Zimní paralympijské hry 2026
Šablona:Infobox Sportovní událost
Zimní paralympijské hry 2026 (oficiálně XIII. zimní paralympijské hry) jsou mezinárodní sportovní událost pro sportovce s tělesným postižením, která se koná od 6. do 15. března 2026 v Itálii. Hlavními dějišti her jsou města Milán a Cortina d'Ampezzo, přičemž soutěže probíhají také v oblasti Valtellina a Val di Fiemme. Jedná se o třináctou zimní paralympiádu v historii a druhou, kterou hostí Itálie po Turín 1976.
Her se účastní přibližně 650 sportovců z více než 40 zemí, kteří soutěží v 78 medailových sadách rozdělených do šesti paralympijských sportů. Mezi hlavní disciplíny patří para hokej, para curling, para alpské lyžování, para běh na lyžích, para biatlon a para snowboarding. Hry jsou významné nejen sportovními výkony, ale také pokračujícím vývojem v oblasti inkluze a rovných příležitostostí pro sportovce se zdravotním postižením.
Maskotem her je dvojice hranostajů jménem Milo a Tina, přičemž Milo, který se narodil bez jedné tlapky, symbolizuje odolnost a vytrvalost paralympijských sportovců. Česká výprava čítá 20 až 25 sportovců a největší naděje na medaili se soustředí zejména na tým para hokeje, který se v letech 2024 a 2025 etabloval jako třetí nejlepší na světě.
🏛 Historie a pozadí
Zimní paralympijské hry mají svůj původ v roce 1976, kdy se v Örnsköldsviku ve Švédsku konaly první oficiální zimní paralympijské hry. Od té doby se konají každé čtyři roky, vždy několik týdnů po zimních olympijských hrách. Hry 2026 navazují na paralympiádu v Pekingu 2022, kde Čína dominovala medailovému pořadí.
Italské Milán a Cortina d'Ampezzo získaly právo pořádat zimní olympijské a paralympijské hry 2026 na zasedání Mezinárodního olympijského výboru v červnu 2019 v Lausanne. Itálie tak hostí zimní paralympiádu podruhé v historii, po úspěšných hrách v Turínu v roce 2006. Organizační výbor Milano Cortina 2026 se rozhodl maximálně využít existující infrastrukturu a minimalizovat ekologický dopad her.
Přípravy her byly poznamenány několika faktory, včetně nutnosti přizpůsobit se stále se měnícím bezpečnostním požadavkům v kontextu mezinárodní situace. Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) implementoval řadu změn v klasifikačních pravidlech, zejména v oblasti para biatlonu, kde došlo v roce 2024 ke zpřísnění kritérií pro sedící kategorii. Tyto změny měly za cíl zajistit co nejspravedlivější podmínky pro všechny závodníky.
📍 Dějiště a lokality
Zimní paralympijské hry 2026 se vyznačují geografickou rozlehlostí, kdy soutěže probíhají na několika místech v severní Itálii. Tato decentralizace umožňuje využít nejlepší sportovní areály v regionu, zároveň však klade zvýšené nároky na logistiku a dopravu.
Milán
Milán, hlavní město Lombardie, slouží jako centrum her a hostí zejména halové sporty. PalaItalia Santa Giulia je moderní multifunkční aréna postavená speciálně pro olympijské a paralympijské hry. V této hale se odehrávají všechny zápasy turnaje v para hokeji. Aréna má kapacitu přibližně 15 000 diváků a je vybavena nejmodernější technologií pro sledování her včetně 8K přenosů. V Miláně se také konalo slavnostní zahájení her 6. března 2026 v Aréně di Verona, historickém římském amfiteátru.
Cortina d'Ampezzo
Cortina d'Ampezzo, horské městečko v Dolomitech, je tradičním centrem zimních sportů v Itálii. Již v roce 1956 zde proběhly zimní olympijské hry. V roce 2026 hostí Cortina několik klíčových disciplín včetně para alpského lyžování na svahu Olympia delle Tofane a turnaje v para curlingu ve Stadio Olimpico del Ghiaccio. Město také slouží jako kulturní centrum her a místo konání slavnostního zakončení 15. března 2026. Historická atmosféra Cortiny v kombinaci s moderní infrastrukturou vytváří jedinečné prostředí pro paralympijské soutěže.
