Přeskočit na obsah

Biatlon

Z Infopedia

Šablona:Infobox sport

Biatlon je zimní olympijský sport, který kombinuje běh na lyžích volnou technikou (bruslení) se střelbou z malorážkové pušky. Cílem závodu je v co nejkratším čase absolvovat stanovenou trať na lyžích a zároveň co nejpřesněji střílet na terče na střelnici. Za každou netrefenou ránu následuje penalizace, která buď přičítá čas k výslednému času závodníka, nebo ho nutí absolvovat navíc trestné kolo.

Název pochází z řeckého slova biathlon, které znamená "dvojí zápas" nebo "dvojí zkouška", což přesně vystihuje podstatu sportu – spojení vytrvalostní a silové složky (běh na lyžích) s přesností a koncentrací (střelba). ```

```

⏳ Historie

Kořeny biatlonu sahají hluboko do historie Skandinávie, kde bylo lyžování a střelba po staletí nezbytnou dovedností pro přežití, lov a obranu území. První zaznamenané soutěže, které se podobaly dnešnímu biatlonu, se konaly již v 18. století na norsko-švédské hranici mezi pohraničními strážemi.

Počátky a vojenský charakter

Moderní biatlon se vyvinul z vojenského cvičení. Jako ukázkový sport se poprvé objevil pod názvem "závod vojenských hlídek" na Zimních olympijských hrách 1924 v Chamonix. Tento formát, který zahrnoval týmy vojáků soutěžících v běhu na lyžích, skialpinismu a střelbě z armádních pušek, se na olympijských hrách objevil ještě v letech 1928, 1936 a 1948.

Přerod v civilní sport

Po druhé světové válce začal sport získávat na popularitě i v civilním sektoru. V roce 1958 se v rakouském Saalfelden konalo první Mistrovství světa v biatlonu. Klíčovým momentem pro rozvoj sportu bylo jeho zařazení do programu Zimních olympijských her 1960 ve Squaw Valley v USA, kde se soutěžilo ve vytrvalostním závodě na 20 km.

Moderní éra a IBU

Významným milníkem byl rok 1978, kdy došlo ke změně pravidel a armádní velkorážní pušky byly nahrazeny standardizovanými malorážkami ráže .22 Long Rifle. To sport zatraktivnilo, zlevnilo a zpřístupnilo širší veřejnosti. V roce 1993 byla založena samostatná Mezinárodní biatlonová unie (IBU), která se oddělila od Mezinárodní unie moderního pětiboje (UIPM) a převzala plnou kontrolu nad organizací biatlonových soutěží. Od té doby zažil biatlon obrovský nárůst popularity, zejména v Evropě, a byly zavedeny nové, divácky atraktivní disciplíny jako stíhací závod, závod s hromadným startem a smíšené štafety. ```

```

🎯 Disciplíny

Biatlonové soutěže se dělí na několik základních disciplín, které se liší délkou tratě, počtem střeleckých položek, formátem startu a způsobem penalizace.

Individuální (vytrvalostní) závod

  • Popis: Nejstarší biatlonová disciplína. Závodníci startují v intervalech (obvykle 30 sekund).
  • Střelba: Čtyři střelecké položky v pořadí: vleže – vstoje – vleže – vstoje.
  • Penalizace: Za každý netrefený terč se k výslednému času přičítá jedna trestná minuta. Nejezdí se trestná kola. Tato disciplína klade největší důraz na přesnost střelby.
  • Délka tratě: 20 km pro muže, 15 km pro ženy.

Sprint

  • Popis: Kratší a rychlejší závod, rovněž s intervalovým startem. Výsledky sprintu často slouží jako kvalifikace pro stíhací závod.
  • Střelba: Dvě střelecké položky: první vleže, druhá vstoje.
  • Penalizace: Za každý netrefený terč musí závodník absolvovat jedno trestné kolo o délce 150 metrů.
  • Délka tratě: 10 km pro muže, 7,5 km pro ženy.

Stíhací závod

  • Popis: Závodníci startují na základě výsledků a časových odstupů z předchozího sprintu. Vítěz sprintu startuje jako první, ostatní za ním v pořadí a s rozestupy, které si vyjeli.
  • Střelba: Čtyři střelecké položky: vleže – vleže – vstoje – vstoje.
  • Penalizace: Trestné kolo (150 m) za každý netrefený terč.
  • Délka tratě: 12,5 km pro muže, 10 km pro ženy.

Závod s hromadným startem

  • Popis: Divácky velmi atraktivní závod, kde 30 nejlepších závodníků (obvykle z průběžného hodnocení Světového poháru) startuje současně.
  • Střelba: Čtyři střelecké položky: vleže – vleže – vstoje – vstoje.
  • Penalizace: Trestné kolo (150 m) za každý netrefený terč.
  • Délka tratě: 15 km pro muže, 12,5 km pro ženy.

