Zimní olympijské hry 2026/Snowboarding

Snowboarding na Zimních olympijských hrách 2026
Datum	6. – 22. únor 2026
Místo	Livigno a Cortina d'Ampezzo, Itálie

Snowboarding na Zimních olympijských hrách 2026 představuje jeden z nejdůležitějších pilířů moderního programu Zimních olympijských her 2026, které hostí italské metropole Milán a Cortina d'Ampezzo[cite: 10, 1585]. Soutěže v tomto dynamickém sportu jsou pro rok 2026 rozděleny mezi dvě hlavní lokality, což reflektuje snahu o využití nejlepších možných terénů pro specifické disciplíny. Zatímco freestylové disciplíny a snowboardcross našly svůj domov v horském středisku Livigno, paralelní obří slalom se koná na ikonických svazích v Cortina d'Ampezzo. Celkem je v programu her 11 medailových sad, což potvrzuje pevnou pozici snowboardingu v olympijské rodině[cite: 13, 103].

Tento sport, který se vyvinul z rebelské kultury "surfování na sněhu", dnes kombinuje extrémní technickou náročnost s vysokou mírou kreativity a fyzické připravenosti. Na ZOH 2026 se diváci mohou těšit na návrat největších hvězd historie, ale i na nástup mladé generace, která posouvá hranice rotací a obtížnosti triků za hranici dříve představitelného. Snowboarding je pro české fanoušky mimořádně atraktivní díky historickým úspěchům reprezentantek, jako jsou Ester Ledecká a Eva Adamczyková, které patří mezi absolutní světovou špičku i v roce 2026[cite: 13, 1622].

Organizace soutěží v Livignu je považována za technologický vrchol her, neboť areály Mottolino a Carosello 3000 prošly rozsáhlou modernizací, aby vyhověly nárokům na stavbu největších olympijských skoků a ramp v historii. Snowboarding v roce 2026 již není vnímán jako "doplňkový" sport, ale jako hlavní divácké lákadlo, které přitahuje nejmladší demografické skupiny a zajišťuje globální sledovanost olympijského hnutí. Tento článek podrobně mapuje disciplíny, dějiště, favority a pravidla, která definují snowboardový turnaj pod pěti kruhy[cite: 12, 101].

📝 Historie a olympijský vývoj

Snowboarding urazil od svých neoficiálních začátků v 60. letech 20. století dlouhou cestu. Původně vznikl jako experiment s názvem "snurfer" (spojení slov snow a surfer), který vytvořil Sherman Poppen pro své dcery. V 70. a 80. letech se z hračky stal sportovní nástroj díky průkopníkům jako Jake Burton Carpenter a Tom Sims, kteří začali vyrábět první skutečná prkna s vázáním a hranami. Přestože byl snowboarding na mnoha lyžařských střediscích zpočátku zakázán, jeho popularita mezi mládeží donutila lyžařský průmysl k integraci[cite: 13].

Na olympijskou scénu vstoupil snowboarding poprvé v roce 1998 na hrách v Naganu. Premiéra to byla bouřlivá, provázená kontroverzemi ohledně dopingových pravidel i rivalitou mezi snowboardovou komunitou a Mezinárodní lyžařskou federací (FIS). Prvními disciplínami byly obří slalom a U-rampa (halfpipe). Postupem času se program rozšiřoval o disciplíny, které více reflektovaly podstatu sportu. V roce 2006 v Turínu přibyl kontaktní snowboardcross, který se okamžitě stal diváckým hitem[cite: 132].

Zásadní zlom přinesly hry v Soči 2014, kde debutoval slopestyle, a následně Pchjongčchang 2018 se zavedením disciplíny big air. Pro rok 2026 v Itálii se program stabilizoval a klade důraz na rovnost pohlaví a diváckou atraktivitu. Snowboarding se stal symbolem progresivního vývoje zimních her, kdy každá nová edice přináší triky, které byly v předchozím cyklu považovány za nemožné, jako jsou trojitá a čtvrtná salta s pětinásobnou rotací kolem vlastní osy[cite: 13, 1555].

📍 Dějiště a infrastruktura v roce 2026

Snowboarding je v roce 2026 rozdělen do dvou klíčových center, která poskytují specifické podmínky pro různé typy závodů. Tato decentralizace umožnila organizátorům připravit tratě světových parametrů bez kompromisů.