Val di Fiemme
Val di Fiemme, údolí v provincii Trento, je domovem severských disciplín. Lago di Tesero je specificky upravený areál pro para běh na lyžích a para biatlon. Tratě jsou navrženy tak, aby vyhovovaly různým kategoriám sportovců, včetně těch používających monolyže nebo sedačky. Areál již v minulosti hostil významné mezinárodní události a byl pro paralympiádu 2026 kompletně modernizován s důrazem na přístupnost.
Valtellina
Region Valtellina v severní Lombardii poskytuje doplňkové tratě pro běžecké lyžování a další severské disciplíny. Oblast je známá svými náročnými alpskými terény a ideálními sněhovými podmínkami.
Mezi všemi dějišti byla v roce 2025 dokončena pokročilá digitální infrastruktura zajišťující nejen vysokorychlostní přenosy v kvalitě 8K, ale také efektivní koordinaci mezi organizátory, trenéry a týmy. Dopravní spojení mezi Milánem a Cortinou bylo posíleno speciálními vlaky a bezbariérovými autobusy pro sportovce a jejich doprovod.
🏅 Sportovní disciplíny a program
Zimní paralympijské hry 2026 zahrnují šest hlavních sportů, v nichž se rozděluje celkem 78 medailových sad. Každý sport má specifická pravidla a klasifikační systémy zajišťující spravedlivou soutěž mezi sportovci s různými typy postižení.
Para hokej
Para hokej (Para Ice Hockey), dříve známý jako sledge hokej, je jedním z nejsledovanějších sportů zimní paralympiády. Hráči sedí na speciálních saních vybavených dvěma lyžinami a pohybují se pomocí dvou zkrácených holí s hroty na jednom konci a čepelí na druhém. Hokej se hraje podle pravidel podobných klasickému lední hokeju, s tím rozdílem, že hráči nesmějí vstát ze saní a kontakt je ještě tvrdší než v běžném hokeji.
Turnaj v Miláně probíhá od 7. do 14. března 2026. Účastní se ho osm národních týmů rozdělených do dvou skupin. Hlavními favority jsou obhájci titulu Spojené státy a Kanada, které mezi sebou dominují para hokeji již několik desetiletí. Česko vstupuje do turnaje jako třetí nasazený tým po úspěšných vystoupeních na mistrovstvích světa 2024 a 2025. Český tým vede kapitán Radek Zelinka a mezi klíčové hráče patří brankář Michal Vápenka, považovaný za legendu českého para hokeje, a útočník Michal Geier, nejproduktivnější střelec týmu. Trenér Jakub Novotný, který převzal tým před MS 2024, implementoval moderní tréninkové metody a taktiku zaměřenou na rychlou kombinační hru.
Para curling
Para curling, známý také jako vozíčkářský curling, je technicky náročný sport vyžadující preciznost a týmovou spolupráci. Sportovci hrají ze speciálních vozíků a místo uklízení ledu pomocí kartáčů používají strategii pouze prostřednictvím přesnosti hodů. Pravidla jsou téměř identická s klasickým curlingem, ale s upravenými procedurami pro hráče na vozíčcích.
Na hrách 2026 se v Cortině d'Ampezzo hrají dva turnaje: turnaj smíšených týmů (tradiční formát) a turnaj smíšených dvojic (Mixed Doubles), který byl do programu paralympiády zařazen v roce 2022 a v roce 2026 se koná podruhé. Formát smíšených dvojic přináší dynamičtější hru a vyžaduje ještě vyšší míru individuální zručnosti. Závěrečné zápasy obou turnajů jsou naplánovány na 14. března 2026.
Para alpské lyžování
Para alpské lyžování je rychlostní disciplína konaná na sjezdovkách Olympia delle Tofane v Cortině d'Ampezzo. Program zahrnuje pět hlavních disciplín: sjezd, Super-G, obří slalom, slalom a superkombinaci. Sportovci soutěží v různých kategoriích podle typu postižení - zrakově postižení lyžaři závodí s naváděčem (guide), který jede před nimi a dává pokyny prostřednictvím rádiového spojení. Lyžaři se stojícím postižením používají speciální berle se stabilizátory, zatímco lyžaři v sedící kategorii používají monolyže - speciální sedačku umístěnou na jedné lyži.