Štafeta

  • Popis: Týmový závod, kde za každou zemi startují čtyři závodníci. Každý člen štafety absolvuje svůj úsek a po jeho dokončení předává štafetu dalšímu.
  • Střelba: Každý závodník má dvě střelecké položky (vleže, vstoje). Na každé položce má k dispozici kromě pěti nábojů v zásobníku i tři náhradní náboje, které musí jednotlivě dobíjet.
  • Penalizace: Pokud ani po použití osmi nábojů nesestřelí všech pět terčů, musí za každý nesestřelený terč absolvovat trestné kolo (150 m).
  • Délka tratě: 4×7,5 km pro muže, 4×6 km pro ženy.

Smíšená štafeta

  • Popis: Týmový závod, kde štafetu tvoří dvě ženy a dva muži. Pravidla střelby a penalizace jsou stejná jako u klasické štafety.
  • Délka tratě: Obvykle 2×6 km pro ženy a 2×7,5 km pro muže.

Štafeta smíšených dvojic (Single Mixed Relay)

  • Popis: Rychlá a dynamická disciplína pro dvoučlenné týmy (jeden muž, jedna žena). Každý člen týmu absolvuje trať několikrát a rychle se střídají na předávce.
  • Střelba: Pravidla střelby jsou stejná jako u štafet (možnost dobíjení).
  • Penalizace: Trestné kolo je kratší, obvykle 75 metrů.

```

```

🎿 Vybavení

Specifické vybavení je pro biatlon klíčové a skládá se ze tří hlavních částí: lyžařské výzbroje, zbraně a střeleckého vybavení.

Lyže, vázání a hole

Biatlonisté používají vybavení určené pro běh na lyžích volnou technikou (bruslení).

  • Lyže: Jsou lehké, úzké a jejich délka se volí podle výšky a váhy závodníka. Skluznice se mažou speciálními vosky podle aktuálních sněhových a teplotních podmínek.
  • Vázání: Umožňuje volný pohyb paty, což je pro techniku bruslení nezbytné.
  • Hole: Jsou velmi lehké a pevné, vyrobené z kompozitních materiálů (např. karbonu). Jejich délka sahá závodníkovi přibližně k bradě nebo nosu.

Malorážková puška

Jedná se o klíčovou část vybavení, která podléhá přísným pravidlům IBU.

  • Ráže: Používá se výhradně malorážka ráže .22 Long Rifle (5,6 mm).
  • Hmotnost: Minimální povolená hmotnost pušky (bez zásobníků a munice) je 3,5 kg.
  • Mechanismus: Puška musí mít manuální přebíjecí mechanismus. Nejčastěji se používá přímotažný závěr, který umožňuje rychlé přebití bez změny polohy.
  • Zásobníky: Každý závodník má u sebe čtyři zásobníky, každý na pět nábojů. Zásobníky jsou umístěny v pažbě pušky.
  • Nošení: Během běhu musí být puška nesena na zádech ve speciálním postroji.

Střelnice a terče

  • Vzdálenost: Střílí se na vzdálenost 50 metrů.
  • Terče: Jsou mechanické a sklopné. Při zásahu se černý terč překryje bílou klapkou, což je dobře viditelné pro závodníky i diváky.
  • Velikost terčů:
    • Pro střelbu vleže je průměr terče 45 mm.
    • Pro střelbu vstoje je průměr terče 115 mm.

```

```

📜 Pravidla a tresty

Biatlon má komplexní soubor pravidel, která zajišťují bezpečnost a férovost soutěže.

Střelba

Střelba je kritickým prvkem biatlonu. Závodník přijíždí na střelnici s vysokou tepovou frekvencí a musí se v co nejkratším čase zklidnit, zaujmout stabilní polohu a přesně zamířit.

  • Střelba vleže (prone): Závodník leží na speciální podložce. Puška může být podepřena pouze rukama, pažemi a rameny.
  • Střelba vstoje (standing): Závodník stojí na lyžích bez jakékoliv další opory. Tato poloha je výrazně méně stabilní a tedy i náročnější.

Penalizace

Způsob trestu za netrefený terč se liší podle disciplíny:

  • Trestné kolo: Většina disciplín (sprint, stíhací závod, hromadný start, štafety) používá trestné kolo o délce 150 metrů. Jeho absolvování trvá průměrně zdatnému biatlonistovi 20–25 sekund.
  • Trestná minuta: Používá se pouze v individuálním (vytrvalostním) závodě. Za každou chybu se k běžeckému času přičte 60 sekund. Tento systém výrazně více trestá střelecké chyby.

Bezpečnost a diskvalifikace

Bezpečnost je na prvním místě. Závodníci musí manipulovat se zbraní s maximální opatrností. Pušku smí vyjmout z postroje až na svém střeleckém stanovišti a po dokončení střelby ji musí opět bezpečně uložit na záda. Mezi nejčastější důvody k diskvalifikaci patří:

  • Opuštění střelnice s nábojem v komoře.
  • Nevykonání předepsaného počtu trestných kol.
  • Zkrácení tratě nebo nesportovní chování.

```

```

🏆 Hlavní soutěže

Vrcholem biatlonové sezóny je několik klíčových mezinárodních akcí.

