Zemětřesení
Obsah boxu
Šablona:Infobox Geologický jev
Zemětřesení je náhlý otřes zemského povrchu způsobený uvolněním nahromaděné energie v zemské kůře. Tato uvolněná energie se šíří ve formě seismických vln, které způsobují vibrace a otřesy země. Zemětřesení jsou jedním z nejničivějších přírodních jevů a jsou předmětem studia seismologie, vědního oboru geologie a geofyziky.
---
Příčiny zemětřesení ⚡
Většina zemětřesení má tektonický původ, tedy jsou způsobena pohybem tektonických desek zemské kůry.
- Pohyb tektonických desek: Zemská kůra je rozdělena na několik obrovských tektonických desek, které se neustále pohybují po plastickém zemském plášti. Na jejich okrajích (tzv. zlomech) dochází ke hromadění napětí v horninách. Když napětí překročí mez pevnosti hornin, dojde k náhlému skluzu podél zlomu a uvolnění nahromaděné energie, což se projeví jako zemětřesení.
* Konvergentní okraje: Desky se střetávají (např. Himaláje, oblast Pacifický ohnivý kruh). * Divergentní okraje: Desky se od sebe oddalují (např. středooceánské hřbety). * Transformní okraje: Desky se pohybují podél sebe (např. San Andreas Fault v Kalifornii).
- Vulkanická zemětřesení: Vznikají v důsledku pohybu magmatu a plynů v nitru sopek. Obvykle jsou slabší a lokalizovanější.
- Řítivá zemětřesení: Jsou způsobena zřícením podzemních dutin, jako jsou jeskyně nebo staré důlní šachty. Jsou velmi lokální a slabá.
- Indukovaná (antropogenní) zemětřesení: Jsou vyvolána lidskou činností, například:
* Těžba nerostných surovin (zejména ropa a zemní plyn). * Plnění velkých přehradních nádrží. * Injektáž tekutin do zemské kůry (např. při frakování). * Podzemní jaderné testy.
---
Termíny a měření zemětřesení 📏
Pro popis a měření zemětřesení se používají specifické termíny a stupnice:
- Hypocentrum (ohnisko): Místo v nitru Země, kde se zemětřesení začalo (kde došlo k uvolnění energie).
- Epicentrum: Bod na zemském povrchu přímo nad hypocentrem. V epicentru a jeho blízkosti jsou účinky zemětřesení obvykle nejsilnější.
- Seismické vlny: Energie uvolněná ze zemětřesení se šíří jako vlny:
* P-vlny (primární, podélné): Nejrychlejší, procházejí pevnými i kapalnými látkami. * S-vlny (sekundární, příčné): Pomalejší než P-vlny, procházejí pouze pevnými látkami. * Povrchové vlny (Loveovy a Rayleighovy): Nejpomalejší, ale způsobují největší škody, šíří se po zemském povrchu.
- Magnitudo (Richterova stupnice, momentová stupnice): Měří množství uvolněné energie v ohnisku zemětřesení. Je to logaritmická stupnice, takže každý stupeň navíc znamená zhruba 32násobný nárůst uvolněné energie. Dnes se pro silná zemětřesení používá přesnější momentová škála (Mw).
- Intenzita (Mercalliho stupnice, EMS-98): Měří účinky zemětřesení na povrchu, na budovy a lidi. Je to subjektivní stupnice (I–XII), která závisí na vzdálenosti od epicentra, geologickém podloží a kvalitě staveb.
---
Následky zemětřesení 🚨
Následky silných zemětřesení mohou být katastrofální:
- Otřesy půdy a poškození staveb: Primární a nejčastější následek. Může dojít ke zhroucení budov, mostů, silnic a další infrastruktury.
- Sesuvy půdy: Otřesy mohou destabilizovat svahy a vyvolat sesuvy půdy.
- Tsunami: Pokud dojde k silnému zemětřesení pod mořským dnem, může se vytvořit obrovská vlna tsunami, která s ničivou silou zasáhne pobřežní oblasti.
- Požáry: Přerušené plynové potrubí a elektrické vedení často vedou k rozsáhlým požárům.
- Zkapalnění půdy: Při silných otřesech může dojít ke ztrátě pevnosti písku a bahna nasyceného vodou, což vede k jeho chování jako kapaliny a kolapsu staveb.
- Ztráty na životech a zranění: Nejpřímější a nejtragičtější dopad zemětřesení.
- Ekonomické škody: Obrovské náklady na obnovu a dopad na místní i regionální ekonomiku.