První závody alpského lyžování začínají již 7. března sjezdem ve všech kategoriích. Českou nadějí je Miroslav Haraus v kategorii zrakově postižených, který má s naváděčem Marošem Hudíkem za cíl získat své páté paralympijské zlato v kariéře. Haraus je jedním z nejúspěšnějších českých paralympioniků všech dob. Program pokračuje dalšími disciplínami až do 13. března.
Para běh na lyžích
Para běh na lyžích (Para Cross-Country Skiing) probíhá v areálu Lago di Tesero ve Val di Fiemme. Jedná se o severskou disciplínu vyžadující vytrvalost a technickou zdatnost. Sportovci v sedící kategorii používají speciální saně (sledge) s dvěma lyžemi a pohánějí se pomocí holí, zatímco stojící a zrakově postižení lyžaři používají tradiční techniku běžeckého lyžování.
Program zahrnuje sprint (kratší rychlostní závody), krátkou, střední a dlouhou trať a štafetové závody. Dlouhá trať pro muže měří 20 kilometrů, pro ženy 15 kilometrů, a koná se 9. března 2026. Finálním vyvrcholením běžeckých disciplín je štafeta 4x2,5 km naplánovaná na 15. března dopoledne, tedy poslední den her. Výsledky v para běhu na lyžích se počítají s použitím koeficientů - každá kategorie postižení má přiřazený faktor, kterým se násobí naměřený čas, aby bylo možné spravedlivě porovnat výkony sportovců s různými typy handicapu.
Para biatlon
Para biatlon kombinuje běh na lyžích se střelbou na terče. Podobně jako v klasickém biatlonu musí sportovci střídavě absolvovat běžecké úseky a střelbu vleže nebo vestoje. Zrakově postižení sportovci používají laserové pušky s akustickou navigací - terč vysílá zvukový signál, jehož intenzita se zvyšuje s přesností zaměření. Sportovci v sedící kategorii střílí z vleže, zatímco stojící sportovci mohou střílet ve stoje i vleže.
V areálu Lago di Tesero se konají tři biatlonové disciplíny: sprint (6 km), střední trať (10 km) a individuální závod (12,5 km). První biatlonové sprinty začínají 8. března a vyvrcholení přichází 11. března individuálním závodem. Para biatlon je jednou z nejnáročnějších disciplín, protože vyžaduje kombinaci vytrvalosti, techniky běhu i psychické odolnosti a soustředění při střelbě.
Para snowboarding
Para snowboarding je nejmladší disciplína zimních paralympijských her, poprvé zařazená v roce 2014. Program zahrnuje dvě disciplíny: snowboard-cross (závod ve zkřížené trati s překážkami) a banked slalom (slalom v nákloněných zatáčkách). Obě disciplíny se konají v Cortině d'Ampezzo.
Sportovci soutěží ve třech hlavních kategoriích podle typu postižení dolních končetin. Většina sportovců používá standardní snowboard s drobnými úpravami pro lepší stabilitu nebo kompenzaci chybějících končetin. Finále banked slalomu je naplánováno na 12. března a českou nadějí v této disciplíně je Dušan Šnabel, který se v sezoně 2024/2025 výrazně zlepšil a vstupuje do her jako černý kůň schopný překvapit favority.
🇨🇿 Česká reprezentace
Česká republika vyslala na Zimní paralympijské hry 2026 výpravu čítající 20 až 25 sportovců v různých disciplínách. Nominaci oficiálně potvrdil Český paralympijský výbor v prosinci 2025 po sérii kvalifikačních závodů a výběrových soustředění. Česká výprava má ambiciózní cíle a závodníci vstupují do her s vidinou historických úspěchů, zejména v para hokeji.
Para hokejový tým
Český tým para hokeje je největší medailovou nadějí celé výpravy. Po úspěšných vystoupeních na mistrovstvích světa v letech 2024 a 2025 se tým stabilizoval jako třetí nejlepší na světě za dlouhodobě dominantními Spojenými státy a Kanadou. Cílem týmu na hrách v Miláně je získat historicky první paralympijskou medaili v para hokeji.
Kapitánem týmu je Radek Zelinka, zkušený obránce známý svou fyzickou hrou a taktickým myšlením. Brankářskou dvojici tvoří Martin Kudela a Michal Vápenka, přičemž Vápenka je považován za legendu českého para hokeje s mezinárodní reputací. V útoku vévodí Michal Geier, nejproduktivnější střelec týmu, kterému v kombinační hře sekundují Zdeněk Hábl, Patrik Sedláček, Václav Hečko a Filip Veselý. Obrannou formaci dále posilují Pavel Kubeš a Pavel Doležal.
