Zimní olympijské hry 1964/Lední hokej
Obsah boxu
| Lední hokej – muži | |
|---|---|
| Piktogram ledního hokeje | |
| Místo / Dějiště | Olympiahalle Innsbruck Messehalle |
| Termín konání | 27. leden – 9. únor 1964 |
| Počet týmů | 16 (kvalifikace), 8 (finále) |
| Systém | Kvalifikace, Skupina A (finálová), Skupina B |
| 🥇 Zlato | |
| 🥈 Stříbro | |
| 🥉 Bronz | |
| Kanada | 4. místo (kontroverzní) |
Turnaj v ledním hokeji na Zimních olympijských hrách 1964 se uskutečnil v rakouském Innsbrucku. Soutěž proběhla v termínu od 27. ledna do 9. února 1964.
Tento turnaj je v hokejové historii považován za počátek éry absolutní sovětské dominance. Tým SSSR zde získal své druhé olympijské zlato (po roce 1956), čímž odstartoval sérii čtyř zlatých medailí v řadě (1964–1976). Byl to triumf koncepce legendární trenérské dvojice Anatolij Tarasov a Arkadij Černyšev, která dovedla "Sbornou" k vítězství ve všech sedmi zápasech finálové skupiny.
Pro Československo byl turnaj úspěšný i hořký zároveň. Tým získal bronzové medaile, čímž navázal na tradici (bylo to první olympijské podium od roku 1948), ale zároveň cítil, že měl na víc. Skvělý výkon proti Kanadě a vyrovnaná partie se Sověty byly znehodnoceny kolapsem v zápase se Švédskem.
Největším tématem turnaje se však stala "Kanadská tragédie". Reprezentace Kanady skončila na 4. místě, ačkoliv měla stejný počet bodů jako stříbrné Švédsko a bronzové Československo. O pořadí rozhodlo dodatečné a kontroverzní uplatnění pravidel o skóre, které podle mnoha historiků účelově zmanipuloval tehdejší předseda IIHF Bunny Ahearne.
🏟️ Dějiště a nedostatek sněhu
Hry v Innsbrucku byly prvními v Alpách po 16 letech (od Svatého Mořice 1948). Organizátoři však čelili nečekanému problému – v lednu 1964 v Tyrolsku téměř nebyl sníh.
Olympiahalle a Messehalle
Hokejový turnaj se odehrál ve dvou halách, což byl na tu dobu luxus (v Squaw Valley 1960 se hrálo i venku).
- Olympiahalle Innsbruck: Hlavní aréna s kapacitou přes 10 000 diváků. Byla postavena speciálně pro hry a nabízela na svou dobu špičkové zázemí. Zde se odehrály všechny klíčové bitvy skupiny A. Led byl kvalitní, ale v hale bývalo teplo, což ke konci třetin zhoršovalo kvalitu kluziště.
- Messehalle: Menší hala na výstavišti, která sloužila pro zápasy skupiny B a tréninky.
Armáda zachraňuje hry
Kvůli nedostatku sněhu musela rakouská armáda navozit tisíce tun sněhu z vyšších poloh na sjezdovky a běžecké tratě. Hokejistů se tento problém přímo nedotkl (hráli v halách), ale ovlivnil celkovou atmosféru her, která byla méně "zimní" a více "městská".
📜 Formát a kvalifikace
Turnaj měl rekordní účast 16 zemí. Aby se oddělila zrna od plev, zavedli organizátoři nekompromisní systém.
- Vylučovací kolo (Kvalifikace):** Všech 16 týmů bylo nasazeno do dvojic. Vítěz každého duelu postoupil do Skupiny A (o 1.–8. místo), poražený spadl do **Skupiny B (o 9.–16. místo).
- Skupina A (Finálová): 8 nejlepších týmů hrálo systémem každý s každým. O medailích rozhodovala tabulka.
- Skupina B (Útěcha): 8 týmů hrálo o umístění.
Tento systém přinesl hned na úvod několik dramat, kdy jediný zápas rozhodl o úspěchu či neúspěchu na celé olympiádě.
🇷🇺 Sovětská "Sborná": Tarasovův stroj
Tým SSSR přijel do Innsbrucku s cílem odčinit "neúspěch" (bronz) ze Squaw Valley 1960. Trenéři Tarasov a Černyšev přivezli tým, který byl fyzicky a takticky o třídu výše než soupeři.