  • Zimní olympijské hry: Konají se jednou za čtyři roky a pro většinu sportovců představují absolutní vrchol kariéry. Zisk olympijské medaile má nejvyšší prestiž.
  • Mistrovství světa v biatlonu: Koná se každý rok s výjimkou olympijských let. Udělují se zde tituly mistrů světa v jednotlivých disciplínách.
  • Světový pohár v biatlonu: Série závodů probíhající po celou zimní sezónu (od konce listopadu do března) na různých místech po celém světě, převážně v Evropě. Závodníci sbírají body do celkového hodnocení. Vítěz celkového hodnocení získává velký křišťálový glóbus. Malé křišťálové glóby se udělují za vítězství v hodnocení jednotlivých disciplín.
  • IBU Cup: Druhá nejvyšší soutěžní série, která slouží jako "druhá liga" pro závodníky, kteří se nedostanou do týmu pro Světový pohár, a pro rozvoj mladých talentů.

```

```

🌟 Slavní biatlonisté a biatlonistky

Historie biatlonu zná mnoho legendárních jmen, která definovala jednotlivé éry tohoto sportu.

Muži

  • Ole Einar Bjørndalen: Často označován za "krále biatlonu". Je nejúspěšnějším biatlonistou historie s 8 olympijskými zlaty a 20 tituly mistra světa.
  • Martin Fourcade: Dominátor dekády 2010–2020. Sedmkrát v řadě vyhrál celkové hodnocení Světového poháru a je pětinásobným olympijským vítězem.
  • Johannes Thingnes Bø: Současná hvězda biatlonu, známý pro svůj extrémně rychlý běh. Vítěz několika velkých křišťálových glóbů a mnohonásobný olympijský vítěz a mistr světa.
  • Raphaël Poirée: Jeden z nejlepších biatlonistů přelomu tisíciletí, čtyřnásobný vítěz Světového poháru.

Ženy

  • Magdalena Neuner: Německá legenda, která i přes relativně krátkou kariéru získala 12 titulů mistryně světa a dvakrát vyhrála olympijské hry.
  • Darja Domračevová: Čtyřnásobná olympijská vítězka, známá svým elegantním běžeckým stylem.
  • Kaisa Mäkäräinen: Finská "běžecká raketa", trojnásobná vítězka celkového hodnocení Světového poháru.
  • Magdalena Forsberg: Švédská biatlonistka, která dominovala na přelomu tisíciletí a šestkrát v řadě ovládla Světový pohár.

Čeští reprezentanti

  • Gabriela Koukalová (dříve Soukalová): Nejúspěšnější česká biatlonistka, vítězka celkového hodnocení Světového poháru v sezóně 2015/16, dvojnásobná stříbrná medailistka z ZOH 2014 a mistryně světa.
  • Ondřej Moravec: Lídrem mužské části tzv. "zlaté generace", držitel tří olympijských medailí ze ZOH 2014 a mistr světa ze smíšené štafety.
  • Michal Šlesingr: Mistr světa z vytrvalostního závodu z roku 2007 a klíčový člen úspěšných českých štafet.
  • Markéta Davidová: Mistryně světa z vytrvalostního závodu z roku 2021 a současná opora českého ženského týmu.

```

```

🇨🇿 Biatlon v Česku

Biatlon se v Česku těší mimořádné popularitě, která kulminovala v dekádě po roce 2010 díky úspěchům tzv. "zlaté generace" v čele s Gabrielou Koukalovou, Veronikou Vítkovou, Ondřejem Moravcem a Michalem Šlesingrem. Jejich medailové úspěchy na olympijských hrách a mistrovstvích světa přitáhly k televizním obrazovkám statisíce fanoušků.

Centrem českého i světového biatlonu je areál Vysočina Arena v Novém Městě na Moravě. Tento moderní areál je proslulý svou skvělou atmosférou, kterou vytváří desítky tisíc diváků, a pravidelně hostí závody Světového poháru i Mistrovství světa v biatlonu. ```

```

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že s maximálním úsilím vyběhnete několik pater schodů, srdce vám buší jako o závod a sotva popadáte dech. A v tu chvíli vám někdo podá jehlu a nit a řekne: "Teď to na první pokus provlékni." Přesně to je biatlon – kombinace extrémní fyzické námahy a potřeby naprostého zklidnění a preciznosti.

  • Běh vs. střelba: Hlavní dilema biatlonu je najít rovnováhu. Když poběžíte příliš rychle, přijedete na střelnici vyčerpaní a roztřesení, což vede ke chybám. Když poběžíte příliš pomalu, abyste dobře stříleli, ztratíte drahocenný čas na trati. Vítězí ten, kdo nejlépe skloubí rychlý běh s čistou střelbou.
  • Proč je střelba tak těžká? Po intenzivním běhu tělo spotřebovává obrovské množství kyslíku, tepová frekvence je vysoko nad 180 tepů za minutu a celé tělo se chvěje únavou. V tomto stavu musí biatlonista zadržet dech, zklidnit se a trefit cíl velký jako pingpongový míček (vleže) nebo pomeranč (vstoje) na vzdálenost 50 metrů. Každá chyba znamená časovou ztrátu, která může rozhodnout o vítězství a porážce.

```

```

Šablona:Aktualizováno ```