Tým vede trenér Jakub Novotný, který převzal vedení mužstva před MS 2024 a implementoval moderní herní systém založený na rychlé kombinační hře a agresivní defenzivě. Pod jeho vedením tým dosáhl významných úspěchů a stal se schopným konkurovat světové špičce. Program českého týmu v základní skupině zahrnuje zahajovací zápas proti domácí Itálii 7. března v 15:00, klíčové střetnutí s Kanadou 8. března ve 20:00 a zápas proti Japonsku 10. března v poledne. Semifinále a zápasy o medaile jsou naplánovány na 12. až 14. března, přičemž finále se hraje 14. března v 19:00.
Para alpské lyžování
V para alpském lyžování je největší českou nadějí Miroslav Haraus, zrakově postižený lyžař závodící společně se svým naváděčem Marošem Hudíkem. Haraus patří k nejúspěšnějším českým paralympionikům historie a na hrách 2026 usiluje o své páté paralympijské zlato. Jeho první start je naplánován na 7. března v 10:00 hodin v kategorii zrakově postižených v sjezdu. Haraus je známý svou agresivní jízdou a schopností riskovat v klíčových pasážích tratě.
Českou reprezentaci v para alpském lyžování dále posiluje nastupující mladá generace závodníků, kteří se prosadili v sezónách 2024 a 2025. Mezi nimi vyniká Tereza Kmochová, která přestože původně závodila mezi slyšícími sportovci, v roce 2025 potvrdila svou účast v paralympijském slalomu v kategorii stojící. Kmochová je technicky velmi zdatná lyžařka s ambicemi uspět v náročné konkurenci.
Para snowboarding
V para snowboardingu reprezentuje Česko Dušan Šnabel, který se v disciplíně banked slalom etabloval jako černý kůň schopný překvapit favority. Šnabel v sezoně 2024/2025 zaznamenal výrazný progres a jeho finálový start je naplánován na 12. března v 10:30. Šnábel závodí v kategorii sportovců s postižením dolních končetin a jeho silnou stránkou je agresivní styl jízdy a schopnost zvládat technicky náročné pasáže.
🎭 Symbolika a maskoti
Oficiálními maskoty Zimních paralympijských her 2026 jsou dva hranostajové sourozenci - Tina a Milo. Tina je maskotem olympijských her, zatímco Milo zastupuje paralympiádu. Hranostaj byl vybrán jako symbol her, protože je typickým obyvatelem alpského prostředí severní Itálie a symbolizuje agilitu, odolnost a přizpůsobivost.
Milo, paralympijský maskot, má zvláštní význam - narodil se bez jedné tlapky, což symbolizuje výzvy, kterým čelí paralympijští sportovci, a zároveň jejich schopnost tyto překážky překonat. Designéři maskotek se snažili vytvořit postavy, které budou sympatické dětem i dospělým a zároveň budou efektivně komunikovat hodnoty paralympijského hnutí, jako jsou odhodlání, rovnost a inspirace. Tina a Milo se objevují na oficiálních materiálech, suvenerech a v průběhu her vedou různé ceremonially akce a interakce s diváky.
🔒 Bezpečnost a mezinárodní kontext
Zimní paralympijské hry 2026 se konají v období významných mezinárodních napětí, což vedlo k implementaci nejvyšší úrovně bezpečnostních opatření v historii zimních paralympiád. Italské bezpečnostní složky ve spolupráci s mezinárodními agenturami vytvořily komplexní systém zajišťující ochranu sportovců, diváků a infrastruktury.
Politická situace v roce 2026, včetně pokračujících konfliktů na Ukrajině a v Perském zálivu, vyžaduje zvýšenou ostražitost. Všechna dějiště her jsou monitorována pokročilými bezpečnostními systémy včetně dronů, kamerových systémů s rozpoznáváním obličejů a speciálních pořádkových jednotek. Vstupy do sportovišť jsou řízeny přísnými kontrolami a každý divák i člen delegace prochází několikastupňovým bezpečnostním screeningem.