---
Nejvýznamnější zemětřesení v historii 🌎
- Zemětřesení v Shaanxi (Čína, 1556): S odhadovanými 100 000 km² zasaženou plochou a asi 100 000 mrtvými.
- Zemětřesení v Lisabonu (Portugalsko, 1755): Velmi silné zemětřesení následované tsunami a požáry, které zničilo Lisabon a ovlivnilo evropské filozofické myšlení.
- Zemětřesení v San Francisku (USA, 1906): Jedno z nejsilnějších zemětřesení v historii USA, následované rozsáhlými požáry.
- Zemětřesení a tsunami v Indickém oceánu (2004): Jedno z nejsilnějších zaznamenaných zemětřesení (magnitudo 9.1–9.3), které vyvolalo masivní tsunami s více než 230 000 oběťmi v 14 zemích.
- Zemětřesení na Haiti (2010): Způsobilo obrovské škody a ztráty na životech kvůli nízké odolnosti staveb.
- Zemětřesení a tsunami v Tóhoku (Japonsko, 2011): Magnitudo 9.1, vyvolalo masivní tsunami a havárii jaderné elektrárny Fukušima I.
---
Predikce a ochrana před zemětřeseními 🚧
Přesná předpověď zemětřesení (čas a místo) zatím není možná. Vědci se zaměřují na:
- Monitorování seismické aktivity: Pomocí seismografů a dalších přístrojů se sledují pohyby zemské kůry.
- Dlouhodobé prognózy: Identifikace oblastí s vysokým rizikem zemětřesení na základě historických dat a geologických studií.
- Příprava a prevence:
* Aseismické stavby: Navrhování a stavba budov odolných proti zemětřesení. * Vzdělávání veřejnosti: Informování o tom, jak se chovat před, během a po zemětřesení. * Evakuační plány a záchranné složky: Příprava na rychlou reakci. * Upozornění na tsunami: Systémy včasného varování pro pobřežní oblasti.
---
Zemětřesení v České republice 🇨🇿
Česká republika leží na vnitrozemí evropské platformy a nepatří mezi seismicky aktivní oblasti. Silná zemětřesení jsou zde velmi vzácná, nicméně občas dochází k slabším otřesům.
- Nejčastější oblasti: Nejslabší zemětřesení se objevují především v západních Čechách (okolí Aš, Mariánské Lázně, Kraslice), kde jsou spojena s vulkanickou aktivitou a pohyby podél zlomů. Občas se objeví i na Moravě (např. Hronov-Poříčí nebo Jeseníky).
- Frekvence: Většina zemětřesení v ČR je slabá a lidmi často ani nejsou vnímána. Silnější, citelná zemětřesení se vyskytují jen zřídka.
- Historie: V minulosti došlo k několika silnějším zemětřesením (např. v oblasti Žirovce v roce 1897), ale bez rozsáhlých škod.
---
Pro laiky
Představte si, že naše Země není úplně pevná koule, ale taková skládačka z velkých desek (říkáme jim tektonické desky). Tyto desky se pomaličku pohybují, ale někdy se na sebe zatlačí, zadrhnou se, a když se pak najednou uvolní, celá Země se zatřese! Tomu říkáme zemětřesení 🌍💥.
Proč se to děje?
- Nejčastěji proto, že se ty obrovské desky Země o sebe posunou.
- Může to být i kvůli sopkám 🌋 nebo když se zřítí nějaká jeskyně.
- Někdy to můžou způsobit i lidé, třeba když těží ropu nebo plní velké přehrady.
Jak to měříme?
- Když se Země zatřese, šíří se jí takové vlny. Vědci měří, jak moc se Země třásla, pomocí Richterovy stupnice (to je ta s čísly, např. 7.0 stupňů) a taky jak moc to poškodilo budovy (na to je Mercalliho stupnice).
Co to může způsobit?
- Otřesy země, které můžou zbořit domy 🏚️ a mosty.
- Když se zemětřesení stane pod mořem, může to vyvolat obrovskou vlnu zvanou tsunami 🌊.
- Také to může způsobit sesuvy půdy nebo požáry.
Dá se to předpovědět?
- Ne přesně. Vědci vědí, kde se zemětřesení stávají častěji, ale zatím neumí říct, kdy a kde přesně to příště udeří.
- Proto je důležité stavět pevné domy a být připravený, když se země začne třást!
U nás v Česku jsou zemětřesení slabá a nejsou moc častá, nejčastěji se objevují na západě Čech.
---
Externí odkazy
- Zemětřesení na české Wikipedii
- Ceska geologicka sluzba - Seismologie
- USGS Earthquake Hazards Program (anglicky)
- European-Mediterranean Seismological Centre (EMSC)
---