demonstrace volající po svobodě a reformách. Současně tisíce občanů NDR utíkaly na Západ přes Maďarsko, které otevřelo své hranice s Rakouskem, a přes velvyslanectví SRN v Praze a Varšavě.

Tlak veřejnosti donutil vedení NDR k ústupkům. 9. listopadu 1989 na tiskové konferenci člen politbyra Günter Schabowski omylem a předčasně oznámil, že nová pravidla pro cestování na Západ platí "okamžitě". Zpráva vyvolala euforii a tisíce Východních Berlíňanů se shromáždily u přechodů v Berlínské zdi. Zmatení pohraničníci nakonec pod tlakem davu otevřeli brány. Pád Berlínské zdi se stal symbolem konce rozdělení Německa i studené války.

🗳️ První svobodné volby v NDR

Po pádu zdi se volání "My jsme národ!" (Wir sind das Volk!) rychle změnilo na "My jsme jeden národ!" (Wir sind ein Volk!). V březnu 1990 se v NDR konaly první a zároveň poslední svobodné volby. Zvítězila v nich "Aliance pro Německo" vedená CDU, která vedla kampaň s příslibem rychlého sjednocení. Novým premiérem se stal Lothar de Maizière.

💰 Měnová, hospodářská a sociální unie

Prvním velkým krokem ke sjednocení bylo vytvoření měnové, hospodářské a sociální unie, která vstoupila v platnost 1. července 1990. Východoněmecká marka byla nahrazena západoněmeckou Německou markou (Deutsche Mark), většinou v kurzu 1:1 pro mzdy, důchody a úspory do určité výše. Tento krok sice přinesl obyvatelům NDR kvalitní měnu, ale zároveň vystavil nekonkurenceschopnou východoněmeckou ekonomiku obrovskému šoku.

🌍 Mezinárodní jednání (Smlouva dva plus čtyři)

Sjednocení Německa nebylo jen vnitřní záležitostí, ale vyžadovalo souhlas čtyř bývalých okupačních mocností. Jednání, známá jako "Dva plus čtyři", probíhala mezi oběma německými státy (dva) a USA, SSSR, Velkou Británií a Francií (čtyři).

Klíčovou roli sehrál západoněmecký kancléř Helmut Kohl, který dokázal získat souhlas Michaila Gorbačova výměnou za značnou finanční pomoc a příslib, že na území bývalé NDR nebudou rozmístěny jednotky NATO. Výsledkem byla Smlouva o konečném uspořádání ve vztahu k Německu, podepsaná v Moskvě 12. září 1990, která Německu udělila plnou suverenitu.

🎉 Akt sjednocení

Smlouva o sjednocení (Einigungsvertrag) stanovila, že NDR přistoupí ke Spolkové republice Německo podle článku 23 jejího Základního zákona (ústavy). Tento článek umožňoval, aby se další "německé země" připojily k SRN.

K formálnímu sjednocení došlo o půlnoci z 2. na 3. října 1990. Na území bývalé NDR bylo obnoveno pět historických spolkových zemí (Braniborsko, Durynsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko a Sasko-Anhaltsko) a sjednocený Berlín se stal hlavním městem celé země. Oslavy po celém Německu vyvrcholily vztyčením německé vlajky před budovou Říšského sněmu v Berlíně.

⚙️ Důsledky a výzvy sjednocení

Znovusjednocení bylo obrovským politickým úspěchem, ale přineslo také řadu ekonomických a sociálních výzev, jejichž důsledky jsou patrné dodnes.

🏗️ Ekonomická transformace a "Aufbau Ost"

Ekonomika bývalé NDR byla v katastrofálním stavu. Přechod na tržní hospodářství vedl ke kolapsu mnoha státních podniků. Instituce Treuhandanstalt byla pověřena privatizací nebo likvidací přibližně 8 500 východoněmeckých podniků. Tento proces byl často kritizován pro svou rychlost a vedl k masivní deindustrializaci a vysoké nezaměstnanosti ve východních spolkových zemích.

Na financování obnovy Východu ("Aufbau Ost") byly vynaloženy biliony eur, z velké části financované z tzv. "příspěvku solidarity" (Solidaritätszuschlag), daně uvalené na občany a firmy v celém Německu. I přes obrovské investice stále existují ekonomické rozdíly mezi východem a západem země.

👥 Sociální a kulturní dopady

Sjednocení znamenalo pro mnoho východních Němců radikální změnu života. Zatímco někteří přivítali nové svobody a příležitosti, jiní se cítili jako občané druhé kategorie a zažívali pocity ztráty identity. Tento jev byl popsán jako "zeď v hlavě" (Mauer im Kopf). Objevil se také fenomén Ostalgie, nostalgie po některých aspektech života v NDR.

Demograficky východní země čelily masivnímu odlivu mladých a kvalifikovaných lidí na západ, což dále prohloubilo regionální rozdíly.

🏛️ Politické změny

Sjednocené Německo se stalo nejlidnatějším a ekonomicky nejsilnějším státem Evropské unie. V roce 1991 rozhodl Spolkový sněm těsnou většinou o přesunu hlavního města z Bonnu do Berlína. Německo převzalo větší odpovědnost na mezinárodní scéně, a to jak v rámci NATO, tak i OSN.

🤔 Pro laiky: Co to vlastně znamená?

Představte si, že jedna rodina byla na 40 let násilně rozdělena vysokou zdí uprostřed domu. Jedna část rodiny žila v bohatství a svobodě (Západní Německo), mohla cestovat a říkat, co si myslí. Druhá část žila v chudší části domu, pod přísným dohledem, nesměla volně odcházet a měla omezený přístup k informacím a zboží (Východní Německo).

V roce 1989 se lidé v chudší části domu začali bouřit a zeď nakonec padla. Rodina se rozhodla, že chce opět žít společně v jednom domě. Znovusjednocení Německa bylo přesně toto – spojení dvou států v jeden. Bylo to radostné, ale také složité. Bohatší část musela investovat obrovské peníze do opravy zanedbané části domu a lidé z obou stran se museli znovu naučit spolu žít, protože za 40 let si zvykli na úplně jiné způsoby života.

📊 Symboly a památka

• Brandenburská brána: Dříve symbol rozdělení, dnes hlavní symbol sjednoceného Německa.
• Den německé jednoty: Státní svátek slavený 3. října.
• East Side Gallery: Nejdelší zachovaný úsek Berlínské zdi, přeměněný na uměleckou galerii pod širým nebem.

Šablona:Aktualizováno