V kontextu mezinárodních vztahů jsou hry 2026 poznamenány také rozhodnutím Mezinárodního paralympijského výboru (IPC) z podzimu 2025 ohledně účasti ruských a běloruských sportovců. Na základě tohoto rozhodnutí mohou vybraní sportovci z Ruska a Běloruska startovat pouze jako neutrální účastníci (Neutral Paralympic Athletes, NPA) bez možnosti používat národní vlajky, hymny nebo jiné státní symboly. Počet těchto sportovců je přísně limitován a jejich účast je podmíněna splněním řady kritérií, včetně absence veřejné podpory vojenských operací. Toto opatření odráží snahu IPC udržet sport mimo politiku, zároveň však respektovat etické a humanitární principy paralympijského hnutí.
⚙️ Klasifikační systém
Klasifikační systém je klíčovým prvkem paralympijských sportů, protože zajišťuje spravedlivou soutěž mezi sportovci s různými typy a stupni postižení. V roce 2024 Mezinárodní paralympijský výbor implementoval řadu změn v klasifikačních pravidlech, zejména v oblasti para biatlonu, kde došlo ke zpřísnění kritérií pro sedící kategorii.
Sportovci jsou rozděleni do tří základních skupin podle typu postižení. První skupinu tvoří zrakově postižení sportovci, označení jako kategorie B (od B1 pro úplnou slepotu po B3 pro vážné postižení zraku s omezenou viditelností). Tito závodníci v lyžařských disciplínách soutěží s naváděčem (guide), který jede před nimi a poskytuje verbální instrukce prostřednictvím rádiového spojení. V biatlonu používají laserové pušky s akustickou navigací, kde terč vysílá zvukový signál, jehož intenzita se zvyšuje při přesnějším zaměření.
Druhou skupinu tvoří stojící sportovci, označení kategoriemi LW1 až LW9 (LW znamená Locomotor Winter - zimní lokomoce). Tato kategorie zahrnuje sportovce s amputacemi horních nebo dolních končetin, dětskou mozkovou obrnou nebo jinými omezeními pohybu. V závislosti na typu postižení mohou používat speciální berle se stabilizačními lyžinami. Každá podkategorie má definovaný koeficient, kterým se přepočítává dosažený čas pro zajištění spravedlivého srovnání.
Třetí skupinu tvoří sedící sportovci (kategorie LW10 až LW12), kam patří vozíčkáři, lidé s paraplegií nebo oboustrannou amputací nohou. V alpském lyžování používají monolyže - speciální sedačku upevněnou na jedné lyži s možností naklánění pro lepší ovládání. V běžeckém lyžování a biatlonu používají sledge - speciální saně se dvěma lyžemi, kterými se pohybují pomocí krátkých holí s hroty.
Zpřísnění klasifikačních pravidel v biatlonu v roce 2024 mělo za cíl eliminovat situace, kdy sportovci s mírnějším postižením získávali nespravedlivou výhodu oproti těžce postiženým závodníkům ve stejné kategorii. Nová pravidla vyžadují detailnější lékařské posouzení a funkční testy, což změnilo startovní pole několika tradičních favoritů.
📡 Technologie a inovace
Zimní paralympijské hry 2026 představují významný technologický pokrok v oblasti vysílání a digitální infrastruktury. Mezi všemi dějišti byla v roce 2025 dokončena vysokorychlostní síť umožňující přenosy ve kvalitě 8K, což představuje dosud nejvyšší standard pro sportovní události tohoto typu. Tato technologie umožňuje divákům po celém světě sledovat závody s bezprecedentní detailností a kvalitou obrazu.
Organizátoři také implementovali pokročilé systémy pro sledování výkonnosti sportovců, včetně GPS senzorů integrovaných do výstroje pro analýzu rychlosti a trajektorie během závodů. V para hokeji byly saně některých hráčů vybaveny akcelerometry poskytujícími data o nárazech a dynamice pohybu, což slouží nejen k analytickým účelům, ale také ke zvýšení bezpečnosti.
Významnou inovací je také aplikace Milano Cortina 2026, která poskytuje divákům v reálném čase informace o výsledcích, rozpisech a možnost sledovat vybrané závodníky prostřednictvím personalizovaných notifikací. Aplikace obsahuje i sekci věnovanou vzdělávání o paralympijských sportech a klasifikačních systémech, čímž přispívá k lepšímu porozumění a oceňování výkonů sportovců.