🏔️ Livigno: Centrum freestyle a crossu

Livigno se pro rok 2026 stalo "hlavním městem" snowboardingu. Areál je rozdělen na několik sektorů:

Mottolino Snowpark: Hostí disciplíny slopestyle a big air. Tento park je známý svou obrovskou rozlohou a progresivními překážkami (raily). Skok pro big air je v roce 2026 konstruován s dopadem o sklonu 38 stupňů, což umožňuje bezpečné odjetí nejnáročnějších triků.
Carosello 3000: Zde byla vybudována monumentální U-rampa, jejíž stěny dosahují výšky 7 metrů (superpipe). Ledové stěny rampy jsou upravovány speciálními stroji (pipe-dragons) pro dosažení absolutní hladkosti.
Spöl: Tato část Livigna je vyhrazena pro snowboardcross. Trať obsahuje sérii klopených zatáček, vln (rollers) a skoků, které jsou navrženy tak, aby umožňovaly časté předjíždění čtyř až šesti jezdců najednou.

🏔️ Cortina d'Ampezzo: Tofane

Disciplína paralelní obří slalom (PGS) se přesunula na prestižní svahy pod masivem Tofane. Tato lokalita byla zvolena pro svou strmost a tvrdost podkladu, což jsou ideální parametry pro alpské disciplíny snowboardingu. Trať je vybavena nejmodernějším systémem umělého zasněžování, který produkuje tzv. "injekční led", zajišťující stejné podmínky pro prvního i posledního závodníka v korytě.

🏂 Přehled olympijských disciplín

Program snowboardingu na ZOH 2026 zahrnuje pět individuálních disciplín pro muže i ženy a jednu smíšenou týmovou soutěž.

🏁 Snowboardcross (SBX)

Často označovaný jako "motokros na sněhu". Skupina jezdců startuje současně z rampy a zdolává trať plnou překážek.

Formát: Kvalifikace probíhá individuálně na čas, následně se jezdí vyřazovací pavouk (rozjížďky po 4 jezdcích).
Smíšený tým (Mixed Team SBX): Dvojice (muž a žena) startují štafetovým způsobem. Když muž protne cílovou čáru, brána na startu se otevře pro jeho kolegyni.

🎡 Slopestyle a Big Air

Tyto disciplíny jsou založeny na hodnocení rozhodčích (judging).

Slopestyle: Jízda v parku s kombinací zábradlí a skoků. Rozhodčí hodnotí obtížnost, provedení (execution), styl a využití tratě.
Big Air: Jeden obří skok. Závodníci mají tři pokusy, počítají se dva nejlepší triky odlišného charakteru. Hodnotí se především "vzdušný čas" (airtime) a čistota dopadu.

🏗️ U-rampa (Halfpipe)

Bruslení v ledovém korytě, kde jezdec provádí sérii 5 až 6 skoků nad okraj rampy. Klíčová je výška skoků (amplituda) a technická obtížnost rotací. V roce 2026 je standardem mužského finále provádění triků jako "triple cork" (trojité salto s rotací).

🎿 Paralelní obří slalom (PGS)

Jediná čistě rychlostní disciplína na tvrdém svahu. Dva závodníci jedou v paralelních drahách označených brankami.

Systém: Po kvalifikaci následuje vyřazovací systém. Závodníci absolvují dvě jízdy (v každé dráze jednu), přičemž do dalšího kola postupuje jezdec s lepším součtem časů nebo vítěz "re-runu".

🇨🇿 České naděje pro rok 2026

Česká republika patří ve snowboardingu k světovým mocnostem, což potvrzují ambice reprezentantek v Itálii. Český tým těží z unikátní kombinace talentu a špičkového servisu[cite: 13, 1622].

🥇 Ester Ledecká

Obhájkyně zlatých medailí a nejuniverzálnější sportovkyně historie. V roce 2026 se Ester Ledecká soustředí na obhajobu v paralelním obřím slalomu. Její příprava kombinující alpské lyžování a snowboarding je v olympijském cyklu 2026 unikátní. Ledecká v předolympijské sezóně dominovala Světovému poháru a v Cortina d'Ampezzo je považována za hlavní favoritku na zlato.