Hvězdná sestava
- Brankář: Viktor Konovalenko. Klidná síla v brance, který chytal bez masky (jako většina tehdejších brankářů).
- Obrana: Dominoval Alexandr Ragulin, obr, kterého bylo téměř nemožné obejít.
- Útok:** Turnaj byl debutem pro mladé hvězdy, které později definovaly světový hokej. Zářil zejména útok Boris Majorov – Vjačeslav Staršinov – Venjamin Alexandrov. Poprvé se na olympiádě objevil i **Anatolij Firsov, pozdější trojnásobný olympijský vítěz.
Sověti vyhráli všechny zápasy. Nejtěsnější duel sehráli s Kanadou (3:2) a Československem (7:5, ačkoliv prohrávali). Jejich celkové skóre 54:10 svědčilo o dominanci.
🇨🇿 Československý bronz: Nástup Dzurilly
Československý tým pod vedením trenéra Jiřího Antona (a konzultanta Vladimíra Kostky) přijel s omlazeným kádrem.
Hledání brankáře
Klíčovým momentem turnaje pro Čechoslováky byla změna v brankovišti. Zkušený Vladimír Nadrchal začal turnaj jako jednička, ale po nejistém výkonu v úvodu dostal šanci teprve 21letý Vladimír Dzurilla.
- Dzurilla předvedl v Innsbrucku výkony, které z něj udělaly světovou hvězdu. Zejména v zápase proti Kanadě přiváděl soupeře k šílenství svým klidem a lapačkou.
Průběh turnaje
- Kvalifikace: Povinná výhra nad Japonskem 17:2.
- Skupina A: Tým porazil SRN (11:1), Finsko (4:0) a Švýcarsko (5:1). Pak přišel klíčový blok zápasů.
- Prohra s USA (1:5): Stejně jako v roce 1960 a 1972, i zde Češi podcenili Američany a utrpěli debakl, který je málem stál medaili.
Zápas s Kanadou (3:1)
Nejlepší výkon Československa na turnaji. Kanada, vedená otcem Bauerem, byla favoritem.
- Dzurilla v brance čaroval.
- Góly dali Jan Klapáč, **Jiří Holík a **Josef Černý.
- Československo hrálo chytře, technicky a nenechalo se vyprovokovat k bitkám. Tato výhra zamotala celou tabulku.
Zápas se SSSR (5:7)
Čechoslováci vedli nad Sověty 3:2 po první třetině, ale "Rudá mašina" zapnula na vyšší rychlostní stupeň a ve třetí třetině zápas otočila. I tak to byl nejdůstojnější odpor, jaký někdo vítězům kladl.
Kolaps se Švédskem (3:8)
V předposledním zápase, kdy už tým věděl, že má medaili na dosah (a při výhře mohl mít i stříbro), přišel kolaps. Švédové v čele s Svenem Tumbou Johanssonem rozstříleli unavené Čechoslováky 8:3. Tento výsledek nakonec rozhodl o tom, že Švédsko bralo stříbro a ČSSR bronz.
🇨🇦 Kanada a otec Bauer: Příběh křivdy
Kanadský příběh z Innsbrucku je dodnes v zemi javorového listu vnímán jako trauma. Tým vedl Father David Bauer**, katolický kněz, který přišel s revoluční myšlenkou: místo posílání klubového týmu (jako Allen Cup winners) vytvořil **národní tým složený ze studentů a amatérů, kteří se společně připravovali na univerzitě v Britské Kolumbii (UBC).
- Cíl: Bauer chtěl vytvořit tým, který by čelil "státním amatérům" z východu nejen hokejově, ale i morálně a disciplínou.
- Brankář:** V brance stál **Seth Martin, který je považován za jednoho z nejlepších amatérských brankářů historie. Jeho styl (maska, vyjíždění) ovlivnil i Dzurillu a Treťjaka.
Matematika medailí
Před posledním dnem turnaje byla situace zamotaná. 1. SSSR (Jisté zlato) 2. Kanada (5 výher, 2 prohry - se SSSR a ČSSR) 3. Švédsko (5 výher, 2 prohry - se SSSR a Kanadou) 4. ČSSR (5 výher, 2 prohry - se SSSR a USA)
Vznikla minitabukla tří týmů se stejným počtem bodů.