🌍 Mezinárodní účast
Zimních paralympijských her 2026 se účastní více než 40 zemí z celého světa, což představuje významný nárůst oproti předchozím ročníkům. Mezi tradičními velmocemi paralympijského sportu patří Spojené státy, Kanada, Německo, Norsko, Švédsko a Čína. V posledních letech zaznamenaly výrazný progres také země jako Japonsko, Jižní Korea a některé evropské státy včetně Česka.
Geografická diverzita účastníků odráží rostoucí popularitu a dostupnost paralympijských sportů po celém světě. Hry 2026 jsou také významné účastí několika zemí z Afriky a Jižní Ameriky, které tradičně v zimních sportech nemají silnou reprezentaci, ale investují do rozvoje paralympijských programů.
Delegace se liší velikostí od několika sportovců po velké týmy čítající desítky závodníků. Největší výpravy tradičně vysílají Spojené státy, Kanada a hostitelská Itálie. Každá země má své specifické silné disciplíny - například Norsko dominuje v severských disciplínách, zatímco Spojené státy a Kanada vévodí para hokeji. Čína, která byla hostitelem her v roce 2022, investovala masivně do rozvoje zimních paralympijských sportů a přichází s ambicemi umístit se vysoko v medailovém pořadí.
🏆 Očekávaní favorité a soupeři
V para hokeji jsou hlavními favority Spojené státy, obhájci paralympijského titulu a dlouhodobě dominantní síla ve světovém para hokeji. Americký tým disponuje fyzicky silnými hráči s excelentní týmovou souhrou a roky budovanou herní kulturou. Kanada je druhým tradičním gigantem, který s USA bojuje o zlatou medaili prakticky na každé paralympiádě. Kanadský styl hry je založen na kombinaci tvrdé defenzivy a rychlých protiútoků.
Česká republika vstupuje do turnaje jako třetí nasazený tým s reálnou šancí na medaili. Po úspěšných vystoupeních v letech 2024 a 2025 získal český tým respekt soupeřů a prokázal schopnost konkurovat i mnohem zkušenějším týmům. Mezi další účastníky turnaje patří Itálie jako hostitelská země, Japonsko, Norsko, Jižní Korea a Slovensko.
V para alpském lyžování patří mezi největší hvězdy německý lyžař Andreas Rothfuss a francouzská závodnice Marie Bochet, držitelka mnoha paralympijských medailí. V kategorii zrakově postižených je favoritem kanadský Mac Marcoux společně se svým naváděčem. Český Miroslav Haraus vstupuje do závodů jako jeden z kandidátů na stupně vítězů díky svým zkušenostem a technickým schopnostem.
Para biatlon tradičně dominuje Ukrajina, která má silnou školu biatlonových střelců, a Bělorusko, i když jejich sportovci v roce 2026 startují pouze jako neutrální účastníci. V para běhu na lyžích jsou favority zejména skandinávští závodníci z Norska a Švédska, kteří těží z dlouhé tradice běžeckého lyžování ve svých zemích.
Para curling je tradičně doménou Číny, která tuto disciplínu silně rozvíjí, a Kanady, kde má curling hluboké kořeny. V para snowboardingu jsou mezi favority zejména američtí a nizozemští závodníci, kteří v posledních letech dominovali světovým závodům.
📅 Harmonogram klíčových událostí
Hry byly slavnostně zahájeny 6. března 2026 večer v Aréně di Verona v Miláně. Zahajovací ceremoniál kombinoval moderní technologie s oslavou italské kultury a paralympijských hodnot. První soutěžní den 7. března zahrnoval zahajovací zápas českého para hokejového týmu proti Itálii a první sjezdové závody v para alpském lyžování, kde startoval Miroslav Haraus.
Osmého března začaly sprinty v para biatlonu a pokračoval turnaj v para hokeji klíčovým zápasem Česka proti Kanadě. Devátého března se konaly závody na dlouhé tratě v para běhu na lyžích - 20 kilometrů pro muže a 15 kilometrů pro ženy. Desátého března bylo vyvrcholením biatlonových disciplín a český para hokejový tým hrál proti Japonsku.
Jedenáctého března se konal individuální závod v para biatlonu na vzdálenost 12,5 km, jedna z nejnáročnějších disciplín celých her. Dvanáctého března přišlo na řadu finále banked slalomu v para snowboardingu s účastí Dušana Šnábla a začaly semifinálové zápasy para hokeje.
Čtrnáctého března bylo emociálním dnem s finále para curlingu ve smíšených dvojicích v Cortině a zejména s finále para hokeje naplánovaným na 19:00 hodin v Miláně, kde se rozhodlo o nejcennější medaili her. Poslední soutěžní den 15. března nabídl dopoledne štafetové závody v para běhu na lyžích a večer proběhl slavnostní závěrečný ceremoniál v Cortině d'Ampezzo, kterým se hry oficiálně uzavřely.
🎓 Společenský a kulturní dopad
Zimní paralympijské hry 2026 mají významný dopad přesahující samotné sportovní výkony. V Itálii vedly přípravy na hry k masivním investicím do bezbariérové infrastruktury, která zůstane k dispozici i po skončení her. Города Milán a Cortina d'Ampezzo modernizovaly veřejnou dopravu, hotely a kulturní zařízení s důrazem na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.
Hry také přispěly ke změně vnímání lidí s postižením ve společnosti. Mediální pokrytí paralympiády dosáhlo rekordních čísel a poprvé v historii byly některé závody vysílány ve stejném čase jako hlavní zpravodajství. Příběhy sportovců jako Miroslava Harause nebo členů českého para hokejového týmu inspirovaly tisíce lidí a ukázaly, že postižení není překážkou výjimečných výkonů.
Vzdělávací programy spojené s hrami zasáhly stovky škol v Itálii i dalších zemích. Studenti se učili o různých typech postižení, paralympijských sportech a hodnotách jako je odhodlání, respekt a rovnost. Mnoho škol organizovalo vlastní paralympijské dny, kde si žáci mohli vyzkoušet para sporty a lépe porozumět výzvám, kterým čelí paralympijští sportovci.
🌱 Udržitelnost a ekologický přístup
Organizační výbor Milano Cortina 2026 se zavázal k minimalizaci ekologického dopadu her. Většina sportovišť využívá existující infrastrukturu z předchozích sportovních událostí, což výrazně snížilo potřebu nové výstavby. PalaItalia Santa Giulia v Miláně je navržena jako multifunkční aréna, která bude po hrách sloužit pro basketbal, koncerty a další události.
Hry využívají 100% obnovitelné energie získávané ze solárních panelů instalovaných na střechách sportovišť a z vodních elektráren v alpském regionu. Doprava mezi dějišti je řešena elektrickými autobusy a vlaky, přičemž organizátoři aktivně podporovali sdílení dopravy mezi delegacemi.
Cateringové služby byly koncipovány s důrazem na lokální produkty a minimalizaci odpadu. Všechny jednorázové materiály jsou biologicky rozložitelné nebo recyklovatelné a na každém sportovišti funguje sofistikovaný systém třídění odpadu. Organizátoři se také zavázali kompenzovat veškeré emise CO2 spojené s hrami prostřednictvím zalesňovacích projektů v severní Itálii.
💡 Pro laiky
Zimní paralympijské hry si můžeme představit jako olympijské hry pro sportovce, kteří mají nějaké tělesné postižení - třeba jim chybí noha, jsou na vozíčku nebo nevidí. Důležité je, že i přesto dokážou sportovat na extrémně vysoké úrovni, často s výkony, které by mnozí zdraví sportovci nedokázali.
Abychom to udělali férové, sportovci jsou rozděleni do skupin podle toho, jaké mají postižení. Někdo třeba lyžuje vsedě na speciálních saních, jiný stojí ale s berlemi, a další vůbec nevidí, tak s ním jede kolega, který mu říká, kam má jet. V každé kategorii pak závodí lidé s podobným postižením, aby měli všichni stejnou šanci.
Představte si třeba para hokej - hráči sedí na saních s lyžinami místo bruslí a používají speciální hole, kterými se odrážejí a zároveň hrají pukem. Je to velmi rychlý a tvrdý sport, často ještě drsnější než klasický hokej! Nebo para biatlon, kde sportovci musí lyžovat a pak střílet na terče - ti, kdo nevidí, mají pušku, která pípá víc, když míří správně, tak poznají, kdy zmáčknout spoušť.
České para hokejisty můžeme přirovnat k fotbalové reprezentaci - také bojují o medaili proti silnějším soupeřům jako Amerika a Kanada, a když se jim to povede, celá země slaví. A lidé jako Miroslav Haraus, který nevidí, ale sjíždí kopec rychlostí přes 100 kilometrů za hodinu jen podle toho, co mu říká kamarád v rádiu, jsou prostě hrdinové.