🥇 Eva Adamczyková

Olympijská vítězka ze Soči a držitelka mnoha křišťálových glóbů. Eva Adamczyková (za svobodna Samková) se po návratu po zranění a mateřské pauze vrátila do absolutní špičky. Její startovní reakce a technika v klopených zatáčkách zůstávají v roce 2026 nedostižné. Spolu s týmovým kolegou tvoří také silnou dvojici pro smíšený snowboardcross.

🚀 Mladé talenty

Český snowboarding v roce 2026 reprezentují i zástupci freestylových disciplín. Nadějná Zuzana Maděrová v paralelních disciplínách a junioři ve slopestylu ukazují, že česká škola má kontinuitu. Cílem české výpravy v Livignu a Cortině je zisk minimálně dvou medailí[cite: 12, 100].

🏆 Světoví favorité a mezinárodní konkurence

Konkurence v roce 2026 je drtivá, zejména ze strany zámořských a asijských velmocí.

USA a Kanada: Tradiční bašta freestylu. Jména jako Chloe Kim (U-rampa) a Marcus Kleveland (Slopestyle/Big Air) definují současné trendy. Kimová útočí na své třetí olympijské zlato v řadě.
Japonsko: Absolutní dominance v mužské U-rampě. Bratři Hirano (v čele s Ayumu Hiranem) předvádějí triky, které posouvají fyzikální limity. Jejich tréninkové metody na suchých rampách v Japonsku přinesly ovoce v podobě extrémní jistoty při dopadech.
Nový Zéland: Zoi Sadowski-Synnott zůstává hlavní soupeřkou pro všechny freestylové závodnice. Její styl je charakteristický čistotou a obrovskou amplitudou skoků.
Rakousko a Německo: Hlavní konkurenti pro Ester Ledeckou v paralelních disciplínách. Jména jako Anna Gasser (Big Air/Slopestyle) a zkušení alpští snowboardisté budou v Itálii velmi silní.

📅 Program soutěží 2026

Soutěže jsou naplánovány tak, aby vrcholily v divácky nejatraktivnějších časech.

Datum	Disciplína	Lokalita	Fáze
8. února	Slopestyle Ženy	Livigno	Finále
9. února	Slopestyle Muži	Livigno	Finále
11. února	Paralelní obří slalom (Ž/M)	Cortina	Finále
13. února	U-rampa Ženy	Livigno	Finále
14. února	U-rampa Muži	Livigno	Finále
16. února	Snowboardcross Ženy	Livigno	Finále
17. února	Snowboardcross Muži	Livigno	Finále
18. února	Snowboardcross Smíšený tým	Livigno	Finále
20. února	Big Air Ženy	Livigno	Finále
21. února	Big Air Muži	Livigno	Finále

🎓 Pro laiky

Snowboarding může vypadat jako složitá věda plná anglických názvů, ale základní principy jsou jednoduché. Pokud se v tomto sportu teprve orientujete, zde je stručný průvodce:

Proč mají ty divné názvy triků? Většina triků se jmenuje podle toho, jakou část prkna jezdec chytne (grab). Například "Indy" nebo "Mute". Číslo za názvem (např. 1440) znamená počet stupňů rotace. 360 je jedna celá otáčka, 1080 jsou tři otáčky a 1440 jsou čtyři otáčky kolem své osy.
Co je to ten "Cork"? Pokud jezdec udělá cork, znamená to, že se netočí jen jako káča, ale že jeho nohy vyletí nad úroveň hlavy. Je to v podstatě kombinace salta a rotace. "Triple cork" znamená, že jezdec je během skoku třikrát hlavou dolů.
Jak poznám dobrou jízdu v rampě? Sledujte výšku. Nejlepší jezdci vyletí až 6 metrů nad okraj rampy. Důležité je také to, jak hladce dopadnou zpět do šikmé stěny. Pokud při dopadu "hrabnou" rukou o sníh, rozhodčí jim strhnou body.
Rozdíl mezi obřím slalomem a snowboardcrossem: V obřím slalomu jede každý ve své dráze, je to souboj s časem a brankami. V snowboardcrossu jedou všichni najednou v jedné trati. Jsou tam skoky, boule a klopené zatáčky, a často dochází k nechtěným kontaktům.
Proč mají někteří snowboardisté tvrdé boty? Ti, co jezdí slalom (jako Ester Ledecká), mají boty podobné těm lyžařským. Potřebují totiž, aby se síla z nohou přenesla přímo na hranu prkna. Freestyleři mají boty měkké, aby měli v kotnících cit pro dopady a triky.

📚 Zdroje