- Původní výklad:** Podle pravidel IIHF mělo při rovnosti bodů rozhodovat skóre ze **všech zápasů ve skupině. V tom případě by Kanada měla medaili (díky vysokým výhrám nad slabšími).
- Změna pravidel:** V předvečer posledního dne (nebo v jeho průběhu) rozhodl direktoriát IIHF pod vedením Bunnyho Ahearna, že rozhodovat bude pouze skóre ze **vzájemných zápasů mezi dotčenými týmy (Kanada, Švédsko, ČSSR).
- Důsledek:
Kanada porazila Švédsko 3:1, ale prohrála s ČSSR 1:3. Skóre 4:4. Švédsko prohrálo s Kanadou 1:3, ale porazilo ČSSR 8:3. Skóre 9:6.
- ČSSR porazilo Kanadu 3:1, prohrálo se Švédskem 3:8. Skóre 6:9.
Tento výpočet (pokud se počítalo skóre) odsunul Kanadu na 4. místo. Kanaďané se cítili podvedeni, protože v době, kdy hráli své zápasy, o tomto kritériu nevěděli a "nehráli na skóre". Při slavnostním ceremoniálu Seth Martin a hráči Kanady seděli v hledišti a plakali.
- (Poznámka: Existuje více verzí toho, jak přesně k rozhodnutí došlo, ale výsledek byl pro Kanadu fatální – poprvé v historii odjížděla z olympiády bez medaile).*
📊 Konečné pořadí a statistiky
Skupina A (Finálová)
| Poř. | Tým | Z | V | R | P | Skóre | Body |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 🥇 | 7 | 7 | 0 | 0 | 54:10 | 14 | |
| 🥈 | 7 | 5 | 0 | 2 | 47:16 | 10 | |
| 🥉 | 7 | 5 | 0 | 2 | 38:19 | 10 | |
| 4. | 7 | 5 | 0 | 2 | 32:17 | 10 | |
| 5. | 7 | 2 | 0 | 5 | 29:33 | 4 | |
| 6. | 7 | 2 | 0 | 5 | 10:31 | 4 | |
| 7. | 7 | 2 | 0 | 5 | 13:49 | 4 | |
| 8. | 7 | 0 | 0 | 7 | 9:57 | 0 |
Kanadské bodování
| Hráč | Tým | Z | G | A | B |
|---|---|---|---|---|---|
| Sven Tumba Johansson | 7 | 8 | 3 | 11 | |
| Ulf Sterner | 7 | 6 | 5 | 11 | |
| Vjačeslav Staršinov | 7 | 8 | 3 | 11 | |
| Boris Majorov | 7 | 7 | 4 | 11 | |
| Viktor Jakušev | 7 | 7 | 4 | 11 | |
| Jiří Dolana | 7 | 7 | 3 | 10 | |
| Josef Černý | 7 | 5 | 5 | 10 |
🏆 Ocenění turnaje
Direktoriát IIHF vyhlásil nejlepší hráče:
- Nejlepší brankář:
Seth Martin (Cena útěchy pro Kanadu, ale Martin byl skutečně fenomenální). - Nejlepší obránce:
František Tikal (Obrovské uznání pro českou defenzivu). - Nejlepší útočník:
Boris Majorov.
🌟 Zajímavosti
- Sjednocené Německo: Naposledy startovali sportovci ze západního (SRN) a východního (NDR) Německa pod jednou vlajkou jako Sjednocený německý tým (EUA). V kvalifikaci o to, kdo bude reprezentovat v hokeji, porazila SRN tým NDR.
- Kvalifikace: Polsko překvapivě nepostoupilo do skupiny A, když v kvalifikaci prohrálo s SRN 1:2. V "B" skupině pak dominovalo.
- Švédský amatérismus: Švédové (vedení Svenem Tumbou) byli považováni za "nejčistší" amatéry mezi špičkou, protože většina z nich měla civilní zaměstnání, na rozdíl od hráčů východního bloku.
Zdroje
- Oficiální statistiky IIHF
- Archiv výsledků MOV - Innsbruck 1964
- Historie československého hokeje
- Kniha: Zlatá kniha ledního hokeje
- Dokument: The Father Bauer Story (o kanadském